TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

Modular Handgun System: Pistole pro americkou armádu

Datum přidání 11.11.2014    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 29 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká armáda (U.S. Army) v rámci programu Modulární systém ruční zbraně MHS (Modular Handgun System) nakoupí nové pistole pro své vojáky. Nové zbraně nahradí letité italské pistole Beretta M9 ráže 9 mm. Jen americká armáda plánuje nakoupit více než 280 000 pistolí.

Foto: Americký voják při střelbě s pistolí Berreta M9. / U.S. Army

Foto: Americký voják při střelbě s pistolí Berreta M9. / U.S. Army

 

Beretta M9

Beretta M9 je americké armádní označení pro italskou pistoli Beretta 92. Ozbrojené síly Spojených států pistoli Beretta M9 zařadili do výzbroje v roce 1985.

 

V americké armádě a americkém námořnictvu (U.S. Navy) Beretta M9 nahradila legendární pistoli Colt 1911, v americkém letectvu (U.S. Air Force) pak revolver Smith & Wesson .38 Special. V omezené sérii byla pistole M9 také zavedená do výzbroje americké námořní pěchoty (U.S. Marine Corps). K většímu nákupu modernizovaných pistolí M9A1 přistoupila námořní pěchota v roce 2006.

 

Pistole M9 je v americké armádě zavedená již 30 let, ale její konstrukce je 40 let stará (1975). V rámci programu MHS proto Ozbrojené síly Spojených států, konkretně agentura PEO Soldier (Program Executive Office Soldier), hledá náhradu za více než 200 000 pistolí M9 a několik tisíc pistolí M11 (SIG Sauer P228).

 

Hlavním důvodem výměny je končící životnost pistolí M9. Především speciální jednotky, ale i řadové, častým používáním rychle posunuly pistole M9 na konec životnosti.

Foto: Modernizovaná M9A1. / Beretta

Foto: Modernizovaná M9A1. / Beretta

 

Modular Handgun System

Armáda v rámci programu MHS nehledá jen náhradu, ale pistoli s lepší přesností, účinností, odolnosti a spolehlivosti. Požaduje se také lepší ergonomické řešení (rukojeť s vyměnitelnými gripy), včetně kolejnicového systému pro úchyt taktického příslušenství. Nekupují se však jen pistole, ale také nová munice, pouzdra nebo servisní a výcvikové pomůcky.

 

Požaduje se schopnost zasáhnout terč o průměru 4 palce (10,16 cm) na vzdálenost 50 m v 90 % případů, během celé životnosti zbraně. Životnost pistole se požaduje 35 000 výstřelů a 10 000 výstřelů mezi poruchami.

 

Současné plány počítají s nákupem 280 000 nových pistolí (včetně 7000 subkompaktů) pro americkou armádu s prvními dodávkami od roku 2017. Ostatní složky Ozbrojených sil Spojených států si pak mohou pořídit dalších 212 000 pistolí.

 

Video: Silným kandidátem je SIG Sauer s pistolí SIG 320 MHS (Modular Handgun System). / YouTube

 

Jaký náboj?

Armádní úředníci u nové pistole požadují výkonnější munici než je 9×19mm Parabellum . Podle vojáků, kteří sloužili v Afghánistánu a Iráku, není munice 9×19 mm pistloe Beretta  dostatečně výkonná v boji na krátkou vzdálenost.

 

Program HMS neurčuje konkretní ráži, ale bude hodnotit výkonnější munici jako je .357 SIG, .40 S & W nebo .45 ACP.

 

Podle Daryla Easlicka, projektového důstojníka z centra Excellence Maneuver Center of Excellence, nový náboj musí vykazovat lepší terminální účinky nebo způsobit větší poškození po zásahu měkké tkáně. „Vojáci nedávají v hlášení velké skóre munici ráže 9 mm. Musíme to vyřešit lépe, než současná 9mm munice,“ říká Easlick.

 

Video: Určitě se bude snažit i rakouský Glock. / YouTube

 

Naopak podle Ernesta Langdona, bývalého Mariňáka (12 let), střeleckého instruktora a uznávaného odborníka pro střelbu, má výkonnější pistolový náboj řadu nevýhod. Větší zpětný ráz například snižuje životnost hlavně i rámu.

 

„Většina zbraní na trhu ráže .40 byly původně navrženy pro munici ráže 9 mm a teprve poté byly upraveny pro ráži .40,“ řekl Langdon vojenskému magazínu Military.com. Podle Langdona navíc nevycvičený střelec s výkonnější munici dosahuje mnohem horších výsledků v přesnosti střelby.

