Bez Ukrajiny Rusko svět jadernou válkou nevystraší

Rusko prodlouží životnost mezikontinentálním ... Více

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Námořní technika

Modernizace ruské letadlové lodě Admirál Kuzněcov

Datum přidání 25.04.2018    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 109 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Podle ruského deníku Kommersant ruské ministerstvo obrany podepsalo smlouvu se Spojenou loďařskou korporací ohledně modernizace letadlové lodě (podle ruské klasifikace těžkého letadlového křižníku) Admirál Kuzněcov. Opravy potrvají dva roky a vyžádají si 55 miliard až 62 miliard rublů.

Foto: Admirál Kuzněcov čeká na opravy v docích murmanského 35. Závodu na opravy lodí, dceřiné společnosti Zvězdočka ze Severodvinsku; větší foto /  ohnkey68; forums.airbase.ru

 

Podle deníku Kommersant vyhrazená částka nebude stačit na hloubkovou modernizaci. Vyměněna nebo modernizována bude především radio-elektronická výzbroj lodě a především všech osm kotlů spalující topný olej, které přes čtyři parní turbíny poskytují výkon 37 MW (50 000 koní).


Tento pohonný systém byl původně určen pro plavidla s podstatně menším výtlakem a pro velkou loď byl pouze nouzově přizpůsoben. Při plavbě větší než 18 uzlů musí proto kotle Admirála Kuzněcova pracovat ve speciálním režimu, kdy je pod zvýšeným tlakem dodáváno více paliva. Tomu však neodpovídá množství dodávaného vzduchu, což vede k nedokonalému spalování a tím i zvýšené kouřivosti.


Oprava lodí proběhne v murmanském 35. Středisku pro opravy lodí (dceřina společnost Zvězdočky). Dle Kommersantu však nebyla zveřejněná přesná částka, rozsah ani doba oprav. Dodejme také, že s opravami se mělo začít již v polovině minulého roku.

 

„Celkově je na křižníku zaměstnáno zhruba tisíc lidí, především jde o zaměstnance 35. Střediska pro opravu lodí a vedení Zvězdočky. Podle potřeby mohou být rekrutováni specialisté z jiných poboček Střediska pro opravu lodí,“ uvedlo tiskové oddělení společnosti Zvězdočka.


V dubnu letošního roku ruský náměstek ministra obrany Jurij Borisov uvedl, že práce na jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov skončí v roce 2020 a do provozu se loď vrátí v roce 2021. Ruský deník, s odvoláním na nejmenovaný zdroj z loďařského průmyslu, však pochybuje o stanovených termínech.


Také dle názoru Andreje Frolova, šéfredaktora magazínu Vývoz zbraní, nebudou opravy lodě dokončeny v roce 2020. Jako příklad dává vlekoucí se opravu křižníku Admirál Nachimov, která začala v roce 2011 (jaderné palivo ale došlo již v roce 2008) a měla skončit v roce 2012. Po odkladech a změně rozsahu oprav měly být práce dokončeny v letošním roce, ale podle posledních vyjádření ruského námořnictva skončí až v roce 2021.

 

Foto: Motorová sekce je skutečně již značně zastaralá. / Twitter


Dalším příkladem problémů ruských loděnic je podle Frolova oprava protiponorkového torpédoborce Admirál Čabaněnko, který je v opravě od dubna 2014. Loď se měla vrátit do služby v roce 2016, ale nyní se termín posunul minimálně na rok 2019.


V každém případě kotle na topný olej dle deníku Kommersant zůstanou, protože jednak nestačí peníze na hloubkovou modernizaci lodě a jednak Rusko nevyrábí velké plynové turbíny pro lodě„Rusko nevyrábí plynové turbíny s dostatečně velkou hnací sílou pro tuto loď. Šlo by nakoupit americké turbíny, ale politická situace to neumožňuje. Kromě toho není dost finančních prostředků na modernizaci,“ citoval ruský deník svůj nejmenovaný zdroj z loďařského průmyslu.

 

Admirál Kuzněcov si také zachová své starší protilodní střely s plochou dráhou letu Granit. Dříve se uvažovalo o instalaci střel Kalibr, avšak za cenu drahého a časově náročného zásahu do konstrukce trupu. Kommersant se také odvolává na „některé experty“, podle kterých je nejlepším řešením zcela odstranit střely Granit z Admirála Kuzněcova a uvolnit tak místo pro další letadla.

