TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Modernizační plán polské armády na roky 2017 až 2022

Datum přidání 21.11.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 14 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Polské ministerstvo obrany před několika dny zveřejnilo aktualizovaný modernizační plán polských ozbrojených sil na roky 2017 až 2022.

Foto: Jedním z klíčových modernizačních projektů je pořízení systémů protivzdušné obrany středního dosahu. Na obrázku evropsko-americký systém MEADS; větší foto / MEADS

 

Protivzdušná obrana

V příštím roce polské ministerstvo získá 37,35 miliardy zlotých (232 miliard Kč), což odpovídá 2,01 % HDP.

 

Podle přijatého plánu modernizace polských ozbrojených sil náš severní soused mezi roky 2017 až 2022 do modernizace své armády investuje 77 miliard zlotých (468 miliard Kč).

 

Jedním z nejdůležitějších projektů polské armády je program protivzdušné obrany (PVO) středního dosahu Visla. Hlavními adepty na úspěch v programu je americký Patriot a evropsko-americký MEADS. V příštím roce dojde k výběru vítěze. Mezi roky 2019 až 2026 polská armáda získá 8 baterií nových kompletů PVO.


V letech 2021 až 2022 dojde k dodávkám kompletů PVO krátkého dosahu Narew. O přízeň polské armády se uchází komplety NASAMS, MBDA Mica VL, SPYDER, Iron Dome nebo IRIS-T. Kromě Iron Dome stejné systémy PVO zvažuje i Armáda ČR.


Do roku 2022 polská armáda získá devět baterií PVO Narew - celkově poptává 19 baterií.


Dále mezi roky 2018 až 2021 polská armáda obdrží 79 vozidel PVO velmi krátkého dosahu Poprad s polskými střelami Piorun.  

 

Zveřejněný aktualizovaný modernizační plán polské armády. 

 

Námořnictvo

Polské hladinové loďstvo do roku 2021 posílí tři nové minolovky Kormoran II.

 

Skutečný nárůst bojových schopností polského námořnictva přinesou tři útočné diesel-elektrické ponorky Orka. V příštím roce dojde k podpisu smlouvy a dodávky se očekávají v letech 2024 až 2026.

 

Adepty na úspěch v programu je švédská ponorka A26, německá Type 212A a francouzská ponorka třídy Scorpène. Náš severní soused zvažuje pro ponorky nakoupit střely s plochou dráhou letu pro útoky na hladinové i pozemní cíle.

 

Ochranu 528 km dlouhého pobřeží u Baltského moře v letech 2021 až 2026 posílí tři lodě třídy Miecznik a tři lodě třídy Czapla. Miecznik je velké plavidlo o výtlaku 2645 t s výzbroji v podobě automatického kanónu ráže 76 mm a raketami pro boj s loděmi a letadly/raketami protivníka.

 

Třída Czapla o výtlaku 2600 t bude konstrukčně velmi podobná třídě Miecznik a rovněž poslouží především k ochraně polského pobřeží. Lodě třídy Czapla získají navíc schopnost boje proti minám nepřítele.

 

Foto: Vize pobřežní lodě třídy Miecznik. / BPP Systems

 

Kybernetický boj

Novou prioritou polského ministerstva obrany je kybernetický boj a kryptologie. Kybernetické dovednosti lze použít k ofenzivním i defenzivním operacím, nejen v čase války, ale především v období míru a pro podporu speciálních operací.

 

Polské ministerstvo obrany chce mimo jiné vybudovat pracoviště pro kybernetický boj a kryptologii a vyčlenit pro tyto operace speciální jednotku odborníků.

 

Teritoriální obrana

Nedávno přijetá koncepce počítá s vytvořením jedné brigády teritoriální obrany pro každé polské vojvodství s výjimkou Mazovského, ve kterém budou vytvořeny brigády dvě. Sedmnáct brigád bude tvořeno 86 prapory vázanými na krajská města. Nejnižší úrovní je 380 rot pro každý okres.

 

Finální naplněný stav vojsk teritoriální obrany by měl čítat okolo 35 tisíc mužů a spadat pod velení generálního štábu polské armády. Podle plánů by mělo být vojsko kompletně zformováno do roku 2019.

 

Dobrovolníci, z nichž se později stanou vojáci teritoriální obrany, budou první tři roky cvičit každý měsíc dva dny o víkendu. Jednou ročně budou organizována dvoutýdenní cvičení. Po třech letech se budou vojáci povinně účastnit cvičení nejméně jednou ročně.