 

„Nemyslím si, že někdo bude namítat, že umístění výstřelu je nejdůležitější hledisko pro terminální balistiku,“ říká Langdon. „Je pravděpodobné, pokud proti vám stojí odhodlaný protivník, musíte umístit více výstřelů bez ohledu na ráži.“

 

Video: Zájem jistě projeví i Česká zbrojovka se svou produkcí. 129 000 pistolí CZ 75 P-07 Duty dostane například Egypt. / YouTube

  

HMS bez M9

O účast v programu MHS ze zajímá celá řada předních světových výrobců. Největší šance se přikládají firmám SIG Saurer nebo Glock. Produkci obou firem používají americké speciální jednotky.

 

Naopak podle armádních představitelů požadavky programu MHS nesplňuje současná pistole M9 ani modernizovaná M9A1. „M9 nesplňuje podmínky z celé řady důvodů,“ říká Easlick. „Jsou zde například problémy se spolehlivostí a konstrukce umožňuje lehké vnikání nečistot dovnitř zbraně.“ 


Zdroj: KiT UP!, Military.com

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
z.a.p Datum: 06.12.2014 Čas: 17:19

Tak jako je lepe jit ke kovari nez k jeho pomocnikovi, pokud jde o kseft je dobre jit k Bloomberg-ovi: http://www.businessweek.com/articles/2014-12-04/will-the-military-pistol-contract-return-to-american-hands

.....protoze v zaveru jde predevsim o to hlavni a to je kseft. Technicke zalezitosti jsou ne az tak podstatne i kdyz samozrejma vec, soutezici firmy MUSI mit dobry vyrobek k nabidnuti. A take ze jej maji

Vypada to na toss-up mezi Glock A S&W. Obe zbrane jsou velmi dobre, me osobne se jevi M&P 9mm pravdepodobnym vitezem vice nez Glock. Ovsem prakricke zkusenosti nemam ani s jednim z nich takze je hodnotit nemohu. Z technickeho hlediska je zajimave, ze obe pistole jsou bez-kohoutove, coz se pomalu stava normou I pro armady a z toho hlediska tu prece jen mame urcity pokrok.

Nevim jak vy, ale ja sazim na "kovare" (S&W) zvlaste, kdyz za sebou maji tezkotonazni General Dynamics.

avatar
z.a.p Datum: 18.11.2014 Čas: 00:14

Sice se asi odchylujeme od tematu, ale Editor nam to zatim 'trpi' tak jeste toto.

S temi direktivami 'primo ze Sojuzu", jak se lide domnivali, to nebylo asi tak horke - tak jak rikate i Vy. Jiste ze nam koukali pres rameno, nyni delaji to same jini. Hodne zla jsme si delali sami mezi sebou a svalovali to na "rusaky" (i kdyz jejich pritomnost zrovna prijemna nebyla). Nejsem pro 'sebe-bicovani' ale pro zdravou sebereflexi.

E'nyvej, s ruskymi pistolemi bychom byli nic neztratili. Alespon se mohly brat, jak rikate, jako zaklad a dat jim potom trochu lepsi 'fasadu'. Tak to udelali mezi jinymi treba Jugoslavci. Ten 7.62 x 25 je sice 'ostrejsi', ale ma vyhodu v tom, ze dale dosahne (Nemci je brali jako trofejni). Videl jsem video s nasim jiz oblibenym Hickokem a on mel v praci TT rumunske vyroby. Dokonce poznamenal, ze zpetny raz je "mirny". Nu, vse je relativni, ze.

avatar
Zbrojir Datum: 17.11.2014 Čas: 22:30

k z.a.p.

Naprosto souhlasím.

Každý normální člověk by chtěl být hrdý na úspěchy vlastní komunity, ale kdo vnímá realitu, tak se spíše stydí.

Zejména pohled a odstup „z venku“, a ten jistě máte, je prý dost otřesný.
Co se týče pistolí, a nejen těch, také říkám, proboha, proč raději nepřevzali osvědčené vzory.

Jenže zbrojní průmysl, resp. některé jeho části, zde mají a měly vždy velmi silné politické zázemí k prosazení svých zájmů, a to bez ohledu na reálné potřeby státu.
S vývojem vz. 52 byly velké problémy, dokonce takové, že se o licenci TT vážně uvažovalo. Když poslali vz. 52 na hodnocení do SSSR, prý se vrátila s komentářem „složitá a nespolehlivá pistole“. Jak výstižné.

