Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

LRPF: Nová ocelová pěst americké armády

Datum přidání 24.07.2016    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 1 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká armáda pracuje na nové generaci taktických raket země-země LRPF (Long-Range Precision Fires) s doletem až 500 km. Střely LRPF výrazně rozšíří možnosti raketových systémů MLRS/HIMARS a schopnosti pozemních jednotek americké armády ničit cíle na dlouhé vzdálenosti.

Foto: Vize střely LRPF odpalované z raketového systému HIMARS; větší foto / Lockheed Martin

 

Nové střely LRPF v druhé polovině příští dekády nahradí u amerických pozemních sil (U.S. Army) těžké balistické rakety MGM-140 ATACMS (Army Tactical Missile System) krátkého dosahu. Nejnovější verze střely MGM-168 ATACMS Block IVA má dosah 300 km a na cíl doručí bojovou hlavici o hmotnosti 230 kg.

 

Střely ATACMS jsou odpalovány z mobilních raketometů - těžkého pasového typu M270 MLRS (Multiple Launch Rocket System) nebo kolového M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System). M270 pojme dvě střely a M142 jednu střelu ATACMS.


Problémem střel ATACMS je jejich velká cena (1 milion dolarů za kus) a rozměry, které omezují jejich použití. Americká armáda proto střely ATACMS používá jen ve výjimečných případech na důležité cíle. ATACMS  rozhodně není zbraň na každodenní masové použití.


První zmínky o nutnosti vyvinout nové střely krátkého dosahu země-země se objevily v roce 2015. Podle dostupných informací se požaduje nová raketa s doletem 70 až 300 km (minimálně). Střely mají využívat současné technologie kvůli zmenšení nákladů na vývoj a výrobu.


Americká armáda požaduje menší střely (bojová hlavice 91 kg/200 liber) a slučitelnost s raketomety M142 a M270. Kolový M142 musí pojmout minimálně dvě střely a M270 čtyři střely LRPF. Nové střely poslouží především pro ničení pozic dělostřelectva protivníka, velitelských center a postavení protivzdušné obrany.


Americká armáda na projektu nové střely spolupracuje s “tajnou” kanceláři pro strategické schopnosti SOC (Strategic Capabilities Office). SOC založil v roce 2012 americký ministr obrany Ashton Carter. SOC má zvláštní status, který ji umožňuje obcházet nástrahy byrokratické džungle Pentagonu a výrazně tak urychlovat zavádění nových zbraňových systémů do výstroje. SOC mimo jiné řídí vývoj strategického bombardéru B-21.

 

Video: HIMARS pojme šest střel M270 ráže 227 mm nebo jednu střelu ATACMS ráže 610 mm. / YouTube


“Schopnost přesné palby na dlouhé vzdálenosti je určitě jednou z oblastí, kde jsme ochotni příjmout jakoukoliv pomoc protože… u řady hrozeb máme problémy a mezery ve schopnostech, které potřebujeme uzavřít tak rychle, jak to jen půjde,” komentoval před měsícem spolupráci se SOC generál Daniel Allyn.


V letech 2018 nebo 2019 americká armáda vybere vítězné řešení nových střel LRPF. Soutěže se mají zájem zúčastnit firmy Lockheed Martin, Boeing a Raytheon. Sériová výroba střel se podle současných plánů rozběhne v letech 2021 nebo 2022.


Horkým favoritem tendru je známý výrobce raketových zbraňových systémů firma Raytheon. Firma již nabídla střelu s doletem 500 km - delší dolet je omezen smlouvou o omezení šíření střel středního doletu INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) s doletem 500 až 5500 km.


Raytheon nabízí raketu, která je levnější a navíc díky novým technologiím také přesnější a rychlejší. Při vývoji nové střely LRPF Raytheon plánuje využít zkušenosti a technologie ze svých protiletadlových a protiraketových střel SM-3 a SM-6.


Vývoj nových raket země-země krátkého dosahu je součástí Američany budované taktiky tzv. cross-domain. Při této taktice budou nebývalým způsobem koordinovat svou činnost (vzájemné využívání zbraní a senzorů v reálném čase) letecké, pozemní a námořní jednotky Ozbrojených sil Spojených států.

 

Zdroj: Defence24

Udělte článku metály:

Počet metálů: 1 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Jakub2 Datum: 25.07.2016 Čas: 14:21

Do kolonky "dolet" se dá napsat 500 km, přičemž realita může být úplně jiná (vyšší číslo). Ruské Iskandery-M mají udávaný dolet "jen" 500 km, přitom reálně bude asi vyšší. K čemu dodržovat jednostranně smlouvu (INF), když Rusové od ní de facto ustoupili v 2014 s odkazem na geopolitickou situaci v Asii (tj. že vyvíjejí nebo již vlastní nukleární zbraně s doletem 500 - 5 000 km)...?

INF je mrtvá kachna.

arr