TACTICAL PRO

Úspěchy ruských tanků T-90 a bojových vozidel BMPT

Díky pozitivním zkušenostem s nasazením v Sýrii ... Více

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Ženy v kokpitu jako příznak demografické krize ruské armády

Poprvé od druhé světové války se ženy v ruských ... Více

Události

Nové motory pro ruskou stíhačku T-50 (Su-50) po roce 2020

Datum přidání 29.01.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 60 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Oproti dřívějším informacím ruských médií, i tiskovým zprávám z ruského průmyslu, vývoj ruské stealth stíhačky páté generace Suchoj T-50 jen tak rychle neskončí. Problém dělají nové motory Izdělije 30, které budou pro stíhačky T-50 (resp. Su-50 - viz. dále) k dispozici až někdy po roce 2020.

Foto: Suchoj T-50; větší foto / Alex Beltjukov; CC BY-SA 3.0 

 

Informace o prodloužení vývoje přinesl při páteční slavnostní prezentaci nové ruské stíhačky MiG-35 Alexandr Artjuchov, generální ředitel ruské Spojené korporace na výrobu motorů (ODK).


Současné prototypy T-50 pohání motor AL-41F1 (Izdělije 117). Motor je vylepšenou verzí AL-41F1S (Izdělije 117S), který najdeme na ruských stíhačkách Su-35. Motory AL-41F1/F1S mají konstrukční základ v motoru AL-31 stíhaček Su-27. AL-41F1 má ale údajně až 80 % nových vylepšených komponentů. 

 

Motory AL-41F1 nejdříve testovala stíhačka Su-35, v roce 2010 začalo testování na letounech T-50.


Již od počátku se ale pro T-50 počítá s motorem zcela nové konstrukce Izdělije 30. Vývoj nového motoru má ale několik let zpoždění - pozemní testy motoru Izdělije 30 začnou letos a s prvními firemními leteckými testy se počítá v roce 2018.


“Podle současných plánů v roce 2017 budou probíhat přípravy na první letecký test motoru Izdělije 30 a na počátku roku 2018 by měly začít letové testy motoru,” uvedl pro ruskou tiskovou agenturu Interfax Viktor Belousov, hlavní konstruktér ODK.


V roce 2014 se přitom mluvilo o zahájení závěrečných státních zkoušek T-50 s novými motory Izdělije 30 v roce 2017. Podle Artjuchova vývoj motoru ale skončí v roce 2020 a teprve poté mohou začít státní zkoušky. V minulém roce ruský deník Izvestija odhadl připravenost motorů Izdělije 30 pro operační nasazení až mezi roky 2025 - 2027.


“Podle různých odhadů motory druhé vývojové etapy (období vývoje motoru Izdělije 30 - pozn. red.) dostanou ruské stíhačky T-50 mezi roky 2025 až 2027. Teprve poté můžeme říci, že T-50 se stal opravdovým letadlem páté generace,” napsal v minulém roce ruský deník Izvestija.

 

Video: Testování upraveného motoru AL-41F1 pro stíhačku T-50 (rok 2011). / YouTube

 

Motor Izdělije 30 překonáva své předchůdce vyšším tahem 170 kN (s přídavným spalováním) oproti 150 kN u motoru AL-41F1, avšak při nižší měrné spotřebě paliva a menší vlastní hmotnosti. Izdělije 30 má mít navíc delší životnost, delší servisní intervaly a nižší infračervenou stopu. 

 

Izdělije 30 je oproti AL-41F1/F1S motor zcela nové konstrukce. Například lopatky turbíny motoru jsou vyrobeny z nové slitiny niklu, která lépe odolává obrovským tlakům, teplotám a korozivním plynům. Díky novým lopatkám lze zvýšit teplotu před turbínou, čímž je možné dosáhnout většího tahu motoru a také letu nadzvukovou rychlostí (supercruise) bez přídavného spalování. Izdělije 30 pravděpodobně získá i nové trysky.

