Útočná puška CZ BREN 2: Nový přístup, nové myšlení

Armáda ČR v těchto dnech dokončuje převzetí 2600 ... Více

Big 6+1: Podoba americké armády v 21. století

Americká armáda (US Army) představila modernizační ... Více

Německé tanky Leopard 2A4 v Sýrii

Turecká armáda v prosinci poprvé nasadila do bojů ... Více

Elitní 601. skupina speciálních sil: Vše je o lidech

Největší hodnotou 601. skupiny speciálních sil ... Více

Události

Kontrakt století: Polsko nakupuje houfnice Krab za miliardy

Datum přidání 19.12.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 32 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Polská vláda včera se zástupci polské firmy Huta Stalowa Wola (HSW) podepsala obří kontrakt na dodávku 96 samohybných pásových houfnic Krab. Cena rekordní zakázky dosahuje 4,65 miliardy zlotých (28,3 miliardy Kč).

Foto: Polská samohybná houfnice Krab; větší foto / Autor

Foto: Polská samohybná houfnice Krab; větší foto / HSW

 

Dlouhá cesta k polské samohybné houfnici

V současnosti se polská armáda spoléhá především na 111 kolových samohybných houfnic DANA ráže 152 mm československé výroby. Mimo to ve výzbroji polské armády najdeme 324 pásových samohybných sovětských houfnic 2S1 Gvozdika ráže 122 mm - 198 houfnic je v aktivní službě, zbytek je v nejasném technickém stavu uložen ve skladech.

 

Polská armáda se již 20 let snaží pořídit nové dělostřelecké systémy ráže 155 mm. Náš severní soused ale nechtěl koupit houfnice přímo od zahraničního výrobce, ale chtěl především získat technologie pro výrobu houfnic přímo v Polsku.


Tento přístup se v Polsku nazývá neoficiálně “polonizace” - Polsko nutí zahraniční firmy využívat v maximální míře polský průmysl, buď využitím polských technologií nebo ideálně přenesením výroby (včetně licenční výroby) do Polska.


Pro samohybnou houfnici Krab Polsko vybralo věž z britské houfnice AS90 a francouzskou hlaveň ráže 155 mm (délka 52 ráží). Věž měla být původně umístěná na polský pásový podvozek UPG-NG (Uniwersalna Podwozia Gąsienicowa Nowej Generacji).  


Houfnice Krab se stanou organickou součástí divizních palebných modulů DMR (Dywizjonowy Modul Ogniowy) Regina. První moduly Regina polská armáda očekávala již v roce 2003. Nicméně kvůli nedostatku financí a kvůli dlouhodobým technickým problémům s UPG-NG program nabral značné zpoždění.


Polská armáda nakonec pro houfnici Krab zvolila upravený (na základě polských požadavků) pásový podvozek z jihokorejské samohybné houfnice K9. Licenční práva na výrobu podvozku získala polská HSW .


Dlouhá odysea polských dělostřelců je tedy u konce - polské ministerstvo obrany objednalo čtyři DMR Regina za 4,65 miliardy zlotých. Všechny čtyři moduly polská armáda získá mezi roky 2018 až 2024. Jedná se o největší zbrojní kontrakt polského průmyslu všech dob.

 

Video: Testování houfnice Krab na začátku roku 2016. / YouTube


Celkově do roku 2024 polská armáda získá pět palebných modulů Regina. Polská armáda má již ve výzbroji osm houfnic Krab na problematickém podvozku UPG-NG. Mimo tento kontrakt proto polský průmysl získá od jihokorejské Hanwha Techwin 24 kompletních podvozků.


Věže z houfnic Krab na podvozku UPG-NG budou přesazeny na jihokorejské podvozky a HSW postaví 16 nových houfnic Krab. Do konce roku 2017 tak polská armáda získá jeden plně vybavený palebný modul Regina.

 

Dodávky v úvodu zmíněných čtyř modulů Regina začnou od roku 2018. I v této smlouvě Hanwha Techwin dodá 12 kompletních podvozků - zbývajících 84 podvozků vyrobí HSW v Polsku. Celkově tedy Polsko získá 120 houfnic Krab.


V Polsku jsou vyráběny všechny klíčové konstrukční uzly houfnice Krab s jedinou výjimkou - hlavně se vyrábí ve Francii. Nicméně cílem polské vlády je rovněž zajistit výrobu hlavní v Polsku.


