TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

Elektromagnetické dělo na torpédoborcích Zumwalt

Datum přidání 16.02.2016    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 42 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké námořnictvo (U.S. Navy) úspěšně pokračuje s vývojem a testováním elektromagnetického (EM) děla. V letošním roce se plánuje námořní demonstrace zbraně na plavidle EFT (Expeditionary Fast Transport). Námořnictvo však uvažuje o přeskočení demonstrace a instalaci EM děla přímo na nové torpédoborce třídy Zumwalt.

Foto: DDG-1000 USS Zumwalt na otevřeném oceánu; větší foto / U.S. Navy

Foto: DDG-1000 USS Zumwalt poprvé na otevřeném oceánu; větší foto / U.S. Navy

 

EM dělo pro Zumwalt

Podle zatím platných plánů se počítá s dočasnou testovací instalací EM děla na rychlých transportních lodích EFT (Expeditionary Fast Transport) třídy Spearhead - dříve známých jako JHSV (Joint High Speed Vessel).

 

Podle admirála Pete Fanta, ředitele velitelství pro povrchové válčení námořnictva, však stojí za úvahu instalace EM děla přímo na rozestavěnou loď Lyndon B. Johnson, třetí torpédoborec třídy Zumwalt. Ušetří se tak jeden rok vývojových prací a především peníze.

 

"Zjistil jsem, že pokud se budeme držet námořní demonstrace (na EFT - pozn. red.), zpomalí to vývoj," uvedl admirál Fanta. "Raději chci získat operační jednotku, než dělat demonstrace, jejichž výsledkem je jen demonstrace."

 

Výhodou lodí třídy Zumwalt je obří zdroj elektrické energie o výkonu 78 MW a robustní elektrická síť (zvládá velké přenosy elektrické energie). Loď dokáže navíc energii směřovat podle potřeby do pohonu, senzorů nebo zbraní. Jedná se o nejlepší námořní platformu pro instalaci "elektrických" zbraní, jako jsou EM děla a lasery.

 

"Třída lodí Zumwalt je jednou z několika možností pro umístění elektromagnetického děla," uvedl komandér Hayley Sims, mluvčí námořnictva, a pokračoval armádním úřednickým jazykem: "Vzhledem k požadavkům na velikost, hmotnost a energii, jsou některé platformy vhodnější než jiné."

 

V případě lodě třídy Zumwalt EM dělo nahradí jeden z námořních kanónů AGS (Advanced Gun System) ráže 155 mm. Dlouhodobým záměrem je umístit na každou loď třídy Zumwalt jedno EM dělo.

 

"Není to rozhodně shozené ze stolu (námořní demonstrace EM děla - pozn. red.), ale ani se to nehýbe kupředu, především proto, že trvá velmi dlouho, než přemístíme energetické napájení na novou loď, abychom mohli při testech párkrát vystřelit. Chtěl bych mít raději funkční jednotku, než čekat devět měsíců nebo jeden rok, který si vyžádá příprava demonstrace, instalování systémů, vzít jediné operační dělo co mám, umístit ho na loď, odvést na moře, provést dvanáct výstřelů, otočit, sundat a vrátit ho zpět do testovacího zařízení," vysvětluje úskalí demonstrace Fanta.

 

Zatím ale není nic rozhodnuto. "Plán námořní demonstrace v roce 2016 stále běží," řekl Matt Leonatd, mluvčí Velitelství pro námořní systémy NAVSEA (Naval Sea Systems Command). "V zásadě zde nejsou žádné změny plánu, ale diskuze stále pokračuje."

 

Video: Testování HVP projektilu a EM děla. / YouTube

 

Tři cesty, jak vše zničit

Americké námořnictvo v rámci EM zbraní pracuje na dvou klíčových technologiích - první je samotná EM zbraň a druhou vysokorychlostní projektily HVP (Hyper Velocity Projectile) s velmi dlouhým doletem (přes 100 km).

 

HVP je nová generace munice určená pro celou řadu dělostřeleckých systémů. Pomocí různých sabotů (prvků pro vedení projektilu v hlavni) lze HVP odpalovat z děl ráže 127 mm, 155 mm nebo z nově vyvíjených EM zbraní.

