Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

NÁZOR: Proč F-35 není pro Českou republiku nejlepší volbou

Datum přidání 12.09.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 139 komentářů    autor autor: Milan Vašíček

Má Česká republika uvažovat o stíhačkách F-35 Lightning II? Opravdu se vyplatí kupovat velmi drahé a složité F-35 nebo její úkoly zvládnou mnohem lépe bezpilotní stroje?

Foto: F-35 Lightning II / Public Domain

 

Hledá se protivník

Současná tendence bojiště je rozřeďování bojových sil na kontaktu, nejen při asymetrickém boji. Rozřeďování sil je ještě patrnější při symetrickém boji. Na budoucím bojišti se protivníci budou málem hledat.


Počet „bodáků“ se snižuje a počty k řízení a zabezpečení boje narůstají. Jako příklad jsem svým žákům dával: „My přes Moravské pole obsadíme Vídeň, Rakušané přes Linec Prahu aniž by se bojující vojska střetla. Abychom si zaválčili, budeme muset bitevní pole vykolíkovat, abychom se neminuli.“


Už ne zákopy, ani boj v terénu, ale v urbanizovaném prostředí. Ne boj o území, ale o komunikační a logistická centra. Vždyť z každé vesnice se stane odolný obranný rajón, natož pak boj v městech a v průmyslovém teritoriu.


Z tohoto hlediska jsou pak problematické zbraňové systémy, jako jsou těžké tanky nebo letadla typu F-35.


Máme krásný příklad z konců bitevních polí z bitvy o Singapur. Námořní svaz bitevních lodí Repulse a Prince of Wales byl v 11:13 napaden první ze tří vln bombardérů. Repulse byl zasažen nejprve bombou do hangáru a pak 4 torpédy a v 12:23 se potopil i s 513 námořníky na palubě.


Prince of Wales byl zasažen bombou a 6 torpédy a potopil se v 13:18 i s viceadmirálem Phillipsem a dalšími 326 námořníky na palubě.  Japonci při náletu ztratili pouze 3 bombardéry. Za dvě hodiny nebylo, co řešit. Od té doby skončila úloha bitevních lodí.

 

Složitější neznamená lepší

Co se týče tanků, propočítáte-li si poměr sil, tak na současném bojišti na jeden tank připadá nejméně 6 až 8 protitankových prostředků pěchotních jednotek prvního sledu. To je vidět z bojů v Sýrii, kde tank, zejména v urbanizovaném prostředí, má minimální šanci na přežití, pokud jej nepodporuje pěchota a dělostřelectvo.

 

Když vezmeme v úvahu budoucí možnosti dronů, tak to s tanky bude stejné, jako s bitevní lodi Hood. Silné boční pancéřování ji bylo na nic, když granáty z Bismarku dopadly shora na slabě pancéřovanou palubu.

 

V případě dronů - malé přesné pumy jsou schopny prorazit slábě chráněné horní pancéřování tanků. Moderní přesné letecké pumy mají hmotnost jednotky nebo desítky kilogramů a mohou je nést čím dál menší bezpilotní letadla. 


Stavění čím dále větších tanků je proto slepá ulička a mrhání peněz. Tank nepřežije více než dvě, nanejvýš tři bojová nasazení, když se střetnou ozbrojené síly na stejné úrovni.


To stejné můžeme říci o budoucích letounech, když se uváží síla protivzdušné obrany a její hustota. V minulých střetnutích už 10% ztráty letového personálu narušily bojeschopnost, při 20 % ztrátách nastala naprostá neschopnost bojového nasazení. Nač složité a nákladné F-35, když jejich úlohu mohou splnit bezpilotní prostředky.

 

Zdokonalování zbraňových systémů všichni vidí přes informační technologie a optoelektroniku. Mechanika začíná být podceňována. Tím se ale dosahuje předpokládaný synergický efekt jen zčásti.


Zářným příkladem zpackané mechaniky je bezobslužná zcela nepancéřovaná věž RCWS Pandur II 8×8 AČR. OT Pandur ve sražení s protivníkem na stejné úrovni nemá šanci přežít.  

 

Jak nahradit bojové ztráty bez rozvratu ekonomiky?

Další kritickou skutečností je, že technologická základna prakticky všech států nemá v současnosti takovou okamžitou výrobní kapacitu, aby mohla během krátké doby nahradit vzniklé bojové ztráty a zejména zabezpečit tok munice v potřebné výši.


