Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Modernizace PVO Armády ČR: V roce 2018 se vybere vítěz

Datum přidání 16.11.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 13 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Redakce Armádních novin se zúčastnila briefingu na Ministerstvu obrany (MO) o modernizaci pozemní části české protivzdušné obrany (PVO). Několika zástupcům médií byl oficiálně představen současný stav a cíle modernizace pozemní PVO České republiky.

Foto: 2K12 KUB / MO ČR

 

V původním článku, kde jsme se odvolávali na neoficiální informace, jsme uvedli čtyři adepty na modernizaci pozemní PVO. Podle MO však o úspěch v programu usiluje celkově sedm systémů - izraelská společnost (IAI) nabízí systém BARAK 8, evropský MBDA systém MICA VL a EMADS; pak již následují v našem minulém článku představené komplety MEADS (MEADS/Lockheed Martin), IRIST-T SL (Diehl), SPYDER (Rafael) a NASAMS (Kongsberg/Raytheon).

 

V letech 2021 až 2022 skončí životnost raketového kompletu 2K12 KUB. Do té doby chce MO začít zavádět nové raketové systémy PVO. Vzhledem k tomu, že výrobní cyklus raket i kompletů PVO trvá 3 až 4 roky, MO bude mít jasno o vítězi na konci roku 2017. Smlouva pak bude podle současných představ podepsána v průběhu roku 2018.


Počítá se s nákupem čtyř baterií nových kompletů PVO. Každá baterie bude obsahovat minimálně (není exaktně určeno) čtyři odpalovací vozidla, jedno středisko velení a řízení (C2), střelecký radar, nabíjecí přepravník a volitelně (podle nabídky) možnost připojení pasivních senzorů, jako jsou elektro-optická čidla nebo pasivní radiolokátory. Všechny rakety pak musí být umístěny v kontejnerových pouzdrech kvůli životnosti.


Zástupci MO také zdůraznili, že není až tak podstatný dostřel raket - spíše se požaduje co největší letová obálka střely a její schopnost ničit nejrůznější typy vzdušných cílů (dle radiolokační odrazové plochy) za každých podmínek (např. při elektronickém rušení).


Je také dobré si uvědomit, že účinný dosah baterie se nepočítá od dostřelu raket od odpalovacího vozidla, ale od střeleckého radiolokátoru.


V moderních systémech není problém odpalovací vozidlo umístit několik desítek kilometrů od střeleckého radiolokátoru. Teoreticky tak, pokud je odpalovací vozidlo 30 km od střeleckého radiolokátoru a dosah raket je 50 km, tak celkový dostřel baterie je 80 km v jednom směru. Dodejme také, že jedna baterie poptávaných systémů bude schopna najednou působit proti 20 vzdušným cílům.


Úkolem baterií PVO, resp. 25. protiletadlového raketového pluku, bude ochrana objektů důležitých pro obranu státu (ODOS) a také úkolových brigádních uskupení. Každá baterie musí být schopná fungovat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.


Podmínkou tedy je navádění raket pomocí palubních radiolokátorů (schopnost fungování za každého počasí), nicméně část raket v odpalovacích vozidel (někteří výrobci to tak nabízejí) lze vybavit střelami s infračerveným navedením.


Podmínkou nových kompletů je otevřená architektura - tzn. že do systému je možné připojit další palebné prvky (jako RBS-70/RBS-70NG, v budoucnu i další aktivní prvky ničení C-RAM), čidla (radary MADR, ReVisor, pasivní radiolokátory, prostředky elektronického boje, aparatura vzdušného pozorovatele ReTOB, atd.) nebo prostředky velení a řízení. Požadována je i ochrana kompletů proti kybernetickým útokům.


Cílem je tedy vytvořil velmi hustou provázanou síť senzorů a prostředků velení a řízení, aby zničením nebo zarušením jedné části nebyla oslabena schopnost detekovat a navádět aktivní prvky ničení na cíl. Například díky pasivním radiolokátorům (Věra) lze mít střelecké radiolokátory vypnuté a zapnout je jen pro okamžik navádění střely na cíl.


Klíčové bude propojení s radary MADR - ty poslouží jako přehledové i střelecké radiolokátory. V přehledovém režimu poslouží k monitorováni situace ve vzdušném prostoru nad Českou republikou. V případě potřeby mohou ale radiolokátory MADR navádět rakety PVO až do okamžiku, kdy raketa zapne vlastní palubní radiolokátor.