 

Vývoj EM zbraní, laserů a přesných zbraní patří do společné snahy amerického námořnictva jak zvýšit svou palebnou sílu a ničivost. Podle adimirála Fanty námořnictvo přijalo filozofii "tří způsobů, jak zničit všechno" - EM zbraně, lasery a novou generaci řízených střel.

 

"Uvědomuji si, že to nemusí být moc pěkný způsob vyjadřování, ale vážení, naší práci je zabíjet lidi a ničit jejich hračky," uvedl Fanta na každoročním sympoziu Surface Navy Association. "Pravda je taková, že o nic jiného ve světě nejde."

 

"Námořnictvo je rozhodnuté zvýšit ofenzivní sílu hladinových válečných lodí," řekl Loren Thompson, analytik Lexington Institute. "Udělat to s omezeným rozpočtem znamená, že je třeba se podívat na vše, od inteligentní munice, přes EM zbraně až po lasery."

 

Zdroj: Military.com

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.8 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Dlpa Datum: 22.02.2016 Čas: 22:06

Těžký život papoušků a cvičených opiček z českého mainstreamu.
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2016/02/22/tezky-zivot-papousku-a-cvicenych-opicek-z-ceskeho-mainstreamu/

avatar
Vrata Datum: 19.02.2016 Čas: 10:58

justus - cas na urychleni strely hraje roli jen pokud mate delo bez zakluzu tak, ze veskere predani hybnosti hlavne do zeme se deje behem vystrelu trvajiciho nekolik milisekund.

Pokud ma hlaven zakluz, tak behem cca nekolika milisekund vystrelu zustava vetsina hybnosti hlavne zachovana (hlaven se pohybuje vzad po vyleteni naboje z hlavne) a v podstate az po opusteni hlavne dochazi k brzdeni hlavne nejakou silou danou konkretnim brzdovratnym zarizenim. Toto brzdeni postupne predava hybnost hlavne pres lafetu do zeme. Cim je zakluz delsi a pomalejsi, tim je mensi brzdna sila, ktera se prenasi pres ramena lafety do zeme (a tim se prenasi hybnost hlavne do hybnosti Zeme). Bude-li doba vystrelu cca 1ms a doba zakluzu 1s, lze ocekavat ze sila pusobici na lafetu bude cca 1000x mensi (po dobu 1000x vetsi), nez kdyby byla hlaven pevne spojena se zemi.

avatar
Vrata Datum: 19.02.2016 Čas: 10:45

justus -
ale no jiste, ze zalezi na dobe zakluzu. Celkova hybnost dela po vystrelu, tedy soucin rychlisti a vahy projektilu je ale rozhodujici cislo, kteremu se nevyhnete. Naproti tomu konstrukce zakluzu je individualni parametr dela a nelze ho bez konkretnejsich udaju diskutovat.
Samozrejme, ze railgun bez zakluzu bude na lafetu pusobit cca o 1 az 2 rady vetsi silou nez railgun se zakluzem.

avatar
Slavoslav Datum: 18.02.2016 Čas: 22:40

justus

cas, alebo ked chces drahu na ktorej musis strelu umiestnit mas obmedzeny dlzkou hlavne. Ak ju nechces mat neumerne dlhu tak mas impulz sily +- rovnaky v kazdom pripade.

co je dolezite je hybnost m*v

tam plati rovnost ako som napisal a v realite musis tuto hybnost po vystrele u dela pohltit.

z uvedeneho vzorca m1*v1=m2*v2 dostanes vyslednu rychlost ktoru ziskaju zaklzujuce casti a tu musis dostat na nulu kde F=m*a

teda bud posobis mensou silou na dlhsej drahe, alebo naopak

Dalsia cesta je zvysit hmotnost systemu cim dosiahnes mensiu zaklzujucu rychlost, ale tu je nutne uvedomit si nasledovne: Primarne je urychlovana hlaven. Kazda dalsia urychlovana cast spojena na pevno s hlavnou je urychlovana prostrednictvom tohoto spojenia na ktore posobia sily. Tieto sily su tym vacsie cim lachsia je hlaven a preto sa brzdovratne zariadenie vklada medzi hlaven a toto spojenie, aby sa tento impulz rozlozil na dlhsiu dobu a posobili nan toto spojenie mensie sily.