“Gratulujeme mnoha lidem, kteří se zasloužili za to, že polská armáda získá vybavení vyráběné v Polsku a aby polský zbrojní průmysl byl hlavním dodavatelem pro polskou armádu. Jde o směr, na který jsme se vydali před několika lety. Jde o velmi důležitý moment, ale je třeba zdůraznit, že v příštích letech chceme realizovat více podobných projektů. Zdůrazňuji, že vládní prioritou je rozvoj hospodářství založený na obnově průmyslu, polské výroby, a propojení všech těchto odvětví tak, aby vojenský průmysl byl hybnou silou polské ekonomiky,” uvedla při slavnostním podpisu Beata Szydlo, polská předsedkyně vlády.

 

Video: Propagační video nové houfnice Krab. / YouTube

 

Nejsilnější dělostřelectvo v Evropě?

Celkově polská armáda získá 120 samohybných houfnic Krab - jeden DMR Regina se skládá z 24 houfnic Krab (tři baterie po osmi houfnicích), tří velitelsko-štábních vozidel, osmi velitelských vozidel (pro různé stupně velení), šesti muničních vozidel a jednoho servisního vozidla.

 

Krab dokáže vést trvalou palbu rychlostí 6 ran za minutu. Jedna baterie osmi houfnic tak dokáže během tří minut (délka palebného přepadu) protivníka zasypat 144 střelami ráže 155 mm na vzdálenost až 40 km. Krab celkově pojme 40 střel a 48 kusů prachových náloží.

 

Polská armáda pro své houfnice plánuje nakoupit značné množství munice, včetně přesné munice s koncovým navedením na cíl.

 

Celková hmotnost houfnice Krab je 48 t a pohání jí dieselový motor o výkonu 735 kW. Dojezd s interními nádržemi je 400 km a maximální rychlost na pevné cestě 60 km/h - samozřejmě do místa bojů na velké vzdálenosti budou houfnice dopravovány po železnici nebo na podvalnících silničních tahačů.

 

Avšak nákupem houfnic posilování dělostřelectva polské armády nekončí - polská armáda navíc získá 64 samohybných kolových minometů Rak ráže 120 mm organizovaných do osmi minometných rot. V letošním roce polská armáda získá první rotu. Poslední dodávky jsou naplánovány na rok 2020.

 

Video: Minomet Rak / YouTube

 

Polsko rovněž připravuje modernizaci samohybných houfnic DANA, nákup 168 lehkých kolových houfnic Kryl ráže 155 mm (7 divizních modulů) na podvozku polského nákladního automobilu Jelcz a nákup 54 moderních raketometů Homar (od 2019, 3 divizní moduly), rovněž na podvozku Jelcz.

 

Výše uvedený počet jasně ukazuje, že polská pozemní armáda bude mít v nejbližších letech nejpočetnější a nejmodernější dělostřelecké jednotky v Evropě. V síle svého dělostřelectva Polsko překoná i armádu Velké Británie a Francie.

 

I když v minulosti se ozývaly hlasy o umenšení role dělostřelectva, konflikt na východní Ukrajině ukázal nezastupitelnou roli dělostřelectva (včetně raketometů). Právě dělostřelectvo (houfnice i raketomety) mají na svědomí 80 % mrtvých ukrajinských vojáků.


Za pozornost stojí otevřená podpora polského obranného průmyslu Varšavou. Polská vláda díky trvání na polonizaci subvencuje vlastní průmysl a dělá ho systematicky konkurenceschopnějším na světových trzích. Jak vidno na případě samohybných houfnic, Varšava raději počká 20 roků na vlastní průmysl, než aby nakoupila hotový produkt ze zahraničí.

 

Zdroj: Dzienik Zbrojnny

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Lukas Datum: 23.12.2016 Čas: 20:24

Tak tyle, że za 18x M142 na Tatrze zapłacicie conajmniej 100 mln USD
A Litwa ma kupić ex- niemieckie M270 za 10 mln Euro (12 sztuk + modernizacja)
Ile pocisków można kupić za 90 mln USD?

