TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

NATO očima Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu

Datum přidání 04.12.2012    Rubrika rubrika: Události     komentáře 11 komentářů    autor autor: Ctirad Sviták

Obraz Severoatlantické aliance se v očích obyvatel Ruské federace pomalu zlepšuje, pořád je ale velmi negativní. Od roku 2009 do počátku letošního roku se počet Rusů, kteří ji nechápou jako nepřítele, zvýšil o pět procent a počet jejích zásadních odpůrců o osm procent naopak klesl.  Přesto ji stále více jak polovina Rusů vnímá záporně. Největší počet odpůrců aliance je přitom mezi lidmi v předdůchodovém věku, ale negativně se na alianci dívá i 40 % mladých lidí. Naopak jen 13 % Rusů vnímá NATO kladně.

Kreml

Foto: Moskevský Kreml / Wikipedia

 

Rusové a NATO - statistické údaje

S odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění to uvedl zpravodajský internetový server rus.postimees.ee. Jak server dále napsal, možná překvapivě nejpozitivněji je aliance vnímána stoupenci strany Jednotné Rusko současného ruského prezidenta Vladimíra Putina, mezi nimiž má šestnáctiprocentní podporu.

 

Většinově kladný názor nemají na NATO ani mladí Rusové či zdejší podnikatelé. Pozitivně se k Severoatlantické alianci staví jen pětina z nich. Naopak, možná také překvapivě, vysloveně negativní názor na NATO má jen 59 % voličů Komunistické strany Ruské federace. Názor, že smyslem existence NATO je agrese proti jiným zemím vyslovilo 24 % a že jeho účelem je „zadržovat Rusko a Čínu“ sedmnáct procent ze všech dotázaných.

 

Ruská armáda hrozí Finsku

Letošní letní návštěva náčelníka ruského generálního štábu generála Makarova ve Finsku přitom ukázala, že se Rusko nevzdalo snahy ovlivňovat rozhodování jiných zemí o tom, zda do Severoatlantické aliance vstoupí či nikoliv. Informoval o tom ruskojazyčný zpravodajský server  fontanka.fi.

 

Jak tento server napsal, snažil se Makarov ovlivnit úvahy finských politiků o případném vstupu země do NATO příslibem, že Moskva stáhne ze společné hranice všechny své vojáky. Současně však Finsko varoval, že ruský přístup k této otázce by se zásadně změnil, pokud by Finsko do aliance vstoupilo. A ostře kritizoval také současnou spolupráci finské armády se Severoatlantickou aliancí.

 

NATOFoto: Členské státy Severoatlantické aliance / Wikipedia

 

Makarovovo varování před vstupem Finska do aliance zazněla v Helsinkách přesto, že vztah samotných Finů k Severoatlantické alianci je poměrně vlažný. Průzkum veřejného mínění, provedený letos v létě finskou televizní stanicí Nelonen ukázal, že vstup do NATO by podpořilo jen 20 procent obyvatel této severské země a naopak 60 % z nich je proti tomuto kroku.

 

Snaha generála Makarova nepřímo ovlivnit finskou bezpečnostní politiku však vyvolala v zemi silnou negativní reakci jak mezi politiky, tak ve veřejnosti. Jak fontanka.fi informovala s odvoláním na finský zpravodajský server Yle, například zdejší ministerstvo obrany vydalo prohlášení, ve kterém se mimo jiné uvádí, že „Finsko bude přijímat rozhodnutí o svém vztahu k NATO samostatně.“  

 

A následný průzkum veřejného mínění ukázal, že 24 % Finů si myslí, že nejlepší reakcí na jeho slova by bylo zintensivnění spolupráce jejich země s NATO. Naopak 6 % Finů vyslovilo názor, že by kvůli Rusku bylo lepší vztahy s aliancí omezit.

 

Ukrajina, Moldávie a Gruzie členy Severoatlantické aliance?

Pokud jde o země bývalého Sovětského svazu, vedle Litvy, Lotyšska a Estonska, které již jsou členy Severoatlantické aliance, je vstup do NATO čas od času politickým tématem na Ukrajině, v Moldávii a Gruzii. V prvních dvou jmenovaných zemích má však jen velmi malou podporu.

 

Například na Ukrajině bylo letos v létě proti takovémuto rozhodnutí 65 % obyvatel a naopak jen něco málo přes 12 % Ukrajinců by s tímto krokem souhlasilo. To je o tři procenta méně, než při obdobném výzkumu, provedeném letos na jaře. S odvoláním na výsledky průzkumu veřejného to uvedl zpravodajský server podrobnosti.ua.

 

Jak v této souvislosti uvedl zpravodajský server donbas.ua, většina odpůrců tohoto kroku nezná mechanismy fungování NATO. Tito lidé se současně obávají toho, že by v případě členství byla Ukrajina zatažena do vojenských operací aliance. Přes 46 % z nich je přesvědčeno, že NATO představuje „agresivní imperialistický blok“.  

