Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků ... Více

Slavný výrobce stíhaček MiG je v klinické smrti

Podle ruských médií Sjednocená letecká korporace ... Více

IDET 2017: Taktická vozidla pro Armádu ČR

Armáda České republiky plánuje vyměnit flotilu ... Více

Český vojenský jaderný program – sci-fi s reálným základem

Hned v první větě této práce považuji za vhodné ... Více

Události

KOMENTÁŘ: Armádu čekají hektické roky. Zvládne nákupy?

Datum přidání 05.04.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 36 komentářů    autor autor: Pavel Vinkler

Armáda České republiky v příštích několika letech plánuje výraznou obměnu používané techniky. Zvládnout komplikované tendry je ale pouze jednou z výzev, které na ni čekají. Klíčové bude také zajistit odpovídající financování, což se ve světle současného vývoje jeví jako stále větší problém.

Foto: Voják Armády ČR; ilustrační foto / Zdeňek Koza

 

Hlavním akvizičním programem příštích let bude pořízení zhruba 210 pásových BVP jako náhrady za používané BVP-2. Cena programu se vyšplhá na 50 miliard korun. Dalšími velkými investicemi bude například modernizace dělostřelectva, nákup nových víceúčelových vrtulníků, pořízení 3D radarů typu MADR, nahrazení systémů protivzdušné obrany 2K12M KUB a transportních letadel Jak-40 nebo obměna vozového parku vozidel Land Rover a UAZ.

 

Novou techniku budou potřebovat také útvary, které teprve vzniknou. Podle nové Obranné strategie ČR schválené vládou 13. března totiž armáda počítá s navýšením tabulkových počtů vojáků o 5000 na zhruba 29 162 vojáků.


Navíc, podle dokumentu Koncepce výstavby Armády České Republiky 2025 (KVAČR) čeká ministerstvo obrany a generální štáb do roku 2025 rozhodování o pořízení raketometů a také náhradě za tanky T-72M4CZ nebo jejich modernizaci. V tomto období by mělo rovněž dojít k rozhodnutí o budoucí podobě českého nadzvukového letectva, neboť se bude blížit konec smlouvy o pronájmu strojů Gripen.


AČR přitom v posledních letech nemá s akvizicí nové techniky dobré zkušenosti. V současnosti běžící programy (3D radary, víceúčelové vrtulníky) se z různých důvodů neustále zpožďují, v minulosti pořizovaná transportní letadla CASA C-295 nebo kolové transportéry Pandur pak doprovázely pochybnosti o adekvátnosti jejich ceny. Bezproblémový nebyl ani nákup lehkých obrněných vozidel Dingo a Iveco LMV.


Zcela zásadní roli bude ale v přezbrojení armády hrát obranný rozpočet. Bohužel, i přes koaliční dohodu z roku 2014 o jeho postupném navyšování v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) na 1,4% do roku 2020 nemůžeme sledovat velké zlepšení. Nominálně sice rozpočet pomalu roste, jeho poměr k HDP je ale stále nízký (0,91% v roce 2014, 0,96% v roce 2015, 1,03% v roce 2016 a 1,08% v roce 2017).


Navíc, pokud bude rozpočet nakonec opravdu navýšen tak, jak je v dohodě deklarováno, bude armáda čelit hrozbě, že tento skokový nárůst financí nedokáže správně využít. Už dnes se ministerstvu obrany podle dostupných údajů nedaří všechny alokované peníze utratit. Rozpočet rezortu na současný rok je zhruba 52,5 miliardy korun. Při dvouprocentním růstu ekonomiky by ale jeho výše v roce 2020 podle vládní dohody měla být zhruba 73 miliard korun.


Pravděpodobná je tedy spíše realizace upravených návrhů růstu obranného rozpočtu, kterou přinesl Střednědobý výhled státního rozpočtu na roky 2017 a 2018. Podle něj bude obranný rozpočet růst tempem zhruba 4 až 5 miliard za rok – v roce 2018 by tedy mohlo jednat o zhruba 57,2 miliard korun místo 62,03 miliardy, jenž předpokládala KVAČR.


Konečné rozhodnutí o podobě státního rozpočtu na příští roky bude ovšem věcí „nové“ poslanecké sněmovny, která vzejde z podzimních voleb. Těžko předvídatelný je navíc i kvůli své komplexitě ekonomický vývoj. Z minulých let je zřejmé, že v případě nutnosti snižování výdajů státního rozpočtu bývá AČR na řadě mezi prvními.


Plánované přezbrojení přitom bude relativně nákladné. Podle KVAČR by mělo, včetně doplnění zásob munice a výstroje, stát do roku 2025 zhruba 460 miliard korun. Pro modernizaci AČR tedy bude zajištění dostatečných zdrojů klíčové.

