TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Záchytné stíhačky MiG-31BM pro ruské letectvo

Datum přidání 14.04.2015    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 129 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Ruské letectvo již získalo 24 (dvě letky) modernizovaných záchytných stíhačů MiG-31BM. Nejnovější informace o modernizačním programu tohoto výkonného bojového letadla přinesl zástupce ruského ministra obrany Jurij Borisov.

Foto: Dvojice MiGů-31 v letu; ilustrační foto; větší foto / MO Ruské federace, Max Scriabin

Foto: Trojice MiGů-31 v letu; ilustrační foto; větší foto / MO Ruské federace, Max Scriabin

 

„Po skončení modernizace MiGů-31 očekáváme, že letectvo bude mít více než 130 upravených vynikajících letounů s klíčovými technickými parametry připravenými k použití," řekl před několika dny Borisov. Modernizací na standard MiG-31BM projde ročně 12 až 13 letounů MiG-31 z inventáře ruského letectva. Modernizace prodlouží celkovou životnost letounů až na 50 let.

 

Podle Borisova Letecký výrobní podnik Sokol v Nižnij Novgorodu, kde probíhá modernizace, se rovněž přizpůsobuje nedostatku některých klíčových zahraničních technologií. Připomeňme, že západní země uvalily na Rusko embargo mimo jiné na dovoz zboží, které lze použít pro vojenský průmysl.

 

Stíhač MiG-31 není určen k blízkému boji ale k stíhání letadel protivníka ve velkých výškách a velkých vzdálenostech. Protivníkem jsou především americké bombardéry B-1 Lancer, B-2 Spirit a B-52 Stratofortress.

 

MiG-31 díky vynikající stoupavosti 208 m/s a vysoké rychlosti Mach 2,83 dosáhne při útoku velmi rychle velké výšky a vysoké rychlosti. Na cíle pak MiG-31 působí střelami s doletem až 300 km. Po odpálení raket letoun provede náklon a návrat na základnu.

 

Jedná se o jediný letoun svého druhu, určený výhradně pro potřeby Ruska. MiG-31 dokáže velmi efektně pokrýt obrovská území Ruska a zachycovat narušitele po celém obvodu hranice.

 

Video: MiG-31 v akci; ilustrační video / YouTube

 

Podle stránky Russia Aviation však modernizované stroje MiG-31BM dokáží útočit i na pozemní cíle. Díky modernizované avionice údajně několikanásobně vzrostla bojová efektivita letadla.

 

Hlavní změnou je použití nového radaru (průměr 1,4 m) Zaslon-M od společnosti KRET s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem. Jedná se nejvýkonnější letecký radar svého druhu na světě. Radar dokáže sledovat až 10 cílů a na 6 navádět protiletecké řízené střely.

 

Podle dostupných informací radar detekuje cíle až na vzdálenost 320 km a navádí rakety na vzdálenost 280 km. Lze tak použít ruské střely vzduch-vzduch Vympel R-37 (max 4 ks) s dostřelem až 300 km.

 

MiG-31/BM je určen především k ničení letadel protivníka a střel s plochou dráhou letu ve všech metrologických podmínkách, ve dne i v noci. Díky své velké rychlosti a výkonným zbraním je MiG-31/BM rovněž schopen ničit nízko letící satelity.

 

Avšak jako každý stroj, i tento má své slabiny. Díky značné rychlosti (aerodynamický ohřev) a výkonným motorům lze MiG-31BM odhalit pomoci pasivních infračervených senzorů i při vypnutém vlastním radaru.

 

Zdroj: Russian Aviation

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Luky Datum: 04.05.2015 Čas: 15:00

jen pro zajímavost - jsem se podíval na zdroj pro tento článek (Russian Aviation),
a dole se píše, že může překonávat rychlost zvuku bez přídavného spalování ve středních a vyšších hladinách:
"The MiG-31 can break the sound barrier while flying level or ascending, whereas the majority of supersonic aircraft break the speed of sound in a shallow dive. Moreover, the MiG-31 can go supersonic at medium and high altitudes without turning on afterburners."
To jen, že jsme se bavili, zda jsou nějaké zdroje, které říkají, že je supercruise.

avatar
Muž, co zírá na kozy Datum: 23.04.2015 Čas: 09:18

jsk1: Gratuluji k objevnému zjištění, že prototyp tak složitého systému, jakým je bojový letoun páté generace, má vývojové problémy. Vždyť přece na druhé straně oceánu šlo všechno ve vývoji F-22 nebo F-35 jako po másle...
A těžko by indové dávali od od T-50 ruce pryč když do něj nalili tolik peněz a poté oznámili FGFA:

http://www.armadninoviny.cz/fgfa-rusko-indicka-stihacka-ziskava-realne-obrysy.html

V tomto směru jsou podobné spekulace stejně směšné jako, že Indie potrestala francouze snížením objednávky Rafalů, za to že rusům blokují Mistraly. Prostě pro některé jedince je jenom přání otcem myšlenky.

