Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výstroj

Medicína Extrémních Prostředí - HORKO

Datum přidání 12.07.2012    Rubrika rubrika: Vojenská výstroj     komentáře 3 komentářů    autor autor: Pavel Boháček

Psal se rok 1956. Několik egyptských jednotek drželo dva hřebeny Sinajského pohoří východně od Abu Aguelia. Egypťané však byli obklíčeni izraelskou armádou, a tak zcela odříznuti od jídla a pití. Jejich situace na horké poušti začala být neudržitelná. Pak přišel zoufalý rozkaz k pokusu o únik do 52 mil vzdáleného El Arish. 2500 až 3000 mužů se vydalo každý sám za sebe na vyčerpávající pochod pouští. Bylo zdokumentováno, že útrapy pochodu přežilo asi jen 700 vojáků.

bojové podmínky Horko

Foto: Boj v poušti klade extremní podmínky na fyziologii vojáků / USAF

 

Horko – nepřítel současného vojáka

Mnoho válečných konfliktů posledních let probíhá v regionech s tropickým a subtropickým podnebím. Vojenská medicína si tuto skutečnost nemůže dovolit ignorovat a tak armádní lékaři neustále zkoumají vliv vysokých teplot na lidský organismus.

 

Jejich poznatky jsou pak využívány například elitními jednotkami Pararescue při bojových záchranných operacích v pouštích a vyprahlých pustinách, ale také záchranáři na rozpálených ulicích velkoměst. Nahlédněme tedy do manuálů vojenských mediků, a poučme se o tom, jak přežít smrtící horko.

 

K rozvoji akutních zdravotních potíží, vyvolaných horkem dochází obvykle v důsledku neadekvátního příjmu tekutin, špatné aklimatizace, zvýšené fyzické i psychické zátěže a kombinace těchto faktorů. 

 

Při plnění úkolů se však nepříznivým klimatickým podmínkám často nelze vyhnout, proto je třeba dbát na prevenci. Mikroklima, jako je stín, vlhkost prostředí, cirkulace vzduchu ale také například výstroj - jako třeba nošení neprůstřelných vest, to všechno jsou faktory, ovlivňující úroveň stresové zátěže organismu.

 

Proto je v rámci prevence třeba dodržovat několik základních pravidel, z nichž jedním z nejdůležitějších, je podle materiálů USAF Pararescue, tzv. „buddy“ systém. Ten klade hlavní důraz na vzájemnou spolupráci, dohled a ohleduplnost členů jednotky, týmu či jakékoliv jiné skupiny lidí, čelící extrémním podmínkám.

 

Voda a následky extrémního horka na organismus vojáka

Velmi důležitá je hydratace organismu, tedy vypití 1 až 2 litrů vody za hodinu, častější přestávky a také dostatečný příjem jídla. Pití iontových sportovních nápojů se v tomto případě příliš nedoporučuje, a když, tak jen ředěných v poměru cca 1/1 obyčejnou pitnou vodou. Pití sladkých limonád se pro hydrataci organismu nedoporučuje vůbec.

 

bojové podmínky Horko

Foto: Američti vojácí operující v pouštním prostředí / USAF

 

Náš trávicí trakt je schopen absorbovat cca 20 ml vody za minutu. Pro dostatečnou hydrataci se tedy doporučuje popíjení doušků vody a to každé 1-2 minuty. Obecně platí, že je lepší studená (nikoliv ledová) tekutina, která se vstřebává lépe než teplá.

 

Nejsou-li dodržována (není-li možné dodržet) opatření, jako je pitný režim, pravidelné přestávky a aktivitě, vyhledávání stínu a pravidelný příjem potravy, může poměrně brzy dojít k přehřátí organismu, včetně závažných poruch zdravotního stavu, jakými jsou například úpal a úžeh, či dehydratace.

