TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

M1A3 Abrams: Nová generace amerických tanků

Datum přidání 11.10.2016    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 124 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Po roce 2020 americká armáda (U.S. Army) začne s vývojem tanku M1A3 Abrams - již třetí generace tanků Abrams. Podle současných plánů tanky Abrams zůstanou ve výzbroji americké armády až do roku 2050.

Foto: M1A2 Abrams SEP (modernizační verze z let 2000 - 2004); větší foto / Mark Holloway; CC BY 2.0

 

Cesta k M1A3 Abrams

Americký tank zcela nové konstrukce (nástupce tanků Abrams) uvidíme podle amerického modernizačního plánu CVMS (Combat Vehicle Modernization Strategy) v letech 2030 až 2040. Do té doby se počítá s postupným vylepšováním tanků Abrams.


Nejnovější současnou verzí je M1A2 Abrams SEPv3 (System Enhancement Package version 3). První tanky M1A2 SEPv3 americká armáda obdrží v roce 2017.


M1A2 Abrams SEPv3 získal nové elektronické systémy, výkonnější počítače, nové LCD obrazovky, vylepšené rozhraní člověk-stroj, upravený komunikační balíček nebo vylepšený systém elektronického boje. Modernizace SEPv3 je v podstatě skok v elektronice z roku 2005 (M1A2 Abrams SEPv2) do roku 2015 (M1A2 Abrams SEPv3).


Zajímavou novinkou u SEPv3 je použití muničního datalinku ADL (Ammunition DataLink) pro programování ve vzduchu explodující tankové munice. Velitel tanku tak může vést palbu na ukrytou živou sílu (v zákopech, v budovách) i ukrytou lehce pancéřovanou techniku.


V současné době se začínají vést ve Spojených státech diskuze o podobě tanku třetí generace M1A3 Abrams. Podle původních plánů z roku 2009 se měl prototyp M1A3 objevit již v roce 2014 a být nasazen v roce 2017. V současné době se počítá se zahájením vývoje v roce 2020.


O podobě tanu M1A3 Abrams nejsou žádné oficiální informace. Nicméně strategie CVMS popisuje vývoj konkretních tankových technologií v blízké (do roku 2021) i střední budoucnosti (do roku 2031). Dá se tak získat věrná představa o tom, kudy se bude ubírat vývoj tanku M1A3 Abrams.


Nosným požadavkem se stane pokles hmotnosti M1A3, při zachování stejné úrovně ničivosti i ochrany. Pokles hmotnosti nebude jen záležitostí lehčího pancíře, ale také nových odlehčených konstrukčních celků (kanón, pásy, pojezdové ústroji, atd.).

 

Modernizace na standard M1A3 se ale musí vypořádat se 40 let starou konstrukcí a omezeným vnitřním prostorem tanků Abrams. Problém je také málo výkonný zdroj elektrické energie, který ztěžuje instalaci nových systémů.


Podle článku The M1 Abrams Today and Tomorrow Aleca Wahlmana a penzionovaného plukovníka Briana Drinkwina nová generace tanků Abrams využije především pokroku ve vývoji nových pohonných jednotek a přesně naváděné munice pro palbu na cíle ležící mimo přímou viditelnost.

 

Video: Ukázka manévrovacích schopností M1A2 Abrams v Estonsku; ilustrační video / YouTube


Motor

M1A3 dostane novou pohonnou jednotku (s integrovaným startérem a elektrickým generátorem) s vyšší hustotou výkonu (lepší poměr výkon/velikost nebo výkon/hmotnost). Zároveň pro budoucí aplikace musí pohonné jednotky (podle strategie CVMS) poskytovat desetkrát více elektrické energie než současné pohonné jednotky. Počítá se také s novou převodovkou a transmisí.


Jsou zde dvě možnosti - nahradit současnou plynovou turbínu Honeywell AGT1500 (1120 kW) tanku Abrams za moderní dieselový motor nebo moderní plynovou turbínu.


