TACTICAL PRO

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Nesmrtící obranné prostředky Piexon AG

Vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci v ... Více

Letecká technika

Letoun C-295M ve vzdušných silách Armády ČR

Datum přidání 16.05.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 86 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

V květnu 2009 podepsalo Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) smlouvu na dodávku čtyř transportních letounů CASA C-295M. První objednaný letoun přistál na letecké základně Praha-Kbely 10. ledna 2010. Armáda ČR užívá Casy již přes sedm let, což je dostatečná doba pro zhodnocení, zda se jedná o úspěšný či neúspěšný vyzbrojovací projekt. Tímto článkem startujeme seriál o nasazení a provozu transportních letounů C-295M ve Vzdušných silách Armády ČR. 

Foto: C-295M Armády ČR. / MO ČR

 

Přes kontroverze, které projekt C-295M pro Armádu ČR dodnes provázejí, převažují pozitiva nad negativy. Platí to i ve srovnání s možností pořídit konkurenční stroje C-27J Spartan.

 

Díky specifikacím nakonec Armáda ČR získala patrně nejlépe vybavené C-295M ze všech tehdejších uživatelů (například polské letouny byly pořizovány pouze s minimální výbavou) a mezi nejmodernější se řadí i v dnešní době. O spokojenosti uživatele svědčí i to, že Armáda ČR plánuje pořízení dalších dvou letounů Casa počátkem příštího desetiletí.

 

Přepravní kapacita

Přestože je C-295M menší letoun než C-27J, je v důležitých parametrech přepravní kapacity paradoxně lepší než Spartan. Jde například o schopnost přepravy až 71 osob, byť v užších a méně komfortních sedadlech instalovaných podélně ke směru letu ve třech řadách – v případě C-27J je deklarována schopnost přepravy maximálně 62 cestujících.

 

Podobné je to i v případě standardních nákladových NATO palet NATO 463L o rozměrech 88×108 palců (cca 224×274 cm), které představují svým způsobem základní jednotku v plánování přepravy materiálu. Díky delšímu trupu lze do C-295M umístit celkem pět těchto palet, z nichž jedna je nesena na sklopné rampě, zatímco C-27J pojme pouze tři palety 463L a jednu paletu menších rozměrů na rampu.

 

Letové výkony

V otázce letových výkonů lze za lepší označit letoun C-27J Spartan. V porovnání s C-295M dosahuje o zhruba 100 km/h vyšší cestovní rychlost a znatelně vyšší je i jeho dolet. Na druhou stranu jeho výkonnější motory mají deklarovanou spotřebu paliva kolem 900 kg na hodinu letu, zatímco C-295M spotřebuje jen asi 570 kg za hodinu letu.

 

Úspora paliva se projeví paradoxně zejména při kratších letech a v situacích, kdy není potřeba využít maximální přepravní kapacitu. Nutno dodat, že takových letů je v rámci Vzdušných sil Armády ČR velká část a C-295M díky tomu vykazuje podstatně lepší efektivitu provozu, než by zřejmě dosahoval C-27J.

 

Operační nasazení

Asi největším důkazem nových schopností získaných se zavedením letounů C-295M do výzbroje AČR je jejich zapojení do mezinárodní mírové pozorovatelské mise MFO (Multinational Force and Observers) na Sinajském poloostrově v Egyptě. Vždy jeden letoun a zhruba 16 příslušníků letových posádek a pozemního personálu tam nepřetržitě působí již od listopadu 2013.

 

V misi, která dohlíží na dodržování příměří mezi Egyptem a Izraelem a kterou zajišťuje téměř 2000 osob z 12 zemí, představuje český letoun C-295M klíčovou přepravní kapacitu.

 

V oblasti se zhoršenou bezpečnostní situací a v extrémních klimatických podmínkách zajišťuje přepravu osob a materiálu mezi jednotlivými základnami mise a poskytuje také platformu pro pravidelné pozorovací lety mezinárodních pozorovatelů. Po celou dobu přitom vykazuje velice dobrou spolehlivost a provozuschopnost.