 

Video: Operace na letadlové lodi Admirál Kuzněcov během syrského nasazení v roce 2016/2017. / YouTube

 

„Za svou službu Kuzněcov střely Granit nikdy nepoužil. Proč je zachovávat, když letecké křídlo má mnohem větší bojovou hodnotu?“ cituje Kommersant svůj zdroj z průmyslu. Andrej Frolov se však domnívá, že námořnictvo bude bránit přítomnost raketového systému na letadlové lodi Kuzněcov kvůli snížení celkového počtu raketových nosičů ve flotile.


Ruské námořnictvo sice může odpalovat střely s plochou dráhou letu i z raketových člunů a korvet, ale ty se spíše hodí pro pobřežní operace nebo pro operace v uzavřených mořích, jako je Kaspické, Černé nebo Středozemní. Velké lodě, jako jsou letadlové lodě, křižníky, torpédoborce nebo fregaty, které mohou překonávat oceány a zároveň provádět údery pomocí střel s plochou dráhou letu, má ruské námořnictvo pouze 27 kusů, z toho 14 lodí bylo postaveno v 80. letech.

 

Například francouzské námořnictvo má stejný počet (27), ale nesrovnatelně modernějších letadlových lodí, výsadkových plavidel (Mistral), torpédoborců a fregat.

 

Zdroj: Komerstant, Topwar, Flotprom

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Jirosi Datum: 04.05.2018 Čas: 23:34

Marw: "Na to aby si objektu s hmotnostou 1000 kg udelil zrychlenie 30 G, potrebujes nejakym sposobom vytvorit tah cca 300 kN. Palivo je v terminalnej faze uz davno vyhorene, tak ze zostavaju aerodynamicke elementy.

To mam fakt verit, ze tie pidi kridelka, ktore ma na zadku vytvoria ciste aerodynamikou tah 300 kN?"

Takže konečně si pochopil, že raketa nepotřebuje aní 300kN motor, ani křidélka co by generovali 300kN. Jedné na co to má tahle síla vliv, je energie po ukončení manévru. Jenže manévr probíhá jen chvíli. Takže dopad na energii není zásadní. I přes značné síly.

Proto sem už na začátku psal, že mnohem zajímavější je manévr co bude vracet střelu zpět na cíl.

avatar
Marw Datum: 04.05.2018 Čas: 23:14

Jezis Jirosi, ale o tom ze tu sily moze generovat aj aerodynamika sme sa bavili uplne od zaciatku...od zaciatku sa cela debata tocila okolo toho ze BUD tu silu doda motor/manevrovacie trisky ALEBO to ide na konto kinetickej energie (pripadne kombinacia). A polemika bola akurat na temu ze ak ta raketa zacne aktivne manevrovat s tak vysokym pretazenim a bez aktivneho motora, ako velmi to ovplyvni jej rychlost. Presnejsie vyjadril som nazor, ze po par manevroch by to drasticky ovplyvnilo jej rychlost, tak ze ta strela bude bud divoko manevrovat, alebo bude hypersonicka, ale nie naraz, preto ze tym manevrovanim o rychlost velmi rychle pride.

Ale o tomto sme sa bavili este v reakciii na Slavoslava...vid napriklad moj prispevok:
Datum: 02.05.2018
Čas: 18:18

A od tej doby sa ti uz len snazime vysvetlit ze Newtonove zakony fakt platia.

avatar
Jirosi Datum: 04.05.2018 Čas: 22:09

Marw: "A samozrejme ze ju nemusi generovat len motor! Predsa cast potrebnej sily moze dodat aerodynamika! V skutocnosti pri tych najprudsich manevroch bude mat aerodynamika dominantny podiel."

No, tomu říkám posun. A teď si to představ jako "logic", tedy buď stojící na zemi, nebo letící ve vesmíru. Tedy pokud chceš těleso otočit potřebuješ "zanedbatelnou sílu". Jenže tady máš něco co letí 2,5M. Tedy ty nemusíš vytvářet sílu(energii), tu už tam máš to je ta rychlost. Musíš jen překonat odpor vzduchu udržující těleso v přímém letu. O zbytek se postará setrvačnost tělesa vs odpor trupu.

