Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Zimní výcvik střediska aktivních záloh 601. skss

Rota aktivních záloh u 601.skupiny speciálních sil ... Více

Letecká technika

Maďarsko kupuje vrtulníky H145M

Datum přidání 01.07.2018    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 165 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Maďarsko podobně jako Česká republika řeší obměnu vrtulníků svých ozbrojených sil. Zatímco Česká republika správný stroj ještě hledá, Maďarsko si vybralo 20 lehkých víceúčelových vrtulníků H145M od firmy Airbus, které zvažuje také Česká republika.

Foto: H145M s komplexem výzbroje HForce; větší foto / Airbus

 

Maďarská armáda nakupuje vrtulníky H145M v rámci rozvojového programu Zrinyi 2026 svých ozbrojených sil. V roce 2026 Maďarsko plánuje díky programu navýšit počet vojáků aktivní služby na 30 000 žen a mužů a aktivní zálohu na 20 000 vojáků. Dosažení výdajů 2 % HDP na obranu se očekává v roce 2024.

 

Bližší informace o zakázce, jako cena a kupovaná výzbroj, nebyly zveřejněny. Maďarské H145M získají ale elektrooptické (infra/TV kamera, laserový dálkoměr a značkovač) pozorovací a zaměřovací pouzdra, „palubní obranné systémy", balistickou ochranu, palubní jeřáb a zbraňový komplex HForce.

 

Díky zbraňovému komplexu HForce od Airbusu lze H145M vybavit všemi druhy zbraní, které jsou dnes obvyklé u bitevních vrtulníků. Jedná se například o řízené a neřízené (Thales FZ231) střely ráže 70 mm, automatické kanóny ráže 20 mm (Nexter NC621 nebo kulomety 12,7 mm (FN Herstal HMP400). Se zbraňovými systémy je spojen i zaměřovací průhledový přilbový displej HMSD (Helmet-Mounted Sight and Display) pro navádění zbraní.

 

Dokončení certifikace HForce se očekává do konce roku. Testy hlavňové výzbroje a neřízených raket probíhaly v roce 2017 na maďarské letecké základně Pápa a testy laserem řízených raket ráže 70 mm ve Švédsku. Letos navíc proběhnou testy protitankových řízených střel. 

Ve Švédsku byly konkrétně testovany laserem řízené rakety ráže 70 mm FZ275 LGR od společnosti Thales, které zasáhly cíl na vzdálenost 4,5 km. Maximální dostřel FZ275 LGR je až 6 km se střední kruhovou odchylkou v cíli (CEP) pouze 1 m.

 

„Je zřejmé, že zbraňový systém [HForce - pozn. red.] a další technické vybavení poskytují všechny důležité taktické a technické schopnosti, které zákazník požaduje. Navíc Airbus poskytuje pro maďarské obranné síly vrtulníky s rozšířeným vybavením, výcvikem a balíčkem podpory,“ píše se na stránkách maďarského ministerstva obrany.

 

Video: Testování zbraňových systémů H145M na letecké základně Pápa. / YouTube

 

Zajímavé je, že podle oficiálních stránek maďarských ozbrojených sil mají vrtulníky H145M v maďarském letectvu částečně nahradit nebo doplnit pět vrtulníků Mi-8 a sedm Mi-17. Kromě toho maďarské letectvo provozuje pouze dva lehké cvičné vrtulníky AS350 Ecureuil.

 

Naproti tomu Česká republika plánuje nákupem lehkých/středních vrtulníků spíše rozšířit schopnosti svého vrtulníkového letectva a především získat (obnovit) schopnost provádět přesné údery vzduch-země z vrtulníků. K obměně vrtulníků Mi-8/Mi-17 Armády ČR dojde později.

 

V případě maďarské armády jde však také o první fázi obměny (posílení schopností) vrtulníkového letectva ‒ v budoucnu v rámci programu Zrinyi 2026 Budapešť počítá s nákupem celkově 40 vrtulníků. Maďarsko musí také mimo jiné do roku 2025 vyřešit náhradu 12 vrtulníků Mi-24.

 

H145M je vojenská verze civilní H145 (dříve Eurocopter EC145) a přišla na trh v létě roku 2014. Například americké ozbrojené síly objednaly celkem 427 kusů odvozeného modelu UH-72A Lakota. Původní H145M slouží v německé (15 kusů), thajské (pět) a srbské armádě (devět).

 

Foto: H145M s blokem neřízených raket ráže 70 mm a kontejnerem HMP400 s kulometem M3P ráže 12,7 mm; větší foto / Airbus

 

Maximální vzletová hmotnost H145M je 3700 kg a prázdná 1600 kg. Pod trupem lze přepravovat náklad o hmotnosti až 1600 kg. 

 

Vrtulník pohání dva turbohřídelové motory Safran Arriel 2E o výkonu 2×575 kW (startovací výkon je 2×667 kW). O řízení vrtulníku se stará digitální avionika Helionix s čtyřosým digitálním autopilotem. Cestovní rychlost je 240 km/h a dolet 638 km (v obou případech zřejmě bez podvěšených zbraní).