AGT1500 trpí velkou spotřebu paliva. Během Operace Irácká svoboda v roce 2003 jedna americká obrněná brigáda s tanky Abrams vyčerpala své palivo již během jediné hodiny intenzivního manévrového boje. Americké tanky se navíc několikrát dostaly do vážných problémů, když irácká armáda zničila zásobovací cisterny s palivem .


Například německé tanky Leopard s dieselovým motorem nesou o 37 % méně paliva, ale dojezd je o 5 % větší než u tanků Abrams - to znamená větší čas na vedení boje a menší počet cisteren.


Americký průmysl již úspěšně integroval a otestoval dieselové motory v tancích Abrams. General Dynamics pro tanky Abrams nabízí americký motor Tognum America/12V883 nebo německý Diehl 570P3.


Lze ale také použít experimentální plynovou turbínu LV1005-5, která je lehčí, menší (má o 43 % méně části než AGT1500), má větší výkon a jé méně hlučná. Spotřeba je za jízdy o 33 % a při volnoběhu o 50 % menší než u AGT1500.


Nízké spotřebě pomáhají i přídavné pomocné energetické jednotky APU (Auxiliary Power Unit). M1A2 SEPv3 má APU (malý motor s generátorem) ukrytý pod pancířem. APU tanku poskytuje elektrický výkon 6 kW a šetří tak palivo plynové turbíny, především pokud tank stojí na místě.


Po roce 2021 se počítá s vývojem hybridních pohonných jednotek. Ty umožní dále zvýšit energetickou hustotu, snížit spotřebu a dovolí radikálně zjednodušit mechanismus transmise.

 

Přímý pohon hnacích kol pásu tanků zajistí elektrické motory, které poskytují maximální kroutící moment od nulových otáček. Odpadne tak nutnost přenášet výkon motoru přes převodovku a složitou transmisi.


Energii elektromotrům u hybridního pohonu oodá kompaktní dieselový motor, případně palubní baterie. Technologie je již velmi dobře zavedená u osobních automobilů, ale je otázkou, zda bude dostupná již pro tank M1A3 Abrams.

 

Video: "Čert je ukrýt v detailech." Každý pás tanku Abrams má hmotnost 2200 kg a je dlouhý 15 m.  Údržba a opravy jsou proto náročné a drahé. / YouTube

 

Podvozek

Tank M1A3 získá nová odlehčená pojezdová kola a pásy. Například nové pojezdové ústroji vozidel M2 Bradley má životnost 3500 km a je oproti dřívějšímu řešení o 450 kg lehčí. V CVMS se otevřeně píše, že mezi roky 2016 až 2021 dojde k vývoji nového pojezdového ústroji pro tanky Abrams.


Jde o jednu z klíčových oblastí modernizace, protože náklady na údržbu pojezdového ústroji tanku Abrams jsou druhé největší - po nákladech na údržbu plynové turbíny. Údržba nového ústroji má být o 50 % levnější.


Podle strategie CVMS po roce 2021 začne vývoj zcela nových odlehčených pásů a pojezdového ústroji pro vozidla do 50 t. Dá se proto očekávat, že nástupce tanků Abrams (ale i houfnic Paladin) po roce 2030 bude mít hmotnost maximálně 50 t (M1A2 SEP váží 63 t).


Mluví se také o vývoji “prediktivního a adaptivního” zavěšení kol. Budoucí vozidla pomocí různých senzorů na mapování blízkého terénu dokáží plynule měnit vlastnosti podvozku ještě před tím, než vozidlo najede na překážku nebo terénní nerovnost.


Výrazně tak vzroste rychlost pohybu tanku a stabilita v těžkém terénu. Tuto technologii ale pravděpodobně u M1A3 ještě neuvidíme.

 

Foto: XM360 byl určen pro nový tank programu FCS. XM360E1 je určen pro tanky Abrams. / US Army


Zbraně a munice

Ve strategii CVMS se vysloveně píše o zavedení experimentálního kanónu XM360 (resp. XM360E1) ráže 120 mm pro tanky Abrams po roce 2021.


