TACTICAL PRO

Útočná puška CZ BREN 2: Nový přístup, nové myšlení

Armáda ČR v těchto dnech dokončuje převzetí 2600 ... Více

Big 6+1: Podoba americké armády v 21. století

Americká armáda (US Army) představila modernizační ... Více

Německé tanky Leopard 2A4 v Sýrii

Turecká armáda v prosinci poprvé nasadila do bojů ... Více

Elitní 601. skupina speciálních sil: Vše je o lidech

Největší hodnotou 601. skupiny speciálních sil ... Více

Pozemní technika

Moderní turecká bojová vozidla. Projeví Armáda ČR zájem?

Datum přidání 15.05.2017    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 66 komentářů    autor autor: Radomír Sedláček

Největší turecká zbrojovka ASELAN představila na výstavě IDEF 2017 (International Defence Industry Fair 2017) v Istanbulu nové bojové vozidlo pěchoty Korhan. Turecko tak nabízí již tři moderní bojová vozidla pěchoty (BVP) různých výkonů a hmotnostních kategorií - Korhan, Tulpar a Kaplan-20. 

Foto: Turecké BVP Korhan s automatickým kanónem ráže 35 mm. / ASELSAN

 

Firma ASELSAN (ASkeri ELektronik SANayi) byla založena v roce 1975 a zaměstnává přes 5000 lidí. Zbrojovka má významné kontakty a partnerské vztahy se zbrojovkami v Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech.


Hlavní výzbroj BVP Kohran tvoří nový kanón ráže 35 mm vyvinutý v turecké zbrojovce MKEK. Díky moderním senzorům je možno kanón použít i proti vrtulníkům, letounům a dronům. Sekundární výzbroj tvoří kulomet ráže 7,62 mm. Kohran splňuje moderní nároky na ochranu osádky a otevřenou elektronickou/senzorovou architekturu - to výrazně usnadňuje budoucí modernizace.


Na výstavě IDEF 2017 byl představen rovněž koncept samohybného minometu AHS-120 ráže 120 mm na podvozku vozidla Korhan. Samotnou sestavu minomet je možné používat i mimo vozidlo AHS-120 jako statické palebné postavení.


V úvodu jmenovaný BVP Tulpar od společnosti Otokar má hmotnost 32 t, uveze 11 pěšáků při maximální rychlosti 70 km/h a dojezdu 600 km. Tulpar od Otokaru je osazen věží MIZRAK s americkým kanónem MK44 ráže 30 mm a kulometem.


Třetím tureckým BVP je Kaplan-20 od společnosti FNSS. Vozidlo bylo poprvé představeno na výstavě IDEF 2015 a navazuje na projekt lehkého průzkumného vozidla Kaplan.


Díky nízké hmotnosti 20 t je Kaplan-20 obojživelné a dokáže ve vodě i plavat zpět. BVP Kaplan-20 pojme šestičlenný výsadek a obrněný transportér Kaplan-20 (bez věže) o dva vojáky navíc. Podlaha je tvarována tak, aby odolala výbuchu miny nebo IED a přídavný kompozitní pancíř AMAP (Advanced Modular Armor Protection) dodala německá společnost IBD Deisenroth. Stejná firma dodává pancíř i pro německé tanky Leopard 2.

Foto: Samohybný minomet AHS-120 na podvozku Korhan. / ASELSAN

 

Ve spolupráci mezi FNSS a indonéskou společností PT Pindad vznikl projekt středního tanku Kaplan-MT, jinak známý i jako MMWT (Modern Medium Weight Tank). Kaplan-MT je osazen věží Cockerill CT-CV 105HP od belgické společnosti CMI Defence.

 

Použitý kanón ráže 105 mm může používat i protitankové řízené střely Falarick 105 s dostřelem větším než 5 km. Elevace kanónu je +42° a nepřímou palbou je možno ničit cíle na vzdálenost 10 km.

 

Na výstavě IDEF 2017 společnost FNSS představila již hotový prototyp Kaplan-MT. Druhé vozidlo má být sestaveno v Indonésii a vznikne i korpus určený pro letošní střelecké zkoušky. Vozidla budou vyráběná indonéskou společností PT Pindad.


