TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Letecký kanón F-35 Lightning II poprvé v akci

Datum přidání 04.11.2015    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 100 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Víceúčelová stíhačka F-35 Lightning II poprvé během letu vyzkoušela 25mm rotační kanón GAU-22/A. Kanon se stane organickou výzbrojí letadel F-35A Lightning II. Pro F-35B námořní pěchoty a F-35C námořnictva se počítá s kanónovým podvěsným stealth kontejnerem.

Foto: F-35A při leteckém testu rotačního kanónu GAU-22/A; větší foto / Lockheed Martin

Foto: F-35A při leteckém testu rotačního kanónu GAU-22/A; větší foto / Lockheed Martin

 

K testu došlo na letecké základně Edwards Air Force Base 30. října. Během zkoušek letoun vypálil jednu dávku po 30 střelách a dvě dávky po 60 střelách. Během testu si lze povšimnout dvířek krytu ústí kanónu. Dvířka především slouží k zachování vlastností stealth letounu F-35.

 

"Byla to naše první střelba s F-35 ve vzduchu," uvedl major Charles Trickey, testovací pilot. "Dneka jsme se chtěli ujistit, že funkčnost, zatížení...akustika, všechny tyhle věci pracují bez problémů. A vše pracovalo - šlo to tak hladce, jak by jste očekávali od prvního letu."

 

Letecké zkoušky jsou dalším krokem v certifikace palubního kanónu GAU-22/A na letadlech F-35A Lightning II. Během první fáze se uskutečnilo 13 pozemních testů v průběhu tří měsíců. V následující fázi dojde k testům zbraně v různých leteckých konfiguracích a na hranici letové obálky letadla. Počítá se také s cvičnými střelbami proti vzdušným i pozemním cílům. Certifikace má být ukončená v roce 2017.

 

Video: GAU-22/A v akci. / YouTube

 

Neznamená to však, že F-35 dokáže v roce 2017 plně využít schopnosti kanónu. Pilot bude kanón zaměřovat pomocí průhledového displeje na pilotní přilbě. Takové zaměřování však umožní až software Block 3F, s kterým se počítá pro letadla v roce 2019.

 

GAU-22/A vychází z pětihlavňového kanónu GAU-12/U, který najdeme například na letounech AV-8 Harrier II, AC-130U Spooky nebo na vozidlech protivzdušné obrany americké námořní pěchoty LAV-AD (Air Defense). Uvažuje se také o umístění kanónu GAU-12/U na bitevní vrtulníky AH-1 Cobra.

 

Hlavní výhodou GAU-22/U oproti svému předchůdci je nižší hmotnost (104 kg), o pětinu menší velikost a větší přesnost. Maximální kadence je 3300 ran/min oproti 4200 ran/min u GAU-12. Kanón je komorován na náboje 25×137 mm.

 

Pro kanón GAU-22/A je vyvinutá i zcela nová munice APEX (Armor Piercing with EXplosive) s víceúčelovou bojovou hlavicí kategorie HEIAP (High Explosive Incendiary/Armor Piercing Ammunition). Střela APEX je vybavená wolframovým penetrátorem pro probíjení pancíře i tříštivo-trhavou bojovou hlavicí. Při pozemních testech dokázala munice probít spolehlivě 50 mm tvrzené oceli.

 

Video: Srpnový pozemní test GAU-22/A. / YouTube

 

V případě verze F-35A, tedy verze s klasickým startem a přistáním, je kanón umístěn nad levým vstupním ústrojím proudového motoru. Zásobník letadla pojme 180 kusů munice. U námořní (F-35C) a mariňácké (F-35B) verze se počítá s umístěním kanonu do stealth kontejneru s 220 kusy munice.

 

Námořnictvo i námořní pěchota plánují kanón využít především pro úkoly blízké pozemní podpory CAS (Close Air Support). Kanón umožňuje vést palbu mnohem blíže k vlastním silám, než umožňuje letecký útok pomocí pum.

