Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

NÁZOR: Dohady o vrtulnících odhalují hlubší chaos

Datum přidání 23.08.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 72 komentářů    autor autor: Jana Černochová

Způsob, jakým probíhá obměna vrtulníkového letectva u Armády České republiky, sleduji s obavami a nejistotou. Obojí ještě prohloubil článek v listu E15 s titulkem Nové vrtulníky se nad očekávání prodraží, může to být až 20 miliard. Než se ovšem dostanu k článku, chtěla bych zabrousit do nedávné historie, která může být možná trochu „úřednická“, ale dle mého soudu je naprosto klíčová.

Mi-24 / Zdeněk Koza

Foto: Mi-24 Vzdušných sil Armády České republiky; ilustrační foto / Zdeněk Koza

 

27. listopadu 2013 schválila vláda premiéra Rusnoka usnesením číslo 888 materiál s názvem Koncepce rozvoje dopravního a vrtulníkového letectva s výhledem do roku 2025 a zároveň ministru obrany uložila „předložit vládě do 31. ledna 2014 návrh dalšího postupu ve věci části obměny letadlového parku dopravního a vrtulníkového letectva.“


Nepamatuji si, že bychom nějaký takový materiál na výboru pro obranu v loňském roce probírali (netrvala bych ani přesně na dodržení data, protože to bylo v době, kdy stávající pan ministr přebíral funkci). Jediná zmínka o tom, že se něco připravuje, se dá nalézt v odpovědi na žádost podle zákona 106/1999 o svobodném přístupu k informacím z 2. června 2014, kde je žadateli ministerstvem obrany sděleno, že nemůže dostat požadované dokumenty, protože se připravují mimo jiné právě dle usnesení vlády číslo 888.


Mohu se jen dohadovat, jestli ministr obrany Martin Stropnický naplnil požadavek vlády a nějaký ucelený materiál, který by reagoval na schválenou koncepci, v daném termínu předložil. Ne, že bychom se s reprezentanty ministerstva obrany jako poslanci o vrtulníkovém a dopravním letectvu nebavili, nicméně v zásadě jsme byli vždy odkazováni na to, že probíhá sondování, nikoli akviziční proces a především na Koncepci výstavby Armády ČR, které se připravuje od přelomu roku 2012/2013 a snad už konečně spatří letos na podzim světlo světa a které má být odpovědí na všechny zvídavé otázky.


Z toho, co se o koncepci dozvídám, ovšem nemám pocit, že dostaneme detailní odpověď na to, jak má vrtulníkové letectvo vypadat. Jestliže slýchám o záměrech znovu zvážit pořízení bitevních vrtulníků, pak by se s tím měl ministr nějakým způsobem koncepčně vypořádat, protože předchozí materiály s něčím takovým nepočítaly.


Abych byla chápána správně, nechci hodnotit operační nasazování a technicko-taktické aspekty pořizovaných vrtulníků. Nepřísluší mi to a nebudu si hrát na to, že protože jsem několikrát vojenským vrtulníkem letěla, můžu rozhodovat o užití. Ani nezastávám názor, že se rozhodnutí nemohou v případě potřeby měnit, ale musí se tak dít holisticky, to znamená nekoukat na dílek, ale na celek.


Jsem politička a mým zájmem je dlouhodobost, promyšlenost a tedy efektivnost jednotlivých kroků státní správy i samosprávy, která je mi – vzhledem k tomu, že jsem starostka - blízká. Právě proto se dělají koncepce, které mají přežívat politické cykly a výměny úředníků či vojáků na funkcích a popisovat jednotlivé dílky skládanky. Koncepce sice mohou být měněny, ale nikoli zapomenuty, jak se obávám, stalo se zmiňovanou koncepcí dopravního a vrtulníkového letectva. Pak totiž hrozí chaos, jehož svědky jsme nyní.


Koncepce z roku 2013 jasně popisovala vizi dopravního a vrtulníkového letectva a zároveň vzájemné doplňování jednotlivých částeček. Dostala první velkou trhlinu letos, když vláda na žádost ministra obrany schválila, že všechny vrtulníky W3-A projdou generální opravou, namísto postupného útlumu a následné náhrady lehkými/středními víceúčelovými vrtulníky, jejichž provoz je efektivnější. W3-A Sokol tak zůstanou minimálně pro dalších deset let zachovány.


Druhou trhlinou je to, co sledujeme nyní s požadavkem na pořízení víceúčelového vrtulníku. Ani si nechci představovat, jak se na Českou republiku dívají zahraniční vlády (a to nemluvím o firmách), které byly osloveny oficiálním dopisem s žádostí o informace, když sledují myšlenkovou ekvilibristiku v této oblasti od schválení koncepce v roce 2013 až po článek v E15, který přijde s konkrétními daty ještě dřív, než – jestli se nemýlím – vyprší termín pro odpověď.