 

Modernizační program počítá především s nákupem vybavení a techniky pro dobrovolníky. V nejbližších letech vojáci teritoriální obrany získají vybavení za 2 miliardy zlotých (12 miliard Kč). Půjde například o nákup balistické ochrany jednotlivce, osobních zbraní nebo brýlí pro noční vidění. Postupně také dojde k nákupu moderních komunikačních systémů a terénních automobilů.

 

Foto: WAH-64D Apache Longbow armády Velké Británie; větší foto / Public Domain

 

Vrtulníky

Polská vláda nedávno odmítla nakoupit 50 francouzských vrtulníků H225M Caracal. Polsko však nové vrtulníky potřebuje - již v příštím roce osm nových vrtulníků získají jednotky speciálních sil a šest až 12 vrtulníků polské námořnictvo.

 

Dřívější zprávy mluvily o nákupu vrtulníků S-70i Black Hawk, ale oficiálně ještě přesný typ nebyl vybrán. Ve hře je jak Black Hawk, tak italský typ AW149/AW169 nebo dokonce i H225M Caracal.

 

V rámci programu Kruk se od roku 2019 počítá s nákupem bitevních vrtulníků. Mezi hlavní adepty patří americké stroje AH-64E Apache, AH-1Z Viper nebo evropský Tiger.

 

Bezpilotní letadla

Polské ministerstvo nakoupí na tisíc nejrůznějších bezpilotních letadel. Mezi nejmenší stroje budou patřit drony Wazka (hmotnost do 5 kg) a menší Mikro (obojí drony s kolmým startem/přistáním) pro operace v městském prostředí. Drony Mikro vstoupí do služby v příštím roce, Wazka o rok později.

 

V rámci programu Zefir Polsko nakoupí bojové drony pro střední výšky a s dlouhou výdrží MALE (Medium-Altitude Long-Endurance) a v rámci programu Gryf menší taktické bojové drony. Oba drony vstoupí do služby po roce 2020. Ve stejný čas vstoupí do služby i průzkumné taktické drony krátkého dosahu Orlik.

 

Foto: Testy kompletů polského vojáka budoucnosti. / Polské ministerstvo obrany

 

Voják budoucnosti TYTAN

Od roku 2007 polská armáda a průmysl pracují na polském vojákovi budoucnosti TYTAN. Vývoj prototypu kompletu pro polského vojáka budoucnosti skončí v roce 2019 a sériová výroba se rozběhne o rok později.

 

Nejdůležitější části projektu TYTAN jsou nejmodernější prostředky velení, řízení, spojení, počítače, zpravodajství, sledování, zaměřování cílů a průzkum (C4ISTAR).

 

Kvalitní C4ISTAR zajišťuje nadvládu ve schopnosti rychle a přesně získávat informace, rozhodovat se a splnit zadaný úkol, co nejefektivněji, a s co nejmenšími prostředky. TYTAN řeší také balistickou ochranu, výzbroj, munici a ochranu proti chemickým, biologickým a nukleárním zbraním. Součástí projektu TYTAN je i uniforma s novým maskovacím vzorem.

 

Dělostřelectvo

Polská armáda získá v příštím roce první dělostřelecký oddíl Regina. Každý oddíl se skládá z 24 samohybných houfnic Krab umístěných na pásovém podvozku. Do roku 2022 polská armáda vybuduje pět oddílů Regina.

 

Stejně tak vznikne rotní minometný oddíl složený z 12 samohybných minometů Rak ráže 120 mm. Do roku 2019 polská armáda získá 8 oddílů minometů Rak umístěných na kolovém podvozku Rosomak.

 

Vznikne rovněž oddíl s víceúčelovými raketomety Homar - v jednom oddílu najde místo 18 odpalovacích vozidel. Dodávky nových raketometů jsou naplánovány na roky 2019 až 2022.

 

Foto: Polská samohybná houfnice Krab; větší foto / Archív autora

 

Mechanizované vojsko

V letech 2018 až 2021 proběhne modernizace tanků Leopard 2A4 na standard Leopard 2PL. Pokračují práce na středním tanku Gepard, který nahradí tanky T-72 ve výzbroji polské armády. V roce 2018 skončí testy prototypu a od roku 2022 začnou dodávky nového tanku.