 

Video: Přistání a vzlet C-295M z travnaté ploše. / YouTube

 

Využití letounů a spokojenost uživatele

C-295M dnes představuje pro Armádu ČR klíčový prvek v kategorii letecké přepravy. Letoun je velice dobře hodnocen jak ze strany jeho provozovatele, tedy personálu vzdušných sil, tak i „zákazníků" - objednavatelů jednotlivých letů z různých složek rezortu obrany a státního sektoru obecně.

 

Vzdušné síly v současnosti plánují využívat celou flotilu čtyř letounů v rozsahu 1400 letových hodin ročně, což je hodnota odpovídající personálním možnostem armády a vycházející také ze systému předepsané technické údržby.

 

I přes počáteční problémy se z pohledu operačního provozu letouny C-295M v Armádě ČR osvědčily a v současnosti plnohodnotně plní požadavky na moderní taktický transportní letoun pro střední tratě. Z hlediska volby typu a charakteru úkolů zajišťovaných Armádou ČR lze předpokládat, že v praxi existuje jen minimum úkolů, které není možné splnit s letounem C-295M, ale které dokáže splnit letoun C-27J.

 

Z dostupných informací navíc vyplývá, že někteří uživatelé letounů C-27J i řadu let po jejich zavedení do výzbroje řeší rovněž nemalé technické problémy. Z hlediska operačního provozu (tedy bez hodnocení finančních aspektů akvizice) tedy v případě letounu C-295M převažují pozitiva nad negativy.

 

Pozitiva letounu C-295M pro AČR

 + Umožnil rychlé nahrazení starých ruských letounů An-26;
 + Díky moderní avionice umožnil splnit všechny mezinárodní letecké normy platné pro prostředí civilního leteckého provozu;
 + Umožnil snížení počtu členů letových posádek a snížil pracovní zátěž pilotů;
 + Podstatně navýšil přepravní schopnosti vojenského dopravního letectva;
 + Podstatně rozšířil i další operační schopnosti, zejména v oblasti taktického létání v bojových podmínkách;
 + Po překonání počátečních technických problémů, daných částečně i unikátní „českou" konfigurací avioniky a systému vlastní ochrany vykazuje požadovanou a velice dobrou spolehlivost a provozuschopnost, a to včetně dlouhodobého působení v extrémních klimatických podmínkách;
 + Díky vysokému počtu provozovatelů C-295M je možné sdílet provozní zkušenosti získané i mimo AČR. V tomto ohledu je rozhodující zejména intenzivní spolupráce s Polskem, které buduje i vlastní opravárenské kapacity pro typ C-295;
 + V porovnání s letouny An-26 (ale i s konkurenčním C-27J) vykazuje C-295M výrazně nižší spotřebu paliva.

 

Negativa letounu C-295M pro AČR

 + Chybějící pomocná energetická jednotka APU (Auxiliary Power Unit). Jde o konstrukční řešení, které bohužel nebylo možné ze strany zákazníka nijak ovlivnit. Palubní elektrické systémy či třeba klimatizace/vytápění nemohou být při stání letounu na zemi napájeny z vlastního nezávislého zdroje, což představuje komplikaci zejména na letištích s nedostatečnou infrastrukturou. Energii lze v takovém případě dodávat pouze spuštěním jednoho z motorů, na jeho chod ovšem musejí kvůli bezpečnostním postupům stanoveným výrobcem neustále dohlížet dva členové posádky. Toto řešení je pro vojenský letoun značně nepraktické;


 + Neschopnost splnit některé deklarované výkonové parametry. Maximální operační výška, udávaná výrobcem v hodnotě 30 000 ft (9144 m), se v praxi ukazuje jako téměř nedosažitelná. Letoun C-295M do této výšky vystoupá jen zcela prázdný a jen s omezenou zásobou paliva. Při standardních přepravních letech je schopen reálně využívat jen letovou hladinu kolem 20 000 ft (6096 m), což je v zásadě shodná výška, v níž létal i An-26. Parametr operační výšky je důležitý zejména s ohledem na možnosti vyhýbat se oblastem s nepříznivými meteorologickými podmínkami či s vysokou hustotou letového provozu.