Dost pomůže se podívat na havárie rychlostních člunů, kde zanedbatelná síla jen nadlehčí příď. A okamžitě zapracuje aerodynamika a celý člun bez dalšího přičinění otočí za vysokého přetížení. Ten člun ani nemá ovládací prvky pro zvedání přídě!

avatar
Marw Datum: 04.05.2018 Čas: 21:24

Tu predsa nikto netvrdi ze to skoci z 0 na 30 G skokom! Ale jednoducho tak ako bude plynule rast pretazenie/zrychlenie, bude rast aj potrebna sila ktora tu akceleraciu zabezpecuje. Alebo este lepsie, aby sme nezamienali pricinu a nasledok - tak ako sa bude menit vysledna sila posobiaca na teleso, tak sa bude menit aj zrychlenie toho telesa.

A samozrejme ze ju nemusi generovat len motor! Predsa cast potrebnej sily moze dodat aerodynamika! V skutocnosti pri tych najprudsich manevroch bude mat aerodynamika dominantny podiel. Akurat to potom pojde na ukor kinetickej energie. Ale to je to co ti cely cas vykladame - ze sila, hybnost a energia su tri rozne aj ked navzajom prepojene veliciny a nemozno si ich len tak zamienat.

A to na com cela tato debata vznikla je, ci aerodynamicke plochy ktore iskander ma, mozu takuto aerodynamicku silu potrebnu na dosiahnutie deklarovanej akceleracie vobec vyvinut.

avatar
Jirosi Datum: 04.05.2018 Čas: 18:15

Marw: Dokud to chceš počítat jako "hmotnostou m (auto, kamen, iskander, spagetove monstrum, ...)"

Místo rakety letící rychlosti 2,5M, tak ti pak nebude vycházet nikdy. Protože, skokové přetížení z 0(1) na 30G, ti vyvodí jediná věc. A to betonová zeď. Ta pak generuje to vaše F=m*a.

Pokud si to neumíš představit, tak i letadlo na plné "forsage" nestartuje z 9g, ale přesto je ve vzduchu udělá. Ale nikdy je neudělá skokově, protože by se rozpadlo.

F22 má maximální vzletovou hmotnost 38 000kg, tah motorů 2x156kN. Ty motory, ale zabírají značnou část letadla. A podle vašeho řešení... by potřebovala motor s tahem 3,3MN na zatáčku s 9g. Tzn. 10x větší výkon než mají hlavní pohonná jednotka.

Ale mně je to vlastně jedno, klidně si to myslete.

avatar
Marw Datum: 04.05.2018 Čas: 14:12

Preboha Jirosi ved rozmyslaj trochu. Ked to chces cez jednotky prosim - jednotkou sily je jeden Newton (1 N) a ten ma rozmer v jednotkach SI N=kg*m*s^-2.

Pretazenie je udavane v nasobkoch gravitacneho zrychlenia, cize jednotkou je m*s^-2. Hmotnost vysetrovenho objektu je v kg.

Ked to vynasobis, dostanes co? kg*m*s^-2 alias jeden N! Keby si do toho zakomponoval este cas, tak dostanes kg*m*s^-1 a to uz nie je sila, ale hybnost. Hybnost != sila.

Tak ze este raz, ked sa bavime o SILE, tak tam ziaden cas nebude! Bude tam len HMOTNOST a ZRYCHLENIE.

Ak sa bavime o zmene HYBNOSTI, tak tam uz cas bude. Plati ze sila je rovna derivacii hybnosti v case, alebo naopak, zmena hybnosti je rovna casovemu integralu sily. Co je na tom pre boha take tazke pochopit?

Cize ak mam teleso, ktore za cas "t" rovnomerne zrychluje s konstantnym zrychlenim "a", tak:

vysledna sila F bude pocas celej doby "t" konstantna preto ze plati a=F/m

hybnost telesa "p" bude rast s casom linearne, lebo p=m*v=m*a*t

kineticka energie Ek bude rast s casom kvadraticky, lebo Ek=1/2*m*v^2=1/2*m*(a*t)^2.