 

V rámci programu Borsuk vzniká nové bojové vozidlo pěchoty. Borsuk začne v polské armádě od roku 2021 nahrazovat sovětské stroje BVP. Dodejme, že existují snahy nakoupit nová bojová vozidla pěchoty ve spolupráci s Českou republikou.

 

Mezi další významné projekty patří nákup lehkých průzkumných transportérů Kleszcz v letech 2021 až 2022 - ty nahradí značně zastaralá sovětská průzkumná vozidla BRDM-2. V letech 2017 až 2020 dojde k pořízení 118 lehkých terénních vozidel Zmija pro jednotky hloubkového průzkumu. 

 

Zdroj: Defence24

 

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Laci Datum: 24.11.2016 Čas: 11:22

- Polská vláda nedávno odmítla nakoupit 50 francouzských vrtulníků H225M Caracal. - Ve hře je jak xxx, tak xxx/xxx nebo dokonce i H225M Caracal. ...tohle zrovna dost dobře nechápu.. "
 
evropský Tigr"? Jediná vojenská technika, která se nazývá "Tigr" mě napadá ruské obrněné vozidlo GAZ Tigr, ale to bych do stejně kategorie s Apachem a Viperem zrovna nedával. Pisatel měl asi namysli bitevní vrtulník Tiger od Eurocopteru (nyní Airbus Helicopters), který chtěl zjevně počeštit na české "tygr", které se píše s "Y" nikoliv s "I". Zdejší redakce by si mohla dát trochu víc práce s textem. Profesionalita článků trochu upadá.Pokud chcete opravdu pomoc s "profesionalitou", používajte tlačíko "Nahlásit chybu" nebo nám napište e-mail. Děkuji. Admin 

avatar
Rase Datum: 23.11.2016 Čas: 22:07

s_jirka:
souhlas. K tomu vybavení "domobrany" - vzhledem k ceně, za jakou byly úpořízeny nové BRENy, by asi nebyl problém za několik miliard nakoupit tisíce nových pušek. Připomenu, že za 417 milionů Kč armáda získá 1900 útočných pušek CZ BREN 2 + granátomety a další vybavení k nim a 5500 pistolí CZ 75 SP-01 Phantom za 60 milionů Kč. Samozřejmě by zbraně pro domobranu mohly být bez většiny vychytávek jako granátomety atd. jen v hodně holé verzi. Úplně by stačilo, kdyby AZ dostali nové pušky, a domobrana by dopoužívala staré Breny, Sa-58 asi nemá smysl vytahovat.
Zbytek vybavení, by se dal řešit různě. Osobně by mi nevadilo, kdyby domobrana mohla nosit třeba multicam, kvůli dostupnosti na trhu (!), případně i nějaká zakázka v rámci NATO. Co se přileb týče tak nevím, možná by ani nebyly potřeba, nebo až později. Možností je spousta.

avatar
s_jirka Datum: 23.11.2016 Čas: 20:48

Když si přečtu tento článek a srovnám to se stavem u nás je mi fakt smutno.
Je vidět, že když se chce, jde to. Jenom u nás na ministerstvu a GŠ vymýšlí proč to nejde nebo vynalézají úplné blbosti.
Na polském příkladu teritoriální obrany je vidět, že poláci budují síly pro skutečnou obranu vlasti. Nevymýšlejí blbosti jako u nás tzv. Aktivní zálohy.
To co u nás potřebujeme je přesně to co dělají poláci. Je jedno, jestli by se tomu říkalo Národní garda, domobrana nebo jako v Polsku Teritoriální obrana.

V každém kraji prapor až pluk, v každém okrese četa/rota, podle zájmu lidí. V prvních letech post-ČSLA lehká výzbroj, později to, co by se vyřazovalo z AČR. Tím myslím pěchotní výzbroj a nákladní auta - opravdu lehká low cost pěchota. Klidně bych jim dal i staré ženijní stroje, pro obranu super a ještě by s tou technikou mohli pomoct při živelných pohromách a velkých prům. haváriích.