Jestliže požadavek na dodání informací měl být podkladem pro zahájení debaty na úrovni vláda-vláda, pak bych doporučovala opatrnost, protože vzhledem k dosavadnímu vývoji to bude spíš blamáž, než důstojný proces.


Ráda bych viděla ucelený harmonogram, včetně předpokládaného operačního užití a nákladovosti v průběhu životního cyklu u vrtulníkového letectva. Jinými slovy, jsem přesvědčena, že tak obrovské investice si zaslouží ucelený a daty podložený materiál, který (znovu) koncepčně popíše, kam vrtulníkové letectvo směřuje a ukončí nastoupenou salámovou metodu.


Koncepce z roku 2013, kterou připravovali vojáci, předpokládá, že bude měněna, tak nechť je změněna, nebo i zrušena, ale formálním a oficiálním aktem, nikoli pokoutně náhlou amnézií.


V současnosti ona salámová metoda směřuje k následujícímu: k deseti středním vrtulníkům W3-A Sokol přibude dvanáct víceúčelových (středních) vrtulníků, které mohou plnit stejně jako Sokoly transportní a záchranné funkce, ale navíc budou „po zuby“ vyzbrojeny tak, aby „nahradily“ bitevní vrtulníky Mi-24/35 (to, že nahradit bitevní vrtulník může jenom bitevní vrtulník, ponechávám nyní stranou).


Ministerstvo si ovšem nechá otevřená vrátka, takže stále ještě může za pár let rozhodnout o pořízení vrtulníku bitevního. To by ovšem bylo asi lepší rozhodnout hned, ne v blízké budoucnosti, protože pokud by rozhodnutí znělo „ano“, pak je zbytečné za vysoké náklady nyní „po zuby“ ozbrojovat dvanáct víceúčelových vrtulníků a tolik transportních nebude zapotřebí, když bude k dispozici deset Sokolů a zůstává stávající počet Mi-17/171, jejichž obměna by měla být zahájená po roce 2020.


Mimochodem, Mi-17 jsou sice těžší, ale stále se jedná o střední víceúčelový vrtulník (na okraj, doufám, že se již nyní připravuje projektový tým, specifikace a dokumentace, protože výběr bude trvat minimálně sedm let, tak aby se to zase nehonilo na poslední chvíli).


Současný průběh, kdy se neustále mění zadání, žongluje se s typy vrtulníků, jejich operačním určením, výzbrojí a vybavením, je velice nešťastný a pochybuji, že se v něm vyznají i ti, kteří jej mají řídit.


Příkladem je „překvapení“ z ceny Američany nabízených vrtulníků UH-1Y Venom, o kterém dramaticky hovoří text v E15. Za „holý“ vrtulník s dvouletou logistickou podporou (což je u Američanů v podobných případech standard) chtějí necelých osm miliard korun, přičemž dovybavení, které chce české ministerstvo, by mohlo celkem stát až dvacet miliard. Tyto peníze nejsou ovšem v žádných výhledech ministerstva. Zdá se, že se někde stala chyba (a upřímně, divím se překvapení, protože tyto vrtulníky a takto vybavené tolik stojí, což bylo jasné od počátku).


Zkrátka, skládanka, která měla na konci dávat nějaký smysl, se rozpadla obsahově i finančně a akutně hrozí, že dohadování bude trvat tak dlouho, že buď se vše pozdrží, nebo nakonec bude mít vrtulníkové letectvo od různých výrobců trochu, ale ve výsledku to vlastně bude totéž.


Znovu hrozí, že ministerstvo nebude schopné utratit naplánované finance až se – stejně jako v minulosti – ministerstvo financí rozhodne, že když je neutrácí, tak je asi nepotřebuje a sebere je.


Nyní se zdá, že peněz je hodně a že je vůle armádě přidávat, což má mojí naprostou podporu. Je nutné tohoto okna příležitosti využít a konkrétními činy armádu posilovat, nikoli jenom neustále zkoušet různé cestičky, zda to vyjde, či nikoli a v důsledku oddalovat jednotlivé akvizice. Ale hlavně je důležité přijmout rozhodnutí, udržet jej a převzít za něj odpovědnost, což by měl konečně učinit ministr obrany.


