TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

Námořní střela SM-6 proti balistickým raketám

Datum přidání 06.08.2015    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 18 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké námořnictvo v minulých dnech otestovalo modifikovanou protivzdušnou střelu SM-6 (Standard Missile 6). Střela byla původně určená k ničení širokého spektra atmosferických cílů. Ve své poslední modifikaci navíc prokázala schopnost ničit balistické rakety v sestupné fázi letu.

SM-6 (Standard Missile 6)

Foto: SM-6 (Standard Missile 6) při odpalu z lodi amerického námořnictva; větší foto / U.S. Navy

 

Protivzdušnou námořní střelu SM-6, nebo také RIM-174 ERAM (Standard Extended Range Active Missile), zavedlo americké námořnictvo do výzbroje v roce 2013. Střela je určená k ničení atmosferických cílů na střední vzdálenosti. Dosah střely je 370 km a dostup 33 km.

 

Svými výkony SM-6 překonává starší námořní protivzdušné střely středního dosahu SM-1MR/SM-2MR (RIM-66 Standard MR) a SM-1ER/SM-2ER (RIM-67 Standard ER). Avšak SM-6 své starší kolegy nemá nahradit, ale doplnit a posílit protivzdušné schopnosti amerických lodí. Důvodem je mimo jiné i násobně větší cena SM-6 (cca 4 milionů dolarů) oproti starším střelám.

 

SM-6 není nejvýkonnější protivzdušnou střelou amerického námořnictva. Střela SM-3 (RIM-161 Standard Missile 3) dokáže ničit cíle, především balistické rakety, až na vzdálenost 2500 km. Střela s dostupem až 1500 km (!) je schopná ničit také satelity na oběžné dráze, což několikrát při testech prokázala.

 

Video: Montáž komponentů střely SM-6 ve výrobním závodě firmy Raytheon. Výroba protivzdušných střel není levnou záležitostí. / YouTube

 

Válečné lodě čelí v současné době dvěma největším zabijákům – balistickým střelám a střelám s plochou dráhou letu. Přitom každá střela má zcela jiné charakteristiky letu. Balistická raketa letí v první fázi vzhůru, až k horním vrstvám atmosféry. Poté po vypnutí raketových motorů letí po předem vypočtené balistické trajektorii a zasahuje cíl shora při extrémně velké rychlosti.

 

Naopak střela s plochou dráhou letu se drží pouze několik metrů nad hladinou, což díky zakřivení Země (horizont) ji činí velmi těžce odhalitelnou radary. „Okřídlená střela" letí sice nižší rychlostí než balistická, ale dokáže naopak manévrovat.

 

Původně byla SM-6 určená pouze pro ničení letadel/vrtulníků a střel s plochou dráhou letu. Před několika dny raketový torpédoborec USS John Paul Jones provedl testovací odpal modifikované střely SM-6 Dual 1, která je schopná ničit i bojové hlavice balistických raket v terminální fázi letu - při sestupu z horních vrstev atmosféry.

 

Při třech ostrých zkouškách torpédoborec USS John Paul Jones pomocí SM-6 Dual 1 zničil balistickou raketu krátkého doletu a v následujících dnech pak dvě střely s plochou dráhou letu.

 

Video: Test SM-6 (2012) / YouTube

 

„Tato důležitá testovací kampaň nejen, že demonstrovala další terminální obranou vrstvu, ale prokázala také robustnost víceúčelové střely SM-6 na námořním torpédoborci," uvedl viceadmirál James Syring, ředitel Agentury pro raketovou obranu. Podle zástupců firmy Raytheon, výrobce střely, je navíc SM-6 jedinou zbraní, která dokáže ničí jak balistické střely, tak střely s plochou drahou letu.

 

Ve vrstvené obranně amerických lodích SM-6 doplňuje mnohem výkonnější střely SM-3 – ty jsou určeny k ničení balistických raket ve střední fázi letu, dokonce i ve vesmíru. Pokud nějaká střela projde, úkolem SM-6 je ji zachytit a zničit. Za zmínku také stojí cenový rozdíl obou střel, větší a výkonnější SM-3 přijde americké daňové poplatníky na 10 milionů dolarů.

 

V budoucnu střely SM-6 získají rovněž schopnost ničit hladinová plavidla protivníka. Díky tomu ve velké míře odpadne lavírování, v jakém poměru (pro konkrétní misi) umístit specializované protivzdušné a proti-lodní střely na palubu bojových lodí.