Pokud by ČR konečně začala plnit své smluvní závazky a dávala 2% HDP na obranu (díky Trumpovi se o tom začíná alespoň mluvit), mohly by tyto jednotky provozovat i těžší výzbroj:
BVP, DANY a 122mm raketomety a nezavrhoval bych ani těch 100 kusů T72 co snad ještě máme ve skladech. Další T72M4CZ už nikdo nevyrobí, ale klidně bych nechal Strnadovi vydělat - zprovoznit, doplnit o balistický počítač, lepší optiku, kombinace termo kamery s noktovizorem, bloky aktivního pancíře a/nebo představný pancíř.
Myslím si, že v obranné činnosti - při palebných přepadech ze zálohy, by ty tanky mohly ještě nějakou službu udělat.
100 tanků by mohlo vyjít na 3 tankové prapory. Dnes má AČR aktivní pouze jeden nekompletní s T72M4CZ. A hlavně by tu byl kádr vycvičených lidí, které by bylo možné v případě potřeby rychle přeškolit na modernější techniku. Až se snad někdy v budoucnu dočkáme nových tanků, pásových BVP, pásového dělostřelectva a PVO.

avatar
Hrobař Datum: 22.11.2016 Čas: 09:23

Takže ty síli teritoriální obrany nakonec doopravdy zřídí. To mě překvapilo, měl jsem to jenom za politickou frázy. Polsko se opravdu připravuje na válku jak jen může. Jen by mě zajímalo jestli seženou dostatek lidí do této nové teritoriální armády.

avatar
kalamar Datum: 22.11.2016 Čas: 00:15

Často v poslední době koukám na Poláky defence24.com ,je tam celá řada věcí čím by se mohla AČR inspirovat.Zaujalo mě třeba PVO velmi krátkého dosahu Poprad s polskými střelami Piorun.
Dokázal bych si přestavit tento systém u AČR v podobě RBS-70 NG posazený na budoucí Strnadův T-KAT.

Pepin Nešpor:
Jak rád bych se podíval na naše armády ale tak nějak není na co,je to jak píšeš,vše je jen na papíře a to ještě v tom lepším případě.A smutné je především výrok našeho premiéra který tvrdí že je zbytečné přidávat armádě ještě víc pač není schopna utratit ani to co má.

Modernizační plán polské armády na roky 2017 až 2022 je skvělí článek,který především poukazuje na to jak to vypadá když to někde funguje.Dát si tento tento článek do příměru s MO AČR tak je to bud na naštvání nebo na ironické pousmání.

avatar
Pepin Nešpor Datum: 21.11.2016 Čas: 22:06

Ach boze to mate jedno podivejte se na nase armady! Smutne! Ano AČR Ted se snazi viz nove radar, PVO, vrtulniky, raketaky ci delostrelce ale jeto jen na papire. Polsko proste posledni dobou opravdu obmnenuje ci modernizuje armadu na nase pomery nebyvale dost. No neprali by jsme si to tez?

avatar
Rase Datum: 21.11.2016 Čas: 20:49

kalamar:
díky moc za vysvětlení. Koukám, že na té prezentaci, mají pod značkou Borsuk, vozidlo Kaplan-20, které vzniklo u turecké FNSS (v režii BAE).

avatar
kalamar Datum: 21.11.2016 Čas: 19:03

Rase:

Maskování má být od ANDROPOLU ale ještě není definitivně rozhodnuto.

http://www.defence24.com/255203,camouflage-for-the-polish-tytan-future-soldier-system

Co se týče nových BVP pro Polskou armádu tak je nejspíše favoritem podvozek CV90,prototyp má být dokončen v roce 2019 a prototyp Gepardu o rok později a následující výroba o další dva roky později.

http://www.defence24.com/197361,cv90-chassis-for-borsuk-bae-systems-proposal-for-poland

A tady je modernizační projekt Polské armády v originále kde se píše o dvou podvozcích jeden pro Borsuk a druhý pro Gepard.
http://www.defence24.com/475596,redefinition-of-the-army-modernization-plan-rapid-procurement-for-the-territorial-defence-component-postponement-of-the-submarines-acquisition

