Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Události

MEDEVAC/STRATEVAC: Problematika leteckého transportu pacientů v české armádě

Datum přidání 25.05.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 5 komentářů    autor autor: Jan "Hroch" Novák

Nedávno se na českém internetu objevil apel na modernizaci transportních lůžek PTU (Patient Transport Unit) určených pro letouny 24. základy dopravního letectva (24. zDL). Jde o speciální zdravotncká lůžka a související lékařské vybavení, díky kterým lze i na velmi dlouhé vzdálenosti letecké přepravovat pacienty v kritickém stavu.

Foto: Přestavba interiéru letounu Airbus A-319CJ na MEDEVAC. / Army.cz

 

Co je PTU?

Podle zmíněného článku české PTU nemají potřebné certifikace, proti čemuž se Ministerstvo obrany České republiky (MO ČR) obratem ohradilo, aniž by však otázku modernizace skutečně objasnilo. Pojďme se zaměřit na to, jak PTU fungují, jak často jsou využívány a v neposlední řadě i v jakém jsou stavu.


PTU - Patient Transport Unit, je plnohodnotná varianta jednotky intenzivní péče (JIP) určená pro letecký transport pacientů. Pokud bychom se o stejném vybavení bavili „na zemi“, bude v anglické terminologii použit termín Ambulance. Odtud přirovnání, že PTU je „letecká záchranka“.


PTU tvoří tři části:

1) Spodní část zahrnuje čtyři tlakové láhve medicinálního kyslíku (3000 l/kus), včetně bezpečnostního systému pro vypuštění kyslíku mimo letoun pro případ přetlaku v kabině;

2) Střední část obsahuje defibrilátor s monitorem životních funkcí, standardizované boxy pro zdravotnický materiál, které lze při mezipřistání rychle měnit za nově doplněné, indikátor množství kyslíku v tlakových lahvích a transformátor pro úpravu elektřiny určené k napájení zdravotnických přístrojů;

3) Horní část je tvořena polohovacím lehátkem s obvodovou lištou pro variabilní připevnění zdravotnického vybavení. Nad lůžko lze navěsit odsávací pumpu, automatický dýchací přístroj, monitor životních funkcí, infuzní pumpu i s dávkovačem, dýchací přístroj a přídavné světlo.


Součástí PTU je zároveň speciální přístrojové vybavení – lékařský set. Obsahuje intravenózní (žilní) pumpu, Zoll CCT Defibrilátor s monitorem, zvlhčovač vzduchu, zpětný ventilátor, přístroj pro měření průtoku kyslíku, inhalátor, set dýchacích masek pro dospělé i děti a termoizolační přikrývku.


V Česku je PTU zabezpečovaná zejména Vzdušnými silami Armády ČR, přičemž armáda používá termíny anglických zkratek CASEVAC (CASualty EVACuation), MEDEVAC (MEDical EVACuation), eventuálně STRATEVAC (STRATegic EVACuation).


Základní rozdíl mezi nimi je v tom, zda jde o prvotní odsun raněného de facto jakýmikoli prostředky (CASEVAC), transport pacienta standardními prostředky jako sanitní vozy či vrtulníky (MEDEVAC), popř. odsun na velké vzdálenosti třeba ze země zasažené válkou/katastrofou obvykle do vlasti, ať již ze zdravotních důvodů či bezpečnostních (STRATEVAC).


České Ministerstvo vnitra také používá termín MEDEVAC pro humanitární program dopravy nemocných dětí z oblastí postižených válkou na operaci a zotavování v ČR. Pokud se termíny objevují v médiích, obvykle bez hlubšího rozlišení jejich významu. V souvislosti s PTU se přimlouvám za jeho spojení s MEDEVAC a STRATEVAC.

 


Foto: CASA MEDEVAC / Jan Kouba, army.cz


PTU v Armádě ČR

Naše armáda nyní disponuje šesti kusy jednotek PTU německé společnosti Lufthansa Technik, které lze použít v letounech Airbus A-319 a CASA C-295M.


Nejznámější příklady využití:

Již byl zmíněn zdravotně humanitární program „MEDEVAC“ organizovaný Ministerstvem vnitra. Převozy dětských pacientů z různých koutů světa, kde jim není možné zajistit lékařskou péči, organizují vyspělé země, včetně nás, od války v bývalé Jugoslávii (v ČR bylo v letech 1993 - 2003 léčeno 171 pacientů). Například v říjnu 2015 přepravil armádní letoun Airbus A-319 do Česka šestnáct Syřanů, konkrétně tři děti, které si do péče převzala FN Motol, a jejich rodiče a sourozence.


Dosud nejmasovější využití PTU se odehrálo v únoru 2014, kdy bylo do Česka přepraveno celkem 27 ukrajinských civilistů zraněných při tehdejších nepokojích. Letoun CASA letěl poprvé v plné konfiguraci, na jeho palubě byla jedna jednotka PTU a dalších 12 lůžek. Letoun Airbus nesl dvě jednotky PTU upravené pro těžce zraněné pacienty a další dvě zdravotnická lůžka.


