Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Ruční protitankové zbraně Dynamit Nobel Defence pro Armádu ČR

Záměr České republiky modernizovat portfolio ... Více

Námořní technika

Loňský rok z pohledu ruských námořních sil

Datum přidání 17.01.2018    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 10 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Nový ruský Státní výzbrojovací plán na období 2018-2027 přináší některá zpoždění, která zasáhnou i námořnictvo. V loňském roce sice došlo k zařazení většího počtu hladinových plavidel do aktivní služby, ale mění se velkost a schopnosti lodí. Výraznější zastoupení získávají sice lodě s malou tonáží, ale zato s vypouštěcími sily pro řízené střely Kalibr.    

Foto: Projekt 20380, jinak též třída Stěreguščij, je třída víceúčelových korvet ruského námořnictva; větší foto / Mil.ru

 

Do aktivní služby ruského námořnictva v roce 2017 vstoupilo 30 nových plavidel, z toho osm bojových. Tím nejvýznamnějším se na konci minulého měsíce stala fregata Admiral Makarov třída Admiral Grigorovič (Projekt 11356). Tato fregata se na jaře letošního roku stane součástí černomořského loďstva.

 

Po jedenácti letech se také podařilo završit sérii zkoušek korvety třídy Soveršennyj (Projekt 2038), jež jako první větší loď od rozpadu SSSR posílila tichomořské loďstvo. Zbývajících šest bojových plavidel představují tři hlídkové čluny třídy Raptor (Projekt 03160) a tři strážní čluny třídy Gračonok (Projekt 21980).  


V loňském roce došlo ke spuštění 13 plavidel na vodu, mezi které se řadí fregaty Admirál Istomin a Amiral Kornilov Projektu 11356M. Lodě třídy Admirál Grigorovič však kvůli sankcím nemohou získat ukrajinské pohonné jednotky a stávající lodě této třídy nemohou z Ukrajiny získat náhradní díly. Z celkově šesti lodí třídy Admirál Grigorovič se tak uvažuje o prodeji některý lodí do Indie.


Podle nejnovějších zpráv z ledna letošního roku si ruské námořnictvo nakonec ponechá tři plavidla Admirál Butakov, Admirál Istomin a Admirál Kornilov, která získají ruské pohonné jednotky. Všechny tři plavidla budou remotorizovány až po roce 2020, kdy budou k dispozici domácí pohonné jednotky.


K dalším plavidlům spuštěným v minulém roce na vodu patří korvety Gromkij (Projekt 20380) a Gremjaščij (Projekt 20385), zpravodajská loď Ivan Churs (Projekt 18280), dva čluny třídy Raptor a čtyři třídy Gračonok. Pozoruhodnou událostí se stalo zahájení série zkoušek dvou korvet Projektu 22800, Tajfunu a Uraganu, a to již po necelých dvou letech od založení kýlu.


Ruské loděnice začaly v roce 2017 se stavbou sedmi hladinových plavidel oproti osmi v roce předešlém. Vedle korvet Grad (Projekt 21631), Ochotsk a Vichr (obě Projekt 22800) to byly tři minolovky Projektu 12700 a oceánská hlídková loď Ivan Papanin (Projekt 23550) s plánovanými výklopnými kontejnery pro řízené střely Kalibr.


V průběhu loňského roku nevstoupila do aktivní služby ruského námořnictva žádná nová ponorka, zatímco v roce 2016 to byly dvě. Na druhé straně byla spuštěna z doku na vodu druhá ponorka třídy Jaseň, pojmenovaném Kazaň (Projekt 885M). Výstavba Uljanovsku (také Projekt 885M) se ovšem má opozdit. Tichomořská flotila ve střednědobém výhledu pravděpodobně získá šest ponorek třídy Varšavjanka (Projekt 636.3), z čehož dvě, Petropavlovsk-Kamčatskij a Volchov, se začaly stavět v červenci 2017.

 

Video: Námořního přehlídky v Petrohradě se zúčastnily nejnovější ruské válečné lodě. / YouTube

 

Srovnávací tabulka zařazení plavidel do aktivní služby a založení kýlů v letech 2013-2017:

 

2013

2014

2015

2016

2017

 

Hl.

Pod.

S.

Hl.

Pod.

S.

Hl.

Pod.