Ze současných zkušeností lze odvodit, že nejpozději do dvou až třech týdnů budou dostupné zásoby munice všech druhů, dělostřelecké, raketové a letecké, vyčerpány s minimální možností je doplnit v potřebné míře.


To nejsou jen kapacity obranného průmyslu, ale i všeobecné technologické základny jako dodavatelů výchozích surovin, polotovarů a funkčních uzlů. Navíc zbraňové systémy jsou sestavou uzlů mezinárodní globalizované povahy, což komplikuje nejen servis a opravy, ale zejména komplikuje výrobu nových zbraňových kompletů k obnově bojeschopnosti (komu dříve a kolik).


Pouze armády USA a Ruska jsou prakticky ve vojenské technice, zejména ve zbraňových systémech, samostatné. Bez mezinárodně centralizovaného řízení výrobní základny s redukováním na jednotné unifikované typy zbraňových systémů nelze vést válečnou výrobu, ani logisticky zabezpečit vojska.


Obnova bojeschopnosti vojsk bude ekonomicky nákladná a ovlivní výrazně národní ekonomiky. To co se vyzbrojovalo řadu let až desetiletí, bude muset být obnoveno v řádu měsíců, má-li se plně obnovit bojeschopnost vojsk.


Zjednodušeně se dá počítat, že roční investiční výdaje na pořízení vojenské techniky činí cca 1 % HDP.  Za dobu 15 až 20 let, což je v průměru doba života daného typu vojenské techniky, pak na její obnovu do plně bojové kapacity armád by bylo třeba vynaložit do jednoho roku 15 až 20 % HDP.


To by mělo určitě negativní vliv na chod ekonomiky. Např. bylo dopočítáno, že náklady Německa v posledních dvou letech na vedení totální války činily 30 až 40 % HDP.  


Každá z minulých válek ukázala, že generálové se připravovali na minulou válku. V první světové to byl kulomet, v té druhé světové pak tanky a letectvo, co změnily průběh válek. Zdá se, že se spíše připravujeme opakovat druhou světovou, ale jen v „lepším“ technologickém balení.  

 

Shrnutí

Osobně proti samotné a jako takové F-35 nemám nic. Mám námitky proti všem letadlům tohoto typu, jako Suchoj T-50, MiG-35 a podobné čínské J-20, indické či jiné deriváty. Platí pro ně to samé, co pro pozemní vojska - jakmile dojdou zásoby palubní munice, končí jejich bojové mise a smysluplná uplatnitelnost.

 

Při jejich hodnocení je třeba především brát do úvahy základní ekonomický činitel, kterým hodnotíme jakýkoliv projekt či záměr. Je to poměr „cena/výkon. I ve vojenství je to základní parametr, kterým se musí hodnotit přínos jakéhokoliv nově zaváděného systému.

 

V případě F-35 poměr „cena/výkon" je vyloženě pasivní, pokud budeme uvažovat v rámci války „klasickými zbraněmi", ve srovnání s možnostmi dronů jako Predator či Avenger a náklady na jejich pořízení, provoz a účinků v cíli a zejména nulové ztráty na životech.

 

Letectvo nezanedbatelně ovlivní bojovou činnost, ale pořád rozhodující je bojová síla pozemních vojsk.

 

Vývoj a předvádění letadel 5. generace je jen dokazování si, kdo „vyčurá výš". Jde jen o vyhazování peněz do bezedné díry vojenských rozpočtů. Kladné na jejich vývoji je jenom to, že přinášejí nové technologické a vědní poznatky.

 

Autor: Doc. Ing. Milan Vašíček, CSc, plukovník v záloze, který vyučoval na Vojenské akademii, resp. Univerzitě obrany v Brně.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.1 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Henrich7 Datum: 26.09.2016 Čas: 08:33

Ten dotyčný porovnava neporovnateľne. Porovnava súčasný stav s totalnou vojnou,na ktorú dnes okrem 2-3 štátov so silnou ekonomikou nieje pripravený nikto. Dbesne zbrojenie je len na obranu nie na totalnu vojnu. Ale suhlasim že pre také malé štáty ako sú v podstate všetky krajiny V4 je F35 zbytočne drahé lietadlo. Teda ak sa nezmeni účel využitia stíhacieho letectva. Ak by sa letectvo okrem obrany štátu zacalo používať aj na podporu spojencov a zároveň by sa vytvorilo jednotne letectvo V4, aby sa znizili aj náklady jednotlivcov, v tom prípade by to bola schodná cesta.

avatar
crusader Datum: 17.09.2016 Čas: 21:42

lp13, KOLT
znění branného zákona za socialismu rok 1970

BRANNÁ POVINNOST
Oddíl I
Všeobecná ustanovení
§ 5
Osobní rozsah branné povinnosti
(3) Ženy mají odvodní a služební povinnost zpravidla jen v době mimořádných opatření, pokud ji nepřevzaly dobrovolně. Z naléhavých důvodů, zejména není-li počet žen, které dobrovolně vstoupí do vojska, dostatečný, může však vláda Československé socialistické republiky nařízením stanovit, že ženy mají odvodní a služební povinnost i mimo dobu mimořádných opatření.

