TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

LCASDS: Doba rojů útočných bezpilotních letadel přichází

Datum přidání 15.07.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 25 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké letectvo a firma Kratos vyvíjí nové nízkonákladové, proudové, bojové bezpilotní letadlo LCASDS (Low-Cost Attritable Strike Unmanned Aerial System Demonstration). LCASDS a další podobná bezpilotní letadla poslouží především k hromadným útokům na pozice protivzdušné obrany protivníka a jiným vysoce chráněným cílům.

Foto: Vize levného bojového dronu. / Kratos

 

Americký MiG-15 pro 21. století

Před několika dny v článku Ruské trápení se stíhačkou Suchoj T-50 ruský autor Alexandra Sardurio zavrhl koncept víceúčelové a přetechnizované stíhačky páté generace, tedy koncept letadel F-22, F-35 nebo ruského T-50. Místo toho Sardurio navrhl vyrábět v obrovských sériích velmi levné, jednoduché a provozně nenáročné stíhačky - jakési moderní obdoby jednoduchých MiGů-15.

 

Možnost vyrábět levné a provozně nenáročné proudové bojové stroje studují všechny vyspělé státy světa. Avšak místo “super MiGu-15" pro 21. století se staneme spíše svědky nástupu proudových bojových bezpilotních letadel.


Například Spojené státy v rámci programu LCASDS plánují otestovat technologický demonstrátor velmi levného, jednoduchého, proudového bojového dronu schopného operovat bok po boku klasických stíhacích letadel. Kontrakt na stavbu vyhrála firma Kratos, která nabízí bohaté zkušenosti se stavbou proudových cvičných cílů.


Kratos investuje do vývoje 33,5 milionu dolarů a letectvo poskytne 7,3 milionu dolarů - výhledově letectvo přislíbilo poskytnout až 100 milionů dolarů. Cílem LCASDS je tedy vývoj letu schopného demonstrátoru, nikoliv operačně nasaditelného bezpilotního letadla. Program napomůže identifikovat a odhalit technologie a přístupy nutné pro budoucí stavbu jednoduchých bojových bezpilotních letadel.


Dodejme, že firma Kratos již s americkým námořnictvem a námořní pěchotou vyvíjí technologický demonstrátor bojového bezpilotního letadla UTAP-22 (Unmanned Tactical Aerial Platform 22). Koncepčně jsou tedy programy LCASDS a UTAP-22 podobné, jen s tím rozdílem, že první financuje americké letectvo a druhý americké námořnictvo.


V rámci programu LCASDS chce letectvo vyvinout mimo jiné technologie umožňující stavbu bojových dronů v hodnotě 3 miliony dolarů za kus, resp. 2 miliony při velkosériové výrobě (více než 100 kusů). Proto letadlo LCASDS získá maximum komerčně dostupných technologií a otevřenou architekturu, která umožní snadno přidávat další systémy (elektronika, senzory, speciální moduly, zbraně, atd.).


LCASDS musí mít dolet minimálně 2800 km a létat rychlostí 0,9 Mach. Nosnost letounu (ve vnitřních zbraňových šachtách) je požadována 227 kg - to odpovídá například dvojici přesně naváděných pum GBU-53/B SDB II (2×93 kg), jedné naváděné pumě Paveway o hmotnosti 227 kg (500 liber), případně až čtyřem střelám vzduch-země Brimstone (4×49 kg).


Teoreticky je možné nést také jednu střelu vzduch-vzduch středního dosahu AIM-120 AMRAAM (152 kg) nebo dvě střely krátkého dosahu vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder (2×85 kg).

 

V příštích válkach zapomeňte na letiště

Klíčovým požadavkem je schopnost startu a přistání bez funkčních letišť - letoun musí startovat pomocí speciálních katapultů a přistávat pomocí padáku. Jde o zásadní vlastnost letadel v budoucích válkách, kdy prvním cílem raketových útoků protivníka se stanou právě vojenská letiště.


Možnost vyslat bojová letadla do vzduchu i bez funkčních letišť je proto naprosto zásadní. Ostatně proto i Izrael zvažuje nákup letadel F-35B Lightning II schopných velmi krátkých startů a kolmých přistání. Také nejnovější letouny jako F-22 nebo F-35 jsou díky pokročilé avionice schopny přistát na civilním letišti bez pomocí pozemního navedení, a to i v špatném počasí.