 

Ruské letectvo plánuje získat prvních pět T-50 do konce letošního roku, nebo v roce 2018. V současné době se mluví o pořízení až 55 letounů T-50 v nejasném časovém horizontu. Nicméně v polovině roku 2015 náměstek ministra obrany pro vyzbrojováni Jurij Borisov uvedl, že ruské ministerstvo obrany nakoupí pouze 12 letadel T-50 - to umožní mít neustále v pohotovosti max 7 až 8 T-50.  

 

Vzhledem k pokračujícímu vývoji nových motorů získají první T-50 ruského letectva motory AL-41F1. Podle ruského webu Nový požadavek na obranu (Novyj oboronnyj zakaz) zdržení objednávek T-50 je způsobeno pravděpodobně právě chybějícími motory Izdělije 30.

 

Video: Report o vývoji nového motoru Izdělije 30. / YouTube

 

Dodejme také, že všechny prototypy firmy Suchoj nesly v minulostí označení začínající písmenem “T”. Po skončení vývoje tedy prototyp T-50 získá klasické označení Su-50. Je otázkou, zda první T-50 pro ruské letectvo stále ponesou prototypové označení, nebo již sériové Su-50.

 

Pro porovnání se podívejme na konkurenční projekt stíhačky F-22A Raptor. Američané již na začátku 80. let pro program ATF (Advanced Tactical Fighter), ze kterého vzešel F-22A, zadali vývoj nových proudových motorů.

 

Testování dvou konkurenčních motorů (prototypů) Pratt & Whitney YF119 a General Electrics YF20 začalo v roce 1988. V roce 1991 Američané pro F-22A Raptor vybrali motor YF119. Vývojová fáze (tedy fáze, ve které se nyní nachází ruský motor Izdělije 30) sériové verze F119 začala v roce 1992.


Pratt & Whitney vyrobil celkově 27 testovacích motorů. První letecký test F119 se uskutečnil v roce 1997. Stíhačka F-22A Raptor nakonec vstoupila do výzbroje amerického letectva v roce 2005. Na závěr připomeňme, že motor F139 stíhačky F-35 lightning II vychází právě z F119.


Zdroj: Wikipedia/AL-41F1IzvestijaAdvanced Tactical Fighter to F-22 RaptorRIA Novosti

Udělte článku metály:

Počet metálů: 1 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Olivav Datum: 02.02.2017 Čas: 22:18

Sokrates,

máš asi pravdu. Druhý prototyp měl sice dvířka a zbraňovou šachtu, ale to bylo asi vše. Radar a zbraňové systémy chyběly. No nevím, jestli Čína by to vyřešila. Pravda je, že s tím T-50 to nebude růžové a u J-20 to bude se "obávám" podobné. Dík za upozornění s datem toho videa.

avatar
Sokrates Datum: 02.02.2017 Čas: 17:21

Olivav: To bude asi len nejaká animácia. To video bolo na web zavesené 29. 10. 2011. Vtedy lietali ešte len prvé dva prototypy, ktoré nemali ani radar, nie to ešte výzbroj.

avatar
Olivav Datum: 02.02.2017 Čas: 15:38

Sokrates,

nevím od kud bere ten článek info včetně tvrzení, že neexistuje video o vypuštění rakety.

https://www.youtube.com/watch?v=Fftd32vhKyQ

Nevím, ale připadá mi to jako blbost.

avatar
Sokrates Datum: 02.02.2017 Čas: 09:51

VPK dnes zverejnil zaujímavú informáciu ohľadom ďalšieho konštrukčného problému, ktorý môže oddialiť sériovú výrobu T-50. Suchoj údajne ešte nenašiel technologické riešenie, ktoré by umožnilo vypúšťanie rakiet z vnútorných zbraňových šácht, a preto sa obrátil o pomoc na Čínu.

http://vpk.name/news/173987_suhoi_prosil_pomosh_u_kitaya_po_t50.html

avatar
logik Datum: 01.02.2017 Čas: 16:08

luky: s většinou toho, cos psal, souhlasim, ale tady ses myslim trochu upsal.
1) AMRAAM má Xband seeker - tedy vlnová délka stejná jako mají radary letadel.
http://www.f-16.net/f-16_armament_article3.html
zmiňovanej I-band je jen novej název pro část X-band pásma.