Standardní kanón M256 (44 kal.) tanků M1A2 Abrams má hmotnost 3780 kg, kanón XM360 váží jen 1865 kg (včetně nabíjecího a vratného ústroji).

 

S konvenční municí je dostřel XM360 údajně až 8 km - maximální dostřel M256 je 5 km. Předností XM360 je také mnohem nižší energie zpětného rázu (38 555 kg), oproti kanónu M256 (63 500 kg).


Uvažuje se rovněž o instalaci automatického nabíjecího systému. Americká firma Meggitt Defense Systems již vyvinula a otestovala automatický nabíjecí systém pro tanky Abrams. Automat pojme 34 nábojů ráže 120 mm. Díky kompaktním rozměrům automatu lze ponechat v tanku čtyřčlennou posádku.


M1A3 získá přesně naváděnou municí pro palbu na cíle ležící mimo přímou viditelnost. Například s experimentální laserem naváděnou tankovou municí XM1111 MRM je dostřel XM360 (palba pod úhlem 30°) téměř 12 km.


Tank s municí XM1111 dokáže ničit cíle na 6× větší ploše než s konvenční municí. XM1111 byl určen pro ambiciozní program americké armády FCS (Future Combat Systems). I přes úspěšné testy byl vývoj munice, společně s programem FCS, v roce 2009 ukončen.


Podle magazínu Scout Warriors se uvažuje o vývoji malých dronů pro tanky Abrams. Ty mohou automaticky startovat (nebo být dokonce “vystřelovány” kanónem) z tanku a provádět průzkum nebo ozařovat cíl laserem pro přesně naváděnou munici XM1111. Podle Scout Warriors lze "tankové drony" vybavit malou, přesně naváděnou municí.

 

Foto: Hlavním senzorem M1A2 Abrams SEPv3 je termovize IFLIR (Improved Forward-Looking Infrared), která s vysokým rozlišením odhalí, rozpozná a zaměří cíle i za stížených podmínek (maskování, kouř, mlha, atd.). / Lockheed Martin 


Elektronika

Vývoj elektroniky postupuje mílovými kroky kupředu a není jisté, jaké konkrétní senzory M1A3 Abrams (např. prostředky elektronického boje, malé radary, atd.) získá - v podstatě je to pouze otázka rozpočtu a výkonu generátoru elektrické energie.

 

M1A3 Abrams nepochybně dostane nejnovější termovizní senzory typu FLIR (Forward-Looking Infrared) 3. generace, které posádce umožní vidět cíle s větším rozlišením a na větší vzdálenost. Vzroste tak schopnost detekce, rozpoznání a zaměření cílů.


Strategie CVMS mluví o vývoj celokruhových termovizních senzorů, které automaticky odhalí pozice útočníků - střelců, případně protitankových týmů odpalující RPG nebo protitankové řízené střely (PTŘS). Systém řízení boje pak směrem k útočníkům automaticky natočí robotickou stanici s kulometem nebo granátometem.


Dynamický rozvoj probíhá rovněž u systémů velení, řízení, spojení, počítačových systémů, zpravodajství, sledování, zaměřování cílů a průzkum C4ISTAR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance) nebo prostředků řízení boje BMS (Battlefield Management System).


Všechny tyto prostředky zlepší situační povědomí posádky tanku - tedy poskytnou kvalitnější informace typu: “Kde jsem? Kde mířím? Kde jsou spřátelené jednotky? Kde je nepřítel? Jaký je můj úkol?” C4ISTAR, společně s kvalitním výcvikem, je nepochybně nejdůležitějším prostředkem, který v budoucnu rozhodne o výsledku boje.


Nejnovější systémy řízení palby zvýší pravděpodobnost zásahu cíle na větší vzdálenost. Budoucí zaměřovací systémy umožní zasahovat konkrétní místo vozidel protivníka. Tank nepřítele lze tak zasáhnout do oslabeného místa - do přechodu mezi věží a korbou, mezi kanónem a věží, atd.

