Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Letecká technika

Kontroverzní tanker KC-46A Pegasus vstupuje do služby

Datum přidání 12.09.2018    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 18 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké letectvo (USAF) oficiálně zařadilo do výzbroje politickými i technickými problémy sužovaný tanker KC-46A Pegasus. USAF počítá s postupným nákupem 179 tankerů Pegasus, které nahradí stárnoucí flotilu tankerů Boeing KC-135 Stratotanker.

Foto: KC-46A poskytuje pomocí tankovacího ráhna 726 kg paliva stíhačce F-16 (2016); větší foto / Public Domain 

 

Slavnostní předání prvního tankeru KC-46A Pegasus proběhlo na letišti Paine Field v Seattlu. Na letišti Paine Field sídlí výrobní závod Boeing Everett Factory, kde vznikají dopravní letadla řady 747, 767, 777, 787 i zmíněný tankovací letoun KC-46A.


Předaný KC-46A (registrační číslo N50217) provedl z letiště Paine Field první let 5. prosince 2017. Původně americké letectvo mělo tento letoun získat již před půl rokem. V listopadu letoun přeletí na leteckou základnu Altus (Oklahoma), kde se zařadí k 56. tankovací letce (56th Air Refueling Squadron), 97. dopravního leteckého křídla (97th Air Mobility Wing), 19. letecké armády (Nineteenth Air Force).

97. křídlo plní úkoly rekfalifikace a přeškolení na letouny C-17 Globemaster III, KC-135 a nyní nově i na letouny KC-46A.


Letoun s registračním číslem N50217 je součástí první objednávky 18 letadel z roku 2011. Původně všech 18 tankerů Pegasus mělo být předáno do srpna 2017. Projekt ale provázely technické potíže (zejména s palivovým ráhnem), což odsunulo předání prvního letounu až do dnešních dní. Kvůli zpoždění musí firma Boeing mimo jiné v rámci smluvní sankcích vyplatit USAF odškodné ve výši 1,6 miliardy dolarů.


Celkově letectvo do roku 2028 nakoupí 179 letadel KC-46A (dva prototypy a 177 sériových letadel). USAF prozatím pevně objednalo 34 tankerů Pegasus. Další čtyři letadla KC-46A objednalo Japonsko, s dodávkou prvních tří letadel se počítá v roce 2020.


Nákup nových tankovacích letounů již od počátku provází kontroverze, obvinění (i odsouzení) z úplatkářství i manipulace amerického zbrojního lobby:

Letectvo začalo vybírat tankovací letoun již v roce 2002 a při prvním pokusu byla vybrána přímo nabídka firmy Boeing. Po korupční skandálu byl ale výběr anulován.

 

Video: Přečerpávání paliva pomocí plovoucího ráhna. / YouTube


Při druhém pokusu v roce 2007 vyhralo konsorcium firem Northrop Grumman a EADS nabízející evropský stroj Airbus A330 MRTT. Společnost Boeing ale proti výsledkům úspěšně protestovala. Po několika odkladech bylo v roce 2009 spuštěno další výběrové řízení. Základní požadavek byl stále stejný – 179 tankerů za pevnou cenu 35 miliard dolarů (cena za výrobu samotných letadel bez nákladů za vývoj) s termínem prvních dodávek od roku 2013.


Konsorcium Northrop Grumman/EADS si ale stěžovalo, že nové zadávací požadavky jdou na ruku Boeingu a pohrozilo odstoupením ze soutěže. Zadávací dokumentace se stále upravovala a finální nabídky byly ministerstvu obrany zaslány až v únoru 2013. Za deset dní bylo oznámeno vítězství Boeingu. Hlavním kritériem byla zřejmě cena, která je údajně nižší o 1 % oproti konkurenci a také nižší provozní náklady, vyplývající z menších rozměrů a hmotnosti KC-46A.


Jak to ale u amerických zbrojních programů bývá, cena celého programu KC-46A podle GAO dosáhne 52 miliardy dolarů. V této ceně je nejen vývoj, testování a nákup letadel, ale také nutná stavba provozní a výcvikové infrastruktury.