 

V přepravním prostoru H145M je místo pro devět osob a je přístupný přes boční a zadní dveře. H145M má pokročilý systém ochrany: samosvorné palivové nádrže, balistickou ochranu, snížené infračerveného vyzařování, zvýšenou odolnost trupu proti nárazu a nárazuodolné sedadla posádky.

 

Vrtulník lze podle výrobce například využít pro ozbrojený průzkum, lehký útok, aeromobilní operace, vyhledávaní a záchranu (SAR) nebo transport zraněných (MEDEVAC/CASEVAC), kdy kromě pilotů dokáže přepravit dva ležící pacienty a tři záchranáře.

 

Zdroj: BMPD

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Rase Datum: 09.07.2018 Čas: 11:27

tak to je fakt dost bída, alespoň že protiminová je level 3. Ona to je taková neprodejná mašina, podobně jako Vega. Patrně jsem si ten maďarský zbrojní průmysl idealizoval a bude super, pokud zvládnou vyrobit alespoň ten Enok

avatar
PavolR Datum: 08.07.2018 Čas: 21:24

O Komondorovi viem, ale to je veľmi špecifické vozidlo, s minimálnou použiteľnosťou v bojových podmienkach - má iba stanag 1, takže skôr pre políciu alebo bezpečnostné firmy ...

http://www.gammatech.hu/?mnuGrp=mnuProducts&module=products&lang=hun&group=sajat_katonaiharcjarmu&product=rdo-3231_komondor&termek=RDO-3221%20KOMONDOR%20Light%20Armoured%20Vehicle%20&menupath=-sajat_katonaiharcjarmu&csoport=Katonai%20harcj%C3%A1rm%C5%B1vek%20%C3%A9s%20ut%C3%A1nfut%C3%B3k

avatar
Rase Datum: 08.07.2018 Čas: 19:25

PavolR:
V roce 2012 představila maďarská společnost Gamma Technical Corporation zajímavý MRAP - Komondor (s českými protiminovými sedačkami BOG-AMS-V). Pokud by tedy dostali impuls v podobě schopného partnera, určitě by zvládli i něco lepšího - víc svého. Dneska jsou moderní 8x8, tak něco jako Agilis, nebo víc opancéřované 4x4 by asi dokázali. Pokud odběhnu od těch němců, tak třeba obdobu k JAIS 6×6 atd.
Když koukám na ten LAPV Enok, tak se mi začíná hodně líbit. Přeci jen hmotnost 5,4 t, STANAG level 2, cena 760 tis.dolarů za kus a osádka 2-6 je docela v pohodě i z pohledu AČR. Pro Maďary vlastně ideální (když mají fabriku Mercedesu).
pokud jde o podotek že ani v Maďarsku není dost arbajtů je zajímavá - díky

avatar
PavolR Datum: 08.07.2018 Čas: 18:53

Rase:
A iba pre zaujímavosť - Maďarsko má stále väčší problém s nedostatkom pracovných síl. Už dokonca povolili pracovať aj dôchodcom, ktorých počet sa v nasledujúcich rokoch drasticky zvýši. Orbán sa snaží vytvoriť lacnú montovňu (sľubuje vytvoriť ďalších 250k pracovných miest) z krajiny, v ktorej nemá kto montovať, lebo aj gastarbeiterovia z Rumunska, Srbska či Ukrajiny pôjdu radšej pracovať do krajín s vyššími platmi. :-)

avatar
PavolR Datum: 08.07.2018 Čas: 17:58

Rase:
Ja pre začiatok tipujem maďarskú výrobu LAPV Enok. Jednak majú v krajine závod Mercedes a majú aj zavedené rôzne Mercedesy vrátane 223ks G 270 CDI (Wolf), z ktorých 11 dodatočne opancierovali pre potreby misií v Currus Zrt. (pancier mali z rozrezaných BRDM).
Ako druhý variant predpokladám spoluprácu s KMW, najskôr 4x4 Dingo. Nie som si istý, či Maďarsko zvládne v krátkodobom horizonte niečo väčšie (povedzme Boxer)...

avatar
Rase Datum: 08.07.2018 Čas: 17:26

Pokud jde o zbrojní výrobu mezi Východní Evropou a Německem, tak s Rumuny nakopl Rheinmetall výrobu kolového bojového vozidla AGILIS 8x8 - prototyp má vzniknout do roku 2020. Rheinmetall plánuje vozidla Agilis zařadit do vlastní nabídky, mezi transportéry Fuchs 6×6 a Boxer 8×8. Pokud jde o Maďarsko, tak ideální by bylo, kdyby zde s Němci prohloubili výrobu rovněž kolových transportérů ale i náklaďáků. Na nové levné pásové BVP asi nemají maďaři prachy, ale kdo ví. Vlastně si tak říkám, že ideální by bylo, pokud by se v ČR vyráběla Puma a v Maďarsku Lynx. Tedy abysme my měli menší počet luxusních BVP a Maďaři by zase dokázali z Lynxe udělat opravdu levné "euro-BVP" pro chudší státy.
Co si budeme povídat, cena práce v ČR není zrovna levná a hlavně nejsou lidi. V Maďarsku je práce levná, lidí je dost atd.