Jinak díky diskutérům za velmi fundované debaty a odkazy ohledně parametrů radiolokátorů a TTD MiG-31, tohle je jedna z nejzajímavějších diskuzí :)

avatar
Shania Datum: 22.04.2015 Čas: 13:36

Luky: ano jediná šance, že MIG 35 najde B2 je díky pozemním senzorům. I tak se bude muset přiblížit na 5-10 km aby dokázal po B2 střílet.

Takže přidej si k tomu obrovské prostory s velmi slabým pokrytím včasné výstrahy, se B2 muže podařit proletět tam kam potřebuje, aniž by o ní někdo věděl.

avatar
Luky Datum: 22.04.2015 Čas: 13:15

JSF1 napsal:
B-2 má tak malou RCS, že pilot MiGu 31 má větší šanci ho zahlédnout by Eyeball mK.1 než na displeji Zaslonu......

Čjórt znájet....STEALTH letouny jsou účinné spíš proti jednomu zdroji....Foxhound ale standardně operuje v prolinkované smečce po 4, která je ještě v reálném čase propojena se sítí pozemních lokátorů a EWR....tj mnoho zdrojů, mnoho úhlů, mnoho různých frekvencí...takže čjórt znájet, možná má Potěmkinův Eyeball podzvukovou B2 jako na talíři - po emericku "sitting duck"

avatar
jsk1 Datum: 22.04.2015 Čas: 09:13

MiG 31 je určen proti B1, B52 a B2? B1 není nosič jaderných zbraní, nepřipadá v úvahu, B52 bude útočit pomocí AGm-86 na vzdálenost mimo dosah MiGu 31 a prostředku PVOS. R-33 (popř. R-37, pokud to není Potěmkinova vesnička) budou mít hodně horké chvilky při nasazení proti AGM-86 (USAF vyřadilo z výzboje stealht AGM-129 mimo jiné i z důvodů, že představovaly drahý "overkill".)
B-2 má tak malou RCS, že pilot MiGu 31 má větší šanci ho zahlédnout by Eyeball mK.1 než na displeji Zaslonu......
Rusové umí výborně především JEDNU věc: stavět Potěmkinovi vesničky. Stejné je to i s T-50 . Bude postaveno jen 12 kusů: prototypy nesplnily očekávání Indů ti od projektu dávají ruce pryč, Rusové na to nemají prachy. RSC T-50 je cca 0.1-1.0m2, takže není kategirie stealth ale max. LO, radar APG-79 nebo 63V3 bude mít T-50 jako na dlani..
Motory AL-41 jsou velmi nespolehlivé /trpí časými flam outy/ a ze strojů odpadávají povrchové panely při větší Gčkách.... kníže Potěmkin by měl radost!

avatar
flanker.jirka Datum: 20.04.2015 Čas: 21:49

to logik: zajímavé info, díky za ně, u T 50 to spíše vypadá, že bude mít soustavu čtyř antén, tři na přídi a jednu v ocase ortogonálně proti sobě postavené pro vykrytí celých 360° takovým způsobem, aby mohl využívat co nejvíce energie, u těch předních bočních není vidět pod krytem zda nejsou náhodou fyzicky v azimutu ještě nějak odkloněny, taky bude záležet, zda je bude krmit jeden signálový processor nebo tři, pak by mohl v určitých pozicích svázat svazky ze dvou AESA antén, jako EMP by to mohlo dobře fungovat.

avatar
logik Datum: 20.04.2015 Čas: 21:38

Vzdálenost mezi prvky zaslonu jsem počítal a pokud je anténa tak velká, tak od sebe musí být elementy dál.