Oczywiście ma to wady - ale przecież AGS można osadzić na podwoziu M270, (a wozy dowodzenia mieć na zunifikowanych pojazdach)

Sam się zastanawiam czy nie byłoby dobrze gdyby "na szybko" PL kupiła 18-20 sztuk
(a potem uzupełniła polskim Homarem )

avatar
Rase Datum: 23.12.2016 Čas: 18:07

Myslím, že kupovat i podvozek je zbytečné a komplikující, úplně by stačilo koupit jen zbraňový systém a osadit ho na Tatru

avatar
Lukas Datum: 23.12.2016 Čas: 13:54

Ja bym jednak kupił 12-18 używanych M270...

avatar
Rase Datum: 23.12.2016 Čas: 12:49

Našim potřebám bude plně postačovat, když 2017 zmodernizujeme Dany, vyštřílíme munici ráže 152mm a za pár let nakoupíme od Němců 33 modulů AGM. Ty pak jde osadit na cokoliv od nové Tatry po nový pásák (BVP), klidně i na ty podvozky z Dan M1M, nebo T-72M4CZ. AGM je sice drahý, ale zároveň nejlepší dělostřelecký systém na trhu, Navíc cena má být výhodnější než v případě PzH2000, tak to stojí za zamyšlení.

avatar
KOUMES123 Datum: 23.12.2016 Čas: 12:06

Bohužel musím souhlasit s jedním diskutujícím, že s Poláky nebude domluva na společných projektech. Poláků je 40 miliónů, nás 10 miliónů, Slováků 5 miliónů a od toho se vyvíjí velikost a potřeby armády. Poláci prostě pojedou systémem KRAB - nakoupí nějaké licence a budou si chtít všechno dělat sami, případně jen prodávat, což pro nás není výhodné.

avatar
Lukas Datum: 21.12.2016 Čas: 18:45

Pro Nesher
W przypadku KTO wieża nie była problemem
W tym samym czasie Rafael oferował w PL RCWS-30 - był on testowany na XC-360P oraz na BWP-1 (przypominam - planowano modernizacje BWP-1 w ramach programu "PUMA")

To że była bezzałogowa to nie było problemem
- problemem było to że nie zaliczyła testów klimatycznych (przy -20 C wariowały czujniki i mechanizmy)

Hitfista 30 wybrano tylko dlatego że był najlżejszy z oferowanych wież (po "wykreśleniu" RCWS-30)

Teoretycznie gdyby wówczas ACR dogadała sie z WP to w Czechach mogłoby powstać 500 wież dla ACR i WP (+ serwis)
A w PL ponad 1100 pojazdów bazowych (przy dobrze wynegocjowanym kontrakcje zabudowy dla ACR mogłyby powstawać w Czechach)

No ale to historia - widać zabrakło wszystkim wyobraźni...


Nie wiem jak wygląda przemysł maszynowy w PL (pracuje w innej branży) - wiem tylko że w Polsce produkuje się komponenty dla zachodnich koncernów - więc muszą mieć jakość...

Co do Kraba - to historia nawet nie na artykuł tylko na książkę...
Ale nie obawiaj się - wozy zostały dokładnie przetestowane - dwa najstarsze egzemplarze de facto 4 razy przechodziły pełen cykl testów + mają ponad 3 lata służby w JW i sporo pocisków wystrzelonych.

Wieże AS 52 wybrano właśnie ze względu na możliwość swobodnej wymiany kadłuba (wieża jest bardzo autonomiczna - wszystkie mechanizmy są w wieży - możesz ją teoretycznie zamontować nawet na betonowym fundamencie i będzie działać - o ile będzie zasilanie w energie elektryczną).

Taki był wymóg przetargu - to dlatego nie wygrał PzH2000

Koreański kadłub jest dokładnie sprawdzony i radzi sobie nawet w cięższej wersji (T-155 jest o 8 ton cięższy od K9 czy Kraba), a po problemach z polskimi kadłubami naprawdę poważnie testowano (tu jest też wątek małej wojny między zakładami )

Tak więc nie ma ryzyka.
Z resztą tak jak w przypadku innych produktów - HSW nie robi wunderwaffe - ale porządne, solidne produkty.

