Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

Revoluce? Karabina pro teleskopickou 6,5mm munici

Datum přidání 29.09.2016    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 31 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká firma Textron představila na výstavě Modern Day Marine 2016 novou karabinu komorovanou na teleskopickou munici ráže 6,5 mm. Zbraň při malém nárůstu hmotnosti nabízí výrazně větší palebnou sílu než klasická karabina M4 americké armády.

Foto: Model karabiny ráže 6,5 mm střílející teleskopickou municí. / kitup.military.com

 

Pentagon se doslova již několik desetiletí snaží najít náhradu za své útočné pušky M16 a karabiny M4. Například počátkem druhé poloviny 80. let americká armáda spustila program Pokročilé bojové pušky ACR (Advanced Combat Rifle). Cílem bylo překonat pravděpodobnost zásahu (nikoliv „přesnost", to není zcela totožný pojem) pušky M16A1, a to v poměru 2 ku 1.


V roce 1994 byl program ukončen s tím, že žádná konstrukce nenabízí výrazné zlepšení oproti tehdy standardní útočné pušce M16A2.


V roce 2004 americká armáda spustila projekt Technologie zbraní jednotlivce s nízkou hmotností LSAT (Lightweight Small Arms Technologies).

 

Cíl byl vskutku ambiciózní – až o třetinu snížení hmotnosti zbraně a o polovinu snížení hmotnosti střeliva. Tentokrát nebyla středem pozornosti útočná puška, nýbrž lehký kulomet. Počítalo se (resp. se stále počítá) s vývojem kulometu pro munici ráže 5,56 mm a 7,62 mm.


LSAT využil výsledky vývoje programu ACR, konkrétně beznábojnicovou munici CL (Case-Less) vyvinutou firmou Dynamit Nobel pro německou útočnou pušku G11, včetně její teleskopické varianty CT (Case-Telescoped) s plastovou nábojnicí.


CT náboj ráže 5,56 mm je o 40 % lehčí a zabírá o 12 % méně objemu než běžný náboj 5,56×45 mm NATO. Pokročilejší CL náboj ráže 5,56 mm je dokonce o 47 % lehčí a má o 40 % menší objem.


Po náročných testech se ukázalo, že CT munice je pro americkou armádu všeobecně přijatelnější než CL munice. CT munice sice neposkytuje tak výrazný úbytek hmotnosti/objemu jako CL munice, ale klade nižší nároky na konstrukci zbraně.

 

Foto: Vývoj karabiny pro CT munici řídí centrum RDECOM. Silde je z prezentace z roku 2014. V současné době se podařilo snížit hmotnost zbraně (oproti informacím v slide), viz. údaje v textu. / RDECOM

 

V rámci programu LSAT pokračovala s vývojem CT munice firma Textron. Americká firma nakonec vyvinula o otestovala CT munici ráže 5,56 mm, 6,5 mm a 7,62 mm. Během posledních let Textron na testovacích zbraních vystřílel několik desítek tisíc CT nábojů všech tři ráží.

 

Textron společně s vývojovým centrem RDECOM (Research, Development and Engineering Command) stále pracuje na kulometech využívající CT munici. Například nový pěchotní kulomet s CT municí ráže 7,62 mm se zásobou 600 nábojů má hmotnost 18,64 kg.

 

Standardní kulomet M249 ráže 5,56 mm váží se stejným počtem nábojů 17,15 kg. Tedy při nárustu hmotnosti "pouze" o 1,5 kg lze získat kulomet s výrazně větší palebnou silou.

 

Před několika dny na výstavě Modern Day Marine 2016 navíc firma Textron představila model nové karabiny střílející CT municí ráže 6,5 mm. Podle firmy se jedná o zbraň, která při malém nárůstu hmotnosti dává uživateli mnohem větší palebnou sílu než karabiny M4 ráže 5,56 mm.

 

 

Foto: Porovnání jednotlivých nábojů. / RDECOM

 

“CT karabina” má hmotnost 3,9 kg v nenabitém stavu a se zásobníkem na 20 nábojů ráže 6,5 mm 4,4 kg. Naproti tomu M4A1 má hmotnost 3,5 kg a se zásobníkem na 30 nábojů (5,56 mm) váží 3,8 kg.

 

Oproti standardním nábojům M855A1 (5,56 mm) však CT munice ráže 6,5 mm přináší výrazně lepší parametry. Hmotnost střely CT munice ráže 6,5 mm je 123 grainů (8 gramů) a úsťová rychlost je 914 m/s. Naproti tomu střela M855A1 váží 62 grainů (4 gramy) a úsťovou rychlost je 905 m/s.