 

ISAFFoto: Vojáci jednotek NATO během mise v Afghánistánu / Wikipedia

 

Podobně negativní postoj vůči NATO má i většina obyvatel Moldávie. Podle informací ruského zpravodajského serveru rbc.ru z průzkumu veřejného mínění, který v zemi proběhl letos v listopadu, vyplývá, že 54,5 % Moldavanů je proti vstupu Moldávie do Severoatlantické aliance. Tento krok by naopak podpořilo jen 17 % z nich. Převažujícím názorem v této zemi je, že by se Moldávie měla stát neutrálním státem.

 

O něco větším sympatiím se Severoatlantická aliance, zřejmě vzhledem k napjatým vztahům mezi zdejší politickou elitou a Moskvou, těší v Gruzii. I zde však podpora vstupu do NATO v poslední době zřetelně poklesla. Napsal to gruzínský internetový server georgiamonitor.org s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění z konce letošního léta.

 

Jak tento server uvádí, více jak polovina Gruzínců si myslí, že NATO je „obranný blok“ a jen 12 % z nich ho naopak považuje za „agresivní vojenské uskupení.“ V pohledu na další otázky však Gruzínci k NATO již tak vstřícní nejsou.

 

Například jen 33 % obyvatel této země si myslí, že Gruzie a NATO mají stejné zájmy a 32 % z nich je přesvědčeno o opaku. Šedesát procent Gruzínců je také proti tomu, aby se jejich vojáci účastnili mezinárodních misí pod hlavičkou aliance, například v Iráku nebo Afghánistánu. Velkou podporu ve veřejnosti nemá ani případné rozmístění vojenských základen NATO na gruzínském území.

 

Jak georgiamonitor.org zdůrazňuje, výzkum ukázal, že zásadní prioritou pro Gruzínce je opětovné získání kontroly nad separatistickými územími Abcházie a Jižní Osetie. Drtivá většina z nich, celkem 83 %, toto upřednostňuje před vstupem do Severoatlantické aliance, pokud by si museli vybrat mezi jedním z těchto dvou kroků.

 

Jak server dodává, takovéto dilema by přitom při žádosti o vstup do NATO před gruzínskými politiky velmi pravděpodobně vyvstalo, neboť na obou územích tvoří většinu ruskojazyčné obyvatelstvo a Moskva již uznala jejich nezávislost.

 

Zdroj: RBC, donbass.ua, Podrobnosti, Fontanka, rus.postimees, georgiamonitor

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Václav Datum: 07.12.2012 Čas: 14:11

No docela rusy chápu s jejich postojem k NATO. Po tom co jim USA a NATO slíbilo v 90 letech, že se nebude NATO rozšiřovat dále na východ a pak se udělal pravý opak. Do NATO bylo přijaté i Pobaltí a to už bylo na rusy moc... Teď ještě do toho PRO a máme tady docela výbušnou směs, která je velmi nebezpečná. Putin není Jelcin a nenechá si to líbit. A kromě toho nejsou už 90 léta, kdy Rusko bylo na kolenou. V současné době EU a USA jsou ekonomicky mírně řečeno na kolenou a Rusko je na tom mnohem lépe. Je nutné USA poslat někam. EU zachrání v současné době pouze ekonomická spolupráce s Ruskem a Čínou jinak končíme a zavíráme krám!

avatar
Coffin Corner Datum: 05.12.2012 Čas: 11:19

Bark: Hezky shrnuto.
+1

avatar
ctirad sviták Datum: 05.12.2012 Čas: 11:02

to left: co máte na mysli trěmi mylnými představami o NATO, vytvořenými výhradně západními médii???:-)

Jinak obecně k Gruzii:
osobní pohled: mám obecně absolutně daleko k jakémukoliv rasismu...nicméně za šest let trvalého pobytu v SSSR (studium na vysoké škole) a další roky častých novinářských návštěv této oblasti jsem se nejnepříjemněji cítil ve společnosti Gruzínců a Azerbajdžánců...

historicky: je to zvláštní a nevím zda je to jen náhoda, každopádně gruzie poskytla světu ve dvacátém století dvě z největších politických zrůd - Stalina a Beriju. Důležitější z pohledu případného jejího členství ale je, že voliči v této zemi do jejího čela permanetně generují ultranacionalisty, připravené kdykoliv a jakýmikoliv prostředky pošlapávat práva národnostních menšin - ať už jde o někdejšího prezidenta tétp země Gamsachurdiu, či současného prezidenta Saakšviliho (mimochodem, záběry jak v rozhovoru s BBc žvýká svoji kravatu vypovídají o jeho duchovnu).

