Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Námořní testy elektromagnetických zbraní v roce 2016

Datum přidání 11.04.2014    Rubrika rubrika: Události     komentáře 34 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké námořnictvo US Navy v roce 2016 vstoupí doslova a do písmene do nové éry námořního válčení. V roce 2016 poprvé američtí námořníci na palubě lodě USNS Millinocket JHSV (Joint High Speed Vessel) otestují elektromagnetický kanón.

Foto: Testovací projektil vystřelený z EM kanónu. Všimněte si ionizovaného vzduchu za projektilem a také stlačeného vzduchu před projektilem. / US Navy

Foto: Testovací projektil vystřelený z EM zbraně. Všimněte si ionizovaného vzduchu za projektilem a stlačeného vzduchu před projektilem. / US Navy

 

Pro testování byla na první pohled poněkud překvapivě vybrána transportní a zásobovací loď kategorie JHSV. Výhodou lodí JHSV je ale modulární konstrukce a především obrovský a snadno dostupný nákladový prostor.

 

Elektromagnetický (EM) kanón potřebuje ke svém fungování obrovské množství elektrické energie. Právě nákladový prostor JHSV se zdá ideální k zástavbě výkonných generátorů elektrické energie a veškerého příslušenství.

 

EM zbraně slibují mnoho výhod. Jednou z nich je i obrovská univerzálnost použití. EM zbraně dokáží působit proti lodím, cílům na pevnině, ale i proti vrtulníkům, letadlům a dokonce proti raketám (i balistickým). EM zbraň navíc funguje jako kanón (přímá střelba) nebo jako dělo (nepřímá střelba).

 

Univerzálnost použití zajišťuje obrovská rychlost vystřeného projektilu. Současné teoretické návrhy počítají s urychlováním projektilů až na rychlost 36 000 km/h (Mach 30). Od tak výkonných EM zbraní nás ještě ale dělí minimálně dekáda (či dekády) vývoje. Obrovským problémem je například vznikající horká plazma při výstřelu, která má devastující vliv na stěny hlavně.

 

V první fázi chce americké námořnictvo vyzkoušet méně výkonné EM zbraně. Loď JHSV otestuje EM kanón schopný střílet projektily o hmotnost 10,43 kilogramů rychlostí Mach 7 (8350 km/h na úrovni moře). Dostřel je až 160 kilometrů.

 

Video: EM kanón v akci. / YouTube

 

Testovaný projektil zasahuje cíl s energii 32 MJ. Pro představu, tunový objekt pohybující se rychlostí 160 km/h má energii 1 MJ.

 

„Elektromagnetické zbraně představují neuvěřitelné nové ofenzivní možnosti pro americké námořnictvo,“ řekl kontradmirál Bryant Fuller, hlavní inženýr námořnictva. "Tato funkce nám umožní efektivně čelit široké škále hrozeb za relativně nízkou cenu, při udržení lodí a námořníků bezpečnější tím, že odstraníme nutnost obsluhovat vysoce-explozivní zbraně."

 

Kontradmirál Bryant Fuller připomněl jeden důležitý fakt. Munice do EM zbraní neobsahuje žádnou výbušninu ani jiné chemické látky. Cíl je ničen samotnou kinetickou energii při nárazu. Obrovsky se tak zjednodušuje a zlevňuje manipulace s municí a zvyšuje se bezpečnost a odolnost lodě.

 

Cena speciálně tvarovaného náboje pro EM kanón se odhaduje na 25 000 dolarů. Ceny řízených střel se přitom mohou pohybovat od 500 000 do 1,5 milionu dolarů. Na palubu tak není problém umístit stovky projektilů pro EM zbraně.

 

Nízká cena má doslova a do písmena strategický význam. Za pouhých 25 000 dolarů dokáže EM kanon ničit nejmodernější rakety v hodnotách statisíců nebo dokonce milionů dolarů. Vlastník EM zbraní tak získává obrovskou ekonomickou výhodu nad protivníkem.

 

Zdroj: Reuters

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Hitman Datum: 17.05.2014 Čas: 07:59

Můj názor je že jedinej problém railgunu je materiál kontaktů (kolejnic) ta izolace na vysoký teploty a velký tlaky se používá naprosto běžně v každém státě kde znají elektrickou energii (například zhášecí komory vypínačů pro energetiku).