Ano, já bych také, když viděli, že jim vývoj pistole vlastní, vskutku originální konstrukce na náboj 7,62x25 prostě nejde od ruky, raději převzal TT33, udělal bych pár, v podstatě kosmetických změn, protože dostatečné zkušenosti z použití TT33 v boji samozřejmě byly, a mohli jsme mít v rámci možností a při použití pro pistole nevhodného náboje 7,62x25, velmi solidní služební zbraň… Mj. byly tu již desetiletí konstrukce geniálního Browninga (1911, GP 35) a oni to řešili opravdu tak složitě, z technického i uživatelského hlediska naprosto nesprávně.

Srovnáme-li vz. 82 a PM, tak naše, opět konstrukčně mnohem mladší pistole, při komplexním srovnání dobře nedopadne. To, že má cca dvounásobný počet součástí, také o lecčems svědčí.

Ono to s těmi direktivami ze strany SSSR, a to ve všech oblastem, patrně nebylo takové, jak se nám snaží mnozí namluvit. Podívejme: vz. 58, jediná zbraň své třídy VS s nekompatibilním zásobníkem, vz. 59, jediný kulomet 7,62x54R se zcela odlišným nábojovým pásem. Např. v BVP, spřažený PKT ve věži, v roji vz. 59. V boji, s ohledem na aktuální potřebu, nebylo tedy možné vezené nábojové pásy ve schránkách libovolně přidělovat oběma zbraním podle priorit. A to nerozebírám, že PK/PKM je ve srovnání s vz. 59 nesrovnatelně lepší bojová zbraň.

A pokud sledujete nemalé a několikaleté potíže nových ručních zbraní u MO ČR, tak se vlastně nic nezměnilo.

avatar
z.a.p Datum: 17.11.2014 Čas: 21:00

vite Zbrojiri,

clovek ma vnitrni potrebu byt na tu skupinu ze ktere pochazi hrdy a ja ji mam take, i kdyz castecne rozdelenou na starou a novou zemi. Popravde receno, po te zkusenosti ktere jsem nabyl zde, ji nemohu uplatnit ani v jednom pripade 9snad krome hokeje). To je smutna realita. O politickych implikacich radeji pomlcim.

Jen jednu vec jsem chtel nadhodit a to jiz davno a to je: "proc ti dozadkuvlezci tc. Sovetskemu Svazu nekoupli Tokarevy a Makarovy namisto tech atrap?". Vsak ty pistole jsou i na Zapade celkem povazovany. Ja sam pro ne mam dil uznani. Pro porovnani, kdyz si vezmu do ruky treba 52-ku tak si reknu: jak dlouhe prsty mel mit obycejny lampasak, aby ji obejmul? V pripade TT33 je to reseno jak vite o dost elegantneji. Ale nechme to stat. Co bolo to bolo, terazky som major.

avatar
Zbrojir Datum: 17.11.2014 Čas: 20:19

k z.a.p.

Ano, vzpomínám, tento termín (shokialismus) jsem tehdy, za socialismu, často používal.

Takže ještě pro doplnění informace něco od našich sousedů, tehdy východní součásti ČSSR.

Dopis námestníka ministra vnútra SSR plk. Ing. PhDr. Jozefa Bobka Slovenské plánovací komisi, vedený pod čj. HS-0755/32-1978

„Štátnou arbitrážou ČSSR bol výrobný podnik za porušovanie zásad hospodárskej politiky a plánovania penalizovaný. Ani týmto opatrením sa nedosiahlo toho, aby podnik byl donútený k výrobe uvedených pištolí, aj keď sa jedná o závažnú úlohu sledovanú SLPK z hladiska obranyschopnosti štátu.

Pištole kal. 7,65mm vz. 50 ktorými sú príslušníci ZNB v súčasnosti vyzbrojení, sú v prevážnej miere v používání cca 28 rokov. V rokoch 1967-1970 boli tieto vo výrobnom podniku renovované bez toho, že by sa ich technický stav zlepšil na želatelnú úroveň.

Vzhladom na kritický stav technickej kvality pištolí pridělených do výkonu služby, žiadam SLPK o pomoc a zabezpečenie plnenia povinností tejto úlohy u výrobného podniku Presné strojárstvo Uherský Brod.“