avatar
peter123x Datum: 21.11.2016 Čas: 18:46

Ked to zoberiem z pohladu ekonomiky, tak z buduceho polskeho statneho rozpoctu ten obranny (37,35 mld zlotych)ukroji takmer 10%, aby plnil 2% hdp, a naklady na hlavu obyvatela budu cca 972 zlotych.
Napr. pre porovnanie, buduci cesky rozpocet na obranu po prevode do zlotych by bol 8,66 mld zlotych, co bude 1,08 Hdp, zo statneho rozpoctu ukroji 4%, a naklady na hlavu obyvatela 821 zlotych.
Pokial by sa CR chcela priblizit polskym obrannym nakladom na hlavu obyvatela , tak by jej stabile navysit vydaje na obranu len na 1,27 % Hdp, cize zvysenie o 0,19% Hdp. Takze niesu 2%Hdp ako 2%Hdp, ale hlavne vsetko zalezi od sily ekonomiky. Ak by CR davala pri sucasnej situacii 2% svojho Hdp na armadu(co by bolo 16 mld zlotych/97,2 mld czk), tak zo statneho rozpoctu by tvorili vydavky na armadu 7,4 % a naklady na hlavu obyvatela CR by sa pohybovali 1520 zlotych. Pokial by sa naopak chcelo tomuto Polsko s uz dost napnutym rozpoctom priblizit, muselo by este o 1,09% Hdp navysit vydaje az na 3,1 % Hdp a naklady na obranu by zatazili statny rozpocet az 15%. Takze hoci sa poliaci snazia, zraza ich dost slabsia ekonomicka vykonnost, hoci na papieri davaju na armadu viac ako okolite vyspelejsie staty...

avatar
Rase Datum: 21.11.2016 Čas: 15:07

Nevíte, jaký má být ten nový maskovací vzor u projektu TYTAN ? Nějaká česká obdoba se asi nekoná, ale dřív se na veletrzích objevoval projekt "českého vojáka budoucnosti" ale z toho asi nic nebude.
Co se BVP týče, tak už se v tom přestávám orientovat. Narazil jsem na zmínku, že Gepard má být celá platforma vozidel, tak jako dřív Anders. Teď zase mluvíte o Borsukovi. Bude mít teda střední tank a BVP stejný podvozek ?

avatar
mudry.udrzbar Datum: 21.11.2016 Čas: 13:58

Tomahawky su sice zbran pekná, ale aby reálne zavažili v nejakom konflite, tak ich potrebuješ tisíce, ako sme to mohli pri invázií do Iraku. Celkovo slúžia chytré zbrane v armadách NATO s výnimkou USA, skor demonštrativne, čo sa ukázalo v Lýbii, kde Taliani s Francúzmi za pár dni vyhádzali skoro všetky zásoby chytrej municie.

Čo skutočne predstavuje perspektivu a reálnu obrannú silu su tie teritorialne založné jednotky. Možnosť postavit do zbrane 35.000 aspoň čiastočne vycvičených mužov je to, čo urobí z bezbranného štátu, štát s ktorým treba počítať. To je idea, ktorú by mali ČR a SR nasledovať, ak chcú vobec uvažovať o nejakej možnosti sebeobrany.

avatar
David Datum: 21.11.2016 Čas: 13:34

Asi nejvíc mne překvapuje výstavba lodí třídy Miecznik a Czapla. Což o to, takové lodě podle mne polské námořnictvo potřebuje. Ale když si tak vzpomenu, jak neslavně skončil program obdobně velkých korvet Gavron....aby z toho zase nebylo mnoho povyku pro nic

avatar
Radovan Datum: 21.11.2016 Čas: 10:07

Polsko vzhledem ke své velikosti, poloze a významu v oblasti, musí mít ve své výzbroji střely s plochou dráhou letu. Ideálně Tomahawky na těch třech útočných ponorkách.

avatar
JiriR Datum: 21.11.2016 Čas: 08:02

Polsko je z mého pohledu min. 5x větší (nemluvím jen o rozloze), takže některé počty poměrově našim zhruba (pro méně chápavé zopakuji- zhruba) odpovídají, navíc se Poláci reálně připravují na střet s Ruskem. K naší PVO a výběru správného systému PVO: 15 miliard Kč je něco co se tady nebude dlouho opakovat. Základem je raketa a její schopnosti: Raketa, která nahradí vyššími výkony (střední vzdálenost) AIM 9M, které končí životnost, bude ji možno odpalovat vertikálně ze země z PVO systému (a záložního KUB- bude se zatraceně hodit) a bude doplněna o výkonnější typ rakety pro střední vzdálenost (s částečně protiraketovými schopn.), vše ve spolupráci s MADR. Toto vše mi bohužel (protože favorizuji Izraelce) ukazuje na Francii, francouzký MADR (kompatibilní s NATO parametry), na raketu MICA IR a odvozené verze, doplněnou o další typ rakety s vyšším výkonem. Jsou tady akorát dvě slabá místa: MICA je dost drahá (cca 50 mil Kč/ks) a česká ekonomika (tak jak je to teď rozehráno), by z toho neměla velký užitek. MADR by měl být vybrán jako součást PVO- měla by to být jedna soutěž.

arr