Este raz, ak sa ma teleso s hmotnostou m (auto, kamen, iskander, spagetove monstrum, ...) pohybovat s nejakym definovanym zrychlenim, MUSI nan posobit sila F=m*a, a je uplne jedno ci to zrychlenie bude trvat sekundu alebo sto rokov. Ak by si pouzil desatinovu silu, zrychlenie bude tak isto desatinove. Cize tvoj priklad s tym, ze ak manever s danym pretazenim trva stotinu sekundy, tak potrebujes stotinovu silu oproti manevru ktory trva sekundu, je uplny nezmysel. A vo vztahu k zmene hybnosti je to este vecsi nezmysel, preto ze pri stotinovom case a stotinovej sile dostanes 10000x mensiu zmenu hybnosti, a to uz nehovorim o zmene kinetickej energie.

avatar
logik Datum: 04.05.2018 Čas: 08:43

jirosi, jo, přepsal jsem se tunu s kg. A?
Pokud máš potřebu se točit na zjevných přepisech, tak další asi není třeba se bavit se dále....

kolt: +1

avatar
Jirosi Datum: 03.05.2018 Čas: 21:00

logik: "tedy 1G znamená, že na 1kg působí síla 10kN, "

Pokud chceš rejpat do jednotek, tak si napřed ukliď na vlastním písečku.

avatar
KOLT Datum: 03.05.2018 Čas: 20:44

Cpt. Morgan, chápu správně, že podle vás Iskander manévruje v závislosti na tom, že na něj letí protistřela? A jakým zbůsobem ji podle vás detekuje? I podle nejoptimističtějších odhadů je jeho manévrování na úrovni "ztížíme to případným protistřelám tím, že nepoletíme jak trotlové furt po balistické", žádná detekce protistřel se nekoná. Krom manévrování má vypouštět klamné cíle, čehož kombinace má právě vést k obtížné sestřelitelnosti.

Navíc bych si dovolil pochybovat o těžišti v zadní části rakety. V přední části budou navigační systémy (minimálně tedy DSMAC či TERCOM), mohou tam být i GLONASS a INS (ačkoliv mohou klidně být až za hlavicí). Pak tedy hlavice a nakonec motor, který i s palivem zabere minimálně polovinu rakety. Čili hlavice bude maximálně v té polovině, spíše ale v třetině rakety. Navigační systémy v průběhu letu také neztrácejí hmotnost, pouze ten motor ano. Čili v sestupné fázi letu bude těžiště téměř jistě v přední polovině střely (ono mi to i docela dává smysl z hlediska aerodynamických vlastností). Nějaké balastní zátěže kvůli posunutí těžiště do zadní části se mi moc nezdají. Jednak každé kilo se počítá, tzn. snižuje dolet a nesenou skutečně užitečnou zátěž. Jednak fakt nechápu, proč by to tak mělo být. Ale možná m jen cosi uniká...

avatar
logik Datum: 03.05.2018 Čas: 20:13

Morgan: Když raketa nebude dělat sustained turn, tak jednak snižuje svoji kinetickou energii - a tedy účinek v cíli, jednak snižuje svoji rychlost a tedy prodlužuje čas za který je sestřelitelná....
Jinak vzhledem k tomu, že je Iskander super až hypersonický, tedy pohybuje se v rychlostech, kde se aerodynamika chová vše, jen ne předvídatelně, tak je Tvuj laickej rozbor.... no laickej. Ne, že by tam nějaký takový efekty nefungovaly, ale to co popisuješ jsou síly založený na odporu vzduchu, který jaksi oproti setrvačné síle nebo vůči vztlaku jsou malý.


Jirosi:
Promiň, ale ve fyzice dosti plaveš.
"Ne, já se ti tu snažím vysvětlit, že pokud budeš vystavená přetížení 2G po 1s, tak dostaneš 10x méně energie než když budeš vystaven 10s."
Pleteš si energii a hybnost. Kinetická energie je definovaná jako mv^2. Tedy pokud na tebe bude působit zrychlení desetkrát delší dobu, tak zrychlíš desetkrát více a - pokud jsi se předtím nepohyboval - energie Ti vzroste stokrát. Pokud ses pohyboval, tak energie může i klesnout.
A pokud zrychlení nepůsobí proti směru Tvého současného pohybu, vždy Ti energie vzroste více než desetkrát.

