TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

Laserová střelecká věž pro bojová letadla

Datum přidání 26.09.2014    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 13 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké letectvo (U.S. Air Force) v rámci programu ABC (Aero-adaptive Aero-optic Beam Control) vyvíjí technologii posílající doslova a do písmene řízené střely do propadliště dějin. Cílem programu je zkonstruovat laserovou střeleckou věž pro bojové letouny, která bude schopna ničit především protiletadlové řízené střely a další letadla.  

Foto: Testování laserové střelecké věže ABC na malém obchodním tryskovém letadle. / Lockheed Martin

Foto: Testování laserové střelecké věže ABC na malém obchodním tryskovém letadle. / Lockheed Martin

 

ABC Laser

Na projektu ABC se podílí Výzkumné laboratoře amerického letectva AFRL (Air Force Research Laboratory), společnost Lockheed Martin a Univerzita Notre Dam. V současné době probíhají testy laserové střelecké věže na létající laboratoři AAOL (Airborne Aero Optical Laboratory) umístěnou v malém tryskovém letadle Dassault Falcon 10.

 

Zkoušky mají především otestovat schopnost laseru vyrovnat se s turbulentním prouděním vznikajícím kolem letounů a také „mihotání“ vzduchu způsobené proudovými motory. Za tímto účelem je ABC laser vybaven adaptivní optikou.

 

Neméně důležitá je schopnost jemného zaměřování laserového paprsku. Zaměřovaní je opravdovou výzvou, neboť je nutno počítat jak se směrem pohybu a rychlosti vlastního letounu, tak i cíle.

 

„Tyto letové testy ověří správnost konstrukce věže ABC, která umožňuje integrovat velmi výkonné lasery na bojová letadla,“ říká Doug Graham, viceprezident Strategických a protiraketových obraných systému v Lockheed Martin.

 

Pokud půjde vše podle plánů, výsledkem programu ABC se stane kompaktní kulová laserová střelecká věž schopná celokruhově pokrýt prostor kolem letadla. Laser ve věži umožní letadlům ničit střely vzduch-vzduch vypálené jinými letouny, střely pozemních protivzdušných prostředků, jiné letouny nebo také nejrůznější cíle na zemi.

 

Ideální kandidát pro umístění laseru se jeví například letoun F-35B Lightning II - verze s krátkým startem a přistání. „Stačí“ nahradit turbodmychadlo za kabinou právě laserovou věží a veškerým laserovým hardwarem.

 

Na stíhačkách F-35 Lightning II lze navíc využit pokrokovou techniku – především virtuální přilbu HMDS (Helmet-Mounted Display System) a unikátní elektro-optický výstražný a sledovací systém AN/AAQ-37 Distributed Aperture System (DAS).  

 

Foto: Podobné kulové pouzdro s výkoným laserem můžeme zanedlouho vidět i na bojových letadlech. / Lockheed MartinFoto: Podobné kulové pouzdro s výkonným laserem můžeme zanedlouho vidět i na bojových letadlech. / Lockheed Martin

 

Od chemických až po polovodičové lasery

Program ABC je dalším důkazem akcelerace vývoje laserových zbraní za poslední roky. Přitom koncept laserových zbraní je znám již delší dobu – první laser vznikl již v roce 1960. Proč se o nasazení laserových zbraní mluví intenzivně až nyní?

 

Ještě před několika lety mohly velmi výkonný paprsek generovat jen plynové lasery. Šlo však o objemná, složitá a velmi drahá zařízení. Příkladem může být zrušený projekt vzdušného laseru Boeing YAL-1 ABL (Airborne Laser). Laser měl sice úctyhodný výkon 1 MW, ale zabíral prakticky celý prostor letadla Boeing 747-400F.

 

V současné době jsou již k dispozici kompaktní polovodičové lasery (solid-state laser) s výkonem několika desítek kW. Jednotlivé polovodičové lasery lze navíc párovat a zvyšovat tak úměrně vyřazovaný výkon. Při stejném výkonu má polovodičový laser násobně menší objem i hmotnost než chemický lasery

 

Ostatně i generálmajor Tom Masiello, ředitel laboratoří AFRL, dříve pochyboval o pokroku ve vývoji laserových zbraní. Podle něj však polovodičové lasery vše změnily. „Nyní opravdu vše můžeme kompaktně zabalit a umístit do letadla,“ řekl před dvěma týdny generálmajor Masiello na výstavě Air Force Association’s Air & Space and Technology Exposition.