 

“Jestliže použijete náš náboj ráže 6,5 mm a naší úsťovou rychlost, získáte na dráze střely o 300 % více energie než v případě M855A1,” uvedl Ben Cole, projektový inženýr z firmy Textron. “Takže jen s minimálním nárustem hmotnosti získáte mnohem větší smrtící sílu.”

 

Textron začne s testováním nové karabiny na začátku příštího roku. “Snažíme se připravit na budoucí požadavky na novou pušku vojáka,” dodal Cole.


V případě zájmu je možné karabiny upravit na CT munici ráže 5,56 mm. V tomto případě výrazně poklesne hmotnost oproti standardní karabině M4, ale palebná síla zůstane na stejné úrovni. 


Zdroj: prezentace Textron, prezentace REDCOMThe Firearm Blog

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
KOLT Datum: 05.10.2016 Čas: 12:45

Jasné.
Já myslel, že PROARMS Parku v Grendelu nedělají. Ale jak koukám, na titulce ji mají, ačkoliv v technických specifikacích ne. Ještě by měli variantu v 6.5 G přidat Vosátka a LUVO :-)

avatar
fenri Datum: 05.10.2016 Čas: 12:15

KOLT - rozumíme si. Teď už jen prosadit přezbrojení na Grendel a vyvinout pro něj adekvátní střely.
BTW uvažuji, že bych střelil samonabíječku a opakovačku a pořídil si místo toho PAR v Grendelu a vercajk na přebíjení. Protože kupovat nové Grendely, na to můj budget nestačí...

avatar
KOLT Datum: 05.10.2016 Čas: 11:47

fenri, jasně, nemyslel jsem to tak, že by velká ráže neumožňovala dobré balistické vlastnosti. Mám-li ale k dispozici určitý výkon (rozumná úsťová energie pro ÚP je maximálně kolem 2 kJ), musím tomu uzpůsobit parametry střely s ohledem na její určení. A ráže je v tomto případě určující parametr, protože její délku a váhu stejně musím alespoň do jisté míry tomuto přizpůsobit. Shodneme se rozhodně na tom, že právě Grendel má tyto parametry velmi dobře navržené, takže jako univerzální náboj do ÚP, LK/UK, DMR, lehké Opu by byl perfektní volbou. Ne, že by neexistovaly lepší náboje v ráži kolem 6.5 mm, jenže Grendel je navržený tak, aby co nejvíce využíval "platformu" 5.56x45, což ostatní "šestapůlky" zpravidla nejsou.

6.8 SPC je určená pro CQB, kterou si objednali speciálové – má poměrně malý výkon a přitom docela slušnou ráži. Její účinek na větší vzdálenosti je horší než u 5.56x45. Takže v roli univerzálního náboje nemá proti Grendelu moc co nabídnout.

avatar
fenri Datum: 04.10.2016 Čas: 21:17

KOLTe, souhlasím, že návrat k Vz43 je krok zpět. Ale jen aby to nevyznělo, že velká ráže neumožňuje dobrou balistiku. To nijak nesouvisí. Taková .338LM má docela velkou ráži (8.6mm), ale balistiku super. Ale to asi dobře víte.
Výhodu Grendelu oproti 6.5 SPC vidím právě ve vymakanější balistice střely. Ta je fakt vymazlená a jde na ní stavět střely s opravdu hodně vysokým balistickým koeficientem. Tady SPC ztrácí, takže Grendel má větší potenciál na dálkách potřebných pro DMR či kulomety.

avatar
KOLT Datum: 01.10.2016 Čas: 21:37

Charlie, v hodnocení AR-15 máte do jisté míry pravdu. A také bych pro armádu raději pístovou pušku. Ale návrat k munici M43 by byla naprostá chyba. Ten náboj je neperspektivní, protože má prostě příliš velkou ráži, díky čemuž z principu nemůže mít dobré balistické vlastnosti. 6.5 – 7 mm je pro ÚP optimální ráže, ale na to už přišli Britové těsně po 2. světové, jen holt neměli dost odvahy poslat Amíky do řiti s jejich upgradovaným Springfieldem :-(

avatar
pajo Datum: 01.10.2016 Čas: 21:15

Pred par dnami Francuzi uzavreli kontrakt pre ich armadu na dodavku 102 tisic kusov HK416F ako nahradu za FAMAS v hodnote 168mil EUR s plnenim do konca 2019. http://www.janes.com/article/64230/french-army-selects-hk416-to-replace-famas
Technicke parametri CT vyzeraju dobre, ale vo vacsine krajin nakoniec rozhoduju politici a tych bohuzial viac zaujimaju peniaze. Takze pokial sa neukaze, ze to usetri peniaze aspon v strednodobom case, tak tazko do toho niekto pojde. Ina vec by bola, ked by to zaviedli USA a casom by sa z toho stal standard NATO.