 

Například i malá puma, jako je GBU-58 Paveway II o hmotnost 112 kg (250 liber), dokáže zabít člověka na 200 m. Organický kanón stíhačky F-35A se pak může dostat ke slovu při blízkém vzdušném manévrovém boji.

 

Pro pikantnost uveďme, že test kanónu provedl testovací letoun AF-2. Stejný letoun prohrál mediálně proslavený letecký souboj se stíhačkou F-16C Block 40.

 

Zdroj: Lockheed Martin

Udělte článku metály:

Počet metálů: 1 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Shania Datum: 13.11.2015 Čas: 13:11

A ještě jedno video s Bogdanem

https://www.youtube.com/watch?v=eFM9myJ4KQc&list=PLUbDaIsrMoIoeY8eOOe0xxdfU-9ywTL6O&index=13

Je tam krásně vidět jak se i oficiální reporty překrucují tak aby to vypadalo špatně.

avatar
Shania Datum: 13.11.2015 Čas: 12:47

Luky: cena: švédi např u Gripenu C uvádí 7500 usd/hodinu, Švýcaři měli ty předpokládané náklady taky podstatně vyšší než co je v tom grafu, ale už nemůžu najít zdroj. Ale jak říkám, každé letectvo to počítá trochu jinak. Gripen bude provozně levnější, je to stejné jako s F-5 vs vyšší třída jako F16.

Tady máš pěkné video které shrnuje některé věci k ceně on nynějšího šefa programu (kdy byl ve funkci asi rok), co je s programem špatně a jak se to snaží vyřešit + i to jak to je s dodavateli, atd.

https://www.youtube.com/watch?v=s5hPFzOxnBs&index=14&list=PLUbDaIsrMoIoeY8eOOe0xxdfU-9ywTL6O

Tady příspěvek 8 jak se mu to zatím daří (cena za kus)

http://www.armadninoviny.cz/forum/forum/sv%C4%9Btov%C3%A9-arm%C3%A1dy-a-technika/letectvo/257-f-35-linky-a-informace?_=1447414657082

Tady je taky od stejného autora vysvětlení k vysoké ceně programu
https://youtu.be/LyHlp7tJrxY?t=500

transcript tady

https://www.reddit.com/r/F35Lightning/comments/35b2a8/video_f35_lightning_ii_busting_myths_episode_2/

avatar
Luky Datum: 13.11.2015 Čas: 10:58

Já jsem myslel, že Aim120 B měla delší dolet s pomaleji hořícím palivem, oproti C, která je ale smrtelnější se silnějším počátečním impulzem. V určitých specifických případech by pak B měla větší NEZ, než první C, i když pak ten motor ještě dál ladili a pro C5 a C7 se to už asi nestane.
Každopádně to je právě výhoda Meteoru, který si spotřebu ladí případ od případu - někdy na rychlost, jindy na výdrž....a k tomu si našetří trochu na terminální fázi...a BUM ve chvíli, kdy má "flame out".

Debatu na F-16.net si přečtu až bude víc času.

K těm nákladům - všimni si, že jsem v polský debatě z toho grafu co nemáš rád nevyvozoval, že jedna F35 vyjde na šest Gripenů (tak by to vyšlo, kdybych slepě interpretoval ten graf).
Amíci ale nikdy nebyli levní v servisu a podpoře. Tohle všechno je jejich "top notch" technologie a nikdy to nebude žádná láce. Když se k tomu přičte malá ochota k offsetům s ještě menší vůlí k jejich plnění....dobře F35 byl mnohonárodní program, tak si snad ty učastnický státy nějak ošetřili ceny za díly a upgrady. V nějaký velký zlevnění ale nevěřím...předevčírem tu vyskočil odkaz na blog nějaké paní na I-dnesu. Moc to sem nepatří, ale měla tam srandovní obrázky a u toho kolik US vláda platí Lockheedu ze státního rozpočtu(nevím, kde vzala data).

avatar
Shania Datum: 12.11.2015 Čas: 22:34

Luky: díky. s tou NEZ to mají špatně, článek který s tou informací přišel mluvil o AIM-120B, jak se to přebíralo, tak to pak vztáhli i na C-7, ale to je jen detail. Stále bude mít NEZ podstatně delší než C7 nebo i D.