 

Zdroj: Army.cz, Army.cz, Army.cz, SIPRI

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Falko Datum: 14.04.2017 Čas: 09:48

Grecko dava na obranu 2%,pretoze si do toho zapocitavaju aj vysluhove dochodky....Napriklad vo Velkej Britanii sa do 2% pocitaju aj peniaze pre zeny mrtvych v misiach a pre veteranov....takze do toho mozete pocitat aj toaletny papier.U nas sa naprillad do toho nepripocita ani nakup UH-60M....A k tej kariere v armade trebars v OSSR ,mam dva priklad jedneho znameho tesne pred dosiahnutim vysluhoveho dochodku vyhodili ,druhy to stihol vtedy, ked sa to oplatilo najviac a teraz ma 800€ vysluhovy a robi na manazersko technickej pozicii,tretiemu znamemu vyslo 435€ a robi sbskara.Vsetko je to aj o hodnosti prvy mal malu hodnost(sofer) a nadriadeny si s nim v podstate robili co chceli druhy bol kapitan a treti ostrelovac(hodnost neviem nebavili sme sa o tom) vsetci traja robili so mnou v tom istom case tak som si to vedel velmi dobre porovnat(na ich platy v armade som sa nepytal,ale viem,ze chodili na misie a tam dostavali o hodne viac ,ako ked boli na SK)U nas sa jedneho casu tlacilo na to aby ludi vyhadzovali z armady tesne pred dosiahnutim vysluhoveho dochodku.Tolko ku kariere v armade OSSR zaver si urobte sami.Pisem ,lebo sa tu spominalo ci sa oplati pracovat v armade a ci je konkurencie schopna na trhu prace.Napiste ,nejaky priklad z CR rad by som si to porovnal.

avatar
Bazinga20 Datum: 10.04.2017 Čas: 19:56

Řecko dává tolik peněz na armádu, protože sousedí s s Tureckem a tak nějak se spolu nekamarádí a raději jsou připravení na nějaký ten konflikt s turkem... a ano oba jsou v NATO :)

avatar
CerVus Datum: 07.04.2017 Čas: 15:00

Na druhou stranu ale můžeme s klidem vyčlenit z rozpočtu 2% pokud by na nás Amíci tlačili. Očividně se u nás stále uvadí za loňský rok 1,16% i když to v po vrácení peněz do rozpočtu bylo v reálu pod 1%. a dost možná i pod 0,9% což by nás posunulo na předposlední místo.

avatar
juhelak Datum: 07.04.2017 Čas: 14:38

podle mě to je hloupost takto počítat..tam rozhoduje i kupní síla dané země, kurz a síla měny nebo absolutní hodnota..mi dát příští rok 2% to by bylo něco okolo 100 miliard..proste i kdyby chtěli tak to neutratí..ve chvili kdyby byla obnova techniky provedena..tak nevim co by s tim 2% pak reálně dělali..leda navýšit o jednu nebo dvě brigády.

avatar
CerVus Datum: 07.04.2017 Čas: 14:22

Tak oni i Němci minulý měsíc podali oficiální dotaz co do toho všechno mohou započátat. Když by se to sjednotilo tak ani ti Řekové na tom nebudou tak růžově.

avatar
faxpr Datum: 07.04.2017 Čas: 09:42

Poprve, kdyz jsem se dozvedel o tom kolik % HDP kdo dava na obranu, tak me sokovalo, ze zeme jako treba Recko (o ktery si vetsina Evropanu mysli, ze je to bananova republika zivena nemeckyma dotacema) dava ony, pro Trumpa&spol, dulezite 2% HDP na obranu. Jak je to mozny, kdyz ekonomicky silnejsi staty NATO to nedavaji? Bylo to tady uz nekolikrat zmineno a neni treba na to zapominat - kazda zeme NATO pocita kolik % HDP dava na obranu jinak. Dokud nebude nejak ucelena vize, co vlastne ma byt pokryto tema 2% HDP, tak to ma jen malou vypovedni hodnotu. Pokud se nenastavi standard, tak se tezko posuzuje kvalita jeho naplneni.

avatar
royal Datum: 05.04.2017 Čas: 20:29

Nevíte kdy se bude rozhodovat vítěz PVO systému??
Jinak co si myslíte o Iron Beam jako C-RAM??

avatar
semtam Datum: 05.04.2017 Čas: 18:52

CerVus

Jordánsko dostává sice pomoc od USA (Izraele to asi ne), ale není nijak vysoká. Určitě ne natolik, aby jejich armádní rozpočet dosáhl našeho.

Kulturní prostředí. Třeba Estonsko je sice taky vzdálenější, ale je to taky postkomunistická země. A dokáže se o armádu náležitě starat s úplným minimem.