 

Zdroj: USNI News

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
DJW_ Datum: 08.08.2015 Čas: 22:10

Ono tie AA rakety v protihladinovom mode nie su az taka rarita, nieco vyuzivaju aj Rusi, pri namornej "bitke" pri Poti takto uspesne strielali po gruzinskych raketovych clnoch myslim SuperIglou a jednu potopili, druhu poskodili.

avatar
KOLT Datum: 08.08.2015 Čas: 21:39

m164: Díky. O problému s odpadem samozřejmě vím. Přečetl jsem si i vaše příspěvky u Hirošimy (ještě dřív než tento :-) ), a musím přiznat, že jsem netušil, jak složité to celé je. Myšleno především problémy s manévrováním. Takže ještě jednou díky!

avatar
m164 Datum: 08.08.2015 Čas: 17:04

KOLT:

Zostrelu družice v akejkoľvek výške je schopný každý, kto je schopný na danú výšku vyniesť satelit a má radar, ktorý je schopný sledovať objekty vo vesmíre, teda väčšina veľkých vesmírnych agentúr. Bližšie som to priblížil v diskusii o Hirošime, je to pomerne zaujímavá problematika. Problém je ale v následkoch, ktoré by taký zostrel znamenal. Ak by došlo k zostrelu družice na úrovni GPS, v takom prípade by sa natrvalo zamoril široký priestor odpadom a vyradil by všetky družice, ktoré sa na dotknutých obežných dráhach pohybujú, teda zostrel jedného GPS by zo strednodobého hľadiska znamenal vyradenie všetkých družíc GPS. Nastal by ale dominový efekt, ktorého sa všetky agentúry už i teraz obávajú, nazývaný Kesslerov syndróm, kedy jeden úlomok zasiahne satelit, ten uvoľní desaťtisíce ďalších úlomkov, ktoré zasiahnu ďalšie, tie sa opäť rozpadnú a takto ďalej. Vzniknutý odpad by zamoril a zničil väčšinu, ak nie všetky satelity vrátane ISS a vesmír okolo Zeme by sa stal dlhodobo, ak nie navždy, nepoužiteľný. Preto sa zostrel satelitov príliš netrénuje.

Pri Čínskom zostrele, ktorý ale prebehol kineticky, vzniklo cez 150 tisíc častíc, ktoré budú na obežnej dráhe i storočia, pretože sa nachádzal príliš vysoko. V prípade častíc na úrovni GPS by ale odpad zostal na obežnej dráhe naveky, pretože kým na odpad z Čínskeho satelitu pôsobí aspoň extrémne malou silou atmosféra, na úrovni GPS už nie je nič, čo by ich spomalilo a nasmerovalo do atmosféry. Paradoxne Čína, ktorá sa presadzuje za demilitarizáciu vesmíru, vytvorila vo vesmíre pravdepodobne najväčší odpad v existencii ľudstva a v roku 2011 dokonca minul ISS.

Čo sa týka posledného Amerického zostrelu, bol vykonaný pomerne nízko a preto odpad zo zničeného satelitu zhorel v atmosfére.

avatar
KOLT Datum: 07.08.2015 Čas: 13:15

A provedl už někdo sestřel družice na geosynchonní dráze? Nebo alespoň ve výšce GPS družic? Zajímalo by mě, jestli je vůbec reálné v současné době GPS kompletně vyřadit, tedy ne jen zarušit signál. Předpokládám, že by to bylo možné odpálením JZ ve vysokých vrstvách atmosféry, ale to je až ta extrémní možnost...

avatar
misanex Datum: 07.08.2015 Čas: 11:31

GBI je určen porto rakety na balistické dráze, na geosynchro se nedostane. Ani na dráhy navigačních systémů jako gps, ty jsou okolo 20 tisíc.
Sestřelit geosynchro není vůbec jednoduché...

avatar
Air_Force Datum: 07.08.2015 Čas: 11:21

Ruku do ohně bych za to nedal, ale GBI by na ně dosáhnou mohly. V případě nutnosti by určitě bylo možno vypustit AKV pomocí kosmickýho nosiče (třeba civilního).