S.

Hl.

Pod.

S.

Hl.

Pod.

S.

AS

3

2

5

11

4

15

5

2

7

3

2

5

5

0

5

Kýl

10

1

11

8

7

15

10

3

13

8

2

10

7

3

10

Zdroj: www.rusnavyintelligence.com; vysvětlivky - AS = počet plavidel zařazených do aktivní služby, Kýl = počet založených kýlů pro nová plavidla, Hl. = počet hladinových plavidel, Pod. = počet podvodních plavidel, S. = součet hladinových a podvodních plavidel


Rychlost stavby ruských vojenských plavidel byla v letech 2016 a 2017 srovnatelná. Navíc můžeme pozorovat tendenci vyrábět spíše menší pobřežní lodě a rozšiřování technických zařízení pro odpal řízených střel Kalibr.


Několikrát odkládaný vstup do aktivní služby byl v případě výsadkové lodě Ivan Gren (Projekt 11711) znovu posunut do blízké budoucnosti. Spuštění na vodu druhého a prozatím posledního plánovaného plavidla této třídy je odloženo na jaro 2018.

 

Na vstup do aktivní služby několik let čeká i fregata Admiral Gorškov (Projekt 22350), jejíž kýl Rusové založili již v roce 2006. Nakonec korveta Vyšnij Voločjok (Projekt 21631) musí před oficiálním zařazením do černomořského loďstva v letošním roce podstoupit sérii zkoušek, odložených z roku 2017.


Ve srovnání s lety 2015 a 2016 nedošlo v roce 2017 k žádným dramatickým změnám ve výrobě plavidel pro ruské ozbrojené síly. Největší počet plavidel, tj. čtyři, získalo stejně jako předloni černomořské loďstvo. Podobný vývoj lze očekávat i letos. Velmi pravděpodobně se do Černého moře v následujících měsících a letech dostanou další dvě korvety (jedna třídy Projekt 21631 a druhá 22800) a možná i několik minolovek (Projekt 12700).


V krátkodobém výhledu lze očekávat pokračující výrobu spíše menších plavidel (Projekt 21631, Projekt 22800, Projekt 03160 a Projekt 21980). Tento trend se stane stále více patrným, jelikož se sníží podíl větších plavidel na celkovém počtu. Omezený dosah malých lodí bude částečně vynahrazen zařízeními pro odpal řízených střel dlouhého dosahu.  


Ruské loděnice v loňském roce prokázaly schopnost přečkat složité období, jež po roce 2010 způsobily hospodářské potíže a ukrajinská krize. Loďařský průmysl se rychle přizpůsobil změnám a novým požadavkům ministerstva obrany. Řada strukturálních výzev ovšem stále čeká na své řešení.


Zdroj:  IDRW, RusNavyIntelligence

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
halladin Datum: 04.03.2018 Čas: 22:12

A Rusové mají problém stavět velké lodě. Za sojuzu se velké lodě stavěly v Nikolajevě, lodějnice byly dlouho podfinancovány, neměly zakázky, a dnes nejsou kvalifikovaní lidé.

avatar
halladin Datum: 04.03.2018 Čas: 22:08

fregata admirál grigorovič je určena jen pro Černomořské loďstvo a přiléhající části středozemního može .
Velký dosah tedy nepotřebuje.
Pro ostatní flotily jsou určeny fregaty admirál Gorškov, z jejichž konstrukcí jsou problémy, a program je opožděn.
I ty jsou zhruba stejně veliké, a dosah bude podobný.
Opravdu oceánské fregaty ( třeba britské ) jsou větší, - kolem 6000 tun .
Tyhle ruské fregaty větší dosah nepotřebují - je nesmysl, aby se samy potulovaly po oceánech bez vzdušného krytí. ryhle by byly ve ytřetu s US Navy zlikvidovány.
A pro okrajové moře Sevebíhi a Tichého oceánu úplně stačí.
Grogorovičů bylo naplánováno 6, Gorškovů asi 20. Až pak příjde řada na větší škopky.

