TACTICAL PRO

Útočná puška CZ BREN 2: Nový přístup, nové myšlení

Armáda ČR v těchto dnech dokončuje převzetí 2600 ... Více

Big 6+1: Podoba americké armády v 21. století

Americká armáda (US Army) představila modernizační ... Více

Německé tanky Leopard 2A4 v Sýrii

Turecká armáda v prosinci poprvé nasadila do bojů ... Více

Elitní 601. skupina speciálních sil: Vše je o lidech

Největší hodnotou 601. skupiny speciálních sil ... Více

Vojenská výzbroj

LRPF: Nová ocelová pěst americké armády

Datum přidání 24.07.2016    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 1 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká armáda pracuje na nové generaci taktických raket země-země LRPF (Long-Range Precision Fires) s doletem až 500 km. Střely LRPF výrazně rozšíří možnosti raketových systémů MLRS/HIMARS a schopnosti pozemních jednotek americké armády ničit cíle na dlouhé vzdálenosti.

Foto: Vize střely LRPF odpalované z raketového systému HIMARS; větší foto / Lockheed Martin

 

Nové střely LRPF v druhé polovině příští dekády nahradí u amerických pozemních sil (U.S. Army) těžké balistické rakety MGM-140 ATACMS (Army Tactical Missile System) krátkého dosahu. Nejnovější verze střely MGM-168 ATACMS Block IVA má dosah 300 km a na cíl doručí bojovou hlavici o hmotnosti 230 kg.

 

Střely ATACMS jsou odpalovány z mobilních raketometů - těžkého pasového typu M270 MLRS (Multiple Launch Rocket System) nebo kolového M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System). M270 pojme dvě střely a M142 jednu střelu ATACMS.


Problémem střel ATACMS je jejich velká cena (1 milion dolarů za kus) a rozměry, které omezují jejich použití. Americká armáda proto střely ATACMS používá jen ve výjimečných případech na důležité cíle. ATACMS  rozhodně není zbraň na každodenní masové použití.


První zmínky o nutnosti vyvinout nové střely krátkého dosahu země-země se objevily v roce 2015. Podle dostupných informací se požaduje nová raketa s doletem 70 až 300 km (minimálně). Střely mají využívat současné technologie kvůli zmenšení nákladů na vývoj a výrobu.


Americká armáda požaduje menší střely (bojová hlavice 91 kg/200 liber) a slučitelnost s raketomety M142 a M270. Kolový M142 musí pojmout minimálně dvě střely a M270 čtyři střely LRPF. Nové střely poslouží především pro ničení pozic dělostřelectva protivníka, velitelských center a postavení protivzdušné obrany.


Americká armáda na projektu nové střely spolupracuje s “tajnou” kanceláři pro strategické schopnosti SOC (Strategic Capabilities Office). SOC založil v roce 2012 americký ministr obrany Ashton Carter. SOC má zvláštní status, který ji umožňuje obcházet nástrahy byrokratické džungle Pentagonu a výrazně tak urychlovat zavádění nových zbraňových systémů do výstroje. SOC mimo jiné řídí vývoj strategického bombardéru B-21.

 

Video: HIMARS pojme šest střel M270 ráže 227 mm nebo jednu střelu ATACMS ráže 610 mm. / YouTube


“Schopnost přesné palby na dlouhé vzdálenosti je určitě jednou z oblastí, kde jsme ochotni příjmout jakoukoliv pomoc protože… u řady hrozeb máme problémy a mezery ve schopnostech, které potřebujeme uzavřít tak rychle, jak to jen půjde,” komentoval před měsícem spolupráci se SOC generál Daniel Allyn.


V letech 2018 nebo 2019 americká armáda vybere vítězné řešení nových střel LRPF. Soutěže se mají zájem zúčastnit firmy Lockheed Martin, Boeing a Raytheon. Sériová výroba střel se podle současných plánů rozběhne v letech 2021 nebo 2022.


Horkým favoritem tendru je známý výrobce raketových zbraňových systémů firma Raytheon. Firma již nabídla střelu s doletem 500 km - delší dolet je omezen smlouvou o omezení šíření střel středního doletu INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) s doletem 500 až 5500 km.


Raytheon nabízí raketu, která je levnější a navíc díky novým technologiím také přesnější a rychlejší. Při vývoji nové střely LRPF Raytheon plánuje využít zkušenosti a technologie ze svých protiletadlových a protiraketových střel SM-3 a SM-6.


Vývoj nových raket země-země krátkého dosahu je součástí Američany budované taktiky tzv. cross-domain. Při této taktice budou nebývalým způsobem koordinovat svou činnost (vzájemné využívání zbraní a senzorů v reálném čase) letecké, pozemní a námořní jednotky Ozbrojených sil Spojených států.

 

Zdroj: Defence24

Udělte článku metály:

Počet metálů: 1 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Jakub2 Datum: 25.07.2016 Čas: 14:21

Do kolonky "dolet" se dá napsat 500 km, přičemž realita může být úplně jiná (vyšší číslo). Ruské Iskandery-M mají udávaný dolet "jen" 500 km, přitom reálně bude asi vyšší. K čemu dodržovat jednostranně smlouvu (INF), když Rusové od ní de facto ustoupili v 2014 s odkazem na geopolitickou situaci v Asii (tj. že vyvíjejí nebo již vlastní nukleární zbraně s doletem 500 - 5 000 km)...?

INF je mrtvá kachna.

arr