A ještě jak se dařilo CZUB plnit vskutku „náročné požadavky“, tedy životnost 2000 ran v 7,65 mm Browning a funkční spolehlivost min. 100 ran do závady:

zápis z porady o zvýšení jakosti pistolí vz. 70 ráže 7,65 mm, Praha 10. 10. 1974

„Na základě požadavků hodnotitelské komise z předchozích hodnocení pistole vz. 70 a vzhledem k negativním výsledkům trvanlivosti provedených zkušebnou a ministerstvem vnitra, bylo uloženo výrobci, aby provedl zkoušky trvanlivosti přímo v závodě. Po dohodě zástupců ministerstva vnitra, zkušebny zbraní, hodnotitelské komise a PZO Merkurie bylo výrobci povoleno, aby zkouška trvanlivosti byla provedena na základě mírnějších TP na výrobek. Opakovanými zkouškami však bylo zjištěno, že pistole nevyhovují ani těmto mírnějším podmínkám. Zástupci ministerstva vnitra hodnotí tuto okolnost jako neslučitelnou se zásadou zajišťování obranyschopnosti státu a jeho vnitřního pořádku.“

Ne nadarmo se pistolím vz. 50/70 říká: „špatně přeložený Walther do češtiny“.

Tak z čeho sakra čerpají ty obsahově nadmíru optimistické texty o českých ručních zbraních v různých, odborně se tvářících publikacích?

Mj. dnes tady často používáme termín „shnilokracie“ a s molochem CZUB si nevíme rady doposud.

avatar
z.a.p Datum: 16.11.2014 Čas: 23:38

Dekuji Zbrojiri, pobavil jsem se jak se patri.

Silne mi to pripomina obdobi 'shokialismu' pri cemz mi jeste mirne mrazi v zadech. Clovek by si myslel, ze ten tvrdosijny a usurpatorsky system si zajistil vse co potreboval k udrzeni sve moci, ale zjevne to nebyla pravda.

Jak se rika s universalni platnosti i nadale, byly to 'systemove' nedostatky. To same platilo o to vice ve sfere vyroby a distribuce spotrebniho zbozi. "Nemame" bylo vyveseno na dverich, aby se zakaznik radeji vubec neobzeroval vzit za kliku. Jak asi bylo nadseno a motivovano osazenstvo fabriky, kde se vyrabely tyto vitalni zalezitosti? Zajistene zamestnani, at byl vysledek jakykoli - ne zrovna nejlepsi recepis na kvalitu prace.

avatar
Zbrojir Datum: 16.11.2014 Čas: 21:06

k z.a.p.

Pistole s rotačně uzamykající hlavní, alespoň dle mých zkušeností, se oproti Browningovým a odvozeným řešením, vyznačují větší stavební šířkou, ale i větší citlivostí na znečištění a úroveň mazání.

S ohledem na požadavky kladené obvykle na moderní služební pistole, nadále považuji uzamčení poklesem hlavně typu Browning (Browning-Petter) za nejvhodnější.

A ještě něco pro pobavení, pokud jsem to tu již někam nedal. Přesná citace z dobového dokumentu.

„Souhrnná informace pro ministra vnitra ČSSR PhDr. Jaromíra Obzinu, která byla vedena pod čj. H-0683/90-1978“ (výtah):

„Pistole ČZ vz. 70 měly od počátku různé technické nedostatky, závadovost byla vyšší, než určovaly technické přejímací podmínky. Negativní zkušenosti z exploatace pistole vz. 70 v podmínkách MV jednoznačně dokazují, že provedenou inovací nebyly odstraněny stále tíživější problémy pistolí vz. 50. Modernizovaná zbraň nesplňovala kladené požadavky, především na preciznost výroby, což se projevuje do současné doby nadměrně vysokým počtem technických závad obvykle stejného charakteru.

Nežádoucí a soustavný výskyt závad (funkční nespolehlivost, ohrožení bezpečné manipulace apod.), včetně problematické zaměnitelnosti náhradních dílů zapříčinil, že příslušníci ministerstev vnitra přestávají mít k pistoli plnou důvěru. Stížnosti a požadavky ministerstev vnitra na nedostatky a na nutnost zvýšení preciznosti výroby (potvrzeno i Státní zkušebnou zbraní a střeliva v Praze), se neprojevily na zlepšení kvality výrobků.

Dodávky ministerstvům vnitra nejsou plněny i přes rozhodnutí SPK a arbitráže. Kritický stav ve vyzbrojení ministerstev vnitra pistolemi je především zapříčiněn nedodáním plánovaného množství nových pistolí v požadované kvalitě.

Tíživá situace ministerstev vnitra v oblasti vyzbrojení pistolemi představuje známý dlouhodobý problém. Uváží-li se zpětně negativní zkušenosti s kvalitou výroby a plněním dodávek pro ministerstvo vnitra, pak společně s přihlédnutím k současnému stavu neexistují reálné možnosti směřující ke zkvalitnění výroby pistolí vz. 70 a jejich řádného dodávání pro potřeby resortu MV.“

Jak vidno, je realita, na rozdíl od oficiálně šířené propagandy, vskutku dost tristní. Většina „zasvěcených pojednání“ o kvalitě českých zbraní jsou pouhé fikce.