Takže se to týkalo především války, jinak nebylo potřeba. Takže nevím jestli by soudruzi ženy povolávali, žádná válka nebyla (naštěstí).


Zákon č. 585/2004 Sb.
Zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).
Podle mě zatím platný (je to včetně novely z ledna 2016)
§ 2
Vznik branné povinnosti
(1) Branná povinnost vzniká občanovi ode dne, v němž dosáhne věku 18 let.
(2) Osobě starší 18 let, která nabyla státní občanství České republiky, vzniká branná povinnost ode dne nabytí státního občanství.

O ženách se již nemluví, takže je se na ně vztahuje branná povinnost po dosažení 18 let věku.

avatar
lp13 Datum: 17.09.2016 Čas: 08:27

Kolt, crusader
K té branné povinnosti jsem našel toto, akorát si nejsem jist, jestli je to poslední verze :-)

Zákon

ze dne 14. září 1999

o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon)


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


Část první

Branná povinnost

§ 1

Obsah branné povinnosti

(1) Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen „občan”) připravovat se k obraně státu a osobně se účastnit plnění úkolů ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly”).

(2) Branná povinnost zahrnuje odvodní povinnost, služební povinnost a další povinnosti stanovené tímto zákonem.

(3) Náklady spojené s brannou povinností hradí stát.


§ 2

Rozsah branné povinnosti

(1) Branná povinnost vzniká dnem, v němž občan dosáhne věku 18 let, a zaniká dosažením věku 60 let, pokud nezanikne z důvodů stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.1)

(2) Občané starší 60 let mají brannou povinnost jen tehdy, konají-li mimořádnou službu po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu anebo byla-li jim na jejich žádost doba trvání branné povinnosti prodloužena. Vojáci z povolání mají brannou povinnost do dosažení věku 62 let.

(3) Osoby, které nabyly státní občanství České republiky po dovršení věku 18 let, podléhají branné povinnosti ode dne nabytí tohoto občanství.

(4) Ženám může být uložena jen odvodní povinnost a povinnost k mimořádné službě po dobu válečného stavu, pokud ji nepřevzaly dobrovolně.


Osobně bych se přikláněl k verzi od Crusadra za II. sv. v Anglii + dobrovolnictví se meze nekladou :-) Sice když si vzpomenu na film Periskop nahoru a dolů, má to své úskalí. Ale na druhou stranu to myslím v Norsku neřeší, mají společné ubikace, ale ten zbytek nevím jak mají ošetřen... :-)

avatar
KOLT Datum: 16.09.2016 Čas: 22:12

I na ženy se vztahuje odvodová povinnost (nebo jak se to dneska nazývá). Bylo to scháleno cca před deseti lety, předtím tomu tak nebylo (což nevylučuje, že za socíku ano). Pamatuju si, jak proti tomu protestovaly některé ženské organizace prosazující rovnost mužů a žen a stěžující si, že jsou ženy v menšině v politice a vedení firem. Tuším i jedna ženská politická strana. Nevěděl jsem, jestli se mám smát nebo brečet...

avatar
crusader Datum: 16.09.2016 Čas: 00:33

No blbě jsem to nazval, správně je to branná povinnost. Ta platila i za socialismu a týkala se i žen.
To sice neříká, že by se ženy měly odvádět, ale taky to nevylučuje.
Asi by stejně jako tehdy záleželo na dobrovolnosti, ale kdo ví, při schvalování branného zákona se o tom dost mluvilo.
Třeba by to bylo jako v Anglii za ww2, kdy mladé bezdětné ženy sloužily u pomocných služeb nebo v továrnách či zemědělství
No a možná, že by se naše MO inspirovalo třeba v Izraeli, a ženský by dostaly útočné pušky. Kdo ví co by nějakého chytráka na MO napadlo

avatar
lp13 Datum: 15.09.2016 Čas: 23:17

Crusader.
Máte pravdu, Kolt psal, že by se vozili např. jen čipy než celá raketa, je to logisticky mnohem výhodnější. Já jsem předpokládal komplet výrobu u nás, omlouvám se za pomíchání odpovědí.. :-)
Jste si jist tím odvodem žen za socialismu?