 

Video: C-295M Vzdušných sil Armády ČR. / YouTube

 

Globální pozice C-295 v ozbrojených silách

Právě díky programu C-295 je Airbus Defence & Space jedním z nejúspěšnějších výrobců v segmentu taktických transportních letounů. Letoun C-295 se stal globálním lídrem ve své hmotnostní kategorii. Spolu s menším letounem CN-235 stroje řady C-295 tvoří až 6 % z celé světové flotily vojenských transportních letounů a strojů zvláštního určení.

 

Budoucnost C-295M v AČR

Vzhledem k aktuální misi na Sinaji, která bude pokračovat minimálně další dva roky a stále rostoucím požadavkům na leteckou přepravu se ovšem ukazuje, že stávající čtyři letouny C-295M nemohou stoprocentně pokrýt všechny úkoly. Je pravděpodobné, že armáda v budoucnosti zřejmě bude muset přistoupit i k pořízení větších transportních letounů, nicméně zajištění dostatečného objemu finančních prostředků, výběr vhodného typu, jeho pořízení a zavedení do výzbroje bude zřejmě proces na řadu let.

 

Jako rychlejší a přitom také velice efektivní řešení navýšení přepravních kapacit se proto jeví pořízení dalších, pravděpodobně dvou, letounů C-295M. Ministerstvo obrany už s touto variantou ve svých rozvojových plánech počítá s tím, že dva C-295M by mohly být dodány po roce 2021.


Pokud se tak skutečně stane, získá Armáda ČR letouny v novější verzi označované výrobcem jako C-295W, která je mimo jiné vybavena křídlem opatřeným takzvanými winglety, tedy aerodynamickými plochami zlepšujícími letové výkony a efektivitu provozu.

 

V dalších dílech představíme kompletní analýzu provozu a nasazení transportních letounů CASA C-295M ve Vzdušných silách Armády ČR.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
D.i.p Datum: 22.05.2017 Čas: 10:26

Konečně solidní a věcná diskuze, z které vyplývá to, že jediná chyba je, že se těch letadel koupilo málo. :-D

avatar
Marcus Datum: 21.05.2017 Čas: 11:33

Pánové, nechci se hádat, ale nebylo tehdy za Parkanové součástí obchodu i L159? Ty mohli také snížit tehdejší cenu, ne?
Na tom že je cena větší nic neobvyklého nevidím. Je to stejné jako s vrtulníky. Vy víte co je všechno součástí kontraktu a v jaké výbavě ty letadla budou? Jestli tam jsou i náhradní díly, motory a podobně? Něco jiného je taky kupovat letadla v době kdy je nevytížená výrobní linka a kdy je o ně velký zájem. To pak musíte nejen čekat ale i si připlatíte, jako je tomu dnes :(

A Parkanová, že to co předvedla na ministerstvu obrany byla katastrofa a měla by být za to zodpovědná snad nikdo nepochybuje, ne???

avatar
m164 Datum: 21.05.2017 Čas: 00:27

skelet > V prípade Spartanov to bolo 2x36 mil. € za lietadlá, 22 mil. € za logistickú podporu na 5 rokov od dodania a 5,5 mil. € za výcvik. Výrazný rozdiel by tam teda byť nemal, +- niekoľko mil. €.

avatar
skelet Datum: 20.05.2017 Čas: 19:07

Nepředpokládám, že by u dopravních letounů měl velký vliv na cenu fakt, jestli jsou zavedené nebo ne. U bojových ano, ale u dopraváků?

avatar
KOLT Datum: 19.05.2017 Čas: 21:57

skelet, levnější ano, ale na druhou stranu se jen dokupují stroje, nezavádí se. Přitom zavedení stojí často víc než vlastní stroje. Byť u letadel jako CASA to nebude tak žhavé jako u stíhaček. Každopádně pokud je to pravda, je to skutečně značná pomoc pro obhajobu pí. Parkanové.