.

avatar
z.a.p Datum: 16.11.2014 Čas: 13:11

Mel jsem spise nez "otacivym" pohybem hlavne napsat "primym" tj. bez osoveho vychyleni. Timto smerem mysleni vede konstrukce zminene Vz.52, prave tak jako M92/ M9/ P38 a pistoli s uzamykanim otacivou hlavni.

Naklopna hlaven ma svoji vyhodu v tom, ze zlepsuje podminky nabijeni. Pravda je, ze bez nej to jde take, ale musi tam byt k disposici vedeni pro nos strely. Dalsi 'vyhoda' v uzamykani sklopnou hlavni je, ze nezbytna odemykaci draha (pri primarnim zajisteni opusteni hlavne strelou) je kratka, zatimco v druhem pripade pro ucel optimalizace styku uzamykacich ploch, a nasledneho uhlu otaceni (a s tim spojenym uhlem stoupani sroubove drazky nebo plochy) to vyzaduje trochu vice drahy. To take zvetsi o par milimetru delku zbrane, coz neni tak velky problem.

V uhrnu ale asi ne-existuje dostatecne presvedcivy argument pro jedno nebo druhe. Bezny uzivatel nepozna vyrazny rozdil a praxi muze nabyt dobrych vysledku bez rozdilu v konstrukci uzamykani.

avatar
z.a.p Datum: 15.11.2014 Čas: 19:34

Ja se o K100 take zajimam, zatim jen ctenim. Jsem jiz dlouhou dobu nasledovatelem uzamykani otacenim hlavne a to z toho duvodu, ze jej povazuji za 'kinematicky souladny'. Ta sama myslenka byla uplatnena na armadni Vz.52. Muze se povazovat za nadmerne slozity, ale to je vec skutecneho provedeni. Vzpominam si kdyz jsem si prohlizel vykres zaveru pro GP35 a videl to slozite obrabeni pruchodu pro hlaven a potom 'citenim' pohybu, ze to nedava prilis smyslu. (HK to vyresil O-krouzkem coz je take fajn.)

Historie pistoli s otacivou hlavni zacala Steyr-em Model 12 a pokracovala skrz Csl. Vz.24 pres Obregon (M1911 s otacivou hlavni) a Berettu (Cougar a PX4) az k vytvoru p.Kuraciny. Ruzni konstrukteri se potykali se zadanim ruzne, ale ten posledni myslim zatim nejlepe. Navic, existuje (pri prevazijici sroubovici vyvrtu doprava) ruzny pristup k otaceni hlavne - vpravo, coz dava vice smyslu (kvuli reakci ktera brzdi pohyb mechanismu), ale I naopak. Pan Kuracina zvolil vpravo coz mi dava smysl.

Zbran je v prodeji i zde na kontnente a to za velmi dobrou cenu - videl jsem ji za US$ 425-450, tudiz ma dobry obchodni potencial. Testy jsou take velmi priznive. Pokud jde o vykon a funkci rikaji o ni tri veci 1.velmi presna, 2.spolehliva a 3.dlouho vydrzi. To jsou atributy, ktere nelze brat na lehkou vahu. V minulosti jsme tyto veci diskutovali s p. Zbrojirem, ktery ma svoji preference v sklopne hlavni a to je jeho vyber. Me osobne se libi variance, jine moznosti k vyberu. Uniformita je nudna.

avatar
Deadog Datum: 15.11.2014 Čas: 16:05

Me v posledni dobe nadchla slovenska GrandPower K100 pana Kuraciny. Plastovy ram, rotace hlavne po kulise, na poslednim typu ramu Mk 12 je uz zmenen i demontazni cep.Predtim se rozebirala vytazenim predni casti luciku. Navic ji zacali delat i v razich 40SW a 45ACP. Co vy na to, nejaka zkusenost, rada, doporuceni ?:)

avatar
z.a.p Datum: 15.11.2014 Čas: 15:08

Nu priznam se.... koupil jsem dve prebytkove pistole: Vz.52 a Vz.70 brzy po prevratu. Byly na postovni zasilku s tim, ze jsem si je musel na policii vyzvednout s predlozenim opravneni platnym v te dobe. V Kanade je mozno vlastnit kratke zbrane, ale nesmite s nimi v ZADNEM pripade na ulici. K prevozu na strelnici v uzamcenem kontejneru je nutno mit povoleni. Proc jsem to udelal? Slabost srdicka? Ani ne. Spise ten fakt, ze jsem mel dobry pocit vlastnit to, cim se zajistoval stat, kteremu jsem ukazal zadek. Jsou to suvenyry a nestrilim s nimi.