Ten článek jsem také četl, snad jej četli i hlavy k tomu povolané a případně upraví svoji taktiku, počty apod. :-)
Možná proto by bylo vhodné mít kvalitní letectvo, které by pomohlo tento prvotní útok zastavit.
Ale máte naprostou pravdu, jestli jsou sklady úplně prázdné, je to špatně.

Kolt
Pevně doufám, že VB či Německo by se takhle nezachovali, že by neudělali stejnou chybu znovu :-)
S jídlem roste chuť, nejspíš by si to odskákali pak taky

avatar
KOLT Datum: 15.09.2016 Čas: 22:17

Jen v rychlosti, nemám moc času – USA by v případě válečné ekonomiky zvládly vyrábět a dodávat dostatek komponentů pro mnohé své spojence, včetně nás (koneckonců kdo tvrdí, že by VB či Německo skutečně bojovaly, klidně by to mohl odsrat jen bývalé satelity nebo třeba jihovýchod Evropy...).

Přechod k válečné ekonomice je možné řešit mnoha způsoby. Vyvlastnění firem nebo donucení je pracovat na státních zakázkách lze zařídit, ale bývají to až poslední používané způsoby. Prvním jsou peníze, jako obvykle. Upřímně, důležitější v tomto směru je, zda by vláda, parlament a občané byli na jedné lodi. Ano-li, je ekonomika/občané schopná značných výkonů.

Právě značně rozptýlená výroba v malých a středních firmách, což je případ našeho lehkého průmyslu, je velmi špatně zasažitelná dalekonosnými zbraněmi – muselo by jich být enormní množství. Škoda MB je jen projektovna a montovna, nevyrábí se tam téměř nic, vše dovážejí od (sub)dodavatelů. A ti dodávají nejen Škodovce, ale téměř všem světovým automobilkám působícím na evropském trhu (v době debaty o šrotovném jsem ze srandy říkal, že by za něj měli Češi kupovat Volva a Bavoráky... a nebyl to vlastně vtip). Čili výroba součástek kupříkladu níže uváděných palných zbraní by mohla naběhnout v řádu týdnů, kapacit je dostatek. Problém by byl spíš s následnou montáží těžší techniky, protože o většinu těžkého průmyslu jsme přišli :-/

avatar
crusader Datum: 15.09.2016 Čas: 21:56

lp13
No nedávno jsem někde četl vyjádření nějakého amerického generála, že síly rychlé reakce by byly zničené dřív, než by se stihly rozvinout za Odrou. Proto se na posledním summitu rozhodlo o umístění těch 4 praporů přímo v Pobaltí a v Polsku.
Takže divize sil rychlé reakce bude zničená než se rozvine, ale zachrání to 4 prapory mnohonárodnostních sil :-)

Dnes platí odvodní povinnost i pro ženy (ona platila i za socialismu, ale při 200 000 mužích, které bylo možné okamžitě nasadit, nebyla potřeba). V případě válečných odvodů by se zase až tak na fyzické dispozice nekoukalo.

Ty dodávky elektroniky z USA zmiňoval KOLT, vy jste ale reagoval na mojí odpověď na něj.

Ty "obyčejné" věci musí být na skladech ještě před válkou, jinak nebudeme vědět co vyrábět dřív. Bohužel dnes na skladech nejsou :-((

avatar
lp13 Datum: 15.09.2016 Čas: 20:55

Crusader
Předpokládám, že síly rychlé reakce nejsou jediné ozbrojené složky NATO :-)
Pokud jsem správně pochopil jejich smysl, mají zdržovat nepřítele do aktivace ostatních ozbrojených sil NATO, které mají být dostatečné k zastavení nepřítele a umožnění popřípadě mobilizace a převedení ekonomiky do válečného stavu.
Vzhledem k tomu, že velká část států NATO nemá povinnou vojenskou službu, myslí si většina států(politiků), že počty profesionální armády jsou dostatečné k odražení jakéhokoliv nepřítele :-)Nebo si to aspoň myslela :-)

- výroba
Velká část dělníků jsou ženy, plus důchodci apod. Takže ten odvod by nebyl až tak katastrofální, navíc vzhledem k fyzickým dispozicím dnešních odvedenců :-)
Ale jasně, máte pravdu, to číslo by šlo určitě dolů. Ale myslím, že i za II.sv. existovali něco jako zaměstnanci strategických továren, kteří měli vyjímku z odvodu (dokud nebyli nahrazeni...:-)
A navíc, blíží se doba průmyslu 4.0

Tady došlo asi k šumu, já neměl na mysli dodávky techniky, ale plánů, které není problém rozkopírovat mezi všechny spojence.