I v té přednášce, cos linkoval, je podmínka na vlnovou délku, ne na polovinu. Polovina je platná pokud by radar měl mít zorné pole 180°, ale z jiných důvodů stejně je omezené na méně, takže může být rozteč větší (1/1+cos(ochylka od 0)). Ono je to něco za něco - s rostoucí roztečí sice klesá zorný úhel, ale paprsek je užší, takže se asi vyplatí obětovat krajní úhly, ve kterých má radar i tak blbej výkon za cenu zlepšení výkonu ve středních úhlech. Nicméně dík za zajímavé materiály :-).

Todle pravidlo navíc IMHO platí pouze pro prvky v jednom anténím poli. Vzhledem k tomu, že interference je lineární, tak pokud uděláš jedno anténí pole kterým zaměříš úzký paprsek, tak k němu můžeš klidně přidat jiný úzký paprsek z druhé antény, ať už je kdekoli. Žádné nové interference nevzniknou, jen to nebude mít benefity v potlačení těch nežádoucích stávajících. Proto asi dosud byly radary dělány systémem "všechno v jedné anténě", je to výhodnější. Více antén se mi zdá že bude mít smysl buďto z konstrukčního hlediska (kdy se jedna velká anténa nedá udělat), nebo v okamžiku, kdy chci vykrýt různýma anténama různé úhly (a na jejich "průniku" mohou antény spolupracovat) - o něco takového se asi snaží radary na T50.


To, že Pesa je oproti manuálům někde jinde je jasný, debata začala od srovnání AESA a PESA, kdy jsem hájil názor, že s PESA nejde principiálně dosáhnout stejných výkonů jako s AESOU i pro potřeby záchytného stíhače. To, že je to i tak - obzvlášť původní Zaslon ze sedmdesátých let - pořádně vymakaná a výkonná technika nikterak nepopírám.

avatar
flanker.jirka Datum: 20.04.2015 Čas: 17:59

to logik: pardon, půlka vlnové délky je doporučená hodnota, obecně by se dalo použít i větších vzdáleností, ale konstruktéři se snaží stavět anténní řady, tak aby polovina vlnové délky byla vzádleností krajů dipólů, což při max. vzdálenosti splníte jak při použití půlvlnného dipólu tak pro čtvrtvlnný monopól.
Při vzdálenostech nad jednu vlnovou délku mezi anténními prvky se projevují jevy v angličtině zvané grid lobes, dokonce do takové míry, že někde nad 55 stupni od hlavního směru antény se naměří místa se skoro stejnou výkonovou úrovní, jako v hlavním svazku. Zaslon musí mít stavěnou anténu minimálně na vzádelnost poloviny vlnové délky, těžko by pak dosáhl dobrých parametrů použitelných pro vychylování svazku v azimutu +- 70 stupňů a v elevaci +70 a -60 stupńů. Pro zajímavost, první verze SBI 16 Zaslon fungovala při úhlech +-64,5 stupňů.

na netu jsou i pěkné animace:
https://www.youtube.com/watch?v=VBFsisCjpBk
https://www.youtube.com/watch?v=8rMtqRObvvU
https://www.youtube.com/watch?v=XkWitUI_H2s
a tady pěkná přednáška:
http://ece.wpi.edu/radarcourse/Radar%202010%20PDFs/Radar%202009%20A_9%20Antennas%202.pdf

...ztráty na vedení a v posouvačích jsou jednou z nevýhod PESA antén, ale i přesto se jim vyplatí tyto antény stavět, oproti standardně používaným anténem s mechanickým skenováním prostoru.

avatar
logik Datum: 19.04.2015 Čas: 22:40

- Zaslon má anténu velikou 1m, přičemž pracuje s vlnovými délkami v řádu centimetrů. Tedy evidetnně má anténu větší než polovinu vlnové délky. Naopak, při ploše 0.95m^2 a 1700 má cca 5.5cm^2 na emiter, tedy emitery jsou od sebe vzdáleny cca 2.3cm. Vzhledem k tomu, že X-band, kde pracuje má nejdelší vlny 3.75, tak KAŽDÉ dva emitery jsou od sebe vzdáleny více než půl vlnové délky.

- Když nad tím tak přemýšlím, tak naopak u ?ESA radarů je VYŽADOVÁNO, aby se každý emitor choval jako samostatný dipól. Protože cílem není, aby se více anténích prvků chovalo jako jeden, ale tvarovat signál pomocí interference samostatných dipólů.