Nizke pozadovane zivotnosti CZ pistol jsou pro me zarazejici. Kdyz jsem pred lety pracoval pro amer. pobocku FN byl jsem mj. zapojen v dokonceni vyvoje jejich prvni plastove pistole. Standard pri zkouseni novych pistoli firmy (ve vyvoji) bylo 20tisic ran. Od seriovych se ocekavalo nejmene 12 tisic bez vazne poruchy. Jak se blizilo k 8 tisicum tu a tam se neco ukazalo a to je prilezitost pro inzenyry zjistit pricinu, udelat o tom zaznam, vymenit patricny dil a pokracovat v krasojizde. Tak se stalo, ze asi pri 12 tisici ran jsme vymenili hlaven, pak praskl zachyt zaveru (MIM) a jeste nejaky detail, ktery uz nepamatuji. 20 tisic ran test byl uspesne dokoncen s tim samym (plastovym) ramem a zaverem.

Za firmu u ktere uz davno nepracuji se 'ukazovat' nemusim, ale Pravda by mela byt recena, at je prijemna nebo ne. Proto si tolik cenim toho co rika Zbrojir.

avatar
Zbrojir Datum: 15.11.2014 Čas: 08:03

k z.a.p.

Brownimg GP 35 je nepochybně výborná konstrukce. Stala se vzorem pro mnohé moderní pistole.

Z uživatelského hlediska bych jí vytkl snad je příliš malý „bobří ocas“ , pistole mě, a nejen mě, kohoutem kouše (záleží také na provedení kohoutu), tužší spouště i manipulaci se závěrem. Většinou bývají vyrobeny z kvalitního materiálu a jsou to držáky.

Vyměnitelnost součástí a CZUB, to je jako oheň a voda.

ČZ vz. 50/70 plná zaměnitelnost nezajištěna, s pistolemi z UB byly hrozné potíže, požadováno: životnost min. 2000 ran v 7,65mm Browning, spolehlivost min. 100 ran do závady, pádová bezpečnost z běžné manipulační výšky, přes aplikovanou blokaci manipulační bezpečnost a velmi mírné spolehlivostní parametry dlouhodobě neplněny. CZUB za to byla státními institucemi ČR opakovaně a velmi silně kritizována.

ČZ vz. 82 plná zaměnitelnost nezajištěna, s pistolemi v prvních letech výroby byly značné potíže, požadováno: životnost min. 5000 ran v 9 mm M (u 9mm vz. 82 jen 3500), spolehlivost min. 500 ran do závady, pádová bezpečnost z běžné manipulační výšky (1m na beton dle TPVD-637-81), požadavky dlouhodobě neplněny, vyhovující výkony prakticky až koncem výroby. U pistole se projevily hrubé konstrukční vady, a to zejména poddimenzovaný bicí mechanismus pro munici, pro kterou byla primárně určena, tj. vz. 82 se zápalkami dle sovětské dokumentace, a také v oblasti pádové bezpečnosti, kdy bylo prokázáno, že aplikované prvky při pádu na kohout zcela selhávají. CZUB za to byla státními institucemi ČR opakovaně a velmi silně kritizována.

ČZ mod. 75/85 plná zaměnitelnost nezajištěna, s pistolemi byly značné potíže, požadováno, tedy spíše to, co byla CZUB ochotna slíbit: životnost min. 5000 ran v 9mm Para (Luger), později navýšeno na 8000, ale prakticky jen změnami na papíře, spolehlivost min. 200 ran do závady, pádová bezpečnost z běžné manipulační výšky, u hromadné produkce neplněno, zde hodně záleží na konkrétním kusu, ale pádová bezpečnost u pistolí bez blokace je neobyčejně mizerní (i pád z výšky 50-70cm může způsobit samovolnou iniciaci náboje v komoře!!!). CZUB byla za vady a nízkou kvalitu vlajkové lodi CZ mod. 75/85 státními institucemi ČR opakovaně a velmi silně kritizována.

CZUB, tehdy Přesné strojírenství UB si již za socialismu vysloužilo přezdívku: „približné strojárstvo“.