To nie Bumar Gliwice który obiecuje "gwiazdę śmierci" - czy inne cuda

avatar
Nesher Datum: 21.12.2016 Čas: 13:33

Lukas
Prosím neberte moje názory jako nějaký antipolský šovinismus, toho jsem opravdu dalek, v Polsku poslední době trávím služebně hodně času, dokonce celkem obstojně rozumím polsky, ale se psaním je to horší, proto odpovídám česky.
Ohledně Vašich dotazů:
- MI 24, pokud vím tak ta debata byla velmi dlouhá a skončila na tom, že Maďarsko a Slovensko neměly peníze a tak vyřadily bitevní vrtulníky bez náhrady, pro Polsko i pro nás to v dané situaci nebyla priorita, každý stát řešil jiné a drahé programy a už odpočátku to hlavně polská strana stavěla tak, že to celé bude probíhat v Polsku a ostatní státy si maximálně mohou dodat část komponentů a to ještě jen pro své stroje.
Ohledně KTO - tam se požadavky lišily už od počátku, např. AČR od počátku trvala na dálkově ovládané věži, PL Rosomáky mají klasickou dvoumístnou. Tedy by to dopadlo tak, že by se KTO pro AČR vyrobily v Polsku, dovezly do ČR a osadily izraelskou věží. Kde je nějaký profit pro ČR? Navíc, Rosomák se ani českého tendru neúčastnil.
Ohledně houfnic, z toho co jste popsal mám právě trochu strach, Krab je taková složenina všeho možného, podvozek korejský, hlaveň z Francie, věž z Británie a to všechno poskládané polskou firmou, která nikdy nic podobného nedělala.
Mám osobní zkušenosti s polským strojírenským průmyslem (byť ne zbrojním) a kvalita bývá obecně horší než např. u českých firem (a ani u nás to není žádný zázrak).
Proto si myslím, že pokud dává pro ČR nějaká užší spolupráce při akvizici smysl, tak je to spíš Slovensko, kde jsou naše zájmy i provázanost průmyslu větší než s mnohem větším Polskem, které nehledá partnery, ale zákazníky pro svůj průmysl.

avatar
Jura99 Datum: 21.12.2016 Čas: 07:58

Lukas: však transportéry jste chtěli dodat Slovákům, s tím že si na to dají svoji věž. Zdánlivě dobrý nápad a Slováci se na Rosomaky už těšili. Protislužbou měla být modernizace DANA na Slovensku. Premiéři dokonce podepsali LOI a pak se rok nic nedělo, dokonce Slováci vůbec neměli informace jestli projekt dopadne nebo ne. Nakonec přišla zpráva, že modernizace DANA na Slovensku nebude a ani transportéry nebudou. Nějaké zdůvodnění proč, na čem to skončilo, nikdo nedal. Co myslíte, že si budou Slováci myslet o nějakém příštím LOI na něco jiného? Asi celkem oprávněně, že to je kus papíru.

Kazd: Nesher má absolutní pravdu. Co zní teoreticky dobře, není v praxi realizovatelné. Pokud jde o vrtulníky, že by Polsko "nemohlo" odstoupit, když by byla vícestranná dohoda, to by zavánělo pěkným problémem. Pak už se nebavíme o win win spolupráci, pokud by někdo něco nemohl kvůli tomu druhému.

avatar
Lukas Datum: 21.12.2016 Čas: 07:24

Skąd przekonanie że gorszej jakości?
Badałeś? Testowałeś?

Na potrzeby nowych projektów kupowane są nowe maszyny i linie technologiczne. (np. nowa lufownia) Wszystkie technologie wzięte są z zachodu - docelowo w Krabie tylko power-pack nie będzie produkowany w PL. - reszta albo licencja albo polskie rozwiązanie.
Czy wiecie, że gdy modernizowaliśmy część wz 77 Dana do DANA-T to wyprzedziliśmy Francuzów o 10 lat? (w pełni zautomatyzowany cyfrowy system zarządzania i dowodzenia dywizjonem-baterią-plutonem nie był / jest standardem w wielu państwach NATO - my to już mieliśmy)

Powiedz który kraj produkuje jednocześnie
- efektory (haubice, wyrzutnie rakiet)
- systemy dowodzenia i zarządzania artyleria
- systemy wykrywania (radary artyleryjskie, drony i inne)

Co do wspólnych projektów - były dwie dobre okazje
- modernizacja Mi 24 (wszyscy jej potrzebowali - teraz wszyscy maja taki sam problem)