obecně: jestliže je jedním z proklamovaných stavebních kamenů euroatlantické politiky právo národů na sebeurčení, pak by měl Západ podpořit toto právo u Abchazů a Jihoosetinců stejně, jako ho podporoval u národů Pobaltí. Existence těchto republik v područí Gruzii je totiž důsledkem stejné Stalinovy diktatury...

avatar
Argonaut Datum: 05.12.2012 Čas: 09:09

Nedávno vydalo SIPRI poměrně zajímavé video (komentář Juliana Coopera ), týkající se ambicí Ruska v oblasti modernizace armády a http://youtu.be/Qk54-0cO74s Jak sám popisuje, Rusko se v současné době opírá (svůj velmocenský status) o jaderné zbraně (jadernou triádu) a je si samo moc dobře vědomo, že jeho konvenční síly jsou na mizerné úrovni (vážným varováním byl konflikt v Gruzii). Vzhledem k potenciálním hrozbám (včetně NATO) v arkitckých oblastech, na dálném východě, Kavkaze, čelí opravdové výzvě, jak adekvátně reagovat modernizací své armády.

avatar
Left Datum: 05.12.2012 Čas: 00:31

Je potřeba zdůraznit, že se Gruzie, alespoň tedy její představitelé, usilovně snaží o vstup do NATO. Zatímco všechy země omezují počty vojáků v misi ISAF v Afghanistánu, Gruzie počet nasazených vojáků zdvonásobila z 800 na 1600.
Opravdu mě také vadí ty naprosto milné představy o NATO vytvořené výhradně západními médii.

avatar
cejkis Datum: 04.12.2012 Čas: 22:33

Z mé vlastní analýzy vyplývá, že dalšími bojištěmi bude poušť Blízkého východu a dále arktické oblasti. Bílá kniha AČR se přímo vymezuje proti arktickým oblastem. Dle mého úsudku je to chyba.

Při nakupování zbraní a výstroje by měl být brán v potaz větší rozsah teplot.

avatar
Dip Datum: 04.12.2012 Čas: 21:47

Mě hlavně zaráží fakt, co si ruští generálové mohou dovolit. Tohle je věc politiky, vojáci jen slouží.

avatar
Petr Datum: 04.12.2012 Čas: 21:03

Aniž bych chtěl jakkoliv zpochybňovat význam NATO....historie prokázala, že v dobách "velkého průseru" je stejně aktuální profit (politický, válečný, ekonomický...) nad jakékoliv pakty a smlouvy. Bohužel

avatar
Ondřej Lacina Datum: 04.12.2012 Čas: 19:53

Osobně pro vstup Ukrajiny, Moldávie a Gruzie do NATO rozhodně nejsem z mnoha, mnoha důvodů. Naopak Finsko (stejně tak i Švédsko) bych v NATO uvítal. Jejich připojení k NATO by bylo značné posílení aliance jak vojensky, tak i politicky nebo geograficky. Jejich kladný postoj k neutralitě ale samozřejmě chápu ;)

avatar
bark Datum: 04.12.2012 Čas: 18:38

ADM - to je složité. Za Romanovců bylo Finsko carskou gubernií a poměrně dlouhou dobu společné historie jen tak nevymažete. Vliv Vámi zmiňovaných válek je paradoxní - Finové jsou na svůj úspěch v té první velice hrdí - a nevidí v Rusech nějakého ďábelského a opovržedníhodného nepřítele. To mají možná v povaze Češ pod traumatem roku 1968i, ale rozhodně ne oni.

Jinak docela dlouhá léta za Železné opony těžili ze svého výsadního postavení sovětského *okna do Evropy* a v podstatě na tom i stála velká část jejich obchodu a ekonomiky, včetně výzbroje armády. Časy se sice změnily, ale ty vazby jsou tu pořád a budete se divit, oni s Ruskem problém žádný zásadní nemají. Ten problém je nyní spíše na ruské straně a je dost pochopitelný. Asi se Finům výroky ruského politika nelíbily, ale na druhé straně z toho žádný horror nedělají.

Ono se bude v Helsinkách dost rozvažovat, zda přímý vstup do NATO stojí za nadstandardní vztahy s Ruskem a zda nebude nadále lépe pro ně těžit ze zájmu o ně z obou stran - jak NATO, tak Ruska. Finové hloupí nejsou a vyvozovat z této slovní přestřelky nějaké dalekosáhlé závěry nelze. Víceméně se dá předpokládat nějaká ta demarše, ale jinak vše zůstane při starém - jak jim to zřejmě nejvíc vyhovuje.

avatar
ADM Datum: 04.12.2012 Čas: 17:32

Rusům očividně nestačilo to, co předvedlo Finsko v Zimních válkách. Proč se bílá populace pořád a neustále maže z map mezi sebou, když nepřítel je úplně někde jinde...

arr