Tazko to vysvetlit a dufam ze pochpis co myslim. Pre napovedu toto je dovod preco sa montuje brzdovratne zaraidenie aj na tank i ked pri jeho celkovej hmotnosti by bol urychleny smerom vzad minimalne.

avatar
Vrata Datum: 18.02.2016 Čas: 09:50

Jeste k hybnosti predane projektilu v railgunu - ona neni az tak velka ve srovnani s energii. To je dano tim, ze energie E=0.5*M^V^2, tedy E roste s druhou mocninou rychlosti (V^2) zatimco hybnost P roste pouze s 1 mocninou rychlosti: P=M*V.

Kdyz jsem si spocital P a E pro railgun za predpokladu, ze M=10kg a V=2500m/s, dostavam
E=32Mj, P=25 tisic kgm/s.

Pro 15cm kanon s M=50kg a V=800m/s dostavam
E=16Mj, P=40 tisic kgm/s.

Tedy celkova hybnost P predana u 15cm polniho kanonu je skoro 2x vetsi nez hybnost u railgunu (zatimco kineticka energie je polovicni).

avatar
KOLT Datum: 18.02.2016 Čas: 08:56

Přesný kalibr se nikde nepíše, ale s ohledem na sabot u 127mm verse to vypadá, že o moc méně to nebude. Každopádně u takhle šípovité střely to není až tak zásadní informace, důležitější je hmotnost a rychlost. Projektil by měl mít kolem 14 kg, přičemž cca 1/2 by mělo tvořit "užitečné zatížení".

avatar
crusader Datum: 18.02.2016 Čas: 08:09

Nevíte někdo jakou ráži má samotný projektil?
Píše se tu, že ho lze vystřelovat z ráže 127, 155 a EM děla.
Je to podkaliberní střela, takže to tipuju na max ráži střely 50mm (127/3 - střela + 2 poloviny vodicího pouzdra).
Sice dosáhnou velkého dostřelu a průraznosti ale stejně se mi to zdá docela málo.

avatar
Slavoslav Datum: 17.02.2016 Čas: 19:01

akcia reakcia

ako tu niekto napisal bude stale platit:
m1*v1=m2*v2

a to bez ohladu na sposob akym tu strelu zrychlujete

u palnych zbrani je to trochu komplikovanejsie pretoze nam do hry vstupuje este hmotnost prachovej naplne + dodatocny ucinok prachovych plynov ktore vytekaju z stia hlavne ktora tak posobi ako tryska a dodatocne urychluje zbran.

Tieo plyny samozrejme este urychluju aj strelu na drahe kota sa uvadza 30-40 kalibrov

samozrejme zbran by nam po vystrele nemala odputovat a preto musi byt ukotvena. Aby nam na toto ukotvenie neposobili neumerne velke sily pouzivame brzdovratne zariadenie ktore nam tento impulz rozlozi do dlhsieho casoveho useku pocas ktoreho nam na zbran staci posobit mensou silou (reakcia v ukotveni) laicky vysvetlene.

avatar
Vrata Datum: 17.02.2016 Čas: 16:52

Jeste dodatek: to ze u railgunu nevidite zakluz muze byt dano tim, ze je velmi pevne spojen se zemi, takze se neutrhne. Celkovy system v tomto pripade neni delo a naboj ale delo+zeme a naboj, no a rychlost Zeme se pozorovatelne nezmeni diky jeji obrovske hmotnosti.

avatar
Vrata Datum: 17.02.2016 Čas: 16:47

Panove, s tim delem a jeho zpetnym razem pri vystrelu je to pomerne jednoducha fyzika, tedy pokud si uvedomite existence zakona zachovani hybnosti v "izolovanem" systemu hmotnych teles (tedy v takovem systemu, kde na jeho soucasti nepusobi dalsi vnejsi sily - idealni by asi byl system daleko v prazdnem vesmiru ale da se to nasimulovat specielnejsim pripadem konkretne s delem:

Budete-li mit delo na rovine umistene na rovne kolejnici a delem namirenym vodorovne ve smeru kolejnice, tak veskere gravitacni sily od Zeme jsou v tomto systemu pred vystrelem a behem vystrelu vykompenzovany "opiranim se" dela o kolejnice-zem a opiranim se projektilu o hlaven (po opusteni hlavne projektil samozrejme zacne padat k zemi). Ve smeru vystrelu neni zadna dodatecne vnejsi sila, takze ve smeru vystrelu mame jakysi linearni izolovany system, splnujici pozadavky vyse (samozrejme, zanedbavame treni).