U bojového dronu je požadována technologie stealth pro ztížení práce střeleckých radarů protivníka, které navádějí přesné zbraně země-vzduch a vzduch-vzduch. Požaduje se rovněž vysoká schopnost snést přetížení (extrémní manévrovatelnost), aby dron LCASDS dokázal provádět prudké úhybné manévry před raketami protivníka.


Technologický demonstrátor LCASDS musí prokázat schopnost plnit nejrůznější letecké úkoly - létat v přízemní výšce a využívat terénní překážky NOE (Nap-of-The-Earth), létat ve velkých výškách, provádět obranné letecké manévry DCA (Defensive Counter Air), provádět útočné letecké manévry OCA (Offensive Counter Air), potlačovat protivzdušnou obranu protivníka SEAD (Suppression of Enemy Air Defenses) a ničit protivzdušnou obranu protivníka DEAD (Destruction of Enemy Air Defenses).


Vojenští stratégové rovněž plánují přesouvat levné bojové drony na bojiště uvnitř velkých nosných letadel. Například nejnovější letecký cvičný cíl firmy Kratos BQM-177A měří na délku 5,2 m, při hmotnosti 635 kg. Maximální rychlost je Mach 1,1 a výdrž ve vzduchu větší než jedna hodina.

 

Strategický bombardér B-52 Stratofortress unese náklad až o hmotnosti 31,5 t. Jeden upravený B-52 tak teoreticky pojme +- 30 útočných dronů velikosti BQM-177A.


V místě bojů pak roje bezpilotních letadel budou spolupracovat s pilotovanými letadly F-35 Lightning II. Právě F-35 se svým bohatým senzorovým a komunikačním vybavením poslouží jako velitelský letoun pro roje dronů.

 

Zdroj: Defence24

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Dundee Datum: 19.07.2016 Čas: 00:17

Ochraně drahých částí dronu by mohla pomoci řízená deformace (vycházím z předpokladu, že trup může být levný a tím i postradatelný)

avatar
pks_ Datum: 18.07.2016 Čas: 22:36

Pokud to má mít požadované parametry rychlosti a doletu, tak to bude celkem těžké a nějaké alternativní metody startu a přistání budou drahé (cenově, provozně, hmotnostně, bezpečností). Bude potřeba mít vysokou startovní a přistávací rychlost - vztlak je závislý na čtverci rychlosti. Kolový podvozek s přistávacím záchytným hákem asi může celkem stačit (i pro provoz z letadlových lodí). Možná by se dal použít i jednokolový podvozek - jako větroně - se startem katapultem. Jedno kolo by mohlo mít mnohem větší průměr a dalo by se to zprovoznit i na travnatých letištích.
Mohli by ještě vyzkoumat nějaký hydrofoil podvozek - ten by mohl být lehký a zvýšil by dostupnost přistávacích ploch.
Nejvíce se mi líbí švédská cesta - nadělat si prostě tisíce malých přistávacích asfaltových ploch po celé zemi - stačí narovnat silnice a trochu upravit jejich okolí.
Důležité také je, že cena těchto strojů bude minimálně o řád vyšší, než cena raket, které je mohou zlikvidovat.

avatar
Trener Datum: 17.07.2016 Čas: 21:56

Takže, aby to třeba narvali do B-25, tak by to muselo mít sklápěcí křídla, přesně jako ty střely. Tyhle křídla by asi měla za následek dobrou manévrovatelnost, asi lepší než samokřídla, která jsou hodně používána na různé (koncepty/prototypy) bojových dronů. Ale na druhou stranu asi horší stealth vlastnosti, taky kvůli tomu motoru mimo trup.

avatar
skelet Datum: 17.07.2016 Čas: 20:03

kombinace inerciálního a GPS navádění s databází cílů v paměti. A máš relativně autonomní prostředek

avatar
Roland Datum: 17.07.2016 Čas: 19:55

fakt by mě zajímalo jak jsou tyhle věci zajištěné proti zarušení

avatar
shal Datum: 17.07.2016 Čas: 15:40

Labir: Padáky jsou poměrně rozměrné a těžké. To omezuje jejich použití. Krom toho si nemysleme, že s padákem to bude dopad jak do peřinky. I s padákem se to rozfláká pokud to nebude mít nějaké konstrukční řešení pro zmírnění pádu. Třeba automobily mají pérování a jsou shazovány na vskutku objemných a těžkých padácích. Protože si je sebou nemusí tahat.