- Nicméně mám dojem, že to celé popisuješ divně, z toho co jsem našel se mi zdá, že ve skutečnosti žádný takový limit neexistuje, pouze čím jsou větší mezery mezi prvky antény, tím se zmenšuje rozsah úhlů, ve kterých je radar schopen působit, aniž by mu výkon "utíkal" postraními laloky. Např.
http://www.alternatewars.com/BBOW/Radar/Radar_Characteristics.htm

- ohledně agility - asi to neumím vysvětlit, ale to co jsem dokazoval bylo, že při větších rozměrech PESA antény musí buďto docházet k složitějším modulacím fáze (ve větších intervalech než jen +- půlvlna), nebo že radar musí dělat větší přestávky mezi pulsy, neboť musí postupně "nakrmit" bližší a vzdálenější anténí prvky. Ale co jsem teď trochu počítal, tak ten efekt nebude extra velký.

- šum na phase-shifterech ničím neeliminuješ, ten tam prostě je a snižuje efektivní výkon radaru. Kalibrací lze určitě odečíst nějaký "stadardní šum" a tím jeho vliv zmenšit, ale z principu šumu je ten nepredikovatelný a tedy ti prostě nějaký ten decibel z radaru sežere.

- přestavba radaru se u Migu evidetnně nevyplatila ani na lepší Zaslon M, natož aby ho měnili komplet, o tom žádná. Já netvrdím, že měli Migu dát AESA, jen tvrdím, že i pro letadlo typu interceptor má AESA nezanedbatelné výhody oproti PESA, takže se dá jednoznačně říci, že AESA je pokročilejší design.

avatar
flanker.jirka Datum: 19.04.2015 Čas: 19:27

to logik: díky za pěkný odkaz, je to tam dobře popsáno, nepřímo je tam zmíněna i ta podmínka vzdálenosti jednotlivých zářičů mezi sebou:
"The field of view is limited by the antenna element spacing, d, and the pointing error is inversely related to the phase shift resolution (number of effective bits of the phase shifter)." ...vzdálenost d je pak vidět na obrázcích.

avatar
flanker.jirka Datum: 19.04.2015 Čas: 19:15

to logik: půlka vlnové délky je třeba dodržet, z důvodu výsledného složení anténního svazku celou fázovanou anténní soustavou, pokud budou prvky dále od sebe tak se začnou ve výsledku chovat jako samostané dipóly a vlny se dohromady "nesvážou"

To že tyto prvky používají radary hustěji má pak vliv na výsledný svazek, lepší potlačení postranních laloků a lepší parametry svazků při vyšších úhlech vychýlení od fyzické roviny antény, obecně při vychýlení nad 45 stupňů začíná být svazek širší a zhoršují se jeho parametry, více prvků dobře nastavených pomocí butlerových přepínacích matic to dokaže dobře řešit.
Vyšší počet prvků než nezbytně nutných pak má za výhodu AESA systémů, kde můžete například sudými řadami pracovat v AA režimu a lichými řadami AG režimu.
Při modernizaci Migu 31 se konstruktérům přestavba systému z PESA na AESA nejspíše nevyplatí, tato modernizace se jistě nějaký ten pátek připravovala, tak zadání bylo nejspíše jen na využití co nejvíce komponent ze stávajícího radaru.

Rozdíly v kvalitě nastavení fáze jednotlivých prvků a případné ztráty se eliminují častější kalibrací probíhající během samé činnosti radaru.
Frekvenční agilita u vysílačů TWT je v praxi obdobná jako u tranzistorů, provádí se i impuls od impulsu, tak že přesně podle právě nastavené opakovací frekvence.

avatar
logik Datum: 19.04.2015 Čas: 16:21

pajo: Ano, pokud by byl požadavek na interceptor letět soustavně 2,4M, pak je Mig lepší než Su. Ale já jsem přesvědčen, že pro daný účel to až zas tak potřeba není - to byla vlastnost potřebná pro zachytávání průzkumných letadel a potenciální Valkyrie, ale obé už je pasé - SR-71 už je vyřazena a potenciální SR-72 Mig stejně nechytí.

Pro chytání běžnejch bombardérů či pomalejch střel rychlost extra potřeba není: u strategických objektů mám PVO dislokovanou.... a na opuštěných územích je jedno, jestli chytím narušitele hned nebo o pár desítek minut později, jde o to, aby narušitel nepronikl skrz "stíhací síť" a na to rychlost kolem M1.2 stačí. Koneckonců, jinak by byli všechny západní stíhačky k ničemu, protože málokterá je rychlejší než Suchoj.