Pk proti manévrujícímu cíli samozřejmě rychle klesá s narůstající vzdáleností. To co se ale snažím ukázat je, že pokud cíl o raketě neví, nemanévruje, nebo až když je moc pozdě na to ji kinematicky porazit.

Pořád to neznamená, že bude raketa efektivní na max dostřel, nebo 3/4 i proti stíhačce letící přímo proti.

Takže když je správná kombinace faktorů jako LPI AESA radar, stealth,.. může být pro cíl raketa zjistitelná až na velmi krátké vzdálenosti.
Což je tak 10-15km, kdy začne být raketa aktivní, pokud cíl směřuje k ní a ještě navíc letí rychle, má na reakci velmi málo časů a zná jen přibližný směr odkud raketa přiletí (RWR), je prakticky nemožné ji uletět a jediná šance je pokusit se jí porazit manévrováním a klamnými cíli/ rušením, na to ale nutně potřebuje znát přesnou polohu a vzdálenost.

Tady je zajímavá debata o tom kolik G rakety potřebují ke zničení manévrujícího letadla.

http://www.f-16.net/forum/viewtopic.php?f=38&t=28234&start=45

Na poslední straně se podívej co na tu akademickou debatu říkají deadseal a basher.

K stealth: podle toho co vím, tak to ani moc nevypadá, že by např. F-22 spoléhala na velký dostřel, ale utočí hluboko v NEZ svých raket. Dlouhý dostřel budou potřebovat starší letadla, které nepřežijí, když poletí blíž.

Cena: cena je vysoká, ale ta je i u starších letadel.

Tady je třeba zajímavý článek k F22

http://www.f-16.net/f-22-news-article3622.html

Když si to porovnáš s tou tabulkou od Janes, co jsi sem dával před pár dny (není přesná, každá služba to počítá jinak), tak letová hodina F22 stojí $19K a F-15 $17K (2008), s tím že údržba F-22 stojí víc hlavně kvůli tomu, že je to nový stoj a tam jsou vždy vyšší, (navíc původní RAM by l hodně náročný na údržbu).

U F35 která má jen jeden motor (spotřeba na úrovni superhornetu) těžko bude stát víc jak F15 nebo F22. Provozní náklady u F35 taky budou zpočátku vyšší.

Podle mě ale není fér porovnávat cenu za letovou hodinu, nebo dokonce i roční provozní náklady, protože ty letadla mají naprosto rozdílnou efektivitu a budou operovat v jiných počtech.

To je to v čem podle mě ty stroje přinesou úsporu, nebo se aspoň dostanou na stávající úroveň. Jejich efektivita, synergie s ostatními složkami, bude potřeba méně strojů, méně podpůrných prostředků, méně personálu.

avatar
JosefŠ Datum: 12.11.2015 Čas: 19:59

Pro RiMr71

Ty letadla (letadlo) jsou papírově asi opravdu jejich, ale jinak jsou stroje furt v USA a zatím tam je z Norska jenom jeden pilot, jestli si dobře pamatuju. Do Norska mají první přiletěť až 2017. Jak to maj Italové netuším.

avatar
Luky Datum: 12.11.2015 Čas: 19:24

O tom už jsme se bavili - jestli umí Raptor navádět AIM120 jenom povelově a zapnout aktivní hlavici v poslední chvíli bohužel informace nejsou. Běžně to nejde, dokonce i ten přepínač velikosti cíle, který jsme tu řešili prý dělá něco jiného. Normálně jde raketa na aktiv kolem těch 15km.