2) Frekvence se u novejch amramů asi mění (předpokládám, že mají také frequency hopping proti rušení, ale musel bych to dohledat), ale rozhodně ne tak výrazně, aby to mělo podstatný vliv na chování při odrazu vln.

3) Pokud už raketa (např. Meteor) používal jiný vlnový délky než stíhačka, tak vzhledem k velikosti antény mohou jít pouze s frekvencí víš (což psal) - ovšem čím vyšší frekvence, tím "pravidelnější" odraz. To znamená přesnější lokaci, ovšem také menší schopnost překonat "stealth úpravu letadla".

Čím více zkracuješ vlnu, tím více u ní převažuje "nevlnová" charakteristika částic - respektive vlnová charakteristika se projeví "v menším měřítku", takže se v reálném světě projeví méně a snadněji se eliminuje.
Takže se stealth letadlama budou mít vysokofrekvenční seekery přinejmenším stejnou práci, jako ty stíhačkový, spíše možná větší.


Nicméně, jak jsem psal, celkovou myšlenku, tedy že BVR rakety jsou dneska někde jinde, že to, že v Namu je šlo vymanévrovat pro ty dnešní nic neznamená, a že jejich seeker zapíná ve vzdálenosti, kde je i VLO zjistitelný - a že zarušit jejich radar zas není taková legrace, v tom souhlas.

avatar
Luky Datum: 01.02.2017 Čas: 11:45

...jde o vlnovou délku - obecně radary ARH raket nepotřebují mít velký dosah a používají kratší vlnovou délku, než radary letadel-nosičů. Na ně nejsou STEALTH tolik optimalizovány (nejdou vyladit na vše). Co se týče vlastní frekvence, tak ta se konkrétně u Amraamu mění s přibližováním k cíli.
Tady se ale navíc bavíme o vzdálenostech, kde už STEALTH není neviditelný.

něco k Meteoru (wiki :):
The European team hoped that, if chosen by the UK, Meteor would also be adopted by Germany, Italy, Sweden, and France. However, Germany had now formulated an even more demanding requirement.[29] In response, DASA/LFK proposed a modified A3M, called Euraam, using a DASA Ulm K-band active seeker, with a passive receiver for stealthy engagements, and a redesigned Bayern Chemie propulsion system. The high energy of the high frequency radar (compared to the I-band used on AMRAAM) was claimed to provide an ability to "burn-through" most ECM and the shorter wavelength would allow the target's position to be determined more precisely allowing the use of directional warheads. At one stage DASA was pushing their government for a two-year demonstration programme which would culminate in four unguided flight tests.[30] This was presented as a fallback position in case the UK chose Raytheon's proposal. More cynical observers regarded this as a tactic to push the UK towards Meteor.

avatar
KOLT Datum: 01.02.2017 Čas: 11:22

Luky, jak moc jsou vysokofrekvenční radary raket účinné na stealth stroje? Právě proti vysokofrekvenčním radarům jsou přece tyto konstruované...

avatar
Luky Datum: 31.01.2017 Čas: 18:27

...ona má zamčený cíl a zná jeho vektor (rychlost a směr) - může sebe sama inteligentně navádět stejně jako když radar stroje posílá informace SARH raketě.
Má ale tu výhodu, že je blíž cíle, takže tam není prodlení z přenosu a taky může použít vysokofrekvenční radar s menším dosahem (účinný i na STEALTH).

avatar
Marthy Datum: 31.01.2017 Čas: 18:19

Luky-nejsem si jistý,možná že moje znalosti jsou už zastaralé,ale není nutné pro výpočet proporcionálního přiblížení metoda tří bodů?Nezdá se mi že by to dokázala samonaváděcí hlavice řízené střely.

