Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Bitevní vrtulník AH-1Z Viper pro Českou republiku a Polsko

Datum přidání 24.09.2015    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 64 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Na Dnech NATO americká firma Bell Helicopter představila simulátor vrtulníků AH-1Z Viper a UH-1Y Venom. Bell nabízí Armádě České republiky víceúčelové vrtulníky UH-1Y Venom a bitevní AH-1Z Viper. Nové bitevní vrtulníky poptává také Polsko. Může Česká republika a Polsko při nákupu vrtulníků postupovat společně?

Foto: AH-1Z Viper a UH-1Y Venom v českých barvách. / Bell Helicopters

 

Nabízí se spolupráce...

Polsko na začátku letošního roku vybralo nový víceúčelový vrtulník H225M Caracal. V první fázi Polsko nakoupí 50 strojů, v polovině příštího desetiletí pak dalších 20 vrtulníků. Náš severní soused v rámci programu Kruk (Havran) rovněž poptává 32 moderních bitevních vrtulníků.


Armáda České republiky plánuje postupně nahradit ruské vrtulníky Mi-8/17 a Mi-24 za nový západní typ. V současné době Armáda ČR definuje požadavky, co vlastně nový vrtulník musí umět. Podle současných plánů se uvažuje v první fázi o nákupu 12 víceúčelových vrtulníků.


V delším časovém horizontu Česká republika plánuje akvizici celkově 30 až 35 vrtulníků, které postupně nahradí celou flotilu ruských vrtulníků. “Jistý” je nákup víceúčelových vrtulníků, o nákupu bitevních vrtulníků se pouze spekuluje. Stav “potřeb a přání” Armády ČR není v současné době jednoduše znám.


Jedním z nejvíce skloňovaných adeptů je americký víceúčelový vrtulník UH-1Y Venom. Na Dnech NATO firma Bell Helicopter představila v českých barvách jak model vrtulníků UH-1Y Venom, tak bitevního AH-1Z Viper. Americká firma tak jasně ukazuje zájem uspět na českém trhu s oběma typy.

 

Video: Dvojčata AH-1Z a UH-1Y rodiny vrtulníků U-1. / YouTube

 

Výhodu UH-1Y a AH-1Z je až 85% shodnost dílů, což výrazně snižuje nároky na logistiku, servis, údržbu a logistické zázemí (přípravky, nářadí, obslužná technika, atd.). Ostatně také předvedený simulátor mohou, díky velmi podobné avionice obou typů, využívat posádky jak vrtulníků UH-1Y, tak i AH-1Z.

 

Při nákupu amerických vrtulníků vstupuje do hry navíc “faktor Polsko”. Jedním z adeptů na úspěch v polském programu Kruk je právě bitevní stroj AH-1Z Viper. Pokud v Česku uspěje UH-1Y Venom, obě země mohou společně sdílet servisní i výcvikové kapacity. Otázkou však je, zda se politické a ekonomické zájmy obou zemí nebudou rozcházet.

 

Servis nových vrtulníků dokáže nepochybně zajistit pražská LOM Praha. Česká republika stejně tak může využít své Centrum leteckého výcviku (CLV) sídlící na vojenském letišti v Pardubicích. Servisní a výcvikové kapacity pro vrtulníky má však také Polsko.

 

Samotné UH-1Y a AH-1Z jsou podle výrobce servisně velmi nenáročné. Oba typy jsou určené pro potřeby námořní pěchoty, která se soustředí na expediční operace, tedy na operace vyžadující velkou samostatnost a nezávislost.

 

Vrtulníky údajně dokáží působit s minimálním pozemním personálem, v náročných podmínkách a s omezenými zdroji - např. na palubách výsadkových lodí nebo na předsunutých základnách - až 90 dní. Během této doby vrtulníky potřebují k provozu jen minimální logistické zázemí. 

 

Foto: Modely UH-1Y a AH-1Z na Dnech NATO. / Defence24

 

AH-1Z Viper

Bell Helicopter v Polsku i České republice propaguje bitevní vrtulník AH-1Z Viper. Vrtulník Viper má se svými předchůdci (vrtulníky Cobra) společnou pouze aerodnymiku a konfiguraci, prakticky všechno ostatní je nové konstrukce.

 

Oproti UH-1Y je Viper těžce ozbrojen - organickou výzbroj tvoří trojhlavňový 20mm rychlopalný kanon M197. Na konce křídel lze umístit dvě střely vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder a na čtyři univerzální závěsné body pod křídly laserem řízené střely vzduch-země AGM-114 Hellfire, bloky 70mm neřízených raket nebo 70mm laserem naváděné rakety APKWS.