Aktivní vysokofrekvenční radar zachytí každý rozumný RWR. I méně trénovaný pilot pokud nemá zrovna útočníka v zaměřovači (aby se tunelovitě mstil:), tak letadlo otočí a čas získá. Pokud to nebylo odpáleno tak do 20nm, tak je střela už za zenitem... nemluvě o těch šílených 100km+ vzdálenostech. To máš jako na tom grafu, co jsi tu posílal - byla tam parabola pro cíl na vstřícném kurzu a druhá na dohonu, asi čtvrtinová. S klesající výškou to taky strmě padá dolů. Papírový max dosah je uváděn pro nemanévrující cíl na vstřícném kurzu ve velké výšce.
Lofting uměly i starší střely, ale prodlužuje to trajektorii a proti agilnímu cíli to nemá nějak přelomový význam.

Doposud AIM120 myslím zničil 11 cílů, z toho dva vlastní vrtulníky. Pak tam byli čtyři cvičná letadla a pár downgrade stíhaček bez RWR. Střela je to vzhledem k hmotnosti výborná, ale někdy mi přijde, že se z ní dělá co není.

Shania: Stejně to ale chce raketu, které bude hořet motor při závěrečném manévrování. Takže aspoň dual-pulse motor.

To chce.
Tohle není úplně špatný článek, i když tě to asi nenadchne.
http://gripen4canada.blogspot.cz/2014/08/meteor-vs-amraam-minor-upgrade-or.html
Je tam hezky napsáno - nezáleží tolik jaký má BVR střela maximální papírový dosah, ale spíš jakou má NEZ. U Meteoru je NEZ trojnásobná. I klouzavá puma shozená z Raptora doletí třeba 100km daleko.

Pro 90% situací nemá nový Amraam vyšší dosah. Bránící se pilot s RWR nemusí vizuálně najít střelu pro to, aby se mohl efektivně bránit. Stačí tréning a představivost...pokud ji i najde vizuálně, je to samozřemě plus, ale to se mu většinou opravdu nepodaří.
-------------------------
Já jsem teď vstoupil do diskuze na poslední stránce, takže ke STEALTH se moc nevyjadřuju. Bohužel o vylepšeních vzhledem k navádění v BVR na nejnovějších strojích nejsou veřejné informace , tak se dá jen hádat...ale mělo by logiku, aby na tom zapracovali a stíhače aktivem střely zbytečně neprozradili. Taky nejsem z těch, co si myslí, že jsou US STEALTH stroje neefektivní. Spíš ty náklady jsou už mimo...i když vím, že věříš, že se to srovná...jsem spíš skeptik.

avatar
Shania Datum: 12.11.2015 Čas: 18:22

Luky: na tom se asi úplně neshodneme, ale každé info o těch raketách navíc se hodí. Takže pokud něco máš, sem s tím prosím. Stačí odkaz pokud máš nějaké dobré zdroje. Rád si upravím informace v kterých se můžu plést.

To co o AIM-120D shrnu asi takto:

Seeker má dosah tak cca max 15 km, pokud raketa přesně ví, kde se cíl nachází, není důvod přejít do aktivního režimu na větší vzdálenosti, někdo udává i možnost zcela pasivního navádění, ale to není moc pravděpodobné, protože informace z jiného zdroje nebudou tak přesné pro přímý zásah. Na rozdíl od starších verzi raketa ví přesně kde je a kde je cíl (pokud dostává aktualizace o poloze cíle)

Samozřejmě, pokud cíl musí dohánět, tak se ta doba a vzdálenost zvyšuje.

I pokud má letadlo MAWS (i pokud funkci YATO) a kvalitní RWR, tak pilot musí vizuálně najít raketu, aby proti ní mohl úspěšně manévrovat. Raketa velikost AIM-120 je špatně zjistitelná pouhým okem na víc jak 2km. To co rakety normálně prozradí je kouř motoru. Takže si troufám tvrdit, že pilot na reakci moc času nemá.

Kinematicky je jiná, protože na rozdíl od C7 , která jde na cíl mírně z větší výšky, tak D při útoku na delší vzdálenost jde až na 90 000 stop a energie díky sestupu má větší než C7 + lepší navigace omezuje ztrátu energie při korekcích, což dělá hodně. Jakou má trajektorii na kratší vzdálenosti nevím.

Stejně to ale chce raketu, které bude hořet motor při závěrečném manévrování. Takže aspoň dual-pulse motor.