avatar
stirling Datum: 19.05.2017 Čas: 14:32

Jo je pravda, že už má být nová verze C295W co jsem našel tak proběhla nějaká optimalizace křídla, řízení motorů - pro lepší nosnost, spotřebu a dostup či tak něco (ale asi nic velkého?), ale nikde žádné porovnání s verzí M.

avatar
skelet Datum: 19.05.2017 Čas: 13:45

když se dívám na článek, tak parkanová koupila letoun za 1,166mldKč/kus, Stropnický za 1,2mld.Kč. Když vezmeme v potaz inflaci, jinou verzi C295, a VIp moduly, tak vyjdou levněji.

avatar
stirling Datum: 19.05.2017 Čas: 11:02

geniální obhajoba, ale jsem rád, že se pořídí aspoň něco a nebude se jen fuňukat, že je vše složité a zdlouhavé. Jako "náhrada" za JAK z armádního hlediska super.
Snad se jim konečně došlo, že když nestihnu výběrko tak musím nakoupit něco na co výběrko nepotřebují a ne jen naříkat a vracet peníze. Takže doufám, že letos pojedou pěkně na krev a vracet se nebude nic.

avatar
royal Datum: 19.05.2017 Čas: 10:38

odkaz na článek o kterém píše kazd
http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/obrana-chysta-nakup-dalsich-letadel-casa-mirne-ale-zdrazila-1332632

avatar
kazd Datum: 19.05.2017 Čas: 09:31

dnešní E15 - 2x CASA se má kupovat protože Stropnický už není schopen ustát tu neschopnost nákupů a hledá se co by šlo rychle podepsat. Kupovat se má dráž než za Parkanové - tim by se jí hodně pomohlo (kamarádi nezapomínají)

avatar
Rase Datum: 18.05.2017 Čas: 17:34

skelet:
Pardon, moje chyba, mělo to být: A400M bude prvním letadlem od Airbusu od počátku projektovaným jako vojenské

avatar
Marcus Datum: 18.05.2017 Čas: 17:28

Tak na KC-390 se z Evropy podílíme jen my a Portugalsko. Tak je šance že by se u nás servisní středisko mohlo vybudovat, ale asi by to chtělo aby naše armáda se vyjádřila. KC-390 by se mi zdála ideální i ve srovnáni s Atlasem a Herculesem, ale jak říkám, nejsem letecký specialista.
Nedávno jsem někde četl anglický článek že Portugalci mají zájem asi o šest KC-390tek, ale za boha nemůžu ten článek najít. Neví někdo v jakém je to stavu???

avatar
skelet Datum: 18.05.2017 Čas: 16:27

Rase muzes mi vysvetlit jak to myslis s tim, ze A400 je prvni ketoun, ktery je vyvijen jako vojensky, resp. Ze konkurence vychazi z civilu? Nevim o tom, ze by Il-76, C-130, transall, KC-390, C-17 a C-2 byly odvozeny od civilu.

avatar
Rase Datum: 18.05.2017 Čas: 14:43

Maximus:
Mno přijde mi, že se u nás v současnosti pomalu prohlubují vazby s V4 (+Rakousko) tak i Německem. Osobně mi přijde vhodné se tohoto směru (směrů) držet, přeci jen to jsou naši nejbližší sousedé a nemá smysl se tvářit, že Německo neexistuje (je součástí střední Evropy stejně jako my). Ještě upozorním, že nejsem zrovna Eurooptimista. V postoji k Německu se ale tradičně neshodujeme :D
K letounu A-400M - ono se to málo ví, ale on je to první takto velký letoun, který byl od počátku konstruován jako vojenský. Oproti konkurenci, která vychází z civilních strojů. Technických problému si jsem samozřejmě vědom, ale osobně jsem radši, když vím jaké mouchy ten stroj má (a řeší se) než aby to bylo překvápko až to nebudeme čekat.
K letounu KC-390 - nemám nejmenší problém s tím, aby se pořídily 2-3 tyto stroje, přeci jen je to pár miliard. Jen u něj neznáme ony "mouchy" a dlouho se o něm nemluví, tak nevím jak to vypadá s výrobou. Bylo by ale fajn mít vlastní obdobu Herculesů a jak říkáš, servisovat je a být pobočkou třeba pro Evropu, tak to stojí za risk. Z mého pohledu to ale nevylučuje, pronajímat si řekněme 2 A-400M na nějaké společné základně (V Německu nebo ve Francii).