- KTO/KBWP - i my i Wy chcieliście kołowy, pływający transporter 8x8 uzbrojony w działko 30mm i ppk Spike.
Jaki był problem żeby np w PL produkować transportery a w Czechach np. wieże?
(Taki jaki był powód dla którego wybraliście Pandura, a my AMV)

Po prostu nie ma zaufania - i to jest powód dla którego projekty nie mogą się udać

avatar
Nesher Datum: 20.12.2016 Čas: 22:58

Však jsem se vyjádřil, u stíhaček jsme se míjeli v čase, u Casa zrovna tak, navíc je armáda nechtěla a máme je i jinak vybavené. U vrtulníků máme jiné potřeby, Poláci urgentně potřebují střední transportní stroj jako náhradu starých Mi 17, my potřebujeme něco trochu menšího, máme relativně nové modernizované Mi 171, ty ještě 10 let vydrží.
Tedy zase nic.
Tendr na MADR radary jsme zkoušeli vyjednat v rámci V4, skončilo to na tom, že Poláci ho chtějí udělat vlastní (kdy, v jaké kvalitě za kolik je ve hvězdách), Slováci chtějí jen přehledový radar, Maďaři vůbec nic.
Další možnost jsou BVP, vzhledem k tomu, že Poláci hledají kupce pro své zboží jež mají akorát na papíře a ještě se jejich požadavky rozchází s těmi našimi, to nedává smysl.
Ohledně C130, nemají náhodou je oletáné staré kusy z amerických přebytků? Já jsem tedy ve Varšavě žádné J neviděl a tom jezdím dvakrát do měsíce. Takže zase nic.
Jediné co by mohlo dávat smysl je někdy v budoucnu nákup houfnic, ale proč kupovat méně kvalitní a dražší dělá z Polska vážně netuším.
Prostě se smiřte s tím, že jejich a naše potřeby jsou natolik odlišné, že na společných tendrech se neshodneme ( míjíme se jak v čase tak i v potřebách) a polský zbrojní průmysl nám nemá co nabídnout ( vše co nabízejí koupíme jinde v lepší kvalitě či levněji, většinou oboje). Španělsko a Portugalsko také (abych alespoň přibližně srovnal velikost, byť naše ekonomika je v přepočtu na obyvatele bohatší) nemají společné programy tohoto typu.

avatar
kazd Datum: 20.12.2016 Čas: 21:41

uvedl jsem zde konkrétní nákupy
vyjádřete se k nim
nikde neříkám, že se máme podřizovat polákům ve všem
říkám, že se vyplatí koordinovat velké nákupy hi tech ze západu (a slováci si trhají vlasy, že nešli s náma do gripenu). Pokud polsko zbrojí nejvíc, tak logicky je tam ta šance největší.

u těch vrtulníku by
a) polsko nemohlo takto samo odstoupit pokud by to byla vícestranná dohoda
b) a jaká by to byla ve výsledku změna oproti současnému stavu v ĆR, kde se od r. 13 neudělalo nic ?

poláci mají státní LZS postavenou na EC 135, vlastní montáž verze black hawku, motory F16... můžete uvést co máme my, když je ta česká cesta tak skvělá ? A nepiště L159, vera NG.
Pokud je naprostá většina nákupů MO po roce 2020 resp. 25 tak máme naopak extra prostor prostě prozkoumat každou poptávku a připojit se k ní pokud to pro nás bude výhodné.
Např. nevidím důvod platiti Strnadovi za modernizaci DANY pokud to budou dělat poláci a ve srovnání to výjde líp.

avatar
Rase Datum: 20.12.2016 Čas: 21:17

Nesher:
jednoznačně souhlas. Poláci jsou na poměry V4 příliš velcí a ambiciózní. Krom slováků by se dalo slušně domlouvat třeba s Rakušany nebo i Maďary. Přeci jen to jsou podobně velké státy s podobným potenciálem a zájmy jako máme my. Tady vidím mnohem větší potenciál na společné nákupy. Reálně mě ale nenapadá nic, co by bylo nutné nakupovat společně. Přeci jen víc se snad nakupuje přes NATO... kde je pořád hodně velká rezerva a potenciál k lepší ceně.