Foto: BVP Kaplan-20 / YouTube

 

Počátek projektu Kaplan-MT se datuje do roku 2014 a byl iniciován právě Indonésií - ta díky svým geologickým podmínkám nemůže provozovat těžké hlavní bojové tanky (MBT), pouze lehké tanky, jako je Kaplan-MT.

 

Pozoruhodné je i portfolio tureckých bojových věží. Vozidlo Kaplan-20 je osazeno věží TEBER 30, které je nabízeno s osádkou i jako robotické - záleží na přání zákazníka.

 

Výzbroj TEBER 30 tvoří kanón MK44 ráže 30 mm a spřažený kulomet ráže 7,62 mm. Věž je modulární a je ji možno snadno osadit dodatečnými senzory a vybavením. Věž je osazena kamerami pro 360° rozhled kolem vozidla. K dispozici je i přídavný zdroj elektrické energie (APU) pro ovládaní systémů vozidla při vypnutém hlavním motoru.

 

Pro kolová vozidla nabízí FNSS lehčí věž SABER osazenou kanónem ráže 25 mm a kulometem ráže 7,62 mm nebo bezosádkovou CLAW se stejnou výzbrojí.

 

Foto: Lehký tank Kaplan-MT s věží CT-CV 105HP kanónem ráže 105 mm. / ASELSAN

  

Obecně vzato je tempo vývoje nových tureckých BVP fascinující. Portfolio tureckých produktů se masivně rozšiřuje a výrazně stoupá i export zbrojní výroby. O samotné kvalitě nebo nekvalitě turecké výroby se ostatně přesvědčíme již brzy v tuzemsku.

 

V létě české ministerstvo obrany (MO ČR) uspořádá průmyslové dny, kde mohou všichni zájemci předvést představitelům Armády ČR a MO ČR své BVP. Připomeňme, že Armáda ČR plánuje získat minimálně 210 nových BVP jako náhradu za sovětské BVP-2.

 

Krom nejmodernějších bojových vozidel z Evropy se průmyslových dnů hodlá účastnit právě FNSS s vozidlem Kaplan-20 a Otokar s vozidlem Tulpar. Bude zde tedy chybět pouze nejnovější Korhan. Bude zajímavé sledovat, jak turecká vozidla obstojí v konkurenci evropských BVP Puma, CV90 nebo ASCOD.

 

Zdroj: Defence-Blog, quwa

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Maximus Datum: 23.05.2017 Čas: 09:39

Číslo 7000 bojovníků je velmi velmi "optimistické", v reálu to není ani 5000 :-(.

Kdo zná realitu na GŠ, tak moc velkým optimistou být nemůže. Současný náčelník je podle dostupných informaci bývalý aktivní komunista a známy bývalého komunistického ministra obrany, který ho už tenkrát prosadil do vysoké funkce. Od takového člověka nelze příliš očekávat nějaké výrazně koncepční změny k lepšímu. Spolu s dalšími jemu podobnými sedí na svých vysokých postech a chtějí mít hlavně pohodu, klid a pokud možno žádnou zodpovědnost. To je jeden z hlavních problému naši armády, která by potřebovala aktivní a progresivní generalitu, která by měla zájem současný nedobrý stav skutecne koncepčně řešit. Samozřejmě, ze i na GŠ jsou lidé, kteří jsou odborníky na svém místě a zároveň patrioty, kterým není lhostejný stav současné AČR. Boj s molochem tvořeným byrokraty a lidmi, kteří nesedí na svých zidlich pro svoje velitelské, odborné i lidské kvality, je ale dost vyčerpávající, o to rychleji tito lidé vyhoří a tak o tyto cenné vojáky přicházíme i když z armády třeba fyzicky neodejdou.

To souvisí s tím, že se sklízí výsledky hojně využívané metody, která spočívá v eliminaci neschopného či naopak všeho schopného důstojníka u útvaru tím, ze je povýšen a poslán dál. Kde asi tito lidé po letech používání této metody skončí a nahromadí se?