 

Úpal a úžeh se od sebe liší tím, že, zatímco úpal je přehřátí celého organismu, úžeh je důsledek působení horka a slunečních paprsků zejména na oblast hlavy. V případě úpalu postižený subjektivně pociťuje celkovou slabost, žízeň a pocit horka. Pak následuje bolest hlavy, žaludeční nevolnost a poruchy vidění.

 

Objektivně můžeme na postiženém pozorovat příznaky, jako je zarudlý obličej, zvýšená tělesná teplota, zrychlený dech i tepová frekvence a zvracení. V pokročilém stádiu se u postiženého objeví dezorientace až ztráta vědomí.

 

Základním opatřením je dostat postiženého do chladnějšího prostředí. Je dobré ochlazovat tělo studenými obklady na zápěstí, do třísel, či podpaží a účinný bývá studený zábal. Je-li postižený při vědomí a toleruje-li přijímání tekutin ústy (nezvrací-li), je třeba snažit se, aby pil vodu po malých douškách. V případě bezvědomí je třeba postiženého uložit do stabilizované polohy, sledovat jeho dech a puls, případně zabránit vdechnutí zvratků a následně se věnovat úsilí o přivolání pomoci.

 

bojové podmínky HorkoFoto: Američti vojácí operující v pouštním prostředí / USAF

 

Úžeh, jak jsme se již zmínili, je následek působení horka na hlavu. Projevuje se zejména příznaky, majícími svůj původ v podráždění mozkových blan. Jde o bolesti hlavy, pocit na zvracení a zvracení. Postižený má zarudlý obličej, nezřídka se můžou vyskytnout i popáleniny, zvláště v oblasti nosu. Objevují se závratě, hučení v uších a posléze bezvědomí, provázené křečemi. 

 

Je-li postižený při vědomí, uložíme jej v polosedě s oporou hlavy a pokud možno do stínu. Poté přikládáme studené obklady na čelo a do zátylku, dobré je také navlhčit vlasy. Je-li přítomno bezvědomí, postupujeme stejně, jako u úpalu. Tedy uložením postiženého do stabilizované polohy a vyhledáním odborné pomoci.

 

Když voda chybí...

Kapitolou samou o sobě je dehydratace, tedy nedostatek tekutin v organismu. Rozlišujeme tři typy dehydratace a tento stav zdaleka nemusí souviset s horkem. Její příčinou mohou být průjmy, horečky, zvracení, různá onemocnění a dokonce i nadměrné podávání tekutin!

 

Pro naše účely však postačí, když budeme vědět, že pokud se nám nepodaří dodržovat zásady správného podávání tekutin, mohou se kromě žízně (někdy dokonce žízeň chybí), objevit příznaky, jako je suchý, popraskaný jazyk a rty, snížený kožní turgor (uděláte-li prsty na kůži řasu a pustíte, chvíli trvá, než se kůže zase napne), únava, slabost, závratě, snížené močení i pocení.

 

Může se objevit zvýšená teplota a tepová frekvence a v extrémních případech se můžou objevit křeče, šok a bezvědomí. Odborná léčba všech výše uvedených stavů spočívá zejména v podávání infuzí s tekutinami a minerály, podle výsledků analýzy krve.

 

Místo a čas plnění úkolů si vojáci nevybírají. Měli by však mít na paměti, že samotný nepřítel nemusí být tou největší hrozbou. Někdy dokáže překvapit i sama příroda a nejnebezpečnějším zabijákem se pak může stát horko.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.6 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Márty Datum: 14.07.2012 Čas: 02:28

OK článek , jen tak dál...... dobré opáčko pro CLS....

avatar
Ondřej Lacina Datum: 13.07.2012 Čas: 15:02

Články podobnýho typu mám velice rád.. Vojenský řešení je podle mě neefektivnější a v krizových situacích může určitě rozhodnout.

avatar
Serža Datum: 13.07.2012 Čas: 11:25

užitečný článek, a to nejen pro vojáky, ale i pro sportovce a vlastně ve velkých vedrech i pro běžné občany!

arr