 

Veškerá elektronika se stane menší, lehčí a méně hladová po elektrické energii. Počítá se také s výměnou klasických “drátů” za optické kabely.

 

Foto: Pohled do interiéru tanku M1A2 Abrams; ilustrační video / YouTube


Pancíř

V letech 2016 až 2021 začne vývoj nového kompozitního pancíře - ten má při stejné odolnosti být až o 10 % lehčí. Počítá se také se zavedením aktivního obranného systému APS (Active Protection System). Americká armáda již testuje bojem osvědčený izraelský APS Trophy. APS dokáže tank efektivně chránit před RPG a PTŘS.

 

Ve Spojených státech také běží vývoj moderního reaktivního pancíře. Současné tanky Abrams jsou v některých případech vybavovány bloky reaktivního pancíře XM-19 ARAT-1 (Abrams Reactive Armor Tile) chránící boky před RPG/PTŘS a částečně i před průbojnou podkaliberní municí. V budoucnu se očekává důraz na pokles hmotnosti reaktivního pancíře při zachování stejné odolnosti.


Díky využití odlehčených konstrukčních celků hmotnost tanku M1A3 Abrams výrazně poklesne. Jen díky použití nového kanónu a pojezdové ústroji spadne hmotnost o cca 2500 až 3000 kg. Hmotnost tanku M1A3 se může dostat pod 60 t, což se pozitivně projeví na spotřebě, životnosti a nižších nákladech na údržbu.

 

Zdroj:The M1 Abrams Today and Tomorrow Aleca Wahlmana, CVMS

 

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
KOLT Datum: 17.10.2016 Čas: 08:39

Jejdamane nekrmte trolly...

avatar
Luky Datum: 16.10.2016 Čas: 13:50

A co když Ebrems s railgunem Armatu mine a trefí měsíc?

avatar
tominak1 Datum: 16.10.2016 Čas: 11:37

Olivav a spol
Tím tankem by zničili jakékoliv vozidlo co by proti nim kdo poslal- a je jedno jestli to bude T 14 armata, T-90, Leopard 2 nebo Challenger 2, protože tohle všechno XM360 prorazí ze předu!!! A až příjdou ty railguny tak všechno zničí ještě na delší vzdálenost.

Takže to co tady tvrdíte je úplný nesmysl. Tank Abrams bude neporazitelný pro všechny jiné tanky, protože pancíř abramse se nedá ze předu prostřelit, ale Abrams prostřelí vše

avatar
Olivav Datum: 16.10.2016 Čas: 08:28

tomiak1

já bych rád odkaz na to, že XM360 je ETC, protože jinak jsou to jen kecy. XM360 byl o nových materiálech a odlehčení. Projekt ETC byl XM291 ne XM360. A ETC či railgun nečiní tank nezničitelným, takže ta divize by se nemusela ani k boji s tanky dostat.

avatar
tominak1 Datum: 15.10.2016 Čas: 18:25

Rase: všichni chtějí railguny a elektrochemická děla aby dosáhli průbojnosti 1000-3000 mm RHAe a to bohatě stačí na proražení všech tanků co kdy kdo vyrobil, takže T 14 armata by se už ani neměl vyrábět protože nemůže vydržet zásah ani z 8000 metrů. Takže USA může klidně zničit celou tankovou armádu Ruské Federace klidně z jednou divizí. A Čínu se dvěma divizema, takže 5 000 asbrasů s kanonem MX 360 zničí všchny tanky co mají nepřátele Ameriky

avatar
jj284b Datum: 15.10.2016 Čas: 09:06

Americania maju tendenciu nezavadzat nove veci ak neprinasaju podstatnu vyhodu.. prave preto bol napr zruseny tender na novu utocnu pusku pred par rokmi - skonstatovali ze nova zbran skratka nie je o tolko lepsia ako povodna, aby to bol dovod zavadzat novu zbran.