avatar
Luky Datum: 31.01.2017 Čas: 17:57

souhlasím ale, že BVR souboj může kdykoli fofrem přejít ve WVR střet - ten ale nemusí být hned "psí honičkou", takže rychlost se může pořád hodit....záleží jak vybavené typy se střetnou.
Pokud se budeme bavit o nejmodernejších strojích, které jsou vybaveny ARH i HOBS s offboresight IČ střelami, tak bych nezpomaloval nikdy :)

avatar
Luky Datum: 31.01.2017 Čas: 17:47

Samonaváděcí hlavice ARH střel obsahují elektroniku, která je schopna bez problému počítat proporcionální nadběh střely....dle mého názoru tam budou mnohem propracovanější algoritmy, skoro něco jako AI...ne nadarmo Švédové označují ŘS písmeny R (robot :). Vysokofrekvenční radary aktivních střel jde velmi špatně zmást - krom toho, že používají pokročilé analýzy na odfiltrování "staniolů" a návnad, tak se také jsou schopny přepnout do režimu navedení na zdroj rušení "HOJ". Vysokofrekvenční radar se aktivuje např. pod 15 km, na tu vzdálenost dokáže s velkou pravděpodobností propálit rušičku.

Jinak v té střední fázi letu dává updaty letu nosič co střílel (nebo i jiná platforma) a tyto povely bez problému spočítají nadběh.

avatar
Marthy Datum: 31.01.2017 Čas: 17:25

Tak efektivita řs které navádí radar letounu-nosiče/nebo jiný letoun/bude vysoká především v podobné situaci která zde byla popisována,stíhání toho mig-29 v Srbsku.Když bude smečka vlků stíhat osamocený letoun bez podpory...
Něco zcela jiného bude souboj s rovnocenným protivníkem,letoun který by ozařoval svým radarem cíl by se dostal do nevýhodné pozice,byl by zranitelný-podobně jako v případech starších řs s poloaktivním naváděním.Přesně aby se tomu vyhnuli byly přece zavedeny střely vystřel-zapomeň.Samonaváděcí,jsou mnohem bezpečnější pro letoun který útočí,ale zaměřují se po paprsku,tedy ne proporcionálně.Tedy pilot napadeného letounu má větší šanci se vystřelené střele vyhnout.Když k tomu připočteme že moderní stíhací letouny s sebou nosí systémy REB vlastní obrany,klamné cíle a k tomu mohou být pokryty rušením REB s pozemních stanic či s letounů radioelektronického boje které je budou krýt s povzdálí,řekl bych že efektivita řs středního a dalekého dosahu bude zcela mizivá.
Taky proto jsou letadla T-50 a F-22 velice obratná,armáda počítá s tím že se "psí souboje"v případě konfliktu rovnocenných protivníků budou konat.

avatar
Jirosi Datum: 31.01.2017 Čas: 16:33

Charlie: "předně - letadlo, které letí Mach1 - 1,2 pro raketu letící mach 2,5 opravdu nestojí, zejména pokud pilot manévruje. Nejde jen o rozdíl rychlostí. "

Čím rychlej se letadlo pohybuje tím vetší oblouk musí dělat. Opět musím zdůraznit limit "G" v podobě pilota / draku stroje . Rychlost je super na utahaní střely na větší vzdálenost, na úhybné manévry je nepřítel.

avatar
Luky Datum: 31.01.2017 Čas: 14:58

Morgane, že tys Flanker 2.0? Tam tyhle pitomosti fungovaly.

Dnešní cvičné registry dokážou dobře simulovat odpaly střel a následně se vyhodnocují zásahy (v podstatě se zaznamenává pohyb cvičících v 3D prostoru a k tomu se dopočítává střelba). Už se snad i zkouší "augmented reality", čili přidaná vrstva virtuální reality, která se pilotům promítá do výhledu. V budoucnu by tedy mělo být běžné cvičit a vidět. Dnes piloti na debriefu probírají, co udělali blbě a hodně se to reálným střetům blíží, protože technika umí trajektorie střel počítat.

Žádné zázračné manévry proti "neschopným" moderním BVR střelám nejsou. Cvičí se neregetické vymanévrování. Piloti samozřejmě můžou zkoušet zoufalosti, když se dostanou do neřešitelné situace, ale pak to v drtivé většině končí sestřelem (samozřejmě že kdyby šli do mise proti obstarožní výzbroji, můžou cvičit jinak).