 

Zdroj: U.S. Air Force, Lockheed Martin

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Jan Grohmann Datum: 28.09.2014 Čas: 18:06

Pro nuda - laser nemá ničit letadla, ale primárně řízené střely. Není to také "konečná" zbraň ale jeden z dalších prostředků komplikovaného systému, jak se bránit před řízenými střelami.
Otázka na plazmu. Lze podobné zařízení umístit i na řízené střely, radarové/ infračerveně naváděné? Vzniká plazma i na špici střely, která míří na letoun? Pokud ano, kolik to bude stát? Kolik bude stát vývoj takových zbraní? Kolik bude stát zavedení desetitisícu takových raket - vzduch-vzduch, země-vzduch?
Samozřejmě, asi existuje nějaké obrana proti laserům. Ale na kolik přijde? Celé je to o tom, kde vynaloží za vývoj zbraně-protizbraně více financí. Cílem není vmyslet "absolutní" zbraň, ale uzbrojit protivníka.
To, že má T-50 "nějakou" obranu neznamená, že T-50 vyhraje válku. Válku nevyhrávají jen konkretní technické přednosti na jediném druhu techniky.

avatar
Arccos Datum: 28.09.2014 Čas: 17:58

Kritická frekvence závisí právě na hustotě plasmatu, nižší frekvence dopadajícího záření jsou odraženy nebo absorbovány, vyšší odraženy.
Je velice problematické a energeticky náročné vygenerovat dostatečně hustou plasmu. O tom se přesvědčili všichni, kdo se o "plasma stealth" pokouší. A to se bavíme o frekvencích pro manipulaci s radarovými paprsky kolem GHz. Záření laseru je buď ve viditelném spektru nebo někde v jeho blízkosti, tedy as 100 THz. Sto tisíckrát vyšší. Podle rovnice pro kritickou frekvenci by bylo na odražení laserového paprsku potřeba vygenerovat plasmu 100 000^2 krát hustší, což je naprosto nereálné.

BTW: O použití plasmových generátorů na T-50 zatím "ví" jenom diskutéři na různých fórech a různé nadšené amaterské články na internetu. V seriózních zdrojích se dozvíte přinejlepším to, že se o tom uvažuje a možná testuje.

avatar
Vrata Datum: 28.09.2014 Čas: 17:54

Smirnov:
ad 2. mam tam "preklep", misto nm ma byt um, tedy 1000nm, a viditelne svetlo je v rozmezi cca 400-800 nm, tedy zlomku um. To, ze prislusne lasery pracuji na vami uvedene vlnove delce je pro mne novinka - takze dik. Pak samozrejme plati i to ostatni, co tvrdite.

avatar
Arccos Datum: 28.09.2014 Čas: 11:38

Předně: Princip zničení laserovým paprskem je poněkud jiný, než tu řešíte. Není technicky realizovatelné, aby paprsek na takové vzdálenosti propaloval nějaké díry a vývojáři se o to ani nesnaží.
Cíl je ničen přehřátím a následnou destrukcí vnitřníh částí nebo explozí vlastní munice nebo paliva. Můžete pokrýt letadlo odrazivou vrstvou sebedokonalejší, nemůžete ho ale pokrýt celé. Kokpit, dielektrické kryty antén, optoelektronické senzory - to vše musí zůstat odkryté a to vše půjde do kytek.
Nehledě na to, že letadlo s takovým superodrazivým povrchem bude na všech radarech svítit jako maják.

avatar
Smirnov Datum: 28.09.2014 Čas: 11:28

Vrata: Jak tvrdíte moc toho o tom nevíte, ale poradit si nenecháte.

1) Něco jako saturace zrcadla neexistuje. Příklad zrcadlo z odrazivostí 99,9 % odrazí 99,9 % záření. To znamená 0,1 % pohltí. Při výkonu 100 kW je 0,1 % 100 W a 100 W lze v závislosti na fokusaci paprsku uchladit. Nejlepší povrchy mají odrazivost i 99,99999 % v takovém případě nepomůže ani lepší zaostření paprsku.

2) Vlnová délka 1 nm zapadá do rozsahu paprsků X. Tyhle vláknové lasery pracují v ič oblasti kolem 1000 nm. Odrazivost pro ič je lepší než pro viditelné světlo (tedy pro reflexní ochranu ideální). Lasery pro takové výkony nejsou k dispozici pro jiné vlnové délky.

3) Daný laser pracuje kontinuálně. Použít extrémně výkoných krátkých pulzů v bojovém prostředí je technicky nereálné.

