TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Čínská alternativa transsibiřské magistrály v ohrožení

Datum přidání 05.11.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 7 komentářů    autor autor: Václav Kopecký

Čínský projekt Nové Hedvábné stezky, spojující průmyslová centra Číny s energetickými zdroji na Blízkém východě a Evropu, stojí na rychlém železničním spojení. Část trasy vedená přes středoasijské republiky je ohrožena, neboť vyjednávání mezi Čínou a Kyrgyzstánem o výstavbě trati přes jeho území se komplikují.

Čínsko–Kyrgyzsko–Uzbecké železnice

Foto: Železniční spojení mezi Čínou a Kazachstánem v Džungarské bráně. /  Yaohua2000, CC BY-SA 3.0

 

Na začátku září tohoto roku oznámila uzbecká železniční společnost dokončení 104 km z plánovaných 129 km nové trati spojující města Angren a Pap. Celá trať Angren-Pap, která spojí východní část Uzbekistánu hraničící s Kyrgyzstánem se západní částí země, by měla být hotova do poloviny roku 2016.


Pokud se podaří celý mezinárodní projekt dokončit, vznikla by důležitá železniční spojnice mezi Čínou, centrální Asii, a Evropou. Navazující železniční spojení mezi Uzbekistánem, Turkmenistánem a Íránem je v provozu od roku 2014.


Nicméně celý projekt teď stojí na rozhodnutí kyrgyzské vlády, které ho v jeho počátcích v roce 2012 velmi podporovala, ale v průběhu času se její postoje změnily.


Na konci roku 2013 dokonce kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev oznámil, že železnice není pro jeho zemi prioritou a nepřinesla by Kyrgyzstánu významnější prospěch, naopak by z ní měly užitek pouze sousední země.


Přesto podle odhadů samotného Kyrgyzstánu výstavba trati přes jeho území přinese zemi 30 000 dočasných a 3000 trvalých pracovních míst a odhadovaný roční zisk z provozu trati pro Kyrgyzstán dosáhne 200 milionů dolarů.


Podle odhadů místních expertu je však kyrgyzský váhavý postoj pouze součástí vyjednávací strategie, jejímž cílem je vytěžit z Číňany financovaného projektu co největší benefity. Zdržování projektu však může oslabit postavení kyrgyzské vlády prezidenta v očích zahraničních investorů a partnerů.


Celý projekt se začal komplikovat po vstupu Kyrgyzstánu do ruského projektu Euroasijské ekonomické unie (EEU) v květnu tohoto roku. Po vstupu do EEU se reexport čínského zboží přes Kyrgyzstán propadl o 90 %.


Úsek vedoucí územím Kyrgyzstánu měří všehovšudy 260 kilometrů, je však strategicky významný, neboť kvůli hornatému reliéfu regionu je v podstatě nezbytný. Od začátku projektu Biškek už několikrát přehodnotil odhad nákladů na stavbu svého úseku, takže zatímco ještě před 16 lety byla jeho cena stanovena na 1,4 miliardy dolarů, dnes už se mluví o 3,5 až 4,5 miliardy. I přes vytrvalý tlak Číny se navíc dosud vůbec nezačalo se stavebními pracemi, přestože se na tom obě strany dohodly už v roce 2001. Vše tak poukazuje na to, že Kyrgyzstán dosud nemá vytvořený reálný rozpočet, anebo pokud ano, pak je silně prodchnut korupcí. Zdroj: http://ceskapozice.lidovky.cz/vznika-alternativa-transsibirske-magistraly-fon-/tema.aspx?c=A120415_052232_pozice_63471Foto: Mapa hlavních železničních spojení v Asii. Tečkované úseky (na zemi) jsou ve výstavbě.Úsek vedoucí územím Kyrgyzstánu měří všehovšudy 260 km, je však strategicky významný, neboť kvůli hornatému reliéfu regionu je v podstatě nezbytný; větší foto / UNECE

 

V samotném Kyrgyzstánu se začínají objevovat hlasy kritizující vstup do EEU. Podle kritiků bude EEU ruským nástrojem ke kontrole středoasijských republik a poslouží k posílení ruského vlivu v oblasti. Podle kritiků EEU, je první negativním jevem spojeným se vstupem země do EEU omezení reexportu čínského zboží z Kyrgyzstánu.


Moskva také může podle odpůrců EEU tlačit Kyrgyzstán do ukončení projektu  Čínsko–Kyrgyzsko–Uzbecké železnice, argumentujíce, že projekt odporuje závazkům k ostatním členům EEU.


Rusko má k železničnímu projektu vlažný postoj. Moskva sice ujistila čínské lídry na konferenci v Moskvě v květnu 2015, že EEU hodlá spolupracovat na čínském projektu Nové Hedvábné stezky, ve kterém Čínsko–Kyrgyzsko–Uzbecká železnice hraje důležitou roli.


Rusko rovněž deklarovalo svou snahu stát se spojnicí zemi Čínou a Evropou, čemuž má pomoci plán na vybudování vysokorychlostní železnice, která v budoucnu spojí Moskvu, Kazaň a Peking. Nicméně někteří ruští analytici uvádějí, že výstavba Čínsko–Kyrgyzsko–Uzbecké železnice je v rozporu s ruskými zájmy, neboť by tím byla oslabena pozice Moskvy ve střední Asii a ruská snaha stát se mostem mezi Asií a Evropou by vážně utrpěla.