Mgr. Jana Černochová, poslankyně Parlamentu České republiky, členka výboru pro obranu


Zdroj: E15, iDnes

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
youda Datum: 29.10.2015 Čas: 09:52

jsk1: proč by se měli pro kiristapána kupovat Stingery když už máme RBS70 z prakticky stejné kategorie a plánuje se další nákup? Co se týká ATGM radši bych byl za další Spike, už vzhledem k tomu žě je jsou namontovány na Pandurech a Poláci s Němci mají tuším ty samé.

avatar
jsk1 Datum: 24.09.2015 Čas: 08:59

Pokud chceme rychle a efektivně zvýšit bojovou sílu naší armády vzhledem k předpokládanému nepříteli, t.j. Rusku musíme se při velmi omezeném rozpočtu soustředit především an protitankové a protiletadlové zbraně. Tím nemyslím, že hned musíme nakupovat Patrioty, ale třeba takové Stringery výrazně omezí možnosti nepřítele provádět přesné údery (je omezen na větší výšky a to vyžaduje PGM, což je ruská labina). Dále protitankové zbraně: vzhledem k tomu, že máme jen 30 T72M4, je třeba posílit protitankovou obranu! Např. množství Javelinů úplně mění podmínky hry..kdyby je měla Ukrajina, tak to tam vypadá jinak!
ALe z vrtulníků je větší vývar, to je jasné...

avatar
TF_HU Datum: 09.09.2015 Čas: 11:05

Když se budeme bavit o ideálním stavu...nebudou na to peníze, takže se bavíme o maximu za minimální peníze tak aby to splnilo úkoly jež vychází z nějakého zadání, že?

avatar
TF_HU Datum: 09.09.2015 Čas: 10:38

Trochu jsem nepochopil kam míří, jako že vojáci neví co chtějí, nebo že nákupčí na ministerstvu někoho blbě oslovili?

avatar
CerVus Datum: 26.08.2015 Čas: 19:01

Proto říkám, že každá větší zakázka v posledních 20ti letech je jeden velký tunel.

avatar
cejkis Datum: 26.08.2015 Čas: 18:46

K výše uvedenému článku paní poslankyně bych doplnil pro ilustraci fakt, že akvizice MO pokračují v původním duchu. Vždy se ta správná společnost dozví, co bude AČR požadovat a zřídí si výhradní zastoupení v ČR.
Správnou společností pro stroje CASA byl Omnipol. Správnou společností pro pistole Glock je MPI, správnou společností pro Pandury je Excalibur.

Nyní se zdá, že se někde v pozadí rodí business s vrtulníky. Až AČR vyrukuje s tím, co opravdu chce, bude již zasmluvněno výhradní zastoupení. Chápu zájem o Venom, jako exit strategii při vymanění se z tohto vlivu. Nicméně LOM chce mít práci a naplnit původní důvody, proč byly Mi171 dodány z Ruska holé. Rovněž modernizace strojů Sokol bude také zajímavé sledovat, přes koho bude celá trasakce zrealizována. Obdobnou scénu můžeme vidět u pásových obrněných vozidel. Výhradní zastoupení pro ASCOD má Excalibur. Vzhledem k faktu, že značná část lidí, kteří odešli z MO či VOP pracuje v Excalibur, můžeme se nad výběrem BVP jen usmívat. Mimochodem původní BMP1 určené k přestavbě na Šakal, které Ex získal ze skandinávské země, již prodal.

Pro člověka jako je paní poslankyně mohou tanečky kolem nákupu vypadat prapodivně. Nicméně takhle to přesně vypadá, když se po švejkovsku dělá akvizice na MO. Nejde o AČR, jde o peníze.

avatar
kazd Datum: 26.08.2015 Čas: 14:30

Úmyslně sem občas dávám nějaký spíše ekonomický příspěvek a to v reakci na některé komentáře, které vyvolávají dojem snědeného krámu, nemožnosti financování atd.

"Ministerstvu financí se ve středu podařil husarský kousek - prodalo investorům dluhopisy v hodnotě 3,75 miliard korun se záporným výnosem. Ten byl sice opravdu miniaturní, protože dosáhl hodnoty minus jedné tisíciny procenta, nicméně je to podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala poprvé v historii, co byli investoři ochotni české vládě při nákupu jejích obligací platit."

avatar
skelet Datum: 25.08.2015 Čas: 19:40

Flash666: víš to správně, ale já se bavím o ceně za modernizaci. Nikoliv o tom, kdo to platil.

A109 je bezpochyby velmi obratný stroj, ale tato vlastnost je v podpůrné verzi kompenzována miniaturní výzbrojí.