avatar
Slavoslav Datum: 01.10.2016 Čas: 18:24

ono nezabudajte, ze M16 bola zavadzana ako docasne riesenie na dobu kym sa dotiahne vyvojovy program SPIW.

btw, k parametrom 6,5 CT. Na jednej strane suhlasim, ze je zbytocne vykonna pre bezneho pesiaka a z tohoto pohladu je to krok spat. Lenze ked si vezmete vyvoj v oblasti balistickej ochrany jednotlivca tak je dost mozne ze ten vykon do buducna bude potrebny. NIe tak pre strelby na velku zvdialenost ako pre dostatocnu ucinnost na terajsie vzdialenosti.

avatar
Charlie Datum: 01.10.2016 Čas: 14:44

fenri, chip: osobně vidím dva důvody prosazení konstrukce M16/M4: 1) luxusní ergonomie 2) US ARMY nic jiného nemá.

V podmínkách defacto mírového zásobování municí a profesionální armády vůbec nevadí mlsnost na munici a náročnější údržba, naopak se do popředí dostávají právě střelecká přívětivost, tunitelnost, dostupnost doplňků a další věci. Dá se tedy říci, že pro potřeby západních armád je stonerka vyhovující konstrukce.

Problém nastává v okamžiku, kdy se dostanete do prostředí, kde se naplno projeví nedostatky munice nebo v případě branecké armády.

Když už bych měl jít do ráže 5.56, tak bych sáhl nejspíš po HK416 s dlouhou hlavní (20 nebo 16,5 palce) a nebo bych zkusil G36 či FAMAS, a pokud možno co nejtěžší munici.

Co by se mi ale líbilo opravdu je něco v 7.62x39, možná SiG 553/516 nebo SCAR.

avatar
KOLT Datum: 01.10.2016 Čas: 11:42

fenri, u CTA tento problém samozřejmě je také, jenže teleskopická munice sama o sobě (tzn. i kdyby byla v ráži 5.56 mm a s výkony kolem 1.7 kJ) přináší natolik jasné výhody, že je prostě u ní větší šance, že bude zavedena. Osobně si myslím, že by byla škoda, kdyby se taková příležitost nevyužila zároveň ke změně ráže na 6.5 mm, ale zrovna munice představená v článku mi jako dobré řešení nepřijde, souhlasím s jejím hodnocením od Charlieho.

avatar
KOLT Datum: 01.10.2016 Čas: 11:37

Charlie, on ten bezpístovej mechanizmus má i svoje výhody – puška je lehčí, lépe vyvážená (menší váha na předek), klidnější při střelbě, konstrukčně jednodušší a levnější. Nevýhodou je nutnost lepší údržby, potřeba kvalitnějšího prachu, nemožnost střílet hned po vytažení z vody a vyšší opotřebení některých vnitřních součástí zbraně. Osobně mi z toho pro vojenské potřeby také vychází píst, ale rozdíl není takový, jak je často prezentováno. fenri se na mě bude zlobit, ale ruskému mužikovi bych taky bezpístovou zbraň nezavedl, ale v profesionální armádě se slušnou kulturou péče o zbraně s tím není problém.

Případ M16 a Vietnam je dost specifický. Sešlo se několik věcí dohromady, jejichž kombinace byla dost kritická. Předně byla zbraň, jak píše fenri, ve fázi pokročilého prototypu. Jen o něco dál, než CZ 805 při zavedení do AČR ;-) No a ten doražeč závěru tam prostě chyběl. K tomu byla použita munice, která nebyla řádně vyzkoušená (už jsem zapomněl proč, mám dojem, že se nějak nestíhala vyrábět ta správná či co) a která obsahovala prach produkující při hoření příliš bordelu. Když k tomu připočtete, že vojákům byla zbraň prezentována jako bezúdržbová a nedostali prakticky čistící sady, je na průser zaděláno. Podmínky vietnamské džungle tomu taky nepomohly.

avatar
Chip Datum: 30.09.2016 Čas: 23:05

To Charlie: V tom prípadě si vem svoji oblíbenou pušku, ja vezmu svoje Dpms a muzeme se utkat na nějakém zavode praktické střelby. Třeba 23.10. je IPSC puška v Žalanech.Uvidime jak to dopadne. Pokud jde o píst, vyřešil to už davno Stoner. Jen o to nebyl zájem.