Ze cviční s F22 víme (F22 ještě D nemá ve výzbroji), že piloti F15 neměli vůbec žádné varovaní než dostali zásah. Nevím jak konkrétně simulovali v tomhle případě střely, ale z EM pohledu měli jen minimální nebo žádné varování.

avatar
Luky Datum: 12.11.2015 Čas: 17:08

Shania: ..už se opakuju, ale ta raketa nebude aktivní pár sekund, a to zejména při dohonu cíle zezadu a střelbě na větší vzdálenost.

AIM-120D je super střela, ale kinematicky je v podstatě stejná jako předešlá - upravili software a prodloužili kapacitu baterie, takže vydrží dýl do samodestrukce. Víc energie jí může dát leda tak letadlo.

avatar
RiMr71 Datum: 12.11.2015 Čas: 16:32

...a Italové..
https://www.youtube.com/watch?v=gBmBhpLYh9Q

avatar
RiMr71 Datum: 12.11.2015 Čas: 16:32

...norské F-35
https://www.youtube.com/watch?v=TZuRbIBUtQ8

avatar
pet.rok Datum: 11.11.2015 Čas: 21:34

shania: "Charlie myslel AAM."
OK sorry myslel som ze je rec o tej balistickej rakete na 1300km. Kazdopadne re-entry je tepelne takisto velmi vyrazne takze detekcia na velku vzdialenost je takisto mozna.

avatar
Shania Datum: 11.11.2015 Čas: 12:17

pet.rok: Charlie myslel AAM. AIM-120D pokud má solidní update o poloze cíle přejde do aktivního režimu tak 10km od cíle, to je pár sekund do zásahu. Datalink zachytit půjde, ale nesamotnou stíhačkou, pokud nebude mít opravdu pokročilé a citlivé senzory. Takže rozpoznat, určit o co jde a varovat letadlo zabere určitý čas.

Ramjet má zase jiné nevýhody, spíš pujdou cestou dvou stupnu, nebo dualpulse motorem.


U balistických raket DAS zachytí na tyto vzdálenosti jen když motor hoří. Pak se musí sledovat jinými prostředky.

avatar
pet.rok Datum: 11.11.2015 Čas: 11:21

charlie: balisticka raketa po vyhoreni poskytuje solidnu tepelnu stopu este pocas opatovneho vstupu do atmosfery kedy sa celo zahreje aerodynamickym ohrevom.

avatar
Shania Datum: 10.11.2015 Čas: 12:30

Charlie: DAS: tisíce, tohle je 1300km

https://www.youtube.com/watch?v=IZrvAFRhQZc

tohle je udajne 800nm

https://www.youtube.com/watch?v=qF29GBSpRF4&feature=youtu.be

je tam vidět i radar lock...

avatar
Charlie Datum: 10.11.2015 Čas: 12:03

DAS vidí balistický rakety na tisíce kilometrů? No, možná na stovky...

Co se týká toho poskytování SA - no, maximálně jim tak linkne data z radaru a DAS, cokoliv navíc zajišťujou AWACSy.
Raketa bez motoru nemá žádnou stopu, ale zase posledních pár desítek kilometrů svítí vlastním radarem, jak hledá cíl, a navíc pokud dostává radarem korekce trasy během letu, tak to můžeme zjistit (ačkoliv se jedná o úzký paprsek, tak na vzdálenost kolem těch padesáti kilometrů a víc, na kterejch se začnou updaty posílat, už to dělá celkem slušnej kužel, navíc - tohle svícení se děje směrem k cíli) a nakonec to může vést až k demaskování nosiče (respektive toho, kdo ty updaty posílá).

U AIM-120D udělali opravdu pěknej kus práce, když víceméně jen úpravou letového SW dostali z rakety nějakých 40km navíc. To opradu klobou dolů před Raytheonem. Na druhou stranu,na Meteor ztrácí, ale snad se jim povede udělat verze s Ramjetem. Budou muset, aktuálně v dostřelech na Rusy a zejména Evropu dost ztrácí.

arr