Co se týká konceptu na naši UO, tak zde by to progresivní měny chtělo také. Řada velitelů má zkušenost s tím, ze kvalitnější odborníky v řadě oboru získají pravdepodobneji z řad absolventů civilních VŠ, kteří prošli přes Vyškov, než když využiji absolventa UO ve stejném oboru. To je podle mne klíčová zpětná vazba, která by měla být promítnout do konceptu vyuky a smyslu UO.

avatar
Marcus Datum: 23.05.2017 Čas: 08:36

JiriR
To souhlas, ze v sousasnosti je armada na podstavech se vseobecne vi a bohuzel se to moc nedari zlepsova :(
Ale nebylo by lepsi nez stavet dalsi utvary, prapory, brigady do kterych nemame lidi radeji naplnit ty soucasne a doplnit je podpurnymi jednotkami ktere jim tak chybi???

avatar
JiriR Datum: 23.05.2017 Čas: 08:04

Hoši– ta diskuze: svaly/sádlo: každý kdo se zajímá by měl vědět:
V AČR cca 7000 bojovníků- to je relativně na tuto zem hodně a OK. V rámci realizace zeštíhlování („řežeme sádlo“ za Vondry) a dalších, mimo jiné doporučení NATO (za Parkanové), tj. vytvoření dvou lehkých praporů se ale mezitím rozpadlo to co je za těmi bojovníky a to je ten problém. Napíšu to jednou větou: na jednoho bojovníka potřebuješ 3 až 5 dalších co ho zabezpečují a podporují: v AČR 7000 bojovníků mínus cca 23000 vojáků = TEN POMĚR JE TADY 1/sotva 2 A NE 1/3-5. Proto zatím IMHO nemá cenu řešit přesun podporu a zabezpečení přímo pod naše 2 brigády- to až později až dojde k navýšení.

avatar
Starlight Datum: 22.05.2017 Čas: 23:08

@Nesher

Díky za doplnění a upřesnění.

@Marcus

Ohledně West Pointu jsi to četl poměrně dobře. Na tuto školu se opravdu nejde jen tak přihlásit, ale kandidát musí být nominován. I tak mají každý rok 10 tisíc nominovaných, ze které přijímací komise vybere 2 tisíce nových kadetů. Formálně jmenuje studenty do všech vojenských akademií prezident USA.

Nominace jsou v podstatě dvou kategorií. První je tzv. kongresová (tvoří ¾ všech nominovaných) a nominovat uchazeče může předseda Kongresu (= vice-prezident USA), senátoři a kongresmani za příslušný stát uchazeče, případně u území bez zastoupení v Kongresu i jmenování vysocí vládní úředníci spravující tato území.

Základem nominace jsou kromě skvělých akademických výsledků, sportovní připravenosti a schopnosti vůdčího vedení žadatelů také do určité míry i konexe a vliv (neboli „tlačenka“) rodičů u politiků a někdy také jen obyčejná neústupnost a neustále lobbistické bombardování jejich kanceláří žádostmi o podpoření nominace.

Druhý typ nominací je na základě vojenské služby. Formálně to prochází přes náměstka (sekretáře) ministra obrany pro US ARMY a vrchního velitele ozbrojených sil (president USA).

Vztahuje se to na děti vojáků, kteří slouží nebo sloužili minimálně 8 let. Na příslušníky aktivních nebo rezervních sil, které nominuje jejich velitel. Na děti válečných veteránů, kteří byly trvale postiženi nebo zahynuli v boji nebo následkem válečného postižení. Na děti držitelů Medaile cti. Na členy juniorských (dětských) a seniorských programů rezervních důstojníků, které nominuje jejich učitel nebo instruktor.

Standardním doporučením na zlepšení šancí na přijetí je získat současně co nejvíce doporučení jak v kongresu, tak i ve vojenské části. Pro zajímavost – závazek vojenské služby je minimálně 5 let aktivní služby + 3 roky v záloze (jen po ukončení hned po 5 letech).

avatar
Marcus Datum: 22.05.2017 Čas: 18:17

TF_HU
Jenomže u nás je tolik sádla, že těch pár svalů s tím nemá šanci pohnout, natož aby ty svaly to sádlo spalovaly. A sádlo roste....

