TacticalPro

Útočná puška CZ BREN 2: Nový přístup, nové myšlení

Armáda ČR v těchto dnech dokončuje převzetí 2600 ... Více

Big 6+1: Podoba americké armády v 21. století

Americká armáda (US Army) představila modernizační ... Více

Německé tanky Leopard 2A4 v Sýrii

Turecká armáda v prosinci poprvé nasadila do bojů ... Více

Elitní 601. skupina speciálních sil: Vše je o lidech

Největší hodnotou 601. skupiny speciálních sil ... Více

Události

Krize a neklid na Balkáně

Datum přidání 03.02.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 0 komentářů    autor autor: Markéta Kabuďová

V posledním roce se vlády v celé řadě balkánských zemí musí potýkat nejenom s problémy souvisejícími s migrací sta tisíc lidí do střední a západní Evropy, ale také mnohdy násilnými demonstracemi. Vedení Makedonie, Černé Hory, Kosova i Moldávie ztrácí legitimitu. Článek vyšel původně na On War | On Peace.

Foto: grafity v Kosovu. / Michal Voska

Foto: Grafity v Kosovu; ilustrační foto /  Michal Voska

 

Lidé protestují proti zkorumpovaným politikům, kteří si žijí v blahobytu, zatímco zbytek země živoří. Mezinárodní společenství se obává transformace nepokojů z roviny politické na úroveň etnickou a snaží se vyvarovat eskalaci násilí mezi jednotlivými skupinami. Všem v neblahé paměti zůstávají hrůzy válek v Chorvatsku, Bosně a Kosovu. Může politická krize podnítit nárůst nacionalismu v oblasti?

 

Makedonské státní odposlechy

Po skončení války v Kosovu nastaly obavy ohledně možnosti rozšíření nepokojů do sousední Makedonie. Makedonská vláda si neuměla poradit s přílivem několika desítek tisíc kosovských uprchlíků, a tak uzavřela hranice. Tento krok podnítil aktivizaci Albánců, kteří dnes v zemi tvoří přibližně 30% populace. Konflikt se zdál nevyhnutelným.

 

Ozbrojené střety mezi Makedonskou osvobozeneckou armádou a vládními složkami však byly za pomoci mezinárodního společenství brzy ukončeny. Albáncům se podařilo vydobýt poměrně výrazná občanská i politická práva (albánština se stala úředním jazykem, menšinám bylo zajištěno proporcionální zastoupení v orgánech státní správy) a rozsáhlou autonomii v regionech, kde tvoří většinu.

 

V důsledku těchto událostí se OSN rozhodla prodloužit své preventivní působení v oblasti a dohledem nad stabilitou pověřila NATO. V roce 2003 vystřídaly NATO jednotky Evropská unie.

 

Politickou stabilitou otřásly v roce 2015 zprávy o ilegálních odposleších opozičních politiků, žurnalistů, soudců, členů volebních komisí i ekonomických magnátů. Údajně se mělo jednat až o dvacet tisíc lidí, jejichž činnost vláda prostřednictvím odposlechů kontrolovala.

 

„Po devíti letech ve vedení země musejí mít vše pod dohledem,“ prohlásil v souvislosti s kauzou předseda opoziční Sociálně demokratické strany Zoran Zaev. V důsledku aféry odstoupila ministryně vnitra Jankuloska, ministr dopravy Janakieski a ředitel zpravodajské služby Mijalkov.

 

I přesto, že se zapojení premiéra Gruevskiho do odposlouchávání nepotvrdilo, zaplavila zemi v květnu 2015 vlna protestů proti jeho osobě. Demonstracím předcházel incident ve městě Kumanovo na severovýchodě země, při němž jednotky speciální policie uskutečnily zátah proti ozbrojené skupině hlásící se k Makedonské osvobozenecké armádě. Osm policistů a 14 ozbrojenců zemřelo, dalších 30 bylo zadrženo a obviněno ze spáchání teroristického útoku.