 

Do roku 2021 projdou AH-1Z softwarovou modernizací, která vrtulníkům umožní používat nejnovější střely vzduch-vzduch AIM-9X. V případě přání zákazníka lze Viper vybavit i jinými zbraňovými systémy, např. izraelskou střelou vzduch-země Spike. Například verze Spike NLOS dokáže ničit cíle na vzdálenost až 25 km.

 

Klíčovu součástí AH-1Z je průzkumný, sledovací a zaměřovací systém TSS (Target Sight System) od firmy Lockheed Martin. Hlavními senzory jsou infračervená kamera FLIR (forward-looking infrared), barevná denní kamera, laserový dálkoměr/značkovač a vlastní navigační inerciální systém.

 

AH-1Z Viper disponuje duálním ovládáním - pilot může převzít úkoly operátora zbraňových systémů a naopak. Toho využívá poslední půl roku americká námořní pěchota, která s Vipery léta v “obracené konfiguraci”. Nově pilot sedí v přední kabině, kde má lepší výhled ve všech fázích letu.

 

Hlavní pohonnou jednotku tvoří dva turbohřídelové motory General Electric T700‑GE‑401C o výkonu 2×1324 kW (2×1800 koní). Vztlak zajišťují čtyři kompozitní lopatky hlavního rotoru o průměru 14,6 m.


Foto: Tanec UH-1Y a AH-1Z. / U.S. Marine Corps

 

Maximální rychlost vrtulníku AH-1Z je 370 km/h, cestovní 257 km/h. Maximální dostup leží na hranici 6100 m. Viper unese užitečné zatížení až 3000 kg (piloty, palivo, zbraně) - např. 8 raket Hellfire, 14 70mm neřízených raket, 650 nábojů pro kanón a 120 obranných flér (“světlice”).

 

Dvě externí palivové nádrže pod křídly prodlužují dolet vrtulníku až na 800 km (4,6 hodiny letu) a lze je použít i při bojových misích společně s výzbroji. Čtyř externí nádrže umožňují přelety dlouhé až 1200 km.

 

Jediným současným uživatelem vrtulníku Viper je americká námořní pěchota. Mariňáci prozatím získali 39 ze 189 objednaných vrtulníků AH-1Z Viper. Dalším uživatelem se stane Pákistán, kde zamíří 19 AH-1Z a 15 víceúčelových UH-1Y Venom. O nákupu Viperů uvažuje také Austrálie.

 

Spekulace…

Výše uvedené je pouze náčrt možností, kudy se mohou ubírat modernizační snahy Armády ČR. Bell Hellicopter je připravená Armádě ČR dodat jak víceúčelové UH-1Y Venom, tak bitevní AH-1Z Viper.


Zda je možné při modernizaci uvažovat o spolupráci s Polském je doslova a do písmena ve hvězdách. Nejdříve Armáda ČR musí specifikovat, kudy se chce při modernizaci vrtulníkového letectva ubírat. 


Zdroj: Defence24

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
petres Datum: 03.10.2015 Čas: 19:27

Malý posun ve vývoji: po Američanech (Bell) podepsali smlouvu s LOM i Italové (AW)

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/boj-o-vrtulniky-pro-armadu-sili-dohodu-s-lom-praha-podepsali-take-italove-1232705

avatar
skelet Datum: 28.09.2015 Čas: 13:31

nejsem zastáncem UH-60..
Jediný kdo je schopen nabídnout kompletní škálu vrtulníků je de facto jen Airbus a Agusta. Škoda, že nemají něco na způsob Kawasaki OH-1 nebo HAL LCH.

avatar
petres Datum: 28.09.2015 Čas: 10:44

S-92(H-92) SuperHawk je jistě možná volba (mj. upravená verze přepravuje amerického prezidenta), neuváděl jsem ho jako možného kandidáta, protože si nejsem úplně jistý, jestli problémy s vibracemi převodového ústrojí, které tento typ v roce 2009 uzemnily, jsou scela odstraněny (nějaké úpravy byly dělány v roce 2011). Kombinace UH-60M BlackHawk, AH-60L BattleHawk a H-92 SuperHawk může být zajímavá kombinace, ale náročná na pořizovací, tak provozní náklady. Nerad bych vyvolal dojem, že je nutné nyní vybírat náhradu za Mi-171. Jenom chci poukázat na to, že by se dopředu mělo myslet na to, aby se provozované typy vzájemně doplňovaly a ne aby se jejich vlastnosti překrývaly a ještě měly vysoké náklady (myšleno tak, aby menší typ byl skutečně menší a neprovozovali jsme jeden typ se vzletovou hmotností 8600 kg a druhý třeba 10 000 kg a malými rozdíly vlastností).