avatar
Deortc Datum: 06.08.2015 Čas: 19:16

Netušíte někdo jestli existují i rakety schopné ničit geostacionární družice, které se pohybují ve výšce přibližně 30 tisíc km?

avatar
petr.svetr Datum: 06.08.2015 Čas: 18:33

Rozumím ,já jenom jestli je to cenově stejné (tedy rakety s přibližnými technickými daty) ,protože podle těch videí co jsou dole to rusové točej klikama a amíci maj na vše automatiku-samozřejmě to neni výroba atd,ale jen mi to zarazilo jak to tak v těch továrnách chodí.

avatar
Charlie Datum: 06.08.2015 Čas: 18:05

petr.svetr: to je jako kdybyste se zeptal "kolik stojí auto, na typu nezáleží".

Ale kupříkladu cituji "cena jedné 5V28 se ke konci 80. let pohybovala okolo 8 milionů korun", řeč je PLŘS komplexu S-200 Vega, dislokovaného toho času v rámci 71. plrb na Klondajku.

avatar
petr.svetr Datum: 06.08.2015 Čas: 17:21

Jen taková otázečka mimo téma,kolik stojí ruské rakety ? na typu nezáleží,děkuji

avatar
Charlie Datum: 06.08.2015 Čas: 14:00

Tak ono to svojí určení zase takovej nesmysl není - SAM střely mají HE hlavici s poměrně velkým nožstvím trhaviny a proti měkkým cílům, ajkým jsou moderní lodě, se uplatní i ty střepiny (zejména když pomyslíme na to množství citlivých antén a dalšího vybavení, které může taková rakety očesat). Napadat hladinové cíle uměly tuším už střely řady T (a u nich to bylo navíc podpořeno možností nést nukleární hlavici).

Rimr71: proč rozíl v tolerancích? Švajcarský hodinky se taky montujou ručně a ty jsou sara přesný. Navíc - finálová montáž jednotlivých celků a ukládání rakety do kontejneru zrovna moc přesnosti nevyžaduje, ty robotický vozíky, který to vozí po jednotlivejch montážních pracovištích jsou spíš taková zbytečná machrovina, stejnou činnost by obstaral jeden člověk, co by to tlačil ručně a nemusel by mít ani tolik majáčků :)

Oni nám vlastně Raytheoni toho moc neukázali, vlastně jen jak vozí jednotlivé díly nebo celé rakety a že je pomocí těch vozíčků zasunují do kontejnerů. U Rusa se člvoěk podíval i na systém vychylování tahu a jak montují konec rakety na její tělo (zasunout a pak mrtě šroubů). Čistota je v obou halách porovnatelná, akorát amíci si potrpí na bílou, Rus je barevnější (což mě osobně je sympatičtější, dělat v tom nechutně bílým prostředí musí bejt hroznej záhul, v práci už mám plný zuby šedivý).

avatar
Shania Datum: 06.08.2015 Čas: 13:10

Air_Force: SM-2 se taky dá použít proti hladinovým cílům.

avatar
RiMr71 Datum: 06.08.2015 Čas: 13:02

...a aby nedošlo k mýlce - Leonov je samozřejmě frajer a hluboce si ho vážím.

avatar
RiMr71 Datum: 06.08.2015 Čas: 13:00

...Ten rozdílná úroveň vybavení a zjevně i toleranci je zajímavá...
Mě kdysi "zaujalo" toto video:
https://www.youtube.com/watch?v=TrGgDEPAlB8

ALe samozřejmě, spadnout může komukoliv cokoliv. Ale nějak mám pocit, že když se věci dělají pečlivě a odborně, tak je ta šance na "ránu" menší...

A k tématu - ty celkové částky za výzbroj této kategorie jsou ve srovnání (nejen) s naším rozpočtem celkom šalené...

avatar
Air_Force Datum: 06.08.2015 Čas: 12:23

Dávat PVO střelám protilodní schopnosti je zajímavej přístup. Vim, že SM-1 tohle uměly, jestli SM-2 nevím, ale každopádně protilodní střely typicky nesou jinej druh bojový hlavice.

Šachování s výzbrojí zrovna neuleví, jestli kromě SM-6 ponese ještě taky SM-3, SM-2, ESSM, VL-ASROC, Tomahawky a perspektivně LRASM.
Harpoony většinou tahaj ve vlastních OZ, takže místo ve VLS nezabíraj (i když teda jdou umístit i tam).

arr