avatar
Maximus Datum: 18.05.2017 Čas: 14:16

To Rase: Vážím si tvého pohledu na věci i nadšení, které věnuješ této oblasti. Nicméně nesouhlasím s tím že novodobá pozice naší republiky v roli "Böhmen und Mähren" je pevně daná a že je nutné se vždy a všude podřidit nařízením z Berlina či Bruselu, protože by nás to přece mohlo ekonomicky bolet a to se přece nesmí :-(.

Situace mezistátních vztahů se může i během jedné dekády radikálně změnit - viz. 30. léta minulého století a nemusí se to týkat samozřejmě jen česko - německých vztahů.

Navíc situace se může lehce vyostřit i v intencích současné situace, kdy německo - francouzský tandem za vydatné podpory Itálie a dalších států může začít tvrdě tlačit na přerozdělování mnoha desítek tisíc migrantů za současného tlaku na sjednocení azylových a sociálních standartů v rámci EU. Pokud by migrant dostával stejnou podporu v ČR a v Německu, kde by asi měl nižší životní náklady? Jaký by byl odpor voličů proti politickým stranám, které by toto u nás připustili a kdo by tyto politiky nahradil? Jaký by to mělo dopad na sociální smír v zemi, když migrant by měl sociální dávky třeba dvojnásobné oproti průměrnému důchodu občana ČR, který tu celý život platil daně a budoval hodnoty?

Podle mě musí existovat hranice, za kterou se prostě ustupovat nesmí a její pekročení znamená boj a v lepším případě jen na úrovni sankcí, mezinárodních soudů, diplomatických rozepří a samozřejmě s dopadem do sociálních a ekonomických oblastí.

"Duch děvky" začíná mnoha lidmi dost prostupovat, když si lidé nechají líbit stále víc a vždy si to dokáží obhájit tím, že přece by to mělo negativní ekonomické dopady (tedy především na ně samé). Naši předkové byli kvůli své svobodě a hrdosti ještě ochotni bojovat se zbraní v ruce a případně i umřít. My máme problém obětovat kvůli tomu samému i pár procent HDP :-(((.

Pokud se vrátím k meritu tématu, tak A-400 je stroj, který je drahý a to i provozně. Ekonomicky má problém konkurovat komerčním firmám a tak na převoz vybavení, lidí a techniky do AFG či do podobných oblastí existují levnější řešení. ČR na jejich výrobě participuje jen minimálně a se zanedbatelnými ekonomickými či technickými přínosy.

KC-390 je na tom z tohoto hlediska mnohem lépe a argument, že hlavní výrobce je z Brazílie je stejně irelevantní, jako odepisovat techniku z USA, protože je to přece za oceánem. V době globalizované společnosti tyto argumenty jsou zcela obsolentní. Vždyť předválečné Československo vyváželo mnoho zbraní včetně tanků do řady jihoamerických států a ani to tehdy v "době dvouplošníků" nebyl problém. Pro zajímavost uvedu, že Brazile měla prezidenta českého původu - Juscelina Kubitscheka a i v oblasti průmyslu máme dlouhodobé vazby, které se projevily i v leteckém průmyslu významnou participací Aera Vodochody na vývoji a výrobě KC-390.
Pokud by Embraer v rámci Aera vytvořil evropské servisní středisko pro tento typ, tak by situace byla pro ČR ještě mnohem zajímavější.

Co se týká další brazilské voj. techniky, tak by byly pro AČR zajímavé moderní raketomety ASTROS II, které se standartně montují na podvozku TATRA. V případě licenční výroby raket v ČR by problémů se servisem a používáním osvědčeného brazilského raketometu na českém podvozku byl blízký nule.

arr