Luky: je tam např. uveden seznam letadel se supercruise. Mig31 mezi nimi uveden prostě není.

flanker: Frekvenční agilita se neliší se v okamžiku, kdy máš stejně dlouhé vlnovody od zdroje PESA radaru. V opačném případě prostě musíš generovat signál celý interval mezi tím, než dojde k nejbližším a nejvzdálenějším prvkům a tedy nemůžeš měnit
frekvenci tak rychle, jako u AESI. Anebo musíš u těch bližších umět zpožďovat signál o větší časové intervaly, což Ti prodražuje konstrukci (ono vůbec přefázovávání signálu v jednotlivejch prvcích PESA je jedna z dalších nevýhod této konstrukce: phase shifters z principu zanášejí do signálu další ruch, což snižuje efektivní výkon radaru).
Např.
http://www.memsjournal.com/2009/04/rf-mems-phase-shifters-.html

Rozložení antén po celém letadle je samozřejmě dražší než jeden radar - ale u AESA zas ne o tolik. Samozřejmě, že je výhodnější z konstrukčního hlediska rozmísťovat antény po větších celcích, ale to nic nemění na tom, že rozdělit AESA radar na menší prvky je v podstatě snadné, zatímco u PESA radaru to defakto znamená zkonstruovat nové radary. AESA ti prostě dává daleko větší flexibilitu - a ta s postupným nástupem delších vlnových délek a tedy nutností větších vzdáleností mezi detekčními prvky nabude na ještě větší důležitosti.

Nechápu, proč by měli být anténí prvky ve vzdálenosti max půlvlny - proč by měl Zaslon metrovou anténu, když operuje v pásmu X s vlnovou délku v řádu centimerů?

To, že z PESA na AESA přecházej i rusové, kteří jinak mají v polovodičové technologii skluz oproti západu a tedy kdyby mohli téhož dosáhnout s PESA radarem, tak by to udělali, je IMHO naprosto jasným důkazem, že PESA radar se nemůže vyrovnat AESA konstrukci.

avatar
flanker.jirka Datum: 18.04.2015 Čas: 21:25

to logik: co se týká frekvenční agility, tak PESA se od radarů AESA neliší, vaukové prvky, které se používají ve vysílači, jsou stejně širokopásmové jako tranzistory v případě AESA technologie,do této kategorie patří všechna éra 4. generace, i gripen používá prvek TWT (traveling wave tube). Navíc parametry zisku antény a tím i směrovost jsou svázány s rozměry antény, tak že budou přeladitelné jen v tomto pásmu, v opačném případě vám ta anténa bude k ničemu. Další problém u rozložení atnén po draku letadla je fázové svázání anténních svazků, prvky musí být ve vzdálenosti max. polovinu vlnové délky. Konstruktéři vědí proč standardně používají dané kmitočtové pásmo.
Anténní řady rozprostřené na více místech používá snad jen B 2 Spirit v náběžných hranách křídel, je to otázka financí a účely, takové radary se spíše hodí pro mapování terénu v režimech SAR (syntetická apertura).
Pro stíhače se více hodí řešení o které se snaží rusové na T 50 -sestava více fázovaných anténních řad.

avatar
pet.rok Datum: 18.04.2015 Čas: 02:12

pajo: len doplnok k tomu AL-41F1S tah bez forsaze 8800kp (86 kN) a s forsazou 14500kp
Bohuzial nie je k dispozicii merna spotreba.

Inac takisto si nemyslim ze jednak maximalka Su35 s vyzbrojou bude zodpovedat papierovym vykonom a je otazne kolko bude schopne letiet maximalkou s plnou forsazou. Obavam sa ze nejake casove obmedzenie bude.
Co sa tyka M31 tam je obmedzenie maximalky na niekolko minut kvoli aerodynamickemu zahrievaniu draku a v rychlosti M2.65 moze letiet asi 18 min cize 1000km.

avatar
pet.rok Datum: 18.04.2015 Čas: 01:16

Luky: tazko povedat zatial som nic aspon trochu doveryhodne o supercruise M31 nenasiel.
Pekne clanky (polsky) o historii, modernizaci, technike je tu:
http://www.hudi.republika.pl/MiG-31.htm
http://www.hudi.republika.pl/Mig-31-1.htm
http://www.hudi.republika.pl/MiG-31-2opis.htm

arr