Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Krize a neklid na Balkáně

Datum přidání 03.02.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 0 komentářů    autor autor: Markéta Kabuďová

V posledním roce se vlády v celé řadě balkánských zemí musí potýkat nejenom s problémy souvisejícími s migrací sta tisíc lidí do střední a západní Evropy, ale také mnohdy násilnými demonstracemi. Vedení Makedonie, Černé Hory, Kosova i Moldávie ztrácí legitimitu. Článek vyšel původně na On War | On Peace.

Foto: grafity v Kosovu. / Michal Voska

Foto: Grafity v Kosovu; ilustrační foto /  Michal Voska

 

Lidé protestují proti zkorumpovaným politikům, kteří si žijí v blahobytu, zatímco zbytek země živoří. Mezinárodní společenství se obává transformace nepokojů z roviny politické na úroveň etnickou a snaží se vyvarovat eskalaci násilí mezi jednotlivými skupinami. Všem v neblahé paměti zůstávají hrůzy válek v Chorvatsku, Bosně a Kosovu. Může politická krize podnítit nárůst nacionalismu v oblasti?

 

Makedonské státní odposlechy

Po skončení války v Kosovu nastaly obavy ohledně možnosti rozšíření nepokojů do sousední Makedonie. Makedonská vláda si neuměla poradit s přílivem několika desítek tisíc kosovských uprchlíků, a tak uzavřela hranice. Tento krok podnítil aktivizaci Albánců, kteří dnes v zemi tvoří přibližně 30% populace. Konflikt se zdál nevyhnutelným.

 

Ozbrojené střety mezi Makedonskou osvobozeneckou armádou a vládními složkami však byly za pomoci mezinárodního společenství brzy ukončeny. Albáncům se podařilo vydobýt poměrně výrazná občanská i politická práva (albánština se stala úředním jazykem, menšinám bylo zajištěno proporcionální zastoupení v orgánech státní správy) a rozsáhlou autonomii v regionech, kde tvoří většinu.

 

V důsledku těchto událostí se OSN rozhodla prodloužit své preventivní působení v oblasti a dohledem nad stabilitou pověřila NATO. V roce 2003 vystřídaly NATO jednotky Evropská unie.

 

Politickou stabilitou otřásly v roce 2015 zprávy o ilegálních odposleších opozičních politiků, žurnalistů, soudců, členů volebních komisí i ekonomických magnátů. Údajně se mělo jednat až o dvacet tisíc lidí, jejichž činnost vláda prostřednictvím odposlechů kontrolovala.

 

„Po devíti letech ve vedení země musejí mít vše pod dohledem,“ prohlásil v souvislosti s kauzou předseda opoziční Sociálně demokratické strany Zoran Zaev. V důsledku aféry odstoupila ministryně vnitra Jankuloska, ministr dopravy Janakieski a ředitel zpravodajské služby Mijalkov.

 

I přesto, že se zapojení premiéra Gruevskiho do odposlouchávání nepotvrdilo, zaplavila zemi v květnu 2015 vlna protestů proti jeho osobě. Demonstracím předcházel incident ve městě Kumanovo na severovýchodě země, při němž jednotky speciální policie uskutečnily zátah proti ozbrojené skupině hlásící se k Makedonské osvobozenecké armádě. Osm policistů a 14 ozbrojenců zemřelo, dalších 30 bylo zadrženo a obviněno ze spáchání teroristického útoku.

 

Mezi občany panují obavy, že šlo o vykonstruovanou akci zaměřenou k odvrácení pozornosti od politického selhání vlády. „Jde o čistou manipulaci, způsob, jakým se Gruevski snaží ututlat zjištění Zaeva,“ říká jeden z místních obyvatel. Gruevski se v lednu 2016 pod nátlakem veřejnosti a kvůli obviněním z uchvácení moci a podněcování etnických nenávistí rozhodl rezignovat. Předčasné volby jsou naplánovány na duben.

 

Černá Hora – Djukanović s.r.o

Krátce po vyhlášení nezávislosti v roce 2006 začalo vedení Černé Hory aktivně pracovat na začlenění do NATO a EU. Přestože se představitelé aliance v prosinci 2015 dohodli na zahájení vstupních rozhovorů s touto balkánskou zemí, je na uvážení, na kolik je Černá Hora na přístup připravena.

 

Organizovaný zločin, korupce v nejvyšších státních pozicích, nepotismus (zvýhodňování příbuzných), klientelismus – těmto problémům „čelí“ vláda premiéra Mila Djukanoviće.

 

Sám premiér je ve spolupráci s italskou mafií zapojen do kauzy pašování cigaret během 90. let a podivné privatizace banky Prva Banka, která byla prodána společnosti vlastněné Djukanovićovým bratem Acem. Djukanovićova vina nebyla nikdy prokázána, jeho rodina však patří k těm nejbohatším v zemi.

 

Během října 2015 se proti premiérovi rozhořely násilné demonstrace. Vláda prohlásila, že protesty byly řízeny z Ruska s cílem zabránit vstupu země do NATO. Rusko jakékoliv zapojení odmítá. Opozice i demonstranti popírají, že by se mělo jednat o anti-NATO kampaň.

 

„Zloděj Milo,“ provolávali občané. „Nezajímám se o politiku, jediné, co chci, je práce,“ tvrdil jeden z protestujících. Je zcela patrné, že se Djukanović snaží skrze obviňování opozice z vyvolávání anti-NATO nálad v zemi odvrátit pozornost od svých aktivit a neadekvátních politických kroků.

 

Ze 198 státních firem privatizovaných mezi lety 1998 až 2014 jich 176 zkrachovalo, čímž vláda připravila o práci téměř čtvrtinu obyvatelstva v produktivním věku. Nezaměstnanost v zemi dosahuje 17 % a obyvatelé se již nechtějí nechat dále obírat.