„Strategickou evakuaci nikdy nepodceňujeme, máme s ní spoustu zkušeností například z převozu těžce zraněných vojáků ze zahraničních operací nebo našich občanů z Chorvatska,“ komentoval tuto operaci generál Aleš Opata (nyní náčelník Generálního štábu AČR), který celý proces řídil.


Vojenský Airbus vybavený PTU a s lékařským týmem na palubě letěl v červenci 2017 také pro Češku pobodanou při útoku v egyptské Hurghadě.


Foto: Zástavba lůžka PTU v letounu CASA. / Jan Kouba, army.cz


„Před tím to vypadalo, že bude schopná převozu zpět do České republiky pojišťovnou. Její stav se ale v pondělí dopoledne zhoršil a my na základě toho ihned jednali,“ vysvětlila tisková mluvčí Ministerstva zdravotnictví, proč bylo vypraveno vojenské letadlo (pro převozy zraněných Čechů ze zahraničí se totiž využívají také menší letouny soukromých zdravotnických dopravců, které ale ze své podstaty neumožňují provádět na palubě takový rozsah lékařských úkonů).

 

Poslední medializovaný případ instalace PTU, tentokráte na palubu letadla CASA, je z letošního ledna. Šestičlenný tým Všeobecné fakultní nemocnice v Praze odstartoval ze Kbel ve 13.40 hodin a s malou pacientkou v ohrožení života na palubě přistál zpět ve Kbelích v 19.00 hodin.


„Byli jsme požádaní o zavedení mimotělní membránové oxygenace (ECMO) u pětiměsíčního těžce hypoxického dítěte v ostravské nemocnici, které bylo v kritickém stavu. Proto jsme požádali armádu o letecký transport, který je bezesporu šetrnější, a hlavně daleko rychlejší, což dítěti výrazně zvyšuje šance na přežití. Navíc letadlo umožňuje lékařům a dalším specialistům větší prostor manipulace kolem dítěte a zařízení, na které je dítě po operačním zavedení ECMO napojeno,“ uvedl kardiovaskulární chirurg Tomáš Grus.

 

Je schopnost AČR provádět STRATEVAC/MEDEVAC ohrožena? Je nutné PTU modernizovat?

Faktem je, že Armáda ČR pořídila popisované PTU před více než deseti lety. Nelze tvrdit, že by systém překročil svoji životnost, ale výrobce přestává s podporou a výrobou jednotlivých komponentů, takže dosavadní verze bude v budoucnu těžko opravitelná.

 

Nové PTU se mimo jiné vyznačují snazší, tudíž rychlejší, montáží. Dosud je například nutné demontovat na palubě letadla Airbus (pro které je PTU především určen) WC mísu, sedačku stewarda, boční stěnu a dveře WC. Bohužel i oficiální články MO ČR se liší v čase, který pro montáž PTU uvádějí.

 

Video: MEDEVAC pro Ukrajinu / YouTube

 

U letounů Airbus A-319 na plnou verzi se dvěma lůžky pro těžce raněné a až čtyřmi pro lehce raněné ve starším článku uvádějí čtyři až pět hodin, v poslední reakci ovšem 6 hodin. „Šestihodinová časová dotace na přestavbu letadla do verze MEDEVAC je naprosto vyhovující, protože na místě události nejprve musí dojít ke kompletnímu vyšetření zraněného, a především ke stabilizaci jeho zdravotního stavu… Během tohoto času se vyřizují povolení pro přelet… Z minulých let máme zkušenost, že už za 8 hodin příprav od obdržení výzvy byl letoun na cestě za pacientem…,“ sdělil Odbor komunikace MO ČR.

 

Citovaná argumentace však jako by zapomněla na nedávno mediálně propagovanou (a výše zmíněnou) účast vojenského letectva na dopravě ECMO týmu (mimotělní membránová oxygenace; ExtraCorporeal Membrane Oxygenation) k dětem s kolabující srdeční a plicní činnosti, kdy v rámci vnitrostátní dopravy nejsou k vyřízení povolení nutné hodiny, naopak je patrně hlavním faktorem času vzletu právě a jen montáž PTU.


Přičemž zdravotnické týmy a posádky letounů drží dvouhodinovou pohotovost, takže jsou k dispozici dvakrát až třikrát rychleji, než dnes zabere instalace PTU.


Modernější verze PTU se samozřejmě vyznačují i jinými přednostmi. Zejména větší kapacitou kyslíkového systému a zlepšením jeho ovládání. Inovovaná lůžka je možné i vzájemně propojit, např. stlačený vzduch a kyslík mohou být k jednotce přivedeny z lůžka naproti.


Modernizované PTU mají nižší hmotnost, ale současně unesou těžšího pacienta (až 120 kg). A konfigurace umožňuje, aby jeden lékař obsluhoval více jednotek naráz.