avatar
Nesher Datum: 20.12.2016 Čas: 20:42

Kazd
Tak si to rozeberme, to co navrhujete je podřídit jakékoliv nákupy zbraňových systémů polským potřebám plánům. Tj. sice zrovna máme v plánu pořídit nové vrtulníky, ale protože Poláci zrovna kupují systém PVO, tak se jim přizpůsobíme a koupíme si to co oni, jen proto, že to možná bude levnější? Oni s námi rozhodně své akvizice koordinovat nebudou, znamenalo by to totální rezignaci na vlastní plánování a potřeby.
Ohledně stíhaček, tam se naše potřeby rozcházely v čase, Casy armáda původně nechtěla, vnutili ji je politici, navíc se od polských liší výbavou.
Prostě tam nevidím prakticky žádné styčné body, potřeby a představy obou armád jsou odlišné a to nemluvím o politickém prostředí. Představte si, že bychom se přidali k polskému tendru na vrtulníky, Poláci by nejdříve vybrali Caracal (my bychom do toho nemohli mluvit), vzhledem k požadavku na montáž v Polsku dražší než bychom ho mohli koupit od výrobce a pak by to celé zrušili s tím, že chtějí v Polsku vyráběný S 70i, přitom pro nás, pokud bychom vážně chtěli koupit Blackhawk, bylo lepší následovat slovenskou cestu a koupit v rámci FMSS lépe vybavenou UH 60M.
Pokud s někým pořádat tendry, tak to rozhodně nejsou Poláci, ale spíše Slováci, tam je šance domluvit se na win win řešení.

avatar
Lukas Datum: 20.12.2016 Čas: 12:51

To nie takie proste
Pierwszy program Krab (2001) został skasowany (mimo iż haubica była gotowa)
Powód - polityka, a raczej, afera polityczna (chciano "zniszczyć" pewnego polityka - z resztą udało to się)
Przez prawie 7 lat nic się nie działo - haubice trafiły do muzeum.
Po 2008 reaktywowano program i wówczas pojawiły się problemy:
- modernizacja elektroniki (wymiana analogowych elementów komputera balistycznego, nowa wersja systemu TOPAZ i inne)
- kłopoty z kooperantami (brytyjski partner GEC Marconi zamknął produkcję)
- zmiany w wymaganiach taktyczno - technicznych (wojsko chciało bardziej mobilnej haubicy )

Te ostatnie zmiany spowodowały wymianę kadłuba (Stary kadłub miał za słaby silnik i zawieszenie)

De facto w latach 2008-2015 powstała nowa haubica - która z AS 52 ma tylko skorupę wieży.


Homar - to jest "trudny" temat - niby tylko dwie oferty - ale żadna nie jest dobra...

avatar
kazd Datum: 20.12.2016 Čas: 10:08

Jde nám o to, že něco se dělá v Polsku a my závidíme, nebo o to, že to chceme pořídit výhodněji ?

CASA - společný nákup s polskem, přišli bysme o šaškárnu s L159 a nakoupili levněji. Takže jednoznačně jsme mohli jít společným nákupem
F16 / gripeny - poláci mají 48 F16, montáž motorů. Co máme z Gripenu? Ty slavné offsety... nedosáhli bysme na adekvátní offsety u F16 jako poláci ?
C130 - jsme fanoušci KC390, Aero kooperuje protože šášo Koštoval řekl, že po roce 2025 možná koupíme dva stroje a možná KC 390 ? Asi těžko, že... takže jsme klidně mohli jít do C 130, Výsledek pro ekonomiku stejný
vrtulníky - opravdu si myslíte, že nákup 10 strojů nám přinese nějakou technologii, že z té díry na peníze jménem LOM se stane konkurenční podnik ? Poláci jsou shopní svoji verzi Balck hawku aspoń montovat, mohli jsme se nějak podílet - viz. aero a Sikorski. Naše cesta Sokolů a možná nějakých 10 H145 M nepřinese nic, kromě drobného servisu.

Věra NG - pokud si kupujete celý systém PVO na klíč od francouzů, izraelců, USA zůstane jen velmi malý díl nepokrytých schopností, které by měla pokrýt Věra NG - smysluplnost jejího nákupu je v takovém případě otázkou.

Místo abychom využili nákupů Polska od třetích států a přidali se, tak radši kupujeme polské sokoly...

arr