avatar
skelet Datum: 27.09.2015 Čas: 21:40

btw. potencionální nástupce Mi-171 by mohl být i Sikorski S-92

avatar
Left Datum: 27.09.2015 Čas: 14:14

To Matesaax: Tak snaží odradit... Viditelně nás neodradili a zakázku dostanou, takže z jejich pohledu je vše OK.

avatar
Matesaax Datum: 27.09.2015 Čas: 12:07

Stejně se divím,že polský výrobce svými drahými GO se snaží naší armádu v podstatě odradit od provozu Sokola,místo aby přišli s nabídkou jeho modernější verze.

avatar
CerVus Datum: 27.09.2015 Čas: 11:24

Ty H-145 se už hlavně měly koupit namísto prodlužování životnosti Sokolů o pár let. I z pohledu údržby je ten krok hloupost, ale to jen dokládá o tom jací lidé na MO rozhodují.
K tomu by poté stačilo přikoupit pár dalších kusů H145M a až skončí životnost Mi-17 ty nahradit buď NH90 nebo za předpokladu uklidnění situace znovu pořídit Mi-171A2.

avatar
skelet Datum: 26.09.2015 Čas: 20:19

Ono to hlavně působí tak, že ministerstvo obrany vlastně neví co chce, ale chce to strašně moc.
v současnosti AČR provozuje
- W-3A
- Mi-8
- Mi-17
- Mi-171
- Mi-35

po zařazení nových vrtulníků to bude
- W-3A
- UH-1Y/AW-139m/AS365
- Mi-171

rázem zde budou dva vrtulníky, které se budou de facto navzájem krýt. Dle mého je to poměrně velký luxus. Plus jeden z argumentů pro nákup (z počátku) byl fakt, že W-3A nemůže používat všechny heliporty v nemocnicích. A teď se uvažuje o nákupu ještě těžšího vrtulníku... a za další tento typ vrtulníku už má problém i s palebnou podporou. Výzbroje nese relativně málo (zaostává za bitevníkem), nedosahuje balistické odolnosti bitevníku a nedosahuje ani mrštnosti lehkého vrtulníku. Takže jeho možnosti jsou v tomto směru dosti omezené (ještě více, než u lehkých vrtulníků Bell 407 apod.).
Takže otázkou nezní jaký vrtulník koupit, ale spíše.. co s vrtulníkovým letectvem.

Co se týče Mi-24, tak bych moc neargumentoval Ukrajinou. Malé nálety posádek, zastaralá taktika nasazení, a nemoderní protiopatření udělají své.

Mimochodem LOM na svých stránkách avizuje, že je schopen modernizace a úprav vrtulníků Mi-17/24 dle potřeb zákazníka. Jak to má s následnou certifikací. Může to udělat sám nebo běží pro razítko do Ruska? (na svých stránkách informuje, že pro razítko do Ruska musí běžet jen u prodloužení životnosti draku)

avatar
petres Datum: 26.09.2015 Čas: 20:09

Torong ... " Není v případě nákupu AH 1Z nakonec lepší koupit UH 1Y v takovém počtu, aby nahradily kapacitu Mi 17/171?"

Moje úvaha vyhází z hrubého odhadu cen za kus (bez výcviku, výzbroje a dalších doplňků) dostupných na internetu - H-145M (s době uzavření smlouvy tedy ještě EC-645 T2) pro německé SF v top výbavě přišly při přepočtu cca na 15 mil. USD, cenu u méně vybavené verze odhaduji na cca do 10 mil. USD, UH-1Y je cca za 30 mil. USD, NH-90 TTh za cca 45 mil. USD. Čili jak jsem uvedl 2x Venom cca 60 mil USD, H145+NH-90 cca do 60 mil pořizovacích nákladů (velmi, velmi hrubé počty). Samozřejmě byly tu zmiňované TCO, zde nemám údaje (něco se dá dohledat k H-145, pokud by někdo našel alespoň provozní náklady/cenu letové hodiny k NH-90, zajímali by mne). To cvičně počítám proto, že při vhodném složení typů by i drahý NH-90 tolik finančně nebolel. Pokud ale koupíme drahý menší typ, který se náklady blíží tomu velkému, při našich financích nevidím jako rozumné. Pravda USMC má kombinaci UH-1/CH-53, US Army UH-60/ CH-47, ale tak velké transportní vrtulníky jsou pro AČR scifi. A transportní vrtulník kategorie vzlet. hm. 10 -15 t, nosnost cca 20 osob opravdu do 10 let budeme potřebovat jako náhradu za Mi-171, co teprve bude sranda, když uvážím násobnou cenu proti menšímu typu, kolem kterého je nyní tolik rozruchu. Doufám, že při této ceně naše armáda nerezignuje po bitevnících na další schopnost, akceschopnost 601. skss, 43. vpr. i dalších jednotek se tím zmenšila zrovna ve schopnostech, které ostatní armády rozvíjejí.