Jak píše KOLT, PVO a dělostřelectvo a podobně máme ve zvláštních útvarech a tak zhoršujeme kooperaci a možnost vzájemné podpory pro jednotky brigád a praporů. Je složité pak takovou spolupráci cvičit v míru, natož si nedokážu představit jak by to vypadalo v případě nějaké krize. Ale zase se se vytvoří tabulková místa pro pár vysokých hodností a udrží se jim i radost že dělostřelci nebo PVO mají svůj vlastní útvar, jako to bylo kdysi... koncepčnost, nekoncepčnost.
Zase se dělají polovičatá řešení, která nic moc neřeší.... :(

Starlight
Díky za vyložení US systému. Jen se chci zeptat, v dokumentu co jsem kdysi viděl o West Pointu se přímo mluvilo že většinu studentů tvoří ti, které tam někdo pošle, ať už velitelé jednotek, jednotlivý kongresmani, senátoři nebo přímo prezident. Ale je možný že jsem si to tehdy z angličtiny blbě přeložil.

avatar
Nesher Datum: 22.05.2017 Čas: 17:41

Starlight
Dovolím si s Vámi lehce nesouhlasit, pokud vím tak ani v AČR nejsou všichni důstojníci absolventi UB (či jejích starších obdob). Rozhodně lékaři, právníci, duchovní a IT specialisté jsou rekrutováni po absolvování civilních škol a důstojnická hodnost jim je přiznávána po absolvování Kurzu základní přípravy ve Vyškově.
Samozřejmě se to týká jen těch specialistů, které UB neškolí vůbec (právníci, duchovní) nebo školí v nedostatečném počtu (lékaři). Stejně tak příslušníci VZ což je samostatná ozbrojená složka podléhající MO nejsou všichni absolventi UO (např. IT specialisté pro budovanou jednotku Cyber bezpečnosti), ostatně i velitel VZ přišel z civilu a byl rovnou jmenován do vysoké důstojnické hodnosti.
Např. v přávě běžící dokumetální sérii na ČT Provedu! Přijímač je jeden z aktérů lékař, který chce létat pro LZS a po ukončení KZP a navazujících školení bude jmenován poručíkem.

avatar
Starlight Datum: 22.05.2017 Čas: 16:51

Dovolím si doplnit diskuzi k vojenskému školství. Všechny moderní armády (jak východní, tak i západní) formují už několik posledních set staletí důstojnický sbor výběrem z bohatší, vzdělanější a loajální části populace.

V moderním pojetí se tedy důstojníci formují z občanů daného státu, kteří mluví oficiálním jazykem, mají lepší sociální status a mají nadprůměrné vzdělání. V praxi to znamená, že jak u nás, tak i v USA, nebo Rusku, atd. je základním požadavkem na získání hodnosti důstojníka mít ukončené vysokoškolské vzdělání (uznatelné v dané zemi).

A zde se v konkrétní realizaci už jednotlivé státy liší. Zatímco u nás je jedinou možností, jak se stát důstojníkem AČR, vystudování Univerzitu obrany v Brně (čtyřleté bakalářské studium, po promoci udělení poručické hodnosti se závazkem sloužit 8 let po skončení studia), tak v USA je díky velikosti země, velikosti ozbrojených sil a jiné tradici ve školství variant mnohem více.

Poznámka: Univerzitu obrany Brno si neplést si s Vojenskou akademií ve Vyškově. Vyškovská akademie není vysoká škola, ale výcvikové středisko.

Velké americké vojenské akademie (= vysoké školy) jako jsou West Point (US ARMY), Annapolis (US NAVY/USMC), Colorado Springs (USAF), New London (USCG) jsou nejen velmi prestižní, ale také nesmírně výběrové (a studium na nich je placeno z daní, včetně stravy, ubytování a kapesného, což je v USA opravdu velká výjimka). Poskytují čtyřleté magisterské vzdělání v kombinaci přírodních věd, svobodných umění, sportovní školy, vojenské přípravy a drilu. Studium na těchto školách znamená závazek ke službě. Po promoci absolvent získává nejnižší důstojnickou hodnost podporučíka. Ale teprve poté začínají specializované kurzy v závislosti na druhu ozbrojené složky (US ARMY, NAVY, …) a částečně i specializaci v ní.

