Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Letecká technika

Navigační boj: Obranné a útočné protinavigační zbraně

Datum přidání 14.12.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 3 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Určení přesné polohy a času je naprosto nezbytným předpokladem pro využití moderních zbraňových systémů. Přesnou polohu a čas ozbrojeným složkám zpravidla poskytují družice, které obíhají okolo planety Země. Hlavní cíl "protinavigačních zbraní "představuje narušení činnosti nepřátelských družicových polohových systémů.

Foto: Kosmická loď Dragon; ilustrační foto / NASA

Foto: Kosmická loď Dragon; ilustrační foto / NASA 

 

Ozbrojené síly členských států NATO včetně České republiky zpravidla využívají americký družicový polohový systém GPS (Global Positioning System). Systém GPS tvoří 24 aktivních a sedm záložních družic, jež se nachází 20 200 km nad zemským povrchem.

 

Komerčně dostupná zařízení schopná přijímat civilní signál GPS dokáží určit polohu s přesností na 2,93 m. Vojenský šifrovaný signál využívá desetkrát více čipů než ten civilní, a proto dosahuje přesnosti okolo 30 cm.


Omezování přístupu k informacím z GPS (případně jiného navigačního systému) se postupně stává součástí ozbrojených konfliktů. Protinavigační zbraně se zaměřují buď na rušení, nebo na imitaci družicového signálu.

 

Úspěšné nasazení takových zbraní může vést v civilním prostředí k ohrožení života a nepřímým škodám, ve vojenském prostředí k rušení navádění přesných zbraní a k problémům s velením a řízením boje.


Příklady protinavigačních zbraní

Vysílání rušivého signálu na stejné frekvenci jako GPS způsobuje výpadky či úplné přerušení příjmu informací.


Anglický termín spoofing označuje cílenou manipulaci s daty. Stávající signál může být pomocí spoofingu pozměněn tak, aby se k nepříteli dostaly nepřesné informace o času a poloze. Druhou možností, jak lze protivníka oklamat, představuje přesměrování správného GPS signálu z jiného místa. Přijímací zařízení tento signál považuje za správný a chybné informace následně zpracovává a předává dál.


Repeating neboli opakování využívá záznam skutečného satelitního signálu, který je vysílán s časovým posunem a/nebo s vyšším výkonem. To vede k předání nesprávných údajů o času a poloze.   


Meaconing je snaha ošálit nepřítele vysláním uměle vytvořeného falešného družicového signálu. K oklamání protivníka je zapotřebí sledovací zařízení a simulátor GPS signálu. Největší výzvou pro úspěšné provedení meaconingu představuje vytvoření přesvědčivé simulace signálu v reálném čase. Technické detaily vojenských kódů jsou totiž obvykle neznámé.


Ochranná opatření

Všichni příslušníci ozbrojených sil, jež využívají přijímače GPS signálu, by si měli soustavně zlepšovat své znalosti o družicových polohových systémech. Jejich povědomí o rizicích civilních GPS zařízeních a nezašifrovaných vojenských přijímačů je potřeba zvýšit.


Do budoucna se počítá se zavedením vojenského signálu zvaného M-Code. Byl navržen takovým způsobem, aby nemohl být rušen nepřátelskými systémy, čímž zajistí bezpečný a stabilní přístup k GPS.

 

M-Code bude vysílán na frekvenci 5115 MHz a tento signál budou moci přijímat pouze speciálně uzpůsobené přijímače. Díky možnosti geograficky omezeného využití se intenzita signálu může zvýšit o 20 dB. Jeho síla v předem určené oblasti tak vzroste až stonásobně. K přerušení takového signálu by bylo nutné sestrojit mnohem větší a silnější rušiče než jaké v současné době existují.  

 

Video: Navigační válka podle kanadské armády. / YouTube


Další možností, jak se bránit protinavigačním zbraním, představují antény se schopností potlačovat rušivé signály, které přicházejí zespodu nebo z malé výšky. Technicky méně náročné řešení v podobě kovových kroužků umožňuje potlačovat signál přicházející k přijímači GPS pod vodorovným úhlem. Další způsob ochrany poskytují vícenásobné antény, jejichž elektronická řídící jednotka dokáže detekovat směr odkud přichází rušivý signál, jenž je posléze ignorován.  


K budoucím ochranným prostředkům by také mohly patřit antény typu „beam steering”, které jsou schopné sledovat signál pouze z určitých družic. Signál přicházející z jiného směru není přijímán nebo je potlačován. V současné době dochází k testování této technologie.


Dnes patří k nejlepším, ale také k nejdražším, ochranným opatřením multisenzorová technologie. Její výhoda spočívá ve využívání jak informací z družicového polohového systému, tak i z dalších samostatně pracujících zařízení (inerciální navigační systém, mapování terénu, atd.). Multisenzorovou technologii můžeme najít v některých vojenských letounech, plavidlech ale i přesných zbraních.  


Navigační systémy jsou důležité pro civilní i vojenské účely ve všech zemích světa. GPS se stal poměrně levnou a dostupnou službou. Obzvláště jeho civilní uživatelé mohou být ale snadno oklamáni. Jednoduchá rušící a simulační zařízení se dají jednoduše koupit nebo objednat.

 

Protinavigační zbraně proto získávají stále větší význam. Vojáci, kteří využívají GPS ke zjištění času a polohy, by tak měli projít zvláštním výcvikem. V případě výpadku GPS se nakonec může hodit i schopnost najít svou polohu na klasické mapě a orientovat se podle ní.  


Zdroje: Truppendienst, Military Embedded Systems


Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
sokol.vojtech@gmail.com Datum: 15.12.2017 Čas: 09:46

RiMr71: ac se to nezda, je to tak spravne. GPS signal je kodovany pomoci CDMA, kde chip znamena neco jineho, nez na co jsou lidi zvykli (integrovany obvod), viz https://en.wikipedia.org/wiki/Chip_(CDMA)

avatar
RiMr71 Datum: 14.12.2017 Čas: 17:17

"Komerčně dostupná zařízení schopná přijímat civilní signál GPS dokáží určit polohu s přesností na 2,93 m. Vojenský šifrovaný signál využívá desetkrát více čipů než ten civilní, a proto dosahuje přesnosti okolo 30 cm."

...taky to jen mě přijde jako "latina" z iDnesu? "10x víc čipů"?

avatar
RiMr71 Datum: 14.12.2017 Čas: 17:11

...proboha co u tohoto tématu dělá snímek soukromé zásobovací lodě?

arr