 

Volby plánované na letošní rok však nemusejí nutně přinést změnu. Zpravodajské služby poskytují vládě detailní informace o každém voliči. Volič si pak pořádně rozmyslí, jakým způsobem bude hlasovat.

 

Kosovský nacionalismus

Násilné demonstrace se v Kosovu znovu objevily na podzim 2015 v reakci na dohodu o větší autonomii srbských vesnic v zemi a možnosti jejich financování Bělehradem, která byla uzavřena v létě 2015 mezi Kosovem a Srbskem.

 

Opozice tuto smlouvu odmítá uznat, bojkotuje jednání v parlamentu a při schůzích opakovaně vypouští slzný plyn. Navíc neuznává ujednání s Černou Horou o novém vymezení hranic. „Ubližujete kosovské ekonomice, riskujete izolaci Kosova,“ vzkazuje opozičním stranám americký velvyslanec Delawie.

 

Přestože byla řada opozičních politiků zatčena, násilné demonstrace v zemi pokračují. V lednu protestující zapálili část vládní budovy.

 

Moldavský bankovní podvod

V lednu 2016 byla v Moldávii ustavena již třetí vláda během jednoho roku. Zemi zachvátila politická a ekonomická krize poté, co v roce 2014 z centrální banky „Banka de Economii“ a soukromých bank „Banka Sociala“ a „Unibank“ zmizela dohromady jedna miliarda dolarů.

 

Peníze údajně získaly firmy zaregistrované ve Velké Británii a Hongkongu, jejich vlastníci jsou však neznámí. Policie v současné době vyšetřuje bývalého premiéra a předsedu Liberálně demokratické strany Moldavska Vláda Filata ohledně zapojení v aféře a braní úplatků

 

Lidé protestují proti zkorumpovaným politikům a chudobě. Současný premiér Filip mupozorňuje, že jeho rezignace by mohla zemi uškodit: „Nacházíme se v hluboké ekonomické a sociální krizi. Je možné, že státní orgány nebudou schopny vyplácet mzdy a penze po dobu až čtyř měsíců.“

 

Demonstranti kritizují Filipa kvůli jeho napojení na oligarchu a místopředsedu Demokratické strany Moldávie Vladimíra Plahotniuce, který v zemi vlastní společnosti provozující hotelové služby, bankovnictví, ale také média.

 

Plahotniuc získal výrazné postavení již za vlády komunistické strany. Jeho spolupráce s tehdejším prezidentem Voroninem, často označovaným za posledního diktátora ve východní Evropě, mu umožnila „legálně“ se svolením soudů a prostřednictvím tendrů okrádat státní rozpočet, získat kontrolu nejen nad celou řadou podniků, ale také jednotlivých podnikatelů, soudců, žurnalistů, státních úředníků a příslušníků zpravodajských služeb.

 

Dodnes patří k nejbohatším a především nejvlivnějším mužům v zemi. V červenci 2015 se rozhodl odstoupit z pozice poslance. Netají se však záměrem stát se v roce 2016 prezidentem Moldávie.

 

Prostor pro nový konflikt?

Prozápadní orientace, snaha o vstup do EU, korupce, organizovaný zločin, ekonomický propad, vysoká nezaměstnanost – tyto ukazatele jasně charakterizují všechny výše zmíněné státy. Zatímco protesty v Makedonii, Černé Hoře i Moldavsku jsou jasně zaměřeny proti zkorumpovaným politikům po dlouhá léta okrádajícím stát, v Kosovu nabírají etnického rozměru.

 

Opoziční strany Kosova, Aliance pro budoucí Kosovo, Strana Sebeurčení a Nová koalice Kosova, vystupují proti dohodě, která přiznává kosovským Srbům větší autonomii. Odmítají ukončit své protestní aktivity, dokud tato dohoda nebude zrušena.

 

Hrozí, že se násilné protivládní demonstrace zvrtnou v akce zaměřené proti srbské menšině. Ačkoliv se vztahy mezi Kosovem a Srbskem postupně stabilizují, neustále je zde přítomna nedůvěra. Srbsko odmítá uznat nezávislost Kosova, i kdyby se tím připravilo o členství v EU.

 

Černou Horu i Makedonii v letošním roce čekají parlamentní volby. Přestože se předpokládá vítězství opozice, Gruevski a zejména Djukanović mají k dispozici poměrně silné mechanismy, jak ovlivnit hlasování. Je velice pravděpodobné, že v případě vítězství stávajících vlád opozice prohlásí výsledky za zfalšované a protesty se mohou v obou zemích rozhořet nanovo v mnohem větší intenzitě.

 

Moldávie čelící obrovské ekonomické a sociální krizi bude letos volit nového prezidenta. Volba je nepřímá, tudíž občané nemají možnost o jeho osobě rozhodovat. Oligarcha Plahotniuc bude usilovat o možnost zhostit se prezidentského úřadu, občané jej však v oblibě příliš nemají. Pravděpodobně z toho důvodu na čas ustoupil do pozadí.

 

Stabilita regionu je významná pro EU, která však upozorňuje, že pro přístup Černé Hory, Kosova a Makedonie do organizace je nesmírně důležité, aby pokračovaly v reformách, posílily vládu zákona, zavedly do praxe antikorupční mechanismy, zvýšily prostředky k boji proti organizovanému zločinu.

 

Evropská komise ve své zprávě z roku 2014 rovněž vyjádřila znepokojení nad útoky na žurnalisty a cenzurou médií. Současné dění v Kosovu vzbuzuje u mezinárodního společenství obavy. Je potřeba, aby vláda zasáhla proti opozici používající neadekvátní prostředky k prosazení vlastních zájmů.

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 1 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

arr