Mimochodem s podobnou výzbrojí jako má HAL Dhruv byl odzkoušen a certifikován W-3 Sokol. Mám pocit, že se jmenoval Huzar :)
Z indické nabídky by byla zajímavá HAL LCH

avatar
Mrakoplaš Datum: 25.08.2015 Čas: 18:54

CerVus- To není moc pravda- vrtulníky často musejí využívat teréních nerovností, při boji už při svém vzniku. Neb by se ve té víšce i lépe trefovala ,než když dokáže zapadnout za kopec,stromy.(plus miniginem v ráži 7.92 a granátometem 40mm by se špatně útočilo ze dvou kiláků.-a v evropě by to bylo proti motorizovaným jednotkám VS. Prosicených PVO docela sebevražda.-takže tam sice(ve Vietnamu) lítali podle potřeby víš než na hranici teréních nerovnostích. Ale také né extrémně vysoko. Apač třeba jinak ani bojovat proti tankům VS neměl než se krýt za překážkami a střílet hellfire. (stejně tak kupodivu bitevník A-10) . Coé se týče MI-24 tak to je sice veliké ale je kupodivu docela obratné a hodně rychlé. Při modernizaci(třeba od izraelců ti s tím mjí zkušenosti) by nám hezkých pár let vydreli, za menší cenu než nákup nových. Naavíc by se dal ten prostor pro výsadek při modernizaci využít pro operátora dronů. Na průzkum a možná třeba i navádění z poza překážek čímž by se získala vlastnost kterou mají zatím jen nejmodernější apače a to za menší cenu :D ) Augusta má dle mě hodně problému a byla by hloupost jí kupovat- je to spíš pseudobitevník bez pořádné ochrany který vzešel z civilního stroje tudíž nemá tak zálohované nebo robustní systémy jako by byl plně ovjenský či vycházel z jiného armádního typu.. jako pravý bitevní vrtulník= má daleko horší možnost přežití. když se dostane do střetu a zasáhne jí zbloudilá střela.

avatar
CerVus Datum: 25.08.2015 Čas: 12:33

No protože to je vlastně EC145 s 15% nižší cenou.

avatar
semtam Datum: 25.08.2015 Čas: 12:17

stirling

Asi určitě k tomu nedojde (nákup HAL Dhruv/Rudra). Na vašem místě bych se strojů vzniklých mimo Evropu nebál. Spousta hlavních segmentů stroje je beztak evropské výroby. Mimochodem civilní verzi HAL Dhruv inzeruje IAI a samotná izraelská armáda tento typ vrtulníků zavedla. A celkově má vrtulník dost dobrý odbyt.

avatar
HonzaH Datum: 25.08.2015 Čas: 12:12

Mimochodem, když už se tu načalo téma bezobslužných věží a velkorážových kanonů. Umí Pandur působit proti vzdušným cílům? Myslím tím, že některý z jeho senzorů zaměří např. vrtulník a střelecký počítač je schopen řízené palby?

avatar
HonzaH Datum: 25.08.2015 Čas: 12:10

Stirling: No, něco podobného jsem chtěl napsat. Každopádně, pokud v současnosti armáda neví úplně přesně kam se chce profilovat, bylo by naopak hloupé nakupovat tak specializovanou věc, jako jsou čistě bitevní vrtulníky. Pokud tedy je nutná náhrada části strojů, tak je lehký až střední univerzální vrtulník ideální, protože pro ten se najde uplatnění téměř vždy ať je koncepce jakákoli.
A hned brát v úvahu i to, že by třeba mohl být zájem o to ty vrtulníky do budoucna vyzbrojit. Mít tu možnost, ale třeba ji hned nevyužít a neutratit miliardy za výzbroj, která by pak z vrtulníku udělala takovou ozbrojenou holku pro všechno, která vlastně není třeba.
Jinak doufám, že lidé, kteří za nákupem a výběrem stojí nejsou úplní trotli a minimálně alespoň tuší, k čemu a proč vrtulníky koupit a podle toho budou vypsané podmínky výběrka.

avatar
stirling Datum: 25.08.2015 Čas: 11:44

Ohledně vrtulníků to vypadá opravdu jako velice neprofesionální, ale třeba se vše obrátí. Já jsem rád, že se po dlouhé době začíná karta obracet a investuje se aspoň trochu. Naše armáda potřebuje podle mě primárně modernizovat (vystavět) kvalitní PVO, dělostřelectvo a bvp - to by měla být priorita a vrtulníky bych tomu podřídil. Prostě nemůžeme mít vše a myslím, že v současné době je to prostě drahá sranda.
Za mě vybrat levnější moderní stroj, který do budoucna dokáže nahradit většinu vrtulníků co máme (mimo mi24 - s tím se musíme rozloučit), hlavně ať je to spolehlivé a co nejméně nákladné na provoz - nosnost výzbroje a odolnost bych dal jen jako pomocná kritéria. Určitě nic exotického takže evropa či usa.

avatar
Huskyman Datum: 25.08.2015 Čas: 11:23

kazd - mě to jako obrovské číslo nepřijde, je to třeba jako obrat 10 velkých nemocnic
a ten odkaz na Škodu a jejich personální náklady cca 20mld - nechce semi hledat kolik to bude u AČR, jen hrubýmn odhadem to bude jen o něco málo míň (superhrubá průměrná mzda + související náklady * 25tis)

arr