Jednou ze zvažovaných možností je nákup střel použitelných jak pro nové pozemní systémy PVO, tak i pro stíhací letadla JAS-39 Gripen. Kromě střel AMRAAM ze systému NASMAS lze JAS-39 Gripen osadit i střelami Python/Derby z nabízeného kompletu SPYDER, případně francouzskými střelami MICA.


Je také rozhodnuto o podvozkové platformě - veškeré části budou umístěny na vozidlech Tatra T815-7 - uvažuje se o podvozku 4x4, 6x6 i 8x8.


Nové komplety PVO budou působit proti všem typům vzdušných cílů, od letadel, přes střely s plochou dráhou letu a další přesnou municí. V požadavku MO však není vysloveně podmínka působení proti balistickým raketám - nicméně nové komplety PVO samozřejmě budou schopny postřelovat i balistické rakety. Otázkou pouze je, s jakou úspěšností.


Řada systémů navíc umožňuje využívat více typů střel (podle přání zákazníka) vhodných proti různým cílům. Například evropsko-americký systém MEADS se střelou PAC-3 MSE bude schopen ničit i balistické rakety krátkého a středního doletu.


Podle MO technické podmínky splňují všechny nabízené komplety. Klíčovou roli při výběru tak bude hrát to, jak velké zapojení českého průmyslu nabídnou uchazeči a samozřejmě také výsledná cena. Podle současných představ MO plánuje za nákup čtyř baterií (+ za kompletní vybudování servisního, výcvikového a logistického zázemí, nahradní díly, zásobu raket, atd.) vydat okolo 15 miliard Kč. V ceně kontraktu bude také dlouhodobá technická/výcviková podpora a servis výrobce.


MO rovněž zvažuje ponechání si kompletů KUB pro výcvikové úkoly, resp. minimálně radiolokátoru SURN. Podle MO lze staré radiolokátory systému KUB využít jako klamné radiolokační cíle maskující práci skutečných radiolokátorů MADR a/nebo střeleckých radiolokátorů nových kompletů PVO.

 


Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.8 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Padousek Datum: 25.11.2016 Čas: 10:43

Nevíte někdo jestli radiolokátor z průzkumných pandurů dokáže spolupracovat s RBS-70?

avatar
KOLT Datum: 21.11.2016 Čas: 08:22

Díky za info, Larry! Jestli je u pluku takový bordel, tak je to vážně tristní.

avatar
Larry Datum: 20.11.2016 Čas: 21:32

PS: nejzlobivější operátor SURNu za odměnu bude sedět v kabině až bude působit jako klamný radiolokační cíl v ostré akci. Šance, že se vrátí veliteli k jednotce a bude dále rozvracet morálku jednotky a bojového ducha se limitně blíží nule.

avatar
Larry Datum: 20.11.2016 Čas: 21:28

Re: ruleta, Vrata
Dotaz co presne znamena "skončí životnost raketového kompletu 2K12 KUB"?
----------------------
To určuje výrobce kompletu. U raket to je tak, že skutečně po uplynutí určené doby by měli být delaborovány a zlikvidovány. Jsou armády, které si hlídají termíny životnosti a
před uplynutím se konají střelby na polygonu, což je efektivní výcvik, rychlá likvidace. :-)))
2K12KUB používá střely 3M9ME a novější 3M9M3E kde je prachový dvoustupňový motor. Hlavním problémem bývá navlhání prachové náplně. Vzdušná vlhkost se dostává do motorů přes nasávací difusory (4ks) které mají vstupy "ochráněny" plastovými polyethylenovými krytkami a fixační páskou ala isolepa.
Proto technici výrobního závodu měli objíždět útvary a prachvé náplně po stanovené době měnit.
Dalším možným problémem je poloaktivní samonaváděcí hlavice v montážním otvoru č.1 je počítadlo motohodin. Pokud je překročen limit, měla by být vyměněna alespoň hlavice. O všem se vedou záznamy ve formuláři.
jelikož je v AČR bordel a vojáci u 25plpk neustále cvičí CLS tak takové věci nikdo nekontroluje. Oni to ani jejich velitelé zpravidla nevědí. Avšak platí, že "neznalost neomlouvá"

avatar
flanker.jirka Datum: 18.11.2016 Čas: 17:42

:-D Tak takováto teorie může napadnout jen tankisty :-D "Teoreticky tak, pokud je odpalovací vozidlo 30 km od střeleckého radiolokátoru a dosah raket je 50 km, tak celkový dostřel baterie je 80 km v jednom směru. Dodejme také, že jedna baterie poptávaných systémů bude schopna najednou působit proti 20 vzdušným cílům."