Čínský železniční projekt však nemusí utrpět jen kyrgyzským vstupem do EEU. Složité vztahy mezi Uzbekistánem a Kyrgyzstánem projektu také příliš nepřejí.


Spory mezi oběma zeměmi, zejména o vymezení hranic, používání hraničních řek, zásoby plynu a tvrdý postup kyrgyzských státních orgánů proti tamní uzbecké menšině mohou vést k daleko větším problémům, než komplikace spojené s vstupem země do EEU.


Kyrgyzští vládní představitelé často železniční projekt pojmenovávájí jen Čínsko-Kyrgyzská železnice a symbolicky vypouštějí z celého názvu Uzbekistán, případně hovoří o možnosti vybudování Čísko-Kyrgyzská-Tadžické železnice.


Kyrgyzstán původně usiloval o propojení severu a jihu země, která je rozdělená horami. Číňané však navrhují západo-východní trasu přes jih Kyrgyzstánu, jejíž výstavba je rychlejší a daleko levnější. Za kyrgyzským plánem je nutné vidět  také zájmy kyrgyzských elit ze severu země, které se obávají, že trasa vedoucí jen jihem by omezila jejich možnosti ekonomického růstu a umožnila by jižním částem země získat větší politický vliv.


Toto severojižní rozdělení země je potenciálním spouštěčem nestability, zejména po převratu, který proběhl v roce 2010. Převrat byl veden zejména politickými skupinami ze severu, přičemž svržený prezident Kurmanbek Bakijev byl podporován zejména elitami z jižní části Kyrgyzstánu.


Váhavost kyrgyzské vlády v otázce železničního projektu je způsobena mylným názorem Biškeku, který je postaven na představě, že „Čína potřebuje pro svůj projekt Kyrgyzstán více, než Kyrgyzstán Čínu.“ Kyrgyzská vláda si tudíž představuje, že Čína splní všechny její požadavky spojené s financováním a výstavbou trati.


Realita je však zcela jiná a prozření kyrgyzských elit může přijít pozdě. Stejně tak úvahy o vypuštění trasy přes Uzbekistán jsou nereálné, neboť Čína investovala do uzbeckých tratí nemalé prostředky a změna finální trasy by se jí tak velmi prodražila.


Alternativní trasa vedoucí mimo Uzbekistán také není z bezpečnostních hledisek možná, neboť okolní země nejsou zdaleka tak bezpečné.  

Zdroj: Jamestown

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
KOLT Datum: 08.11.2015 Čas: 21:44

pro Atlan: Souhlas. Jen holt nás někteří přesvědčují, že Rusko a Čína jsou ohromní kamarádi, a nejsou schopni pochopit, že je to partnerství z rozumu.

avatar
Atlan Datum: 08.11.2015 Čas: 20:57

Takeda: moc bych za tím nehledal. Rusové nemají zájem přes všechno přátelství přenechat čínanům vliv ve Střední Asii, pořád ji berou jako svoji doménu. Spíš by raději aby tu "Hedvábnou stezku" měli pod palcem, když by to nakonec přes Kyrgízii krachlo, tak zůstává nejbezpečnější severní větev přes Rusko plus zbytek jižní přes spřátelený Kazachstán.
V ruském zájmu je aby Čína dělala těžkosti Američanům v Tichém oceánu a poutala značné zdroje, ale ne aby získávala vliv v bývalém sovětském regionu.

avatar
Takeda Datum: 08.11.2015 Čas: 17:05

Chjo, cist umím. Jen spekuluju nad tím, co je za oficialnima stiznostma.

avatar
pajo Datum: 08.11.2015 Čas: 13:31

Cena zvysovania rychlosti za prevadyky danej trate je zvycajne vyssia ako stavba novej vysokorychlostnej trate, vid http://ekonomika.idnes.cz/stavba-rychlodrahy-v-cesku-je-draha-duu-/ekonomika.aspx?c=A151005_213515_ekonomika_rts

avatar
mattea Datum: 08.11.2015 Čas: 09:53

stetula: porovnání nemám, neznám totiž technické parametry stavěné železnice. Obecně lze říct, že udělat koleje správně uklopené, s hladkými svary a kvalitním podložím není problém: co z toho v Evropě udělá vysokorychlostní trať je až informační a zabezpečovací systém - ten je hodně drahý a nejsem si zcela jist, že Čína bude dodržovat stejně vysoké bezpečnostní standardy...

avatar
stetula Datum: 08.11.2015 Čas: 09:18

Chjo Takeda,

mám malou otázku vy neumíte číst nebo neznáte zeměpis ? problémový stát je Kyrgyztán

co se týče technické stránky projektu mě fascinuje rychlost stavby té železnice 2012 začátek projektu a dnes chybí cca 300 kilometrů.
nevíte někdo zda se dá srovnat tato vysokorychlostní železnice s naší tratí ostarava - praha ?

avatar
Takeda Datum: 07.11.2015 Čas: 19:21

Tohle je významná zpráva! Čína chce nějakou alternativu k námořním trasám. Ty nemá Čína pod kontrolou. Hedvábná stezka měla pojmout 10% čínské kontejnerové přepravy, pro případ, že by se USA rozhodly Číňanům prostřihnou křídla.

Rusové ale asi nechtěli hrát druhé housle, tak teď dochází ke komplikacím. Zájmy Rusů a Američanů ve vzájemné shodě. Jsem zvedav jak to nakonec dopadne.

No a co na to místní rusofilové, kteří bájí o bezvadné rusko čínské spolupráci proti satanovi USA.☺

arr