avatar
Labir Datum: 17.07.2016 Čas: 13:07

Ten motor na obrázku vypadá dost oddělený od trupu letounu. Skoro žádné přechodové plochy. Skoro jako by ho šlo jednoduše odpojit (asi pro jednoduchý servis). Možná by toho šlo využít i pro přistání. Letoun před přistáním odhodí motor, který přistane na padáku. Letoun může přistát na vlastním padáku nebo se sklouzne jako kluzák na trávu/písek na lyžinu.

avatar
DJW_ Datum: 17.07.2016 Čas: 00:40

Zabudate ze tie airbagy s pyropatronami tiez nieco vazia a ze na zemi je akosi takmer 3x vacsia gravitacia ako na Marse. ;)

avatar
Mrakoplaš Datum: 15.07.2016 Čas: 21:18

Shal.
Vím, myslel jsem to spíše v kombinaci z padákem na kterém má přistávat- a jen ve spod jako lehčí náhradu podvozku.(defacto dosedací polštář.). Přecijen u letadla tohlo tipu a velikosti půjde i přwees miniaturizaci všeho možného půjde o váhu a prostor docela dost. A přecijen tahle věc bude vážit třeba tunu takže i při malé pádové rychlosti na padáku by podvozek musel být bytelný aby se hnred nezničil.

avatar
shal Datum: 15.07.2016 Čas: 20:47

Mě hlavně zaujala ta firma Kratos. Původně to byla technologická firma zaměřená na poskytování telekomunikačních služeb. Před 10 lety skoupili několik dalších technologických firem a začali se orientovat na vládní zakázky a zdá se že se jim hodně daří. Zaměřují se na high-tech komunikační, informační a naváděcí systémy a teď dělají i drony pro letectvo a námořnictvo. Klobouk dolů.

avatar
shal Datum: 15.07.2016 Čas: 20:36

Mrakoplaš: Mars explorer měl kulovitou schránku, takže se po dopadu kutálel a tím snižoval energii. To u válcovitého předmětu nepůjde pokud nemá při přistání letět bokem. Krom toho Mars má poloviční gravitaci a ty airbagy taky nejsou zrovna nejlehčí.

Spíše bych to viděl na tu kombinaci padáku a nějakých malinkých pružných zasouvacích nožiček pro dosednutí

avatar
skelet Datum: 15.07.2016 Čas: 20:20

Luky pardon, nějak mi to neseplo :)

avatar
logik Datum: 15.07.2016 Čas: 20:13

Luky: a proč by to nemohlo přistávat normálně jako každý letadlo. Dopraváci takovou automatiku už maj - anebo to může u letiště převzít operátor.
Jasně, musí to mít podvozek, ale cena toho podvozku oproti ceně zbytku zas tak velká nebude.

Jasně, asi si nedovedu představit, že by takovou věc nechávali přistávat na letadlový lodi....

avatar
Mrakoplaš Datum: 15.07.2016 Čas: 19:47

HonzaH Ten nápad stěmi airbeagy je dobrý ,a ochránil by se tím i motor/nasávání při dosedání, pokud by byl opravdu dole, což se mi jako vám taky moc nezdá, přecijen při takové věci to má hodně problémů.
Delší věc je taková že by to bylo asi jednoduší než raketové motorky a odladit je.
A lehčí než nohy. Jen by mě zajímo jak z cenou ale pokud by stačili na jednopoužtí tak jich mít hromadu do zásoby by nebyl asi problém.
+ Už vidím jak si mechanici svorně jako jeden muž dělají z vyřazených airbegů vzduchová křesla do odpočívárny :D

avatar
HonzaH Datum: 15.07.2016 Čas: 18:16

Luky: Tak já jsem si taky hned vzpomněl na Rejse. Pokud by ten stroj přistával na padáku a používal nějaké brzdící motorky (jako třeba BVP), tak by to zase tak tvrdé přistání být nemuselo. Anebo nějaké pružné teleskopické nohy. Nebo se také nabízí airbagy po vzoru Mars exploreru,nebo jak se to vozítko jmenovalo. Myslím, že by to dnes tak neřešitelný problém nebyl.

arr