Pred vystrelem je delo s nabojem v klidu a celkova hybnost = M.V = 0 (nebot rychlost celku delo+naboj V = 0, M je hmotnost naboje+dela, hmotnost strelneho prach zanedbejme). Tato nulova hybnost se podle vyse zmineneho zakona zachovani nesmi zmenit ani vlivem vystrelu (protoze ve smeru vystrelu nepusobi ZVNEJSKU zadna sila). To znamena, ze pokud 10kg naboj ziska rychlost +1000m/s ma hybnost +10000 kgm/s. Tato ziskana hybnost musi byt stejne velka ale opacneho nez hybnost zbytku systemu, tedy dela - proto, aby byla celkova hybnost 0 kgm/s. Delo tedy musi mit po vystrelu hybnost -10000kgm/s - tomu pro delo vahy 10000kg odpovida ziskana rychlost -1m/s. Podle tohoto zakona je uplne jedno, jake druh sil oddaluje delo od granatu, je-li to vybuch chemicky nebo elmag. sila. V obou pripadech bude celkove ziskana hybnost dela stejna ale opacneho znamenka nez hybnost granatu.
A praxe - v brzdovratnych zarizenich se kineticka energie dela meni behem vystrelu na (nejspise) tepelnou energii a o zbytek se postara ukotveni do zeme - tady je nutno do systemu jiz zapocitat i zemi a fakticke sily mezi delem a casticemi zeme (hlinou), coz je jen komplikovanejsi pripad. Elevaci dela lze resit tak, ze cast kladne hybnosti granatu smerem kolmo od zeme je vykompenzovana posunem systemu delo+zeme opacnym smerem (hybnost je vektor).

avatar
KOLT Datum: 17.02.2016 Čas: 16:20

OK, děkuji za poučení. Já to bral hlavně tak, že velká část zpětného rázu klasické zbraně poháněné výstřelovými plyny, je dána nesměrovým působením těch plynů. Už jsem zapomněl, kolik to je, ale tuším desítky procent. Tohle u railgunu řešit nemusíte.

avatar
dave22 Datum: 17.02.2016 Čas: 14:06

No nebudu tady motat dohromady vztahovy sosutavy a zakon zachovani hybnosti s resenim zkutecnyho zpetnyho razu pri udeleni stejne energie stejny strele. Skoda, ze to asi prakticky nejde. Justuss zkus si tedy postavit klasicky delo a v nem urychlit stejnou strelu na 6 -7 machu. Nevsim jsem si, ze by ten testovaci railgun mel nejaky extra brzdovratny zarizeni, ci neco podobnyho. Alle chtel bych videt to klasicky delo takhle pridelany k podlaze.
To je ten rozdil. Tady nikdo nerozporuje princip gravitacniho pusobeni dvou teles na sebe. Ale dusledku a reseni klasicky delo x railgun.
Zpetny raz je terminus technikus. Newtonovy zakony tady nikdo nerozporuje. Jde o pochopeni psaneho textu.To se za nas zas ucilo uz v 5 tr. v cestine.

avatar
Shania Datum: 17.02.2016 Čas: 13:57

Otázka není jestli má nebo nemá railgun zpětný raz, ale kolika a jak to ovlivní použití zbraně.

Zatím to moc nevypadá, že by to byl nějaký závažnější problém u kalibrů které chtějí nasadit.

avatar
Jan Grohmann Datum: 17.02.2016 Čas: 13:49

dave22 - jednou z možností, o které uvažují, je snadná výměna hlavní. Po určité době prostě pomocí nějakého automatického nebo poloautomatického systému vymění horkou hlaveň za novou a budou pokračovat v palbě. Stejný princip jako výměna hlavní u kulometu.

avatar
Charlie Datum: 17.02.2016 Čas: 13:45

Swen: přečtěte si ten článek od Shanii, tam je působení sil celkem pěkně vysvětleno. Navíc - je jedno, jestli ta cívka tehne nebo tlačí.

Pokud jde o energie, současné railguny se svými energiemi sice vzdálily běžným kanonům, ale schválně se koukněte, jaká kvanta energie tvořily čtyřicetipalcáky na Iowách. A ty jich měly při cca trojnásobném výtlaku devět!

(Jestli sem správně počítal, tak průbojný projektil Mk.8 měl něco přes 350MJ).

arr