AW101 moc pěkné stroje, ale tak vysoko asi v budoucnosti vybírat nebudeme. Kombinace AW-169 + AW-101 by nebyla asi taky špatná, ale zpátky na zem :-).

avatar
Sgt Murphy Datum: 26.09.2015 Čas: 18:33

Slintám po kombinácii AW-101 a pre CSAR verziu HH-101A.. Ak sa jedná o náhradu strojov Mi-17/171.

avatar
GAVL Datum: 26.09.2015 Čas: 18:17

Ať už koupíme cokoli tak ať je to hlavně evropské produkce.

avatar
Matesaax Datum: 26.09.2015 Čas: 17:49

H-145M mi taky přijde jako ideální vrtulník pro doplnění Mi-171.Navíc do budoucna je možnost je přikoupit jako náhradu W-3A i pro ůkoly LZS/SAR.
Spíš mě děsí,že už dnes sotva po dokončení modernizace už se mluví o náhradě Mi-171.Vždyt v okolních zemích stále vesele létají původní Mi-17 z 80 let,takže ty naše tady mohou být pomalu do roku 2040.
Bitevní AH-1 mi přijde pro nás opravdu finančně nereálný.Podobně nám dříve poměrně dost nabízen Eurofighter,všude ho bylo plno samá reklama ačkoliv reálně se vždy uvažovalo pouze v rovině F-16/Gripen.Jediná možnost Viper pořídit by byla koupit ho v nějakém směšném počtu třeba těch 6 ks,aby se mohlo odškrtnout,že bitevní vrtulník máme,ale stejně jako u Gripenu v naprosto nepostačujícím počtu.

avatar
Luky Datum: 26.09.2015 Čas: 11:41

..jo teď je tam myslím LPD místo LST, ale nechce se mi to hledat :)

avatar
Luky Datum: 26.09.2015 Čas: 11:24

Myslím, že se v článku píše, že mají nízké provozní nároky, jelikož jsou námořní.
On ten sexy svaz LHD, LSD, LST (nebo jaká je poslední kombinace) není zas tak logisticky ubohá záležitost....je tam i spousta doprovodných plavidel atd. To by sem někdo musel dát tvrdá čísla...a co mi tak vytanulo z minulosti, bývaly docela nářky nad bojeschopností u vrtulníků, např. když tenkrát zvažovali, jestli pustí Apače na Balkán... tuším, že měli 66% bojeschopnost. Tím nechci říci, že jsou pro ně špatné, třeba už to vychytali, ale nebude to žádná láce(ani Viper) . Myslím, že H145M by byla provozně jinde, než tato dvojice, která je krásná, ale já jí u nás prostě nefandím - cena, provoz, výzbroj, středoevropská osamělost.

Nechci se furt opakovat, ale upřednostnil bych Izraelskou výzbroj na evropských strojích.

Po Mi-24 racionálně netruchlím (jako spoterovi mi jednou chybět bude), ale osobně bych fandil kombinaci H145M + Mi-171 s UA motory. Podle mě je to přechodná krize a mít exkluzivitu na tuhle perspektivní helikoptéru (je toho plná Afrika a Asie) mi přijde praktičtější, než možnost vlastních oprav 12ti UH-1Y cizími díly....a 171 je velmi praktická.
Politicky - nechat se vmanévrovat do pozice "sanitárního", nárazníkového státu je dle mě debilita i když chápu, že tady se třeba nikdy neshodnem.

avatar
Torong Datum: 26.09.2015 Čas: 11:12

Petres: S většinou souhlas. Ale... Není v případě nákupu AH 1Z nakonec lepší koupit UH 1Y v takovém počtu, aby nahradily kapacitu Mi 17/171? Podle mě by vyšší nákupní cenu vyvážila jednotná logistika a servis. Rozdíl v logistice tří různých nebo dvou téměř stejných strojů?

arr