Jo a to další souhlas, neumíme hospodařit, ale pořád to svádět na komunismus nejde. Já jsem komouše nazažil a mezi nejmladší už taky nepatřim. 27 let od pádu komunismu, jsme už mimo výchozí pozici. To, že se krade a jede kamarádokšeft ve velkým je problém už někde jinde. Hlavně je problém v tom, že málokdo s tím chce něco dělat. Za prvé je to vo hubu, za druhé aby si měl páky musíš s vlky víti.

avatar
CerVus Datum: 05.04.2017 Čas: 18:33

Tak třeba to Jordánsko dostáva každoročně finanční a zbrojní pomoc od USA a Izraele.
Musíme se porovnávat se zeměmi nám kulturně blízkými. Nejhorší je, že ani s tím Finskem to díky komunismu nejde. Máme špatnou výchozí pozici a ještě pár let bude trvat než se nahradí špatné zákony a špatní lidí na MO. Stačí se podívat co AČR stojí běžné provozní výdaje, které musí proti minulosti zbytečně vynakládat.
Dříve byly firemní uklízečky, které dostávaly řekněme 8 tisíc, teď máme civilní firmu, která to samé dělá za 40 tisíc. Prohrnování sněhu, sekání trávy to samé akorát v mnohem vyšších částkách. Údržba budov - byla provozní střediska s kvalifikovanými zaměstnanci, teď to dělají pochybné firmy. To samé servis vozidel - opět drahé civilní firmy. Pamatuju, jak se LR občas davaly do oficiálního servisu za hodně nekřesťanské peníze. Ostraha areálů - větvička a stromeček - no to je alespoň státní podnik.
Prostě spoustu toho by si mohla dělat armáda sama za menší prostředky, ale to kvůli zákonům prostě nejde. Výběrová řízení na pořízení kde jaké kraviny jsou obdobný problém. Proměnili jsme se v papírovou armádu ve které je na všechno 10 formulářů. Už jen kolik stojí neustále přejmenovávání útvarů, nebo přetištění dokumentace a razítek protože nějaký inteligent změnil nějakou bezvýznamnou zkratku. A to samé se prý děje i u PČR.

avatar
semtam Datum: 05.04.2017 Čas: 18:15

CerVus

Jistě konkrétně Katar má spoustu zbrojních aktivit mimo běžný rozpočet. Je pravděpodobné, že armáda dostane na akvizice příslušný balík navíc, jenže jsou země chudší než my třeba jako Jordánsko a dokáže efektivně vyzbrojovat armádu. Finsko i když bohatší země s vyšším armádním rozpočtem, ale ne zase nijak velkým, aby si mohla dovolit na co si vzpomene dokáže šikovně vyzbrojit svoji armádu.

Problém v ČR není až tak finančního rázu, jako hlavně hospodaření s prostředky. Jistě, že by armádě prospělo zvýšení financí na obranu, ale bez dobrého hospodaření se toho moc nezmění. Ne nadarmo máme s pořizováním nové techniky neblahé zkušenosti...

avatar
CerVus Datum: 05.04.2017 Čas: 18:01

semtam: To se nedá srovnávat pokud nevíme co přesně do svých výdajů zahrnují.

avatar
cejkis Datum: 05.04.2017 Čas: 17:56

Já myslím, že dojičku kluci z akvizic zvládnou jako mnohokrát v minulosti :-D

avatar
semtam Datum: 05.04.2017 Čas: 17:42

Hubňa

Nepochopil jste můj příspěvek. Jasně píšu, že Katar dává do armády stejnou finanční částku jako ČR. Tudíž ne víc ani míň, ale rovnou!

HDP, výdaje na obranu mají úplně totožné jako my dokonce za fiskální rok 2015 je měli o něco nižší.

Proto srovnávám nás s Katarem, protože finance a personál v armádě máme prakticky totožný. A samozřejmě bych mohl porovnat i jiné státy.

A o sociální zřízení Kataru bych se nebál vzhledem k tomu, že má HDP stejné jako my, ale jen 2 mil. obyvatel, tak je vlastně na obyvatele 5x bohatší než my.

avatar
Hubňa Datum: 05.04.2017 Čas: 17:30

Semtam:

srovnáváte nesrovnatelné. Obranná politika státu se vždy odvíjí od toho, v jakém bezpečnostním prostředí se nachází. Její formulování je dost komplexní proces zahrnující spoustu proměnných, hlavním dilematem bývá, o co všechno přijdu, když naliju víc peněz do armády.

Zrovna Katar je tak úplně vedle. Ano, dává hodně peněz do ozbrojených sil, ale jak to tam asi mají se zdravotnictvím? Co sociální služby a sociální stát obecně? A bezplatné školství pro všechny...?

Je to o prioritách.

avatar
Thanos Datum: 05.04.2017 Čas: 16:57

Rase: Mám pocit, že LANCE je trochu jiná věž, protože ta na Pumě je bezoosátková, kdežto LANCE ne.

arr