V reakci na nový název Česká zbrojovka se jí mnohdy říká i „Česká šrotovka“.¨

Po roce 2000, v důsledku šoku z několikaletého, pro CZUB velmi obtížného dovývoje policejního compactu (CZ mod. 75 D Compact) do akceptovatelné podoby, kdy se prokázalo, že pistole CZ, jsou-li podrobeny komplexnímu hodnocení a zatíženy i některými „vojenskými zkouškami“, velmi rychle kolabují a současně vykazují mnoho zjevných vad a nedostatků, se po změně managementu začala kvalita produkce CZUB pozitivně měnit. Úroveň zbraní však silně přibrzdily nové technologie (polymerové díly a celky - rámy), které CZUB dlouhodobě a na požadované úrovni nezvládá.

Když pistoli od CZ tak nějakou celoocelovou verzi CZ mod. 75.

avatar
z.a.p Datum: 15.11.2014 Čas: 00:22

Zbrojiri, opet dekuji.

Ano, munice pro pistole v americkych sluzbach se povazuje (ac to neni pokud vim oficielne receno) typu +P. Jiste, M92 fungovala pred tim nez, doslo ke zkouskam uspokojive. Soucasne je ale znamo, ze P38 ze ktere pochazi, tez mela z pocatku ten samy problem (nepredpokladam, ze oceli te doby byly horsi). tim ze Beretta presedlala na otocnou hlaven chtela necha tuto zalezitost za ssebou. Stale ale jeste maji kapesni modely a ty jsou s uzamykanim klopnou hlavni (tilting barrel).

Kanadska armada ma tusim stale jeste v pouziti GP-35 vyrobeny behem II.s.v. firmou Inglis (uz davno ne-existuje); vojenska policie pouziva SIG, jiz radu let. Ten stary Beowning je kupodivu stale jeste vyhovujici a dustojnici byli na ne zvykli. Delali jsme na nich par vylepseni - je to jiz mnoho let zpet a nevim zda je uz nevymenili.

Jeden z dovozcu ceskych zbrani k nam je Canada Ammo: https://www.canadaammo.com/product/byCategory/firearms/?manufacturer=33&page=1
Vetsina modelu jsou jak vidite vyprodane; ale jak jste jiz jednou napsal, je to asi jina trida produkce ktera jde ven. Vymenitelnost dilu bych v dnesni dobe povazoval za samozrejmou.

avatar
Zbrojir Datum: 14.11.2014 Čas: 22:16

k z.a.p.

Beretta 92

Moje zkušenosti s Berettou 92 jsou převážně pozitivní.

Ergonomie je sice věc hodně individuální, ale u Berrety 92 rezervy samozřejmě vidím.

Praskání závěrů v počátcích prý souviselo s používáním munice s vyššími tlaky, než jaké jsou běžné na trhu v Evropě.

Když jsem si i jednu soukromě pořídil a porovnal s tehdejšími ČZ 75/85 z 90. let, byl rozdíl v chodu mechanismů a úrovni dílenského provedení opravdu markantní, samozřejmě ve prospěch Beretty.

Asi nejsilnější stránka Beretty 92 je spolehlivost v běžných podmínkách, kdy řada pistolí neměla po celou dobu životního cyklu žádnou závadu (zádržku).

Dnešní konstrukce se systémem Browning-Petter jsou dle mého názoru mnohem efektivnější a uživatelsky příjemnější služební zbraně, a proto již vnímám konstrukci M9 jako poněkud překonanou.

CZ mod. 75/85

Nepochybně velmi dobrá konstrukce (dílo najatého konstruktéra), ale pozor, také s několika podstatnými nedostatky a vadami a samozřejmě i s problematickou kvalitou výroby. Ne nadarmo se říká, že největším problémem pistolí CZ 75/85 je jejich výrobce, tj. CZUB.

Pistole nikdy nesplňovala požadavky kladené na služební zbraň. Např.:
Spolehlivost: Už v té době byl všeobecný standard min. 500 ran do závady (max. 0,2% závad), a to i v ČSSR. V TP pro CZ 75/85 je uvedeno min. 200 ran a praxe ukazuje, že reál namátkově vybraných vzorků ze sériové výroby byl tak okolo 150 ran do závady.

Pádová bezpečnost: Pistole bez blokace nevyhoví pádové zkoušce z 1m na betonovou podlahu dle české metodiky TPVD-637-81, část 35, „Určení odolnosti a bezpečnosti zbraně při pádu“, specifikované pády. V provozu se stalo několik mimořádných událostí s vážnými následky. Mj. původní provedení ČZ 75 nemělo aplikován ani pojistný ozub, a to je již fatální chyba. Dodělával se pak narychlo, také prý po mimořádce, ale je nedostatečně dimenzovaný.