Podobne je to s tankami, kym nebude automat nabijania tak spolahlivy a rychly ako clovek, nebudu to pouzivat, no zasa to ale neznamena ze vyvoj takeho automatu nebezi na plne obratky.

no a co sa tyka 5-10 rokov, nemyslim si ze M1A2 Abrams bude v tomto case povazovany za zastaraly stroj... je to dost kratky casovy usek.

avatar
mastodont Datum: 14.10.2016 Čas: 22:25

jj284b suhlasim ak teda existuju fakty ja si to nastudujem len aby sme trosku vnikli aj do témy ma zaujíma este jedna vec a to je perspektíva v M1a3 co sa týka nabíjania.
Ak vezmeme do skutocnosti toco dokazu nabíjaci teraz, je to ich strop maximalne vycvicenie do nejakeho limitu. Viac teda clovek nedokaze. Zatial je to mozno postacujuce ale co o 5 alebo 10 rokov ? Ak vychadza M1a3 z konstrukcie M1a2 tak nebude problematicke drzat krok z modernymi tankami ? Konstrukcia armaty napriklad predurcuje tank aby dosiahol minimalne rovnaku alebo lepsiu rychlost/kvalitu strelby ako u terajsieho M1a2. M1a3 bude posadkou limitovany prave tym ze ostatne stroje budu davno zautomatizovane a budu mat rychlejsie reakcie ako samotny clovek. Nieje výhoda ak aj rusi stratili 40rokov vývoju automatickeho nabijania aj ked mozno zaostavali ? myslim tym ze poznatky teraz zúrocia do spolahliveho a prepracovaneho nabijania

avatar
fenri Datum: 14.10.2016 Čas: 22:25

Rase - a kdo to byl? Nebo to jen zkoušíte?

avatar
Rase Datum: 14.10.2016 Čas: 22:05

Jde i o to, že nabíjecí automat bude u moderních tanků potřeba už jen z důvodu, že u těchto kanónů (coilgun, railgun, ETC atd.) už je potřeba, aby byla posádka od kanónu oddělená. V ideálním případě rovnou bezosádková věž. Nabíjecí automat tak bude potřeba, i když bude třeba o něco pomalejší než nabíječ.
fenri:
taky tu byli lidé, kteří do krve vychvalovali klasický motor oproti "západnímu" powerpacku a za pár let, co má T-14... powerpack.

avatar
jj284b Datum: 14.10.2016 Čas: 21:56

prave naopak - vycvicena osadka by v bojovej situacii reagovala ovela rychlejsie.. na tych videach je pekne vidiet ze sa ti tankisti ani velmi nepretrhnu.. no ked ti ide o zivot, reagujes ovela rychlejsie ako na cvicisku..

ako priklad odporucam si precitat co to o prvej vojne v Zalive a tankovych stretoch na 73 Eastning, ci Medina Ridge.. Pri 73 Eastning jedna rota prakticky rozstrielala za pohybu Iracky tankovy prapor ktory bol navyse zakopany a prichystany na utok... u Americanov zlyhal prieskum takze prakticky vosli Iracanom priamo na ranu, no aj tak z toho vysli vitazne... bez rychlej a presnej strelby by to mozne nebolo.. a to slo o starsie M1A1 (HA), M1A2 Sepv3 je predsa len niekde inde..

Co sa tyka vyuzitia rychlej kadencie - tu ide skor o opakovane (follow up) vystrely, kedy je potrebne nabit co najskor. v takom pripade je dolezite dostat druhy vystrel na ciel co najskor.. Rovnako, pri boji v obrannych poziciach je standardny pristup rychleho presunu medzi poziciami, vypalenie par ran z pozicie a okamzity presun do novej pozicie.. prave s ohladom na tento system boja sa trenuje burst strelba, kedy tank vystreli 3 strely v co najkratsom case, a presunie sa do novej pozicie. vycvicena osadka nema problem to uskutocnit (strelbu) za 12 sekund..