 

Mezi občany panují obavy, že šlo o vykonstruovanou akci zaměřenou k odvrácení pozornosti od politického selhání vlády. „Jde o čistou manipulaci, způsob, jakým se Gruevski snaží ututlat zjištění Zaeva,“ říká jeden z místních obyvatel. Gruevski se v lednu 2016 pod nátlakem veřejnosti a kvůli obviněním z uchvácení moci a podněcování etnických nenávistí rozhodl rezignovat. Předčasné volby jsou naplánovány na duben.

 

Černá Hora – Djukanović s.r.o

Krátce po vyhlášení nezávislosti v roce 2006 začalo vedení Černé Hory aktivně pracovat na začlenění do NATO a EU. Přestože se představitelé aliance v prosinci 2015 dohodli na zahájení vstupních rozhovorů s touto balkánskou zemí, je na uvážení, na kolik je Černá Hora na přístup připravena.

 

Organizovaný zločin, korupce v nejvyšších státních pozicích, nepotismus (zvýhodňování příbuzných), klientelismus – těmto problémům „čelí“ vláda premiéra Mila Djukanoviće.

 

Sám premiér je ve spolupráci s italskou mafií zapojen do kauzy pašování cigaret během 90. let a podivné privatizace banky Prva Banka, která byla prodána společnosti vlastněné Djukanovićovým bratem Acem. Djukanovićova vina nebyla nikdy prokázána, jeho rodina však patří k těm nejbohatším v zemi.

 

Během října 2015 se proti premiérovi rozhořely násilné demonstrace. Vláda prohlásila, že protesty byly řízeny z Ruska s cílem zabránit vstupu země do NATO. Rusko jakékoliv zapojení odmítá. Opozice i demonstranti popírají, že by se mělo jednat o anti-NATO kampaň.

 

„Zloděj Milo,“ provolávali občané. „Nezajímám se o politiku, jediné, co chci, je práce,“ tvrdil jeden z protestujících. Je zcela patrné, že se Djukanović snaží skrze obviňování opozice z vyvolávání anti-NATO nálad v zemi odvrátit pozornost od svých aktivit a neadekvátních politických kroků.

 

Ze 198 státních firem privatizovaných mezi lety 1998 až 2014 jich 176 zkrachovalo, čímž vláda připravila o práci téměř čtvrtinu obyvatelstva v produktivním věku. Nezaměstnanost v zemi dosahuje 17 % a obyvatelé se již nechtějí nechat dále obírat.

 

Volby plánované na letošní rok však nemusejí nutně přinést změnu. Zpravodajské služby poskytují vládě detailní informace o každém voliči. Volič si pak pořádně rozmyslí, jakým způsobem bude hlasovat.

 

Kosovský nacionalismus

Násilné demonstrace se v Kosovu znovu objevily na podzim 2015 v reakci na dohodu o větší autonomii srbských vesnic v zemi a možnosti jejich financování Bělehradem, která byla uzavřena v létě 2015 mezi Kosovem a Srbskem.

 

Opozice tuto smlouvu odmítá uznat, bojkotuje jednání v parlamentu a při schůzích opakovaně vypouští slzný plyn. Navíc neuznává ujednání s Černou Horou o novém vymezení hranic. „Ubližujete kosovské ekonomice, riskujete izolaci Kosova,“ vzkazuje opozičním stranám americký velvyslanec Delawie.

 

Přestože byla řada opozičních politiků zatčena, násilné demonstrace v zemi pokračují. V lednu protestující zapálili část vládní budovy.

 

Moldavský bankovní podvod

V lednu 2016 byla v Moldávii ustavena již třetí vláda během jednoho roku. Zemi zachvátila politická a ekonomická krize poté, co v roce 2014 z centrální banky „Banka de Economii“ a soukromých bank „Banka Sociala“ a „Unibank“ zmizela dohromady jedna miliarda dolarů.

 

Peníze údajně získaly firmy zaregistrované ve Velké Británii a Hongkongu, jejich vlastníci jsou však neznámí. Policie v současné době vyšetřuje bývalého premiéra a předsedu Liberálně demokratické strany Moldavska Vláda Filata ohledně zapojení v aféře a braní úplatků

 

Lidé protestují proti zkorumpovaným politikům a chudobě. Současný premiér Filip mupozorňuje, že jeho rezignace by mohla zemi uškodit: „Nacházíme se v hluboké ekonomické a sociální krizi. Je možné, že státní orgány nebudou schopny vyplácet mzdy a penze po dobu až čtyř měsíců.“

 

Demonstranti kritizují Filipa kvůli jeho napojení na oligarchu a místopředsedu Demokratické strany Moldávie Vladimíra Plahotniuce, který v zemi vlastní společnosti provozující hotelové služby, bankovnictví, ale také média.

 

Plahotniuc získal výrazné postavení již za vlády komunistické strany. Jeho spolupráce s tehdejším prezidentem Voroninem, často označovaným za posledního diktátora ve východní Evropě, mu umožnila „legálně“ se svolením soudů a prostřednictvím tendrů okrádat státní rozpočet, získat kontrolu nejen nad celou řadou podniků, ale také jednotlivých podnikatelů, soudců, žurnalistů, státních úředníků a příslušníků zpravodajských služeb.

 

Dodnes patří k nejbohatším a především nejvlivnějším mužům v zemi. V červenci 2015 se rozhodl odstoupit z pozice poslance. Netají se však záměrem stát se v roce 2016 prezidentem Moldávie.

 

Prostor pro nový konflikt?

Prozápadní orientace, snaha o vstup do EU, korupce, organizovaný zločin, ekonomický propad, vysoká nezaměstnanost – tyto ukazatele jasně charakterizují všechny výše zmíněné státy. Zatímco protesty v Makedonii, Černé Hoře i Moldavsku jsou jasně zaměřeny proti zkorumpovaným politikům po dlouhá léta okrádajícím stát, v Kosovu nabírají etnického rozměru.

 

Opoziční strany Kosova, Aliance pro budoucí Kosovo, Strana Sebeurčení a Nová koalice Kosova, vystupují proti dohodě, která přiznává kosovským Srbům větší autonomii. Odmítají ukončit své protestní aktivity, dokud tato dohoda nebude zrušena.

 

Hrozí, že se násilné protivládní demonstrace zvrtnou v akce zaměřené proti srbské menšině. Ačkoliv se vztahy mezi Kosovem a Srbskem postupně stabilizují, neustále je zde přítomna nedůvěra. Srbsko odmítá uznat nezávislost Kosova, i kdyby se tím připravilo o členství v EU.

 

Černou Horu i Makedonii v letošním roce čekají parlamentní volby. Přestože se předpokládá vítězství opozice, Gruevski a zejména Djukanović mají k dispozici poměrně silné mechanismy, jak ovlivnit hlasování. Je velice pravděpodobné, že v případě vítězství stávajících vlád opozice prohlásí výsledky za zfalšované a protesty se mohou v obou zemích rozhořet nanovo v mnohem větší intenzitě.

 

Moldávie čelící obrovské ekonomické a sociální krizi bude letos volit nového prezidenta. Volba je nepřímá, tudíž občané nemají možnost o jeho osobě rozhodovat. Oligarcha Plahotniuc bude usilovat o možnost zhostit se prezidentského úřadu, občané jej však v oblibě příliš nemají. Pravděpodobně z toho důvodu na čas ustoupil do pozadí.

 

Stabilita regionu je významná pro EU, která však upozorňuje, že pro přístup Černé Hory, Kosova a Makedonie do organizace je nesmírně důležité, aby pokračovaly v reformách, posílily vládu zákona, zavedly do praxe antikorupční mechanismy, zvýšily prostředky k boji proti organizovanému zločinu.

 

Evropská komise ve své zprávě z roku 2014 rovněž vyjádřila znepokojení nad útoky na žurnalisty a cenzurou médií. Současné dění v Kosovu vzbuzuje u mezinárodního společenství obavy. Je potřeba, aby vláda zasáhla proti opozici používající neadekvátní prostředky k prosazení vlastních zájmů.

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 1 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

arr