A v každém případě to nic nemění na tom, že pokud na tebe působí 30G, pak na 1t působí vždy síla 300kN, naprosto nezávisle na tom, jak dlouho působí.

avatar
Jirosi Datum: 03.05.2018 Čas: 17:02

Marw: "Ty hovoris o F*t=m*v, ja hovorim o F=m*a."

Ne, to si trošku pleteš. Ty vidíš jen písmena, ale dosaď si jednotky. Aby ti to fungovalo musíš dosazovat v základních jednotkách. Tedy tvůj výpočet je pro 1s trvající přetížení!

"Ci chces tvrdit ze ked budem vystaveny pretazeniu 2g sekundu tak na mna bude posobit 19,6 N/kg ale ak desat sekund tak 196 N/kg? To je proste hlupost"

Ne, já se ti tu snažím vysvětlit, že pokud budeš vystavená přetížení 2G po 1s, tak dostaneš 10x méně energie než když budeš vystaven 10s. Jenže, pokud základní jednotnou zrychlení je a=[m*s^(-2)], tak pokud jdeš s časem působení síly pod 1s dostaneš o to méně energie.

Reálná raketa ti nikde nebude točit dráhu 850m, při 30G.

avatar
Marw Datum: 03.05.2018 Čas: 15:46

Jirosi - to je prave ten problem, ze ty sa bavis o zmene hybnosti, ta je samozrejme zavisla na case a velkosti posobiacej sily. Cize ako pises, pre dosiahnutie rovnakej zmeny hybnosti mozes bud posobit kratko velkou silou, alebo dlho malou. A ano, ak bude posobenie kratke, aj zmena hybnosti bude mala aj pri velkej sile. Mi sa tu bavime o dvoch fenomenoch ktore sice spolu suvisia ale ty si ich domixoval dohromady. Jedna vec je zmena hybnosti, druha vec je silove posobenie pri danom pretazeni. To co si napisal:

Ten tvůj výpočet je pro 1s trvající přetížení. Ve skutečnosti, ale střeli i letadla těchto mezních hodnot dosahují jen na 0,1-0,01s. A najednou to nemáš 300kN, ale 3kN.

je kravina ak sa bavime o danej hodnote pretazenia. Ak na mna posobi pretazenie 2G tak na mna posobi sila 2*9.8066 N/kg bez ohladu na to ako dlho trva to pretazenie. Ci chces tvrdit ze ked budem vystaveny pretazeniu 2g sekundu tak na mna bude posobit 19,6 N/kg ale ak desat sekund tak 196 N/kg? To je proste hlupost! To by kozmonauti ktory zazivaju na par minut pretazenie 7 G skoncili za par sekund na kasu! Viem ako to myslis ale zle sa vyjadrujes. Ty hovoris o F*t=m*v, ja hovorim o F=m*a.

avatar
Jirosi Datum: 03.05.2018 Čas: 15:26

raziel87: :/

Logic / Marw: Nevím o jaké fyzice se bavíte vy...

a= v/t (m/s^2)

z toho potom, pokud chci raketu posunout. A limitem bočního posunu je 30g po čas 0,01s. Tak ji posunu o 0,0015m! Ale přitom ta střela uletí při 2,5M(340m/s), 8,5m!

Energicky sice potřebuješ sílu F=m*a, ale množství paliva na její vygenerování, tedy ztráta rychlosti je malá. Protože generace neprobíhá za 1s, ale jen 0,01s.

avatar
lorgarius Datum: 03.05.2018 Čas: 13:51

raziel87 - cital som, ze k nasatiu vtaka doslo kratko po starte a piloti sa snazili plne natankovane lietadlo dostat mimo obyvanu oblast. uvidime snad postupne pribudne viac informacii.

avatar
raziel87 Datum: 03.05.2018 Čas: 13:43

Mírné OT, ale týká se Ruské techniky.

Pánové, přd chvílí jsem v rádiu zaznamenal, že při vzletu z Hmímímu
spadla ruská Su-30 SM, oba piloti zahynuli. Jsem na cestách, tak jen krátce píšu, zda o tom nevíte víc. K PC se dostanu až pozdě večer. Prý možná došlo k nasátí ptáka do motoru. Proč se nekatapultovali? jediná varianta mi přijde, že se stroj dostal vlivem poškození po srážce "na záda"?

arr