Co však v úvodu zmíněný apel uvedl vskutku zavádějícím způsobem, byla zmínka o chybějící certifikaci stávajících PTU. Nový i stávající systém splňují normu EASA Form 1. Dále DO 160 Quality Test Plans (QTP), DO 160 Quality Test Plans results (QTR) a patrně ještě další.


Video: Reklamní video posledního modelu PTU. / YouTube

 

Možná se problém týká CE certifikace pro zdravotnický materiál. To je ovšem záležitost, kterou autorka v článku nijak konkrétně nezmínila, psala zcela obecně o certifikacích a normách PTU jako jednom z více důvodů pro modernizaci. Dovozuji to z faktu, že Odbor komunikace MO ČR uvádí ve své reakci na pravou míru značně rozsáhle právě stav zdravotnického materiálu:  

„Tvrzení, že PTU nejsou certifikované, se nezakládá na pravdě. U všech zmíněných typů musí dojít k certifikaci a samozřejmě se lékařské vybavení neustále obměňuje a modernizuje. Bez zmíněných certifikací by nemohl letoun ve zdravotní verzi přepravu raněných uskutečňovat. … Zdravotnické přístroje pro PTU se používají napříč celou armádou, to znamená ve všech typech letecké techniky (letouny Airbus, CASA C-295M i vrtulníky W-3A Sokol). Tato unifikace umožňuje nepřetržitý trénink zdravotnických posádek v jejich obsluze a umožní provedení jakéhokoliv zdravotnického zásahu rutinně bez časového prodlení. Tyto přístroje jsou opět certifikovány pro provoz v letecké technice a jsou postupně pravidelně obměňovány k udržení technologického pokroku v této dynamické oblasti.“

 

„Problém“ patrně bude jen v tom, že před více než dekádou dodané komponenty tehdejší CE normy samozřejmě plnily, ale před dnešními by již neobstály. Přirovnat to s trochou nadsázky lze k emisním normám automobilů – nad určené hodnoty dnes již automobilky nesmí vůz vyrobit, což nevylučuje, aby vozy vyrobené podle starší norem dál brázdily silnice, jakkoli to tedy není žádné terno.

 

Závěr zní, že armáda tedy jistě je schopna zajistit se stávajícími PTU služby MEDEVAC/STRATEVAC. Pokud však jde o otázku, zda by bylo záhodno minimálně již začít připravovat modernizaci PTU, pak odpověď je jistě kladná – držet krok s vývojem lékařských zařízení je vždy žádoucí a logické. Zvláště pak v resortu, kde se takové zakázky někdy až neúměrně vlečou.


Zdroje: Ozbrojené složkyArmy.czLufthansa TechnikMV ČR

 

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Valašský synek Datum: 12.06.2018 Čas: 10:50

Užívání PTU v AČR je určitě chvályhodné a potřebné. Jejich stávající počet ale odpovídá pouze občasné evakuaci několika zraněných vojáků (dětí apod.) z misí (postižených oblastí), tedy podobně jako celý náš špičkový a profesionální, civilní systém IZS pouze mírovým poměrům a mimořádkám malého rozsahu. Co by se ale stalo v případě skutečného vojenského konfliktu, byť i jen malého rozsahu a intenzity, nebo mimořádky většího rozsahu?
Mmch, kolik těchto PTU se max. vejde do A-319 a C-295M?
A ještě na lehce příbuzné téma:
Za hlubokého socializmu nám u vojáků říkali, že všechna letadla Svazarmu by v případě války přešla pod vojenské velení a sloužila by ke spojovacím/kurýrním účelům, aerotaxi či "Anduly" k přepravě materiálu, zraněných, paravýsadků atd. A letadla ČSA že byla strategickou zálohou dopravního letectva, tedy k dopravě vojáků, materiálu či odsunu civilních osob (správních orgánů apod.).
Jak by to bylo s letadly (soukromých) aeroklubů a ČSA/Travelservisu dnes? Existuje třeba nějaká (komerční) smlouva o zapůjčení/rekvizici takových letadel???

avatar
KOLT Datum: 25.05.2018 Čas: 20:40

Pěkný a poučný článek. Ještě by nebylo od věci zmínit, kolik taková PTU stojí, alespoň přibližně. Abychom měli představu, zda se v rámci rozpočtu MO jedná o tak zásadní položku, aby ji nebylo možné třeba jednou za tři roky z třetiny obměnit. V situaci, kdy MO každý rok vrátí několik miliard zpět do rozpočtu ČR, by mi přišla investice tohoto typu vcelku logická.

avatar
TF_HU Datum: 25.05.2018 Čas: 17:09

Jeden z mala clanku nahlizejicich do ACR...

avatar
Dušan Datum: 25.05.2018 Čas: 15:05

Souhlasím, zajímavé téma, je dobře se v AČR myslí i na takové věci.

avatar
petres Datum: 25.05.2018 Čas: 11:48

Zajímavý článek. Je dobře, že AN se věnují i takovým to tématům.

arr