První let prototypu KC-46А se uskutečnil 28. prosince 2014 z letiště Paine Field. Celkem bylo postaveno šest testovacích KC-46A (včetně dvou letadel v „plné konfiguraci“). Šest testovacích letadel Pegasus strávilo ve vzduchu 3500 hodin a přečerpalo 1361 tun paliva letounům F-16, F/A-18, AV-8B Harrier II, C-17 Globemaster III, A-10 Thunderbolt II, KC-10 Extender, KC-135 Stratotanker i jiným letounům KC-46A Pegasus.

 

Video: Obsluha tankovacího letounu používá pro lepší orientaci 3D brýle. / YouTube


KC-46A vychází z dopravního letadla Boeing 767-200LRF (Long Range Freighter), které kombinuje trup 767-200ER, křídla a podvozek 767-300F a systémy řízení a vylepšené motory ze 767-400ER. Pilotní kabina a letová avionika je zase převzata z dopravního letadla 787 Dreamliner.

 

Nejvyšší vzletová hmotnost KC-46A je 188 tun, maximální hmotnost přepravovaného paliva 96 tun (94 tun lze přečerpat). KC-46A je ale víceúčelový letoun. Po úpravách dokáže přepravit až 114 cestujících, 18 dopravních palet (463L Master Pallet) nebo 58 pacientů. Posádku tvoří trojčlenná posádka, dva piloti a jedna obsluha tankovacího zařízení. Už v základu je letoun KC-46A vybaven malým přepravním/odpočinkovým/spacím prostorem pro posádku (či dokonce dvě záložní posádky) s kapacitou 15 míst.


Letadlo pohání dvojice motorů Pratt & Whitney PW4062 o výkonu 2×282 kN. Dolet letounu je 12 200 km, při doplňování paliva je dolet omezen pouze výdrží posádky (posádek).

Pro vlastní obranu je letoun vybaven výstražným radiolokačním přijímačem AN/ALR-69A(V), směrovou infračervenou rušičkou AN/AAQ-24(V) a výmetnici klamných cílů. Kokpit je navíc pancéřován a balistická ochrana je zajištěna i palivovému systému. Letoun umí působit v podmínkách zamoření chemickými a biologickými zbraněmi, a je zodolněný proti působení elektromagnetického pulsu (EMP) při jaderném výbuchu.

 

Foto: Klíčové rysy KC-46A Pegasus; větší foto / Boeing


Hlavním tankovacím systémem KC-46A je zadní plovoucí tankovací ráhno (se skluzem s přípojkou) schopné přečerpat až 4500 litrů paliva za minutu. Tento systém se využívá především u letounů USAF.

KC-46A je vybaven i výsuvnou stabilizovanou palivovou hadicí (s nástavcem a tryskou) pro doplňování paliva letounům námořnictva a námořní pěchoty (zejména F/A-18). Hadice s navijákem je podobně jako na typu KC-10 umístěna v zadní části trupu a přečerpává palivo rychlostí 1500 litrů za minutu.


Letectvo pro letouny Pegasus objednalo také 43 sad palivových systémů WARP (Wing Aerial Refueling Pods). Každá sada WARP obsahuje dvojici kontejnerů pod křídly s navijákem pro vysouvání/zasouvání aerodynamicky stabilizované palivové hadice. Rychlost přečerpání je opět 1500 litrů za minutu. Letoun KC-46A tak bude schopen tankovat současně až tři letouny námořnictva a námořní pěchoty.


Americké letectvo plánuje nahradit celkem 415 létajících tankerů Boeing KC-135 Stratotanker (168 aktivní jednotky; 180 letecká národní garda; 67 rezervní jednotky letectva) a 69 větších tankerů/transportních letounů Boeing (McDonald Douglas) KC-10 Extender u aktivních jednotek. Obměna potrvá až do roku 2048 a kromě tankerů Pegasus letectvo v dalším kroku uvažuje mimo jiné i o vývoji menších stealth tankerů, které mohou doprovázet bojové letouny blíže k protivníkovi.