avatar
Jara Datum: 17.01.2018 Čas: 17:33

Nemá tady cenu diskutovat o výhodách větších lodi nebo naopak ... ten přeci plyne z úlohy námořnictva a tedy je li pro USA nebo UK klíčová ochrana svých zásobovacích tras ( tedy strategicky přísun surovin pro jejich ekonomiky) má pro ne nadvláda v oceánech skutečně životní důležitost a aby mohli tuto nadvládu uplatňovat potřebuji velké po zuby ozbrojené lodě s dlouhou vydrží, kdežto pro Rusko je klíčová ochrana pobřeží žádné klíčové zásobovací trasy přes oceán chránit nemusí a proto jim ve většině případu postačují menší plavidla a proto jich staví vic. Rozhodne to není kvůli tomu ze v Rusku neumí postavit velkou loď....

avatar
dusan Datum: 17.01.2018 Čas: 17:20

fenri

Ten Grigorovič je na tom "zásadně hůř" z vašich čísel : ) ... ak pridá na 20 uzlov ... tak sa mu dosah radikálne skráti ... spotreba pri náraste rýchlosti stúpa pri plavidlách veľmi rýchlo ....

Na ruskej Wiki je i dosah us.torpédoborca pri 18 uzloch ... a je to cca 11 000 km ...

Čiže toto je zrovna príklad, kedy nemá fregata šancu .... bez porovnateľnej rýchlosti je porovnávanie dosahu v podstate o ničom.

avatar
fenri Datum: 17.01.2018 Čas: 16:43

Clank: Grigorevič má při 14 uzlech dosah cca 9 000 km. Arleigh při 20 uzlech 8100 km. Takže ony ty fregaty na tom nemusí být zásadně hůř, než větší jednotky. A ano, pokud budou mít potřebu dostat Bujan na druhý konec světa (proč?), tak to bez doporvodu či zastávek v přístavech nedá.

avatar
Horny Datum: 17.01.2018 Čas: 16:30

Ono je taky důležité si ujasnit, co je dneska vlastně malá loď, výtlak jednotlivých typů roste, dnešní takzvané fregaty mají nezřídka výtlak druhoválečných lehkých křižníků, nehledě na fakt, že terminologie pro jednotlivé druhy už je také úplně vyprázdněná. Ve výsledku si každý postaví tak velkou a vybavenou loď jak potřebuje, a říká jí jak chce...

avatar
Clanek Datum: 17.01.2018 Čas: 16:13

A az ty mensi lode budou potrebovat obeplout pul sveta, tak to udelaji tak ze navstivi po ceste 3 pristavy, anebo poplavou ve 3, ve vleku v duchu kazdy chvilku taha pilku?
Pro namornictva s ambici branit sve pobrezi jsou male lode dostatecne, ba dokonce napisu ze i me se libi predstava mit vic mensich lodi nez min vetsich. Pokud mou domenou ale maji byt oceany, jsem treba UK co sem tam potrebuje doplout az k Falklandum, pak mi nic jineho nez stavet i velke lode nezustava.

avatar
Miroslav Datum: 17.01.2018 Čas: 15:26

Nie som odborník. More som v živote nevidel ale myslím, že to je trend ísť skôr do menších lodí typu korvety a fregaty. Myslím, že doby veľkých krížnikov a torpedoborcov sú už za nami. V dobách kde sa dá šachta na rakety nainštalovať pomaly aj na prívesný vozík za SUV je to zbytočný luxus. Ich prevádzka je drahá a náročná. Oprava a údržba detto. Stačí 2-3 veľké krížniky poslať na údržbu v jednom čase a sila námorníctva klesá o 20% na 2 roky. Väčšie množstvo menších lodí tento priestor dokáže vyplniť.

avatar
Jakub2 Datum: 17.01.2018 Čas: 11:38

Doplnění: Druhá loď se jmenuje Pjotr Morgunov a spuštění na vodu se odkládá, protože se bude upravovat podle závad zjištěných u Ivana Grena.

avatar
Jakub2 Datum: 17.01.2018 Čas: 11:30

Tak s tím odkladem u Ivana Grena to není žádná novinka. Ta loď (i třída) se těžce nepovedly - IG je poruchový a slibované parametry nemá. Celkem logicky se místo 6-8 lodí postaví jen 2 a namísto těch ostatních se postaví jiné lodě. IG (třída projektována až po roce 2000) je výsledek toho, že se přerušila kontinuita vývoje válečných lodí v Rusku (proto taky RF mermomocí chtěla ty Mistraly).

arr