Přesto tyto velké akademie ročně vyprodukují (West Point - 4000, Annapolis -2000) jen cca 20% všech nových důstojníků (u dnešních tříhvězdičkových generálů/admirálů jich pouze 1/3 absolvovala tyto vojenské školy). A zde je velká odlišnost USA od ČR. 80% všech budoucích důstojníků v USA totiž získává vysokoškolské vzdělání jako civilisté na normálních vysokých školách. A zde jsou dvě další cesty jak se stát důstojníkem.

Už za studií (od věku 18 let) se lze zapsat do kurzů pro rezervní důstojníky (výcvikové kurzy a sousedění probíhají o letních prázdninách). Což nemálo studentů činí, protože vláda pak platí školné, na které si hodně studentů bere velké půjčky. Po absolvování kurzů záložního důstojníka získá opět hodnot podporučíka. Protizávazkem je pochopitelně služba.

Nebo se budoucí důstojník může rozhodnout až po skončení vysoké školy. V případě, že se přihlásí, tak pak absolvuje přijímač důstojnických kandidátů v délce 9-17 týdnů (podle ozbrojené složky, ztrátovost 30-50% kandidátů), po kterém opět získá hodnot podporučíka. Trochu jednodušší cesta bývá u drahých civilních profesí, jako jsou doktoři, právníci a duchovní, kteří mohou mít přijímač u některých ozbrojených složek odpouštěn (nikoliv asi USMC).

Není neobvyklé, že se důstojníkem stane i člen poddůstojnického a praporčického sboru. 6 let praxe v aktivní nebo záložní službě nahrazuje přijímač, ale podmínkou je získání vysokoškolského diplomu. Studium při zaměstnání (typický scénář) je možné, ale je to opravdu hodně tvrdé a dlouhé (v USA navíc musí počítat s možností dlouhého bojového nasazení v zámoří). Jen ti nejlepší na doporučení velitelů získávají možnost jít studovat na plný úvazek na některou velkou vojenskou akademii.

Ale to je teprve začátek. Například u USMC se všichni podporučíci bez ohledu na předchozí akademickou dráhu nebo budoucí specializaci (včetně pilotů) sejdou v 26 týdenním kurzu, kde je vycvičí na úroveň velitele pěchotní střelecké čety. Třetina absolventů, kteří pak pokračují v pěchotní specializaci (zahrnuje i obrněný průzkum), si pak dá ještě dalších 12 týdnů kurzu pěchotní specializace. Teprve poté s hodností poručíka nastupují ke konkrétnímu útvaru.

Je třeba ale kalkulovat s tím, že v USA je středoškolské vzdělání typicky ukončeno v 18. roce života, u nás až v 19. roce. U nás je civilní vysoká škola typicky až pětiletá, v USA jen čtyřletá. Takže k útvaru s hodností poručíka je možné dosáhnout už ve věku okolo 23 let. Samozřejmě je možno se pro kariéru v ozbrojených silách rozhodnout i později. To opět dává nové možnosti při náboru uchazečů. Limit pro zapsání do kurzu důstojnických kandidátů je okolo 32 let, piloti ho mají vzhledem k dlouhému několikaletému výcviku o několik let nižší.

avatar
KOLT Datum: 22.05.2017 Čas: 16:29

TF_HU, máte samozřejmě pravdu. Jen je třeba najít správný poměr sádla a svalů a správně sádlo rozmístit (to ostatně i ty svaly). To, že vyčlenění již tak dosti chudé PVO a dělostřelectva mimo bojové brigády je chyba, není z mé hlavy. Sádlo tím narůstá, navíc na špatných místech, a jednotlivé svaly mají špatnou koordinaci.