 

Zdroj: DefPost, BMPD

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Argel Datum: 16.09.2018 Čas: 08:47

@UnionPacific
Je veřejně známo, že NATO bylo založeno ze 3 prostých důvodů.
1. Udržet USA v Evropě
2. Udržet Rusko (dříve se jednalo o SSSR) mimo Evropu
3. Udržet Německo při zemi, aby neudělali potřetí bordel ve světě (což se té bábě podařilo)
Takže založení NATO a vstoupení do této organizace jsme s tímto souhlasili. Ačkoli nějaké cíle se změnili (boj proti terorismu), tak některé cíle ne. A staří blázni jako Petr Pavel a jemu podobní tomu nepomáhají a stále žijí ve studené válce. Nechci tady rozdmýchávat, kdo chrastí zbraněmi u čích hranic. Já jsem toho názoru, že obě strany stále se popichují a ukazují svaly, ale ani jedna není připravená na skutečný konflikt(hlavně Rusko ekonomicky, ačkoli věřím, že Ruská populace není tak "rozmazlená"(nevěděl jsem jaké jiné slovíčko použít) jako ta západní, takže by tu chudobu, co by nastala nějak ustáli lépe než západní svět.) a vůbec ten konflikt nechce.
Každopádně cíl udržet USA v Evropě zůstal(Ochránci Evropy), protože GB+FR již nedokážou zaručit bezpečnost a rovnováhu v Evropě(GB ztratila svůj velmocenský status po WWII a Francii jsem osobně nikdy nevěřil(Mnichov)). A cíl udržet Rusko VOJENSKY mimo Evropu také zůstal. Ačkoli podporuji myšlenku ekonomické spolupráce mezi zeměmi(Evropou a Ruskem) a zrušení sankcí, tak nesouhlasím s tím, aby Němci měli pod palcem klíčky od kohoutku plynu do Evropy(Nord Stream).
NATO potřebuje restrukturalizaci a změny, aby se posunuli do 21. století. EU mi po některých vystoupeních soudruha Schultze přijde jako fantasmagorický projekt. EU má v základu dobrou myšlenku, ale potřebuje přebudovat od základů.
A buďme k sobě upřímní. Když to jde koupit a vyrobit kompletně doma a podpořit americké firmy, tak proč bych kupoval v zahraničí? USA není Indie, kde pokulhává kvalita domácí výroby. Kdybych to měl srovnat s tendrem na BVP v ČR, tak věřím, kdyby Wolfdog byl již hotový, tak dost lidí v ČR by chtělo domácí BVP, kdyby mělo slušné výsledky při testování.

avatar
cejkis Datum: 14.09.2018 Čas: 20:06

Tendr na tento stroj připomíná hlasování o Lisabonské smlouvě :D

avatar
Nesher Datum: 14.09.2018 Čas: 17:51

UnionPacif
Srovnávat Rusko a USA je jako srovnávat ČR a Makedonii.
To do toho netahej, USA si to mohou dovolit, Rusko nikoliv.

avatar
Nesher Datum: 14.09.2018 Čas: 17:45

Pasovali, protože někdo to dělat musel a nikdo jiný po ruce nebyl. Ostatně to evropským státům náramně vyhovovalo, být schovaný za americkými zády, budovat si za ušetřené peníze socialismus a po straně Američanům nadávat. Přitom nebýt Američanů a jejich přítomnosti v Evropě, tak by měl rusák o hezkých pár kolonií víc a o nějaké evropském poválečném hospodářském zázraku by se nikomu ani nezdálo. Jen jak by bez USA dopadl Západní Berlín? Takže vzdechy jak jsou Američané zlí, protože nechtějí svoje peníze používané i na ochranu evropských zemí utrácet ve Francii a Německu je přinejmenším chucpe.

avatar
UnionPacific Datum: 14.09.2018 Čas: 17:35

Nesher : Je to sranda ale keď Rusko vyrába technológie ktoré môže nakúpiť v zahraničí tak sa mu smejú za neefektivitu a zbytočnú snahu o sebestačnosť...a keď USA kúpi horšie lietadlo len aby podporili svoje firmy tak vtedy sa to zdôvodňuje ochranou pracovných miest...

avatar
UnionPacific Datum: 14.09.2018 Čas: 17:30

Lenže USA sa sami pasovali do úlohy ochrancu Euröpy a v Európe sme sa podľa toho zariadili. Ja byť napr nemecký kancelár tak určite nedám na armádu viac než 1 % ked USA majū v Nemecku 40 000 vojakov ,obrovské pozemné sily , letectvo a jadrové zbrane. Inak k tomu lietadlu, ten kto prehral je americký daňový poplatník...

avatar
Nesher Datum: 14.09.2018 Čas: 16:36

UnionPacific
To spojenectví je poněkud jednostranné, USA zajišťují bezpečnost Evropě, nikoliv Evropa USA. Takže celkem dává smysl, že když už utrácejí peníze i za evropskou bezpečnost, tak je chtějí utrácet doma.

avatar
UnionPacific Datum: 14.09.2018 Čas: 16:29

KOLT :

Nemohu se zbavit dojmu, že celou dobu šlo o to protlačit zakázku Boeingu. Amíci by prostě neunesli, kdyby jim kerosin vozil Airbus ;-) Ale co si budeme nalhávat, Evropa by se k tomu postavila minimálně podobně.

