Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Konkurence Gripenu: Eurofighter Typhoon

Datum přidání 02.12.2012    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 28 komentářů    autor autor: Michal Polák

JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají k ochraně svého vzdušného prostoru i k jiným účelům celou řadu konkurentů ať už evropské nebo mimoevropské výroby. V prvním díle našeho seriálu si představíme dvoumotorový víceúčelový stíhací letoun Eurofighter Typhoon, který byl vyvinut a je i vyráběn ve spolupráci řady evropských zemí.

Eurofigher Typhoon

Foto: Eurofighter Typhoon z výzbroje RAF s externí palivovou nádrží s dvojicí střel vzduch-vzduch typu ASRAAM / Wikipedia, Arpingstone


Společný vývoj i výroba

Historie stíhacího letounu Eurofighter Typhoon sahá až do počátku sedmdesátých let minulého století, kdy státy Velká Británie a Západní Německo samostatně vypracovaly specifikace stíhacího letounu nové generace pro svá armádní letectva.  

 

V roce 1979 pak došlo ke společnému zveřejnění návrhu německé společnosti Messerschmitt-Bölkow-Blohm a britské British Aerospace, který počítal s vývojem společného evropského bojového stíhače. Později prošel projekt celou řadou změn a k Velké Británii a Německu se přidali ještě Italové a Španělé. S výjimkou Francie a Švédska tedy všechny evropské země s významným leteckým průmyslem. Zatímco Francouzi vyvíjeli vlastní stíhací letouny, zejména Mirage 2000 a Dassault Rafale, Švédové se soustředili na svůj vlastní projekt Gripen.

 

Vůbec první let nového evropského stíhacího letounu, známém zejména jako Eurofighter Typhoon, se uskutečnil téměř o čtvrt století později v roce 1994. Po dalších deseti letech vývoje (2003) mohly být do výzbroje zařazeny první stroje vyráběny pod hlavičkou společného konsorcia Eurofighter GmbH.

 

Eurofigher TyphoonFoto: Typhoon s laserem naváděnými bombami / USAF


Vrcholem 4+ generace

Typhoon patří stále ještě mezi stíhací letouny patřící do tzv. 4+ nebo také 4,5. generace. Přes implementaci moderních zbraňových systémů, pokročilé avioniky a elektroniky i výborné manévrovatelnosti jej nemůžeme zařadit do 5. generace kvůli absenci vlastností stealth. I když i Eurofighter je svým tvarem stavěn s ohledem na snížení radarové stopy, především při čelním pohledu.

 

Jinak se však jedná o jeden z vůbec nejmodernějších stíhacích letounů na světě a snese srovnání například s ruským Su-35 nebo americkým F/A-18E/F Super Hornet. Stejně jako oba výše zmíněné typy zvládá i Typhoon velice dobře nejen vzdušný boj, ale také široké spektrum misí zahrnujících taktéž útoky proti pozemním cílům. Výzbroj lze přitom podvěsit na celkem 13 pylonů pod trupem a křídly. O pohon se stará dvojice pohonných jednotek  Eurojet EJ200 zajišťujících dostatečný výkon i při zachování skvělých manévrovacích schopností.

 

Eurofigher Typhoon

Foto: Dvojice pohonných jednotek Typhoonu pod forsáží / Wikipedia, Peter Gronemann

 

Typhoon se dokonce může chlubit přízviskem „supercruise“, což znamená, že je schopen dosahovat nadzvukové rychlosti i bez použití přídavného spalování. Maximální rychlost přitom činí M = 2 ve výšce a M = 1,2 u hladiny moře. Praktický výškový dostup dosahuje 16,8 km, ačkoliv letoun je schopen se dostat až na hranici 20 km. Špatný není ani přeletový dolet 3 790 km. V okruhu téměř 200 km dokáže Typhoon hlídkovat kolem 3 hodin a dobu je možné prodloužit tankováním za letu.

 

Prozatím pět uživatelů

Eurofighter Typhoon do výzbroje zařadilo prozatím pět zemí, které plánují po dokončení výroby převzít kolem 500 letounů. Bohužel původně podstatně větší počty byly (jsou) neustále snižovány a ne všechny zakoupené letouny budou například v případě Velké Británie zařazeny do služby. Nové zákazníky pro Eurofighter Typhoon tak nehledá jen samotné konsorcium, ale také samotná letectva. Tato skutečnost může být zajímavá i pro Armádu ČR, pokud neuspěje ve vyjednáváních se Švédy.

 

Video: Propagační video možností stíhačky Eurofighter Typhoon / YouTube

 

Největšími odběrateli jsou samozřejmě země, které se podílely na vývoji a nyní na výrobě – Velká Británie, Německo, Itálie a Španělsko. Skromně se přidalo také Rakousko, které provozuje v současnosti 15 Typhoonů a neskromně Saudská Arábie, která objednala celkem 72 těchto víceúčelových stíhacích letounů.