V tomto směru mě zaujala i jiná informace, tuším od gen. Opaty (ale mohu se plést). Když chce nějaký objem peněz velitel dělostřeleckého pluku, má to dosti jinou váhu, než když chce stejný objem velitel mechanizované brigády. Hádejte, kdo má větší šanci jej dostat...

avatar
TF_HU Datum: 22.05.2017 Čas: 14:57

Marcus

úloha poručíka, velitele čety je v tom aby vedl lidi a učil se, připravoval se na postup. Funkce s poručickou hodností jsou vstupní branou do kariéry důstojníka, proto má VČ v týmu seržanta, na rotě dalšího a primární úloha znát a mít praxi spadá na vojáky.

U nás to přebudováváme podobně, ale stále se nemůžeme dostat z polovičatých řešení.

avatar
TF_HU Datum: 22.05.2017 Čas: 14:24

Hoši, to sádlo je od toho, aby vyživovalo ty svaly, aby se svalstvo mohlo hýbat. Jedno bez druhého nejde.

avatar
Marcus Datum: 22.05.2017 Čas: 12:18

KOLT
Jen doplnim ze mi prijde, ze to sadlo co nam prebyva, se u nas snazi aby se do nej nesahalo a spis se snazi aby se rezalo do masa aby sadlo bylo v bezpeci :P
Nechapu jak se mohl stat Bečvář NGŠ. Nerikam ze je zly, ale pro tuto funkci nema predpoklady a spis je tam asi dosazen z "politickych" duvodu.

Asi bych se uz radeji vratil k bojove technice :D

avatar
Marcus Datum: 22.05.2017 Čas: 12:13

KOLT
Nemuzu nez souhlasit s tim co jsi napsal :D

Opravdu jsme hodne odbocili od budoucich IFV v nasi armade :D No uvidime co bude na IDETU. Jsem zvedavy jestli se tam nemci ukazou s necim.

avatar
KOLT Datum: 22.05.2017 Čas: 12:00

TF_HU, také jsem nikdy nesloužil u AČR (natož ČSLA, to jsem ještě tahal kačera). Z vyjádření poměrně velkého množství lidí nejen přímo z AČR, ale i z MO a lidí, kteří se bezpečnostní problematice věnují na poměrně slušné úrovni (kupř. F. Šulce), jsem vždy měl dojem, že spousta z nich považuje vyčlenění dělostřelectva a PVO mimo primární bojové jednotky (tzn. mimo brigády) za chybu, která má svůj původ čistě "politický", nikoliv odborný. (Politikou teď nemyslím politické strany.). To nesouvisí s ořezáváním sádla, tady ho naopak přebývá...

avatar
Marcus Datum: 22.05.2017 Čas: 11:55

TF_HU
Nejsem clenem AČR, soudim ze zprav kamaradu kterych mam v Armade dostatek. Sam slouzim u policie, takze o zpusobu sluzebniho postupu si nedelam iluze, protoze to asi vypada stejne jako u nas.
To ze nase armada za poslednich 20 let prosla spoustou reorganizaci je bohuzel smutny fakt a jejich vysledky jsou zalostne. A to jak materialni tak lidske. Omlouvam se, ale z toho co slysim a ctu opravdu nemam duveru ke spickam nasi armady. Velka cast jich tam spis preziva a zije v minulosti. Nerikam ze tam nejsou kvalitni lide, ale je jich tam mensina a spis je najdete v nizsich pozicich.
Pokud mate osobni podrobnejsi informace o americkem kariernim radu a jeho skolstvi, rad si to vyslechnu.

avatar
TF_HU Datum: 22.05.2017 Čas: 11:02

Marcus

...OMG...

Prosím, jaké máte zkušenosti z AČR? Jaké s US vzdělávacím systémem a nakonec, jaké s US kariérním řádem? Hodnotíte na základě čeho? Srovnáváte co s čím?

Velikost a struktura AČR je taková jaká je, laicky se dá říci, že je to výsledek několikaletého snižování počtů...tzv několika reorganizací...kdy se ořezávalo sádlo a dnes chybí.

arr