Energie 32MJ odpovídá 8,8kW/h, pokud budu chtít střílet šest ran za minutu tak krát 600 = 5,280MW. To platí pro 100% účinost, kámoš co si hraje s coilganem se dostal na účinnost 4%, přičemž předpokládam že jakýkoliv vojenský výzkum na tom bude podstatně. Takže účinnost dejme tomu 10%. takže 52,8MW zdroj pro jedno dělo s 6 ranama za minutu. To je tak odhadem 25tun nafty na hodinu provozu běžného diselagregátu a tedy i děla.

Vcelku žádnej problém, takže pochybuju že to nevlastní kdejakej stát, akorát se s tim nikdo nechlubí tak jako USA :-)

avatar
Vrata Datum: 16.04.2014 Čas: 21:10

vojacek v zaloze: co se tyce zasahu lodi na 100 km souhlasim. Za dobu letu projektilu dejme tomu 1-2min urazi valecna lod dejme tomu 1km. Pokud by lod trochu manevrovala, tezko se do ni nerizena strela trefi. Jina by ovsem byla situace, pokud by se strelu podarilo udelat manevrujici a rizenou.
V protiraketove obrane nemusite mit tak docela pravdu. Jednak, dnes je (asi) spousta hlavic stale jeste balisticka a neschopna manevrovani. Druhak, pokud se podari udelat hlavice raket manevrujici, pak by v principu melo byt mozno udelat i manevrujici projektil z railgunu (jiste, nevim lze-li vyresit vliv obrovskeho zrychleni pri vystrelu railgunu ktere neni u rakety). V protiraketove obrane jsou tu 2 velke potencialni vyhody railgunu:
1. cena projektilu ve srovnani s raketou a antiraketou.
2. je tam potencialni moznost (viz. clanek) udelit vystrelem az 1. kosmickou rychlost (ca 29 000 km/h), coz je v podstate maximalni rozumna rychlost pro ICBM (s vyssi rychlosti ICBM se totiz hlavice odpali dale od Zeme a doba letu k cili kolem zakrivene Zeme se prodluzuje misto aby se zkracovala - v extremu, pokud by jste dosahl tusim 2. kosmicke rychlosti, hlavice by od Zeme odletla a v podstate by se nevratila, pri dosazeni 3. kosmicke rychlosti by vyletla ze Slunecni soustavy). Pokud jsem dobre pochopil, rychlost antirakety je limitujici prvek raket protiraketove obrany takze obrovska rychlost strely z railgunu radove shodna s rychlosti cile muze protiraketove obrane znacne pomoci.

avatar
vojáček v záloze Datum: 16.04.2014 Čas: 20:25

Smyslem použití zbraňe způsobí nějakému plavidlu, bylo a je:
1) umožnit vniknutí vody do lodního trupu
2) ničit vybavení a posádku lodi

Střela bez výbušné náplně musí mít (relativně vzato) omezený účinek ve srovnání s projektilem výbušným. Jednoduchá střela může lodí proletět a za určitých okoností může mít, jako střela z ochuzeného uranu, sekundární zápalný efekt. Ale pro velké moderní lodě se složitými trupy, rozdělenými do velkého množství vzájemně vodotěsně oddělených oddělení by bylo třeba udělat takových otvorů obrovské množství. Takové množství vyžaduje spíše delší, než kratší čas a loď vybavená dělem schopným střelby na 100 a více kilometrů určitě nebude mít na moři klidnou plavbu. Výbušný projektil má jiný úkol. Má proniknout do vnitřního prostoru lodě a explodovat. Explozí se dosahuje většího ničícího účinku. Jsou ničeny přepážky, stroje a zařízení a usmrcováni lidé.