Pokud jde o nákup H145M, tak to beru jako hodně pozitivní krok a myslím že jim můžeme závidět. Tyhle stroje ale můžeme koupit prakticky kdykoliv i my. V aktuálním tendru pro AČR by se měl koupit ale větší a nadupanější stroj, když už to trvá tak dlouho. Jelikož nemám rád Venom, tak bych byl pro UH-60 nebo AS565 Panther

avatar
Luky Datum: 08.07.2018 Čas: 17:19

Jenže tohle v našich podmínkách velice hypotetické kombo (V+V) znamená total US závislost i na US výzbroji.
Na BH jsou Eurospike nebo Spike NLOS a širší paleta zbraní... dokoupit kit v nějakým levelu je pravděpodobnější, než dokupovat Vajpra. Hellfire i Sidewinder na Venomu se ukázal býti kachnou.

Představa hbitého H-force prcka a ozbrojeného BH se schopností pálit mimo přímou viditelnost je úžasná. A to při zachování skvělých a velmi pružných transportních schopností (které budou pravděpodobně nejvíc využívané).

avatar
KOLT Datum: 08.07.2018 Čas: 17:00

To je asi jediná zásadní výhoda UH-1 oproti UH-60. Protože jinak je "Blekhouk" jen o málo dražší (na pořízení i provoz, někdy to vychází dokonce naopak!), přičemž zvládne o poznání více a je velice rozšířený (taková F-16 mezi UH).

avatar
Jara Datum: 08.07.2018 Čas: 16:53

Tak na rovinu nejvyšší šance na bitevníky je v případě nákupu Venomu, kdy má AH stejné servisní a výcvikové zázemí jako UH, to a 85 procent schodných dílů logicky znamená, že zavést AH k Venomu není zvlášť náročné i přes vyšší jednotkovou cenu AH. Vysoká jednotková cena za kus, ale není takový průser když nemusíte budovat a platit komplet zázemí pro jeden typ v počtu cca 12 strojů.

avatar
KOLT Datum: 08.07.2018 Čas: 16:40

V ryzí bitevní už ani nedoufám. Nicméně pokud jen dva typy transportních, tak výhodou UH-1 je, že má slušné "bitevní" schopnosti, které mají ještě narůst. Navíc by se teoreticky dal časem pořídit i ta Cobra. A k němu něco většího (H225M, NH90, CH-47).

avatar
Jara Datum: 08.07.2018 Čas: 16:21

Laci
Ono jde asi o tohle nebo takového dojmu jsem od té doby co to sleduji nabyl:
Mít například H145 a AW139 znamená, že máte dva typy co jsou dost blízko sebe hmotnostně i určením to samé bude platit o kombinaci UH60 a mi 171 š,
Takže to vypadá že letectvo chce něco velikosti AW 139, který je schopen plnit i úkoly, které by plnil H145, a pak chce výhledově něco velikosti 171š např NH90 nebo caracal to jsou stroje které mohou plnit i úkoly o něco lehčích uh 60.
Takže výhledově se asi počítá z dvoumi transportními/víceůčelovými typy a doufejme s ryzím bitevníkem;)

avatar
Laci Datum: 08.07.2018 Čas: 15:53

Musim se přiznat, že ze začátku toho "výběhovýho řízení na víceúčelové vrtulníky", které mají nahradit Mi-35, jsem byl celkem pro všechny nabízené varianty, jen ne pro tento H145M a ten korejskej typ (to snad byl jen žert).
Po týhle prezentaci H145M s komplexem HForce by se mi celkem líbila kombinace tohoto lehkého bitevního/podpůrného/"víceúčelového" vrtulníku s nějakým středním typem transportního/víceúčelového vrtulníku, jako např. (nejlépe) AW139M.
Pro UH-1Y bych byl pouze tehdy, bylo by v plánu k nim pořídit AH-1Z, ale o tom si asi můžeme nechat zajít chuť, stejně jako ještě zřejmě větší sci-fi - Tiger HAD + NH90 TTH.

avatar
Starlight Datum: 07.07.2018 Čas: 16:23

@KOLT

V Aeru se vyrábí jen opravdu velmi malá část draku UH-60M a S-70i. Je to jen skořepina pilotního kokpitu a to je ještě hlavní kompozitové díly do této sestavy dodávají zahraniční subdodavatelé.

avatar
KOLT Datum: 07.07.2018 Čas: 13:29

Navíc ten UH-60 se vyrábí u nás...

avatar
Nesher Datum: 07.07.2018 Čas: 12:05

skelet, Kolt
Proboha jen to ne, Gluszec, ostatně jako všechny varianty Sokola, je podmotorovaný, morálně zastaralý (založený na původním návrhu od MILa) stroj, který nechce ani WP. O tom jaké pálky si Poláci účtují za podporu a GO se po zkušenostech se Sokoly asi nemusíme bavit.
Ostatně i ten "polský" Blackhawk by by omyl, mezi UH 60m, který koupili Slováci a S 70i, který se vyrábí v PZL je celkem zásadní rozdíl.

arr