AMRRAM je brán jako příklad, je to jedna položka z dloooouhého seznamu potřebných věcí. Ale byl vybrán jako vhodný příklad vyspělé(inteligentní) zbraně, kterou by byl schopen náš průmysl vyrobit v rozumném čase, počtu a kvalitě.
Vyrobit běžnou munici, palné zbraně, uniformy, boty zvládneme rychle. Všechny tyto "obyčejné" věci, si jsme schopni zaopatřit bez větších problémů. V případě ohrožení by nás nebrzdily výběrovky a problém peněz.
Tady vidím problém jen v dostatku surovin. Sice po přečtení, kolik je třeba munice na zastřelení jednoho ručníkáře, to bude fuška :-)
A tady vám navíc nahraji na smeč, myslím že od vynalezení kulometu se zjistilo, že vojáci vystřílí více munice, než jsou zbrojovky schopny "on-line" vyrobit a je třeba mít dostatečné zásoby, netuším jak je to v dnešní době... Nevíte někdo?

avatar
crusader Datum: 15.09.2016 Čas: 19:18

lp13
ad síly rychlé reakce - NATOaktual uvádí stav 13 000 mužů, běžně se ale hovoří jen o 5000 mužů.
Myslíte, že zhruba jedna divize (beru ten vyšší počet) navíc něco změní?

avatar
crusader Datum: 15.09.2016 Čas: 19:03

lp13
A kolik z nich je lidí co skutečně něco vyrábí?
Kolik těch lidí by v průmyslu pracovalo po zahájení odvodů do armády v případě napětí?

A nemluvili jsme o boji ale o dodávkách komponentů pro výrobu zbraní pro ČR. Myslíte, že by upřednostnili ČR před dodávkami např pro Velkou Británii nebo Německo?

Nevím, co pořád máte s těmi AMRAAMy, když AČR nemá ani pěchotní zbraně a střelivo pro zmobilizované zálohy (nemyslím AZ, ale odvedené záložníky - tedy jestli bychom byli schopni vůbec provést odvody a zajistit odvedencům alespoň nějaký krátký výcvik).

avatar
lp13 Datum: 15.09.2016 Čas: 17:55

Jesus
Řekl bych, že to si takhle nedokáže asi představit skoro nikdo. Možná dobrý námět na diplomku na nějaké vojenské akademii :-)
Těch potřebných věcí je určitě spousta, takže by se musela nastavit nějaká priorita. Navíc, některé vydrží déle a nemusí se hned nahrazovat (doplňovat).
Díval jsem se na statistický úřad a v průmyslu pracuje cca 1 300 000 lidí, což si myslím, je docela slušné číslo.
Ale položil jste velmi dobrou otázku: "Jak dlouho od zahájení nějakého "nepřátelství" vyhodnotí, že je situace zralá na přechod na válečný stav s tím šíleným dopadem na chod země, který to představuje? "
Na tohle asi tady nikdo nedokáže odpovědět :-)
Jinak by se to asi dalo obejít vyhlášením "výběrovky", schválně dávám do uvozovek. Vezmu seznam firem, seznam věcí, seznam dílů zašlu výkresy na jednotlivé firmy, napíšu šibeniční termín(ne úplně moc :-)), zadám pro firmu relativně zajímavé množství a mám spoustu nabídek. Pak zadám objednávku nehledíc na cenu a pokud možno více firmám v různých koutech republiky. Takhle to dneska firmy běžně dělají(samozřejmě hledí na cenu). Většina součástí vojenské techniky není nijak tajná, navíc málokdo by věděl, jak vlastně vypadá celek, takže bych neměl ani velký strach z vyzrazení něčeho tajného...
Hlavní problém tady toho celého bych viděl, jak napsal Rase v surovinách. Kde nic není ani čert nebere... A to ponecháváme stranou palivo...
Ohledně dokumentace bych až takový strach neměl. Pokud si vezmeme za příklad ten AMRAAM, tak jich existuje