avatar
fenri Datum: 30.09.2016 Čas: 21:04

První M-16 byl víceméně protoyp narychlo poslaný do války (neměl chromování, "nemusel" se čistit atd.+nevhodná munice), ale ještě během války ve Vietnamu už byla dobrá.
NEjde mi do hlavy, že tak mzierná puška se stala druhou nejrozšířenější zbraní světa (to jsou všichni blbí?).
Pokud jako hlavní nevhodu 6.8 či Grendela vidíte v tom, že by se musely nahrait zbraně a munice, tak u CT tento handicap není?

avatar
Charlie Datum: 30.09.2016 Čas: 20:45

Stojím si za tím, že první M16 byla klumpr, sice ne tak mizernej jak M-60, ale i tak.

Echt věc, která se mi na stonerově konstrukci nelíbí, je ten debilní bezpístej mechanizmus, ale byly tam i další problémy - špatné dovírání závěru (přidána páčka na jeho dobouchnutí), mizerné zásobníky (jen 18 nábojů v dvacetiraňáku, páč se to jinak zasekávalo), slabá hlaveň, v neposlední řadě ráže.

Co naopak celé řadě uznávám je perfektní ergonomie (což ve spojení se slabou ráží dává bezkonkurenční ovladatelnost) a snadná "tunitelnost".

Také je pravdou, že roky užívání a solidní péče spoustu neduhů odstranily, ale pístek museli přidat až němci a tu blbou ráži prostě nikdo neodpáře.

V současné době by ly jak 6,5, tak 6,8 výrazný skok kupředu, jenže i když to vědí všichni od vojclů po generály, je to neprůchodné z důvodů obsrovských nákladů na přezbrojení - tisíce a tisíce zbraní a miliony kusů munice by byly najednou k nepotřebě. To je podle mě také důvod, proč ta firma tlačí CT náboje.

Mimochodem, výše ukázané CT nábojnice jsou naprosto idiotský nápad. Obě ráže mají naprosto shodné vnější rozměry, co se stane, až dojde ve zmatku k záměně? S něčím podobným měla svého času problémy Rakousko-Uherská armáda, když přešla na bezdýmý střelný prach, ale ráže zůstala stejná (8x50R). Nové náboje měly výrazně vyšší výkon a zrozila destrukce starých zbraní.

avatar
fenri Datum: 30.09.2016 Čas: 20:22

s_jirka: pokud vychýlím trajektorii stblem trávy, tak se jím můžu krýt, protože mě střela netrefí :-))

Nejtěžší váhy .223 jsou pře 70 grs. Jenže pak zase musí být jiné stoupání. Že poslední 5.56 jsou drahá a náročné máte pravdu.
Grendel i 6.8 SPC (přeferuji Grendel pro balistiku i jméno) jsou PODSTATNĚ účinější, než 5.56 a ne že ne.

avatar
s_jirka Datum: 30.09.2016 Čas: 20:16

fenri:
jak jsem už psal v předchozím příspěvku:
a) jednalo se o nadsázku neboli přehánění
b) psal jsem o vychýlení střely z trajektorie, nikoli o zastavení střely listem papíru

Ano, nové střely zlepšily účinnost, jestli jsem dobře hledal tak Mk318 i M855A1 jsou 62gr střely stejně jako letitá SS109. V ráži 5,56 je už problém udělat těžší střelu a obě střely jsou podle mě na hranici konstrukční složitosti a ceny pro masové použití.
Z toho mi vychází že je potřeba změnit ráži, ale jak jsem psal v předchozím příspěvku:
"Jasně že 6,8 SPC nebo Grendel jsou dobré náboje, ale ne o tolik lepší než 5,56 aby se na ně hromadně přešlo."

K tomu aby se přešlo na novou ráži, se všemi logistickými i ekonomickými problémy, bude potřeba buď velký impuls nebo narůstající tlak či kombinace obojího. Ten velký impuls může být právě CT munice. Ale také nemusí.

Pepa:
ano i to byl jeden z důvodů přechodu na náboje střední bal. výkonu ve 40. a 50. letech.
Nicméně se to dá řešit konstrukcí zbraní. Stačí srovnat jak se chová při střelbě dávkou z ramene BAR, FG-42 nebo BREN oproti M240.
A viděl jsem experimentální am. lehký kulomet LSAW (sorry teď si nevzpomenu na označení), který byl ještě lehčí, klidnější a ovladatelněší než M240.

Ale jak psal Charlie, nevíme jak výkonné ty CT náboje jsou.

arr