A co sa tyka turbiny, ta ma stale skvele dynamicke vlastnosti (zrychlenie z 0 na 32km/h za 7sekund). je tichsia ako diesel, nedymi tolko co diesel, a jej jedina nevyhoda je len v tom, ze US Army "zanedbala" zavadzanie novsich verzii turbin... ak si porovnas turbinu a diesel na rovnakej technologickej urovni (LV1005-5), nevyhody turbiny budu nepatrne, no vyhody ostanu..

avatar
mastodont Datum: 14.10.2016 Čas: 21:29

jj284b, v poriadku suhlasim s tebou ohladne tvojej znalosti systemov, tam vyhrady skutocne nemam. Ja som to zobral tak všeobecnejšie.
Spat k tomu nabíjaniu - chcel som tým vsetkym len povedat to ze M1a2 v skutocnej bojovej situacii nieje schopný takej kadencie akú ste tu spomínali.
Skutocna bojova situacia je uplne nieco ine. On síce ano nabije ten kanon cca za 5 sec v poriadku, no vsak su tam dalsie vplyvy od velenia az po samotné zameranie a výstrel ktoré trvajú priemerne viac ako 5 sekund. Cize mozte mat aj kvalitného nabíjaca, ale je technicky nemozné aby dokázali za minútu vyradit teoreticky 12tankov ktoré sú navyse v pohybe, mali by problem aj so statickými cielmi.
Viete mi spolahlivo realne dolozit kolko realne dokaze dat za minutu presnych zasahov ? To su dve odlisne veci - mierená palba pod stresom na odlisne ciele a strelba na rovnaký alebo blízky ciel.

avatar
fenri Datum: 14.10.2016 Čas: 19:07

Já myslím, že Američané někde dělají zásadní chybu. Jeden z předních světových konstruktérů tu na AN onehdá vášnivě a do krve obhajoval pohonnou jendotku Abramsu, jako to nejlepší, co je a nadřazené dieselům...

avatar
jj284b Datum: 14.10.2016 Čas: 16:54

Video z cvicenia v Juznej Korei, M1A2 SepV2 - nebola to sutaz, takze nabijac to bral dost lezerne, no aj tak to tam nabijal za cca 5sekund...

https://www.youtube.com/watch?v=6hbXnlVE1AA


takze, ak zaviest nabijaci automat, musi to byt system ktory bude extremne spolahlivy, jednoducho opravitelny, nebude komplikovat doplnovanie municie, a bude mat kadenciu vyssiu ako 12 ran za minutu.. vsetko horsie ako toto, by znamenalo downgrade oproti vycvicenemu nabijacovi. (tiez je dost podstatne ci dojde k uspore vahy alebo nie.. predsalen, clen osadky bude mat cca 75-90kg, co je asi o dost menej ako mechanika automatickeho nabijaca...)

avatar
Jakub2 Datum: 13.10.2016 Čas: 14:48

Škoda, že se ta diskuse tak zvrhla jinam... Ale aspoň jsem byl nucen si ji přečíst celou a za ty odkazy na začátku diskuse děkuji.

avatar
Pepek Datum: 13.10.2016 Čas: 12:38

Luky:
No jsou to koncentrátory napětí. Nevím jak moc ji zbrousil, ale jak jsem řekl, ty tahové zkoušky se dělají s tyčemi vyleštěnými co to jde. Takže jakákoli rýha na povrchu je nezádoucí. Jestě jestli ji brousil napříč, tak to už je úplně konec. To napětí v příčném průřezu u vrubu může být až 10x (většinou 2-5x) větší než v jeho okolí. Sami uznáte, že to asi význam má. Tak jak tak, asi se jednalo o dost extrémní případ.


pilo:
Tak hřídel není kus tyče nebo plechu. Tak jak tak někde to nevadí. Jde o velikost VVU (ohybový, kroutící moment, ....) a umístění vrubu. Vruby na hřídelích jsou, ale ne tam, kde jsou velká VVU. Jak jsem řekl. Únavová prasklina vzniká na povrchu, takže vrub nebo právě rýhy + velká VVU (výsledné vnitřní účinky) mohou zapříčinit lom.

arr