Aby zbraň používající jednoduchý projektil mohla překonat a vyřadit z výzbroje klasické námořní dělo s výbušnými střelami, musela by být schopna zasahovat cíl s mimořádnou přesností. Řekněme, co druhá střela, to zásah. Bude EM dělo schopno zasahovat pohyblivý hladinový cíl s takovou přesností na 100 nebo 150 kilometrů? Osobně o tom pochybuji, pokud nedojde ke koncentraci více děl na malém prostoru kvůli palbě salvami a na to žádná loď nemá dost velký prostor v trupu. Zdroj energie by musel být obrovský. Spíše mi to připadá jako další zbrojařský mega-tunel, po tunelu se strategickou protiraketovou obranou a interceptory, které nefungují. A představa, že bude možné zasahovat neřízeným projektilem rychle se pohybující raketové střely, zvláště ty manévrující, ta je podle mého názoru zcela mimo jakýkoli smysl pro realitu - jsou to pohádky pro děti.

avatar
MarcusMaximusVictus Datum: 16.04.2014 Čas: 13:20

shal
je mi jasne že railgun je "mokrý sen" pre účtovníkov US army a politikov ktorí horko ťažko ospravedlňujú tú horu dolárov pre armádu, aj že projektil je nezastaviteľný, aj že črepiny narobia riadnu paseku na živej sile (KOLT) no podľa toho čo som zatiaľ
o tejto technológii zistil na základe verejných info. dosť pochybujem o kadencií 6-10 rán/min. ono sa to časom určite zlepší no dovtedy moja skepsa trvá.

A nemôžem sa zbaviť dojmu že sa svojim spôsobom vraciame o pár storočí do minulosti kde po sebe lode striedali kusy železa, ktorými si čiste kinetickou energiou prerážali paluby a trup.
(ale to len tak medzi rečou :) )

avatar
jenikdavid Datum: 16.04.2014 Čas: 00:05

Velice by mne zajímala přesnost střelby na 160 km. A držím palce, že se co nejdříve podaří vyřešit zahřívání hlavně, aby byla možná smysluplná kadence.

avatar
KOLT Datum: 15.04.2014 Čas: 23:09

shal: přesně tak. Navíc je třeba vzít v úvahu, že krom vlastního projektilu dojde ke spolupůsobení tepelné energie, která vznikne přeměnou z kinetické ve chvíli nárazu. A nezapomínat na hromady "střepin", které vzniknou z proražených palub, příček a samotného trupu.

avatar
shal Datum: 15.04.2014 Čas: 20:29

MarcusMaximusVictus: Možná jedna střela z railgunu nebude mít takový účinek jako řízená raketa, ale za 100x menší cenu můžeš cíl zaplavit salvou nezastavitelných projektilů

avatar
shal Datum: 15.04.2014 Čas: 20:24

MarcusMaximusVictus: Za cenu pár desítek či stovek tisíc dolarů. Jedna střela Harpoon stojí 1.2 milonů dolarů a lze sestřelit.

avatar
shal Datum: 15.04.2014 Čas: 20:20

MarcusMaximusVictus: A teď si představ, že takových 50cm dír do toho křižníku vystřelíš za minutu 6 nebo 10, na desítky kilometrů a žádná protiraketová obrana to nezastaví.

avatar
MarcusMaximusVictus Datum: 14.04.2014 Čas: 12:13

Charlie
Niekde som čítal že by mal byť projektil zhotovený z bližšie nešpecifikovaného druhu legovanej ocele, o hmotnosti by som len špekuloval...

To porovnanie energií projektilov je zaujímavé ale treba zohľadniť aj cenu, každý vypálený projektil si možno predstaviť ako zväzok bankoviek vyhodených von oknom a klasická munícia je v porovnaní s muníciou pre railgun-y mnohonásobne drahšia.

Použitie railgun-ov v PVO je určite to "pravé orechové" ale čo sa týka inštalovaním na lode a používaných proti lodiam či pozemným cieľom som skeptický. Na 100km urobíte 50 cm dieru skrz na skrz do dajme tomu krížniku, no a? pokiaľ nezasiahnete citlivé miesto (ako už bolo spomínané) muničný sklad, strojovňu a pod. nič závažného sa de facto nedeje alebo sa mýlim?