To je jako kdybys na bojovým sportu učil lidi uhýbat hlavou a postavil na tom styl. Jasně, na boxu je důležitý to zhoupnutí s přikrčením hlavy, ale základem všeho je vzdálenost. Správná vzdálenost a pohyb, který podpoří útok nebo obranu. Zkus jen uhejbat hlavou a dostaneš přes držku. Kolik vypálených ran a háků končí na xichtě? Když to není 100%, znamená to, že je to neúčinné a vymyslíš něco lepšího?

Takže mě se nechce ten balkánský boj hledat, ale věř tomu, že ti NATO piloti měli Miga na HUDu v limitech pro odpal a ten kdyby letěl rovně, zásah inkasoval. Pravděpodobně už první ranou. Asi točil na forsáži od místa ozáření, ty rakety na něho nedosáhly, ale že ho zahnaly do defenzívy, tak prohrál. Jak kličkoval a manévroval, pronásledující zkracovali vzdálenost. To že ho udolali tím co jim zbylo je úplně jedno. Nikdo nemusel udělat chybu (ani MiG ani NATO), jestli o nich MiG na začátku věděl, dobře že ho nepustili dál, mohl by na ně zaútočit IR. Taky to neznamená, že je Sparrow lepší než starý Amraam....kdyby ho dostihli až s AiM-9, mohl bys napsat, že BVR je nanic a zase to vše musel oddřít Winder. Opak je ale pravdou, kdyby neměli iniciativu v BVR, MiG by je pravděpodobně oba dostal Archerem.

A tak to fungovalo už v době, když BVR střely za mnoho nestály a opravdu šly "utáhnout" i když ještě měly zažehnutý pohon. Pilot s BVR si často vytvořil předpoklad pro odpal IR raket. Střely v Namu selhávaly (ale tech pár BVR zásahů co jsi psal je málo) ale dávali F4kám možnost vybrat si zda chtějí boj nebo ne. Stejně tak MiGům 23 proti áčkovým F-16kám atd...
Tyhle doby už jsou dávno pryč. Ty prostě nepochopíš, že RS-2US nebo starý Vrabčáci jsou minulost. Nadbíhající (proporcionálně se přibližující) raketa nemusí dělat tak hrozný Géčka, jak si myslíš. To musela v závěrečný fázi dělat právě střela s čistým kolizním kurzem.

Ale to že BVR střelu obránce úmyslně nasměruje na nadběh jinam a pak točí na druhou stranu, to funguje a je to právě jeden z mnoha prvků energetickýho vymanévrování a nejedná se o to, že by přibližovaci radiozapalovač nebo hlavice nemohla sledovat cíl....Když ale tohle dělá, útočící už si chystá druhou na kratší vzdálenost...

Na planetě je asi 8 miliard lidí...na internetech najdeš podporu pro jakýkoli názor.

avatar
Charlie Datum: 31.01.2017 Čas: 12:22

Shania: tohle byly BVR a stříleli tam po sobě AMRAAMama a R-27.

Raketa má omezenou energii v motoru a dál už jen ztrácí. Moderní střela, která si nastoupá vysoko, aby si uchovala potenciální energii, jí může přeměnit v energii kinetickou jen klesáním, takže když jako protiopatření nastoupám, tak čím výš se dostanu, tím míň energie ona může zpětně využít.

Ideální je donutit jí útočit "do kopce" nebo alespoň "na horizontále", aby mohla využít jen ten zbytek rychlosti, který jí zůstal a nemohla využít svojí výšku. Pak stačí dokopat jí k manévrování a rychle jí to začne padat. Hlavně u dlouhých BVR střel, které nemají takové násobky přetížení, můžou mít vhodně provedené manévry s vysokým G smysl.

U VVR samozřejmě platí něco jiného a už sem viděl i myšlenku, že by vzali VVR střelu (třeba R-73) a přikutili k ní booster, který by jí dal potřebný impulz na začátku a před ztečí ho odhodila a teprve tehdy zapálila svůj vlastní motor, aby mohla nabrat rychlost a razatně manévrovat (lehčí a kratší střela může provádět manévry s větším G) pomocí vektorování tahu.

Každopádně u BVR je ten lock znát, samozřejmě jdou udělat režimy kdy útočící stíhač nezapíná radar, ale to cíl zase musí sledovat někdo jinej, vzduchem se posílaj updaty ke střele, který jde zachytit...

arr