No ale stejně, je otázka jak by se taková ochrana realizovala v reálu. Pokrytí by muselo být dokonalé, povrch by se nesměl zašpinit, odřít a nesměl by obsahovat optické senzory.

avatar
Vrata Datum: 28.09.2014 Čas: 10:12

Nuda: nemam k dispozici VS tabulky ktere zminujete ale kouknul jsem na svou oblibenou WIKI.en kde je graf odrazivosti Au, Ag a Al. Tyhle kovy maji vysokou odrazivost pro elm zareni na vlnovych delkach 1nm a vyssi (tedy spise tepelne a meneenergeticke zareni) ale pro viditelne zareni s vlnovou delkou zlomku 1nm prudce klesa odrazivost na 95procent nebo i daleko mene, coz neni moc slavne (tedy Al ma odrazivost skoro konstantni zavislost na vlnove delce elm zareni cca 95procent, u Au a Ag odrazivost pod 1nm velmi prudce klesa o desitky procent). Je samozrejme mozne udelat lepe odrazivy povrch jinou metodou ale mne to naznacuje ze ta odrazivost zrcadel nemusi byt 100procentni ve viditelnem oboru spektra a jeste kratsich vlnovych delkach.

avatar
Vrata Datum: 28.09.2014 Čas: 08:19

Nuda: ja o laserech nevim prakticky nic, ale mne se nezdaji ta strasliva cisla podle vas nutna k poskozeni zrcadla - kde jste tyto udaje ziskal? Navic, mluvite tam o energii a udavate vykon -to je pomerne zmatene.
Ja si dokazi predstavit, ze na saturaci odrazivosti je potreba velkeho okamziteho vykonu ale po velmi kratkou dobu (treba pikosekundy) - takze celkova energie dodana do zrcadla vubec nemusi byt velika. Pri propalovani vodive vrstvy zrcadla (bude-li tlusta na rozdil od tenke vrstvicky bezneho zrcadla) muze navic dochazet k oxydaci kovu a tim ke ztrate jeho odrazivosti.
Jeste bych podotkl, ze zrejme zadne zrcadlo nama 100procentni odrazivost. I par procent neodrazene a tedy pohlcene energie laseru muze podstatne snizit ta strasliva cisla, ktera uvadite ve svem prispevku.

avatar
flanker.jirka Datum: 27.09.2014 Čas: 18:29

Uvidíme jak se jim zadaří, dá se předpokládat, že podobnou technologii nebudou poskytovat na export. Použití laseru má jak výhody tak i nevýhody, výhodou je, že výstřel bude stát hlavně část paliva spotřebovaného motory pro generátor elektrické energie, o nevýhodách je tu toho psaného dost.
Co se týče zaměření cíle, tak pokud se nezačnou SAM a AAM střely dělat v provedení stealth (znesnadňuje to radiolokační anténa samotné střely) tak budou v pohodě detekovatelné novými radary s anténou AESA.
Otázkou je, proč nepoužít vlastní nesenou AAM proti střele, stačí se podívat na možnosti pozemní PVO, která je dnes schopna sestřelovat vysokorychlostní cíle, například protiradiolokační střely, nebo systém Iron dome, který střelami sestřeluje i minometnou munici.
A nakonec se možná dostaneme zpět k soubojům na kanon :-)

avatar
delus Datum: 27.09.2014 Čas: 16:34

rorejs: Zrcadlo tě ochrání jen na chviličku než se odpaří reflexní vrstva.

Muž, co zírá na kozy: Né nutně. Stále musíš- 1.cíl najít 2. být ho schopen zaměřit 3. udržet laser na jednom bodě. Navíc při jeho použití při obraně přeju hodně štěstí ve chvíli kdy proti tobě poletí více raket, z nichž část má místo hlavic rušičky.

avatar
Smirnov Datum: 27.09.2014 Čas: 15:46

Ano to je jeden z důvodů proč považovat leteckou válku mezi vyspělými protivníky za neperspektivní.

rorejs: Byla by to teoreticky asi jediná realizovatelná, účinná, nejméně exotická ochrana. Nejlepší reflexní povrchy mají odrazivost blížící se téměř 100 % a tedy by zvládl neškodně odklonit i výkony v MW.

avatar
Deadog Datum: 27.09.2014 Čas: 14:24

muz co zira na kozy:
proto to asi vyvijeji ne?:)

avatar
Muž, co zírá na kozy Datum: 27.09.2014 Čas: 14:04

Tohle může totálně změnit celou strategii a taktiku moderních vojenských letectev. S trochou nadsázky se dá se říci, že jedno letadlo vyzbrojené laserovou zbraní, by si poradilo s celým letectvem stejně technologicky vyspělého protivníka, který ale bude stále bojovat konvenčními zbraněmi.
Nebo se bez problémů probojovat nad vysoce bráněný pozemní cíl, těmi nejvyspělejšími protiletadlovými, ale stále konvenčními, prostředky.

avatar
rorejs Datum: 27.09.2014 Čas: 12:19

Měl bych dotaz: co když nepřítel pokryje svou techniku vysoce odrazivými zrcadlovými povrchy? Neodrazí se pak laserový paprsek "neškodně" od cíle?

arr