avatar
Adanedhel Datum: 14.04.2014 Čas: 09:10

Nicméně vývoj jde velmi rychle dopředu, musíme si uvědomit že k výkonům dnešních děl a a pušek to trvalo dejme tomu od poloviny 15. století do druhé poloviny 19. století přibližně 400 let , a rakety se používají dejme tomu 150 let a jaký pokrok nás zaskočil v minulých 70 - 40 letech. Mám za to, že za nějakých 20 - 30 let už tyto zbraně budou novou královnou bojišť a to kdekoli.

avatar
Vrata Datum: 14.04.2014 Čas: 09:05

Jeste dodavam ke svemu poslednimu prispevku ze nepochybuji ze railgun je slibna technologie ale jeho vyuziti bych videl v nejblizsi dobe hlavne v protiraketove obrane.

avatar
Vrata Datum: 14.04.2014 Čas: 09:00

to KOLT: mate zcela pravdu. Ja jsem jen chtel dat do relace energie trhavin s energiemi kinetickymi.
Nepochybuji, ze dotycny projektil by mel na bodovy cil jako je tank naprosto devastujici ucinek ale mam tendenci pochybovat o jeho ucinku treba na vetsi namorni lod - jednak by asi proletel a i kdyby neproletel, tak ucinek cca 7kg TNT neni zas tak moc (ledaze by byl natolik presny, ze by zasahl klicove prvky lodi). Bezna protilodni strela (treba Harpoon) ma cca 200 kg trhaviny. Abychom se dostali na takovouto energii v kinetice, musel by naboj byt cca 30x tezsi nebo 4x rychlejsi (coz je dle clanku horni mez technlogie) a 2x tezsi.
Navic, ja jsem mel podle dalsich clanku dojem, ze dotycne delo chteji pouzit i k ostrelovani plosnych cilu na pevnine - tam by energie 7kg TNT byla dostacujici ale problem by asi byl prave ten smerovy ucinek do zeme misto do okoli, jak jiz prede mnou rekl Charlie.

avatar
Adanedhel Datum: 14.04.2014 Čas: 09:00

Tak jak charlie říká, teď je ta energie špičkového kanonu a railgunu přibližně stejná. ale na druhou stranu má railgun každopádně větší dostřel a stabilitu projektilu. Další nesporná výhoda je, že tyto projektily jsou bez explozivní náplně, čili pokud zbraň dostane zásah, nemělo by dojít k druhotným explozím, které jsou většinou za potopením lodě a smrtí posádky. Mně by ale zajímalo, co se bude dít, když projektil zasáhne kondenzátory ve chvíli "nabíjení" jestli ten následný zkrat, výbuch elektřiny či jak to nazvat nebude stejně devastující. Ví tu o tom někdo něco víc ?

avatar
Charlie Datum: 14.04.2014 Čas: 08:39

Docela by mě zajímala hmotnost toho projektilu a jeho materiál. Ony totiž ty hodnoty jsou impozantní, ale když si člověk dá tu práci a přepočítá si je, tak zjistí, že 120mm Rheinmetall dokáže vypálit APFSDS projektil rychlostí 1750m/s, což je nějakých 6300km/h - to není úplně málo. Penetrátor má hmotnost 22,3kg, což nám dává úsťovou energii nějakých 34MJ (snad jsem to spočítal dobře), a když to porovnáme s tím co chtějí amíci testovat na lodi, tak zjistíme, že vlastně až taková hitparáda ten railgun není :P

Praktické testy tohohle kanonu budou tedy znamenat pokrok spíš konstrukci (vliv slaného prostředí na materiály, střelba z pohyblivé platformy, nároky na kontrukci plavidla) než nějaký pokrok v ofenzivních možnostech, ten přinesou až děla, schopná pálit stabilně vysokými kadencemi projektily s rychlostí někde kolem Mach15.

Druhá věc je, že ne vždy jsou chodné kinetickou energií působící projektily, potřebujeme i další náboje (kazetové, tříštivé, termobarické, HE penetrátory s programovatelným zapalovačem) a tady bude uříšek jejich výroba (projektilem při výstřelu protéká obrovský proud, což bude klást nároky na konstrukci zapalovačů a těla střel).

Co se týče úvah o coilgunech - jejich největším problémem je velká délka (proto se taky výzkum elektromagnetických děl ubírá cestou railgunů), což nám nevadí u katapultu na lodi, ale u tanku je to zásadní problém.

arr