Takže nakoniec vyložíme karty na stôl a každý hráme sami za seba. Hlavná vec že máme plnú hubu transatlatickėho spojenectva. Pokiaľ takto vyzerá spolupráca v čase mieru tak radšej ani nechcem vedieť ako budeme spolupracovať až zase dôjde nebodaj k vojne.

avatar
KOLT Datum: 14.09.2018 Čas: 10:07

Nemohu se zbavit dojmu, že celou dobu šlo o to protlačit zakázku Boeingu. Amíci by prostě neunesli, kdyby jim kerosin vozil Airbus ;-) Ale co si budeme nalhávat, Evropa by se k tomu postavila minimálně podobně.

avatar
cernakus Datum: 14.09.2018 Čas: 09:49

Maco, maco, kdyby jsi umel cist. Jasne to ve svem prispevku pisi. I ty by jsi to mel umet pochopit.

avatar
Maco Datum: 14.09.2018 Čas: 08:39

Cernakusi cernakusi... keby si si aspon clanok precital a nehadzal veci od brucha...
Nejvyšší vzletová hmotnost KC-46A je 188 tun, maximální hmotnost přepravovaného paliva 96 tun (94 tun lze přečerpat).

avatar
Jirosi Datum: 14.09.2018 Čas: 07:13

Cernakus: Děkuji, do teď sem nevěděl. Že rozdíl mezi vnitřním vybavením není podstatný. Důležitá je změna barvy!

avatar
cernakus Datum: 14.09.2018 Čas: 00:09

balm:

50 tun paliva ... škoda, že tenhle křáp unese sotva 40 :-)

Pokud tedy má někam doletět. Samozřejmě když pumpne i svoje nádrže, tak dá dvojnásobek, ale to může kroužit leda nad domovským letištěm ;-)

Turbulence taky nebudou issue, protože větší objemy paliva se lijí přes ráhno a ne přes hadici. A ráhno bývá mimo úplav, u KC-46 to podle obrázků není jiné.

Navíc ať čumím, jak čumím, když porovnám KC-46 (ten tzv. optimalizovaný) a KC-767 (což je jen předělaný dopravák 767-200ER) tak vidím vyjma barvy pendrek rozdíl. Takže ty změny budou spíše kosmetické, aby se obhájilo, proč za škopek bez sedaček a vybavení pro pasažéry při nákupu dvou stovek kusů (opravdu velké množství) vyjde o téměř 80 miliónů dolarů dráže, nežli osobák.

Je prostě šlápota vedle ze strany USAF, ale jestli je někdo dost bohatý na to, aby vyhazoval prachy z okna, tak je to právě letectvo a námořnictvo USA.

avatar
balm Datum: 13.09.2018 Čas: 21:29

To nemůžete myslet vážně. Boeing realizuje vývoj a výrobu F/A-18 E/F SuperHornet a samozřejmě zajišťuje opravy a modernizaci pro všech 1500 vyrobených letounů, které slouží po celém světě. Lockheed disponuje neocenitelnými zkušenostmi a schopnosti zajistit výrobu stealth letounů a materiálů, ale to neznamená, že by Boeing neměl co dočinění s výrobou např.: F-35 Lightning II, protože křídla vyrábí právě Boeing, Lockheed zajištujě kovové a kompozitní RAM materiály, zbytek křídel a větší část draku letounu padá na bedra firmy Boeing. Mezi další významné hráče patří firmy Raytheon a další. Závislost na jednom dodavateli v USA neexistuje.

avatar
Flader Datum: 13.09.2018 Čas: 21:00

Alebo jednoducho nechce byť USAF úplne vo všetkom závislé na firme LM. Nové stroje berú len od nich zatiaľ, tak je treba dať niečo aj Boeingu.

arr