 

Bohužel největší výhody letounu se stávají v současné vojenskopolitické situaci také největšími nevýhodami. Řada ostatních zemí raději modernizuje starší typy stíhacích letounů nebo se dívá spíše po jednomotorových variantách. Některé evropské země provozující starší F-16 zase pokukují po moderních F-35.

 

Přesto můžeme Eurofighter Typhoon považovat za úspěšný, jelikož jeho vývoj dokázal přežít konec Studené války a jako málokterý dnešní stíhací letoun dosahuje výrobních počtů po stovkách.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Dip Datum: 07.12.2012 Čas: 21:37

Ještě ten odkaz na ten článek: http://www.valka.cz/clanek_10619.html

avatar
Dip Datum: 07.12.2012 Čas: 21:36

Ono taky vemte v úvahu, že Su-35 lítá tolik, že by mi na spočítání možná stačily prsty na rukou. Pořád to je spíš papírový tygr. Zatímco Typhoon už je prověřený stroj.

Mimochodem na servru valka jsem narazil na článek o Raptoru, v kterém je zajímavé porovnání radiolokátorů a RCS několika letounů včetně Gripenu. A Gripen z toho vychází velmi dobře.

avatar
Jirka Datum: 07.12.2012 Čas: 19:48

Pro pana Lacinu: z čeho čepráte při porovnání kvalit letounů Typhoon a SU 35, trošku jsem koukal na internetu a už jen při srovnání základních čidel (radarů) vychází SU 35 s radarem Irbis E oproti Captoru o třídu výše. Mají obdobné pasivní IRST systémy, Suchoje je mají standardně, Typhoony podle verzí, co se týče obratnosti tak lépe vychází v ustálených uhlových rychlostech Suhoj (bez použití vektoru tahu motoru)
Mimochodem Typhoony a Rafale si zalétaly i proti maďarským a slovenským Migům 29, slováci tvrdí, že se jim "dařilo držet krok" ...jen teda nevím jak moc už to pokulhávalo :-D

avatar
Ondřej Lacina Datum: 05.12.2012 Čas: 22:32

Ty moudra jako že Su-35 by si dal Typhoon k svačině, to je vážně k smíchu ;) Například z cvičení v USA maj Typhoony několik potvrzených sestřelů F-22 Raptorů. Neřikám, že by se Su-35 taky nepodařilo F-22 sestřelit, ale když se je porovnám, tak Typhoon je podle mě mnohem kvalitnější letoun.

avatar
Argonaut Datum: 05.12.2012 Čas: 15:50

to DavidS: Švýcarsko povolilo přelety vojenských letadel, která se účastnila vynucení bezletové zóny nad Libyí. Od roku 2002 je členem OSN. To není v rozporu s neutralitou? :)

avatar
Davids Datum: 05.12.2012 Čas: 09:27

To Argonaut: Očividně na to máme stejný názor. Jen se tak ujištujeme:-) Mimochodem nejsem si úplně jist, jak by Švýcarsko přijalo tu velkorysou nabídku ohledně cvičení, využití základen apod. Přece jen mi to připadá, že už to hodně hraničí s jejich neutralitou. Prakticky by se stali velmi blízkými partnery v této oblasti.

avatar
pavel rampír Datum: 05.12.2012 Čas: 08:12

pro 4ligid- Mám velice rád takové příspěvky. Bez jakých-koli faktů, bez zdůvodnění vyplácnu jasnou "pravdu". Z historie známe mnoho případů kdy technická převaha nebyla rozhodující. Či snad ty
stroje létají bez pilotů? Co to znamená "..si dá k svačině? On pan autor 4ligid zná přesně možnosti jednotlivých strojů, kvalitu výcviku, možnosti zbraňových systémů ? Takové žvásty jsou tak do Blesku.
A ještě k F-16. Nevím kde se to bere že stroj již nestačí v současných podmínkách. Nevím, nejsem
voják co slouží na tomto letounu ale myslím že aerodynamickou koncepcí je stále na výši. A zbytek,
avionika, systémy střelby, atd.se modernizují a jsou vždy na nejlepší úrovni. Jediné co nemá je
"neviditelnos" ale tu mimo F-22 nemá žádný jiný jmenovaný stroj.

avatar
Ondřej Lacina Datum: 04.12.2012 Čas: 19:42

asdf: F-16 Block 50/52 je sice kvalitní stroj, ale to by jsme si moc nepolepšili, protože Gripen ho na cvičeních poráží. Nemluvě o tom, že cena a hlavně náklady na provoz a údržbu jsou mnohem vyšší. Což je pro naši zemi (bohužel) klíčové.

