Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Ruční protitankové zbraně Dynamit Nobel Defence pro Armádu ČR

Záměr České republiky modernizovat portfolio ... Více

Letecká technika

Navigační boj: Obranné a útočné protinavigační zbraně

Datum přidání 14.12.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 3 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Určení přesné polohy a času je naprosto nezbytným předpokladem pro využití moderních zbraňových systémů. Přesnou polohu a čas ozbrojeným složkám zpravidla poskytují družice, které obíhají okolo planety Země. Hlavní cíl "protinavigačních zbraní "představuje narušení činnosti nepřátelských družicových polohových systémů.

Foto: Kosmická loď Dragon; ilustrační foto / NASA

Foto: Kosmická loď Dragon; ilustrační foto / NASA 

 

Ozbrojené síly členských států NATO včetně České republiky zpravidla využívají americký družicový polohový systém GPS (Global Positioning System). Systém GPS tvoří 24 aktivních a sedm záložních družic, jež se nachází 20 200 km nad zemským povrchem.

 

Komerčně dostupná zařízení schopná přijímat civilní signál GPS dokáží určit polohu s přesností na 2,93 m. Vojenský šifrovaný signál využívá desetkrát více čipů než ten civilní, a proto dosahuje přesnosti okolo 30 cm.


Omezování přístupu k informacím z GPS (případně jiného navigačního systému) se postupně stává součástí ozbrojených konfliktů. Protinavigační zbraně se zaměřují buď na rušení, nebo na imitaci družicového signálu.

 

Úspěšné nasazení takových zbraní může vést v civilním prostředí k ohrožení života a nepřímým škodám, ve vojenském prostředí k rušení navádění přesných zbraní a k problémům s velením a řízením boje.


Příklady protinavigačních zbraní

Vysílání rušivého signálu na stejné frekvenci jako GPS způsobuje výpadky či úplné přerušení příjmu informací.


Anglický termín spoofing označuje cílenou manipulaci s daty. Stávající signál může být pomocí spoofingu pozměněn tak, aby se k nepříteli dostaly nepřesné informace o času a poloze. Druhou možností, jak lze protivníka oklamat, představuje přesměrování správného GPS signálu z jiného místa. Přijímací zařízení tento signál považuje za správný a chybné informace následně zpracovává a předává dál.


Repeating neboli opakování využívá záznam skutečného satelitního signálu, který je vysílán s časovým posunem a/nebo s vyšším výkonem. To vede k předání nesprávných údajů o času a poloze.   


Meaconing je snaha ošálit nepřítele vysláním uměle vytvořeného falešného družicového signálu. K oklamání protivníka je zapotřebí sledovací zařízení a simulátor GPS signálu. Největší výzvou pro úspěšné provedení meaconingu představuje vytvoření přesvědčivé simulace signálu v reálném čase. Technické detaily vojenských kódů jsou totiž obvykle neznámé.


Ochranná opatření

Všichni příslušníci ozbrojených sil, jež využívají přijímače GPS signálu, by si měli soustavně zlepšovat své znalosti o družicových polohových systémech. Jejich povědomí o rizicích civilních GPS zařízeních a nezašifrovaných vojenských přijímačů je potřeba zvýšit.


Do budoucna se počítá se zavedením vojenského signálu zvaného M-Code. Byl navržen takovým způsobem, aby nemohl být rušen nepřátelskými systémy, čímž zajistí bezpečný a stabilní přístup k GPS.

 

M-Code bude vysílán na frekvenci 5115 MHz a tento signál budou moci přijímat pouze speciálně uzpůsobené přijímače. Díky možnosti geograficky omezeného využití se intenzita signálu může zvýšit o 20 dB. Jeho síla v předem určené oblasti tak vzroste až stonásobně. K přerušení takového signálu by bylo nutné sestrojit mnohem větší a silnější rušiče než jaké v současné době existují.  

 

Video: Navigační válka podle kanadské armády. / YouTube


Další možností, jak se bránit protinavigačním zbraním, představují antény se schopností potlačovat rušivé signály, které přicházejí zespodu nebo z malé výšky. Technicky méně náročné řešení v podobě kovových kroužků umožňuje potlačovat signál přicházející k přijímači GPS pod vodorovným úhlem. Další způsob ochrany poskytují vícenásobné antény, jejichž elektronická řídící jednotka dokáže detekovat směr odkud přichází rušivý signál, jenž je posléze ignorován.  


K budoucím ochranným prostředkům by také mohly patřit antény typu „beam steering”, které jsou schopné sledovat signál pouze z určitých družic. Signál přicházející z jiného směru není přijímán nebo je potlačován. V současné době dochází k testování této technologie.


Dnes patří k nejlepším, ale také k nejdražším, ochranným opatřením multisenzorová technologie. Její výhoda spočívá ve využívání jak informací z družicového polohového systému, tak i z dalších samostatně pracujících zařízení (inerciální navigační systém, mapování terénu, atd.). Multisenzorovou technologii můžeme najít v některých vojenských letounech, plavidlech ale i přesných zbraních.  


Navigační systémy jsou důležité pro civilní i vojenské účely ve všech zemích světa. GPS se stal poměrně levnou a dostupnou službou. Obzvláště jeho civilní uživatelé mohou být ale snadno oklamáni. Jednoduchá rušící a simulační zařízení se dají jednoduše koupit nebo objednat.

 

Protinavigační zbraně proto získávají stále větší význam. Vojáci, kteří využívají GPS ke zjištění času a polohy, by tak měli projít zvláštním výcvikem. V případě výpadku GPS se nakonec může hodit i schopnost najít svou polohu na klasické mapě a orientovat se podle ní.  


Zdroje: Truppendienst, Military Embedded Systems


Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
sokol.vojtech@gmail.com Datum: 15.12.2017 Čas: 09:46

RiMr71: ac se to nezda, je to tak spravne. GPS signal je kodovany pomoci CDMA, kde chip znamena neco jineho, nez na co jsou lidi zvykli (integrovany obvod), viz https://en.wikipedia.org/wiki/Chip_(CDMA)

avatar
RiMr71 Datum: 14.12.2017 Čas: 17:17

"Komerčně dostupná zařízení schopná přijímat civilní signál GPS dokáží určit polohu s přesností na 2,93 m. Vojenský šifrovaný signál využívá desetkrát více čipů než ten civilní, a proto dosahuje přesnosti okolo 30 cm."

...taky to jen mě přijde jako "latina" z iDnesu? "10x víc čipů"?

avatar
RiMr71 Datum: 14.12.2017 Čas: 17:11

...proboha co u tohoto tématu dělá snímek soukromé zásobovací lodě?

arr