avatar
petres Datum: 18.11.2016 Čas: 10:55

Je dobré, že redakce AN uvedla poslední oficiální stav a cíle modernizace pozemní PVO České republiky. Dobře je, že k tomu neoficiálnímu výčtu uchazečů přibyl i MBDA systém MICA VL a zejména EMADS (střely CAMM, CAMM-ER), konkurenci to jenom prospěje. Docela by mne zajímalo, jaká je představa (nebo rámcový požadavek) zapojení českého průmyslu. Stačí nějaký offset v jiné oblasti a nebo montáž alespoň části systému u nás? Pak si nedovedu představit, která česká firma by byla partnerem.
Velmi bych asi nejenom já uvítal, kdyby se redakci povedlo převzít nějaký článek ze zahraničí pokud není jiná možnost u nás, který se zabývá srovnáním alespoň některých těchto konkrétních systémů (jejich klady a zápory), i když tuším (po intenzivním hledání na netu), jak obtížné to je najít skutečně relevantní údaje a ne dohady v diskuzích.

avatar
Trener Datum: 18.11.2016 Čas: 09:50

Tak jak jsem koukal na předchozí článek k tomuto tématu, tak vývoj a výroba PL sytému je většinou pod taktovkou velkých státu, jako třeba Německa. Vyjímkou je Norsko a Izrael, kde v prvním případě je hodně peněz z ropy, v tom druhém nutnost takovéto systémy vyvíjet. Norové asi sami nevyrábějí raketu. Bylo by potenciální riziko mít systém z Německa, když je to vůdčí země EU? Nebo zas být závislý na Norech, už teď jim politici lezou do zadku kvůli fondům. A co od Izraele?

avatar
Vrata Datum: 18.11.2016 Čas: 09:50

ruleta: pravdepodobne je nutne vyradit rakety - jsou na tuha paliva a toto palivo s casem degraduje (meni se chemicky) a raketa se stava nespolehlivou.

avatar
ruleta Datum: 17.11.2016 Čas: 22:17

Dotaz co presne znamena "skončí životnost raketového kompletu 2K12 KUB"?

avatar
Kozlus Datum: 17.11.2016 Čas: 17:44

"Jednou ze zvažovaných možností je nákup střel použitelných jak pro nové pozemní systémy PVO, tak i pro stíhací letadla JAS-39 Gripen. Kromě střel AMRAAM"

Mam dojem, ze nase Gripeny mohou pouzivat AIM 120C-5, ale ty se uz nevyrabi. Radar pry novejsi verze zvlada, ale nefunguje to softwarove.

avatar
Lukas Datum: 17.11.2016 Čas: 13:35

W 2009 Finlandia kupiła 8 baterii NASAMS (24 wyrzutnie, 8 MPQ-64 ) za 348 mln Euro (bez rakiet)

avatar
HonzaH Datum: 17.11.2016 Čas: 13:21

Leviathan: Mě to ani moc nepřijde.Když to porovnám s tou Litvou, tak u nás by to bylo 4 střediska velení, 4 radary, 16 odpalovacich vozidel a nevím kolik těch nabíjecích. Záleží také na tom, kolik munice se k tomu vezme a hlavně, jak rozsáhlé zázemí k tomu AČR chce.Jestli si chceme sami i dělat nějaký servis a tak.
Velice zajímavá informace ale je ta vzdálenost mezi odpalovacím vozidlem a radarem. Už mě to taky napadlo, ale tahle napřímo napsané jsem to ještě nikde nenašel. Hlavně mě to napadlo, když jsem četl požadavek na pokrytí čtverce 50 x 50 km. Těď mi to dává větší smysl.

avatar
leviathan Datum: 17.11.2016 Čas: 12:22

15 mld Kc - to je cca 560 mil Eur - neni to nejak moc? Litva dala 100 mil. za 4 odpalovace, 2 radary, 2xvelenie, SRP a 2xsenzor MSP500.

arr