S tim Su-35 to byl jen vtip, že ano... :D

avatar
Dip Datum: 04.12.2012 Čas: 19:37

Každý dal nabídku a podle toho bylo vybráno. A že Francouzi se chovaj jak arabové na trhu je k zasmání. Nemám rád frantíky, to raději ty arabi nebo turky. :-D

avatar
Argonaut Datum: 04.12.2012 Čas: 19:09

To DavidS:

Chápu, kam tím míříte, ale určení dumpingu v této oblasti je přinejmenším složité. Po vymezení věcně relevantního trhu je nutné zvážit cenu obvyklou a to, jak jistě sám víte, je prakticky nekomparovatelné s jinými zakázkami. Svojí roli tu pak hrají jednotlivé nároky na vybavení, pozice při vyjednávání, politická lobby atd. Proto v podobných záležitostech je takřka nemožné napadnout nižší cenu, která je ve prospěch hospodářské soutěže. Francouzská nabídka měla např. obsahovat neomezený přístup k francouzským leteckým základnám, možnost využití francouzských simulátorů, výcvikových oblastí ve Středomoří a francouzskou logistiku v průběhu mezinárodních cvičení. Podívejte se na nabídku Saabu při tendru v ČR, kdy nabídl nové letouny za cenu použitých (ostatní nabídky/soutěžitelé) (viz http://www.globalpolitics.cz/clanky/hra-o-stihacky)

Francouzská nabídka (2.) přišla až v době, kdy byla známa ta švédská (22 Gripenů za CHF 3,1 mld.). Nabídnuto bylo 18 Rafale za CHF 2,7 mld. Jen pro zajímavost, Německo nabídlo 33 použitých Typhoonů za CHF 3,2 mld. Nová nabídka Dassaultu přišla až po té, co se švýcarská vláda rozhodla pro nabídku Saabu. (viz: http://www.defensenews.com/article/20120129/DEFREG01/301290006/Dassault-Makes-New-Offer-Swiss-Report)

avatar
asdf Datum: 04.12.2012 Čas: 13:32

ano C je posledni ale zastarala porad generace 4... kdyby jsme koupili F-16 block 52/54 udelali by jsme lip navic jsme meli prislibeno od izraelcu naky vecicky do nich... tim padem nemam stihacku schopnout vest primou podporu v noci a za zhorseneho pocasi...

A pochybuju ze u nas se bude pak upgradovat na NG kdyz ty stroje ani nejsou nase... a za ty prachy co jsme dali za gripeny by jsme meli zaplaceno letovy hodiny na 10 let pro Su-35

avatar
HU Datum: 04.12.2012 Čas: 12:19

asdf:
..podle čeho tak usuzujete? Že máme starší verzi :-) Verze C je poslední...

Verze NG je pozastavena, posledním modelem bude jen verze E. Hledá se partner. Takže otázka je jak to dopadne.

Pro naše potřeby je JAS39 jasnou a asi nej volbou. nedívejte se jen na letoun, ale i na pozemní zabezpečení, přípravu k opakovanému vzletu atd..

U Švýcarů, ten výběr prověřovala komise (opozice) a nakonec uznala, že letoun opravdu splňuje to co je požadováno, tedy poměr cena výkon. Neuvedu zdroj, ale je to dohledatelné na Janes Defense Weekly...

avatar
DavidS Datum: 04.12.2012 Čas: 12:18

To Argonaut: Ta nabídka přišla po oznámení Gripenu jako vítěz, ale ještě před zahájením jednání se Švédskem. A podhodnocená nebo ne může být švýcarsku sice jedno ale už ne tak konkurenci a úřadům kontrolujícím hospodářskou soutěž, kteří by mohli toto napadnout.

avatar
Argonaut Datum: 04.12.2012 Čas: 09:27

to DavidS: tato nabídka byla uveřejněna až po tom, co byl oznámen Gripen jako vítěz tendru. Podhodnocená nebo ne, to Švýcarsku mohlo být úplně jedno (a ČR stejně tak). Klíčová byla výsledná cena.

avatar
DavidS Datum: 04.12.2012 Čas: 08:25

To Argonaut: jenže ta nabídka od Francie byla nejspíše podhodnocená. Ve stylu tonoucí se stébla chytá. I tak ale neuspěli.

To Dip: Já myslím, že spoléhat se na nějaký spíše budoucí stroj (NG) je celkem problematické. Cena i vývoj se můžou protáhnout.

Ale jinak souhlasím s otevřeným tendrem - minimálně Rafale a Eurofighter ale třeba i další. Švédsko by pak nemělo jinou možnost než výrazně zlevnit.

arr