Součásti zbraně nejsou plně zaměnitelné. Min. spoušťový mechanismus vyžaduje sestavení ze součástek více velikostních skupin a nejlépe ještě dopasovat.
V průběhu výroby se uskutečnila celá řada změn, které zaměnitelnost dílů ještě výrazně zhoršily.

Základní požadavky plní až policejní compact, tj. služební varianta CZ 75 D Compact, ale jeho dovývoj do akceptovatelné podoby trval 2+3 roky. Dva před podpisem kontraktu, kdy přes opakované nedoporučení výběrové komise ve prospěch CZUB nakonec rozhodl kontroverzní politik Stanislav Gross a ještě 3 roky se v průběhu dodávek vychytávaly vady a nedostatky Za vadné je považováno 30000 z 46000 dodaných!!!

U CZ 75/85 hodně záleží na nárocích zákazníka, k jakým účelům ji bude používat i jaký konkrétní kus si koupí.

Zajímavé, vcelku souhrnné informace o tom, jak se pistolím CZ dařilo a daří ve státních složkách ČR, jsou na této adrese:¨

http://www.strelectvi.cz/forum/cz-pro-policii-a-armadu-cr-t146.html?sid=f51a7ad8ecf595b02a7e8e4e107f8a6e

CZ 100

Tak za CZUB nemohu hovořit, ale CZ 100 považuji za hodně nezdařenou konstrukci.

Velmi dlouhá spoušť DAO, kde byl mj. špatně navržen vypínač táhla, který se používáním rychle deformoval, až táhlo prostě nerozpojil a pistole přestala střílet. I přes to byla bicí energie nedostatečná, takže časté potíže se selhanými (velmi zde záleželo na citlivosti zápalek používané munice). Vedení závěru v polymerovém rámu bez vodítek, kdy závěr prakticky neměl žádné vůle, ale naopak fungoval s mírným přesahem a ve ztížených podmínkách proto pistole ihned kolabovala. Lůžko pro ukotvení doplňků nekompatibilní s ničím sériově vyráběným, takže pro připojení svítilen se musí dokoupit hliníkový mezikus… CZUB ji nakonec po fiasku ve zkouškách pro Policii ČR z dalšího testování raději sama stáhla.

U této pistole patrně nepomohlo ani image značky CZ, kterou mnozí uznávají, a já se jim opravdu divím.

V českých ozbrojených složkách se již léta traduje pořekadlo: „Chceš-li mít problémy, kup si zbraně z České zbrojovky“. Co model či větší kontrakt, vždy velké problémy. CZUB musí v podstatě neustále zachraňovat spříznění politici, jinak jí hrozily reklamace takového rozsahu, že už by v této podobě asi neexistovala.

avatar
z.a.p Datum: 14.11.2014 Čas: 20:03

Opet vyborne cteni od Zbrojire - diky za nej!

Nemame asi zde sanci resit co si nakoupi U.S.Army - to neni na nas, ale zajimavy predmet diskuze to je. Ctu tu a tam co si oni o tom mysli - neni to tak jasne. Mixed bag, jak oni rikaji.

Moje znalost Beretty 92 je omezena; ovsem mohu rici, z toho co jsem videl ze je mechanicky nevalna (velke rozmery a velky 'vakl'). Jeji pocatecni problemy pro potreby americke armady se jevily neprekonatelne. Bylo to hlavne praskani pouzdra v onom namahanem miste kde se styka se zamkem. Resili to opravdu horko-tezko, castecne na naklady zakaznika. Dnes je to ale uz zabehla zbran a stiznosti ubylo. Jak jsem jiz zminil, zacali zahy potom pracovat na nove pistol s rotacni hlavni a ta je uchazejici.

Neco k CZ. Mel jsem parkrat 'cukani' si ji opatrit, lec nejsem zas tak vazny strelec; truchu jsem par delal brokovnice, z pistoli jen malo a to bylo vesmes spojeno se zamestnani,.Kdyz jsem pred mnoha lety u dealera videl 75-ku a sejmul zaver a pohledl dovnitr, nemohl jsem verit vlastnim ocim. Byla tam dlouha sroubova ryha po vyjizdejicim nastroji! Sice jen 'opticka' zalezitost, ale pro me to byla vec spatneho pristupu a nekoupil jsem ji. Znal jsem jednoho Cecha, ktery prisel z JAR kde ji vlastnil a ten si ji chvalil krome povrchve upravy; udajne se brzy odrela. Ovsem jsem ochoten pripustit, ze veci se u CZUB zlepsily.

Jen rychla otazka na Zbrojire: proc byla tak rychle stazena CZ-100? Zde na kontinente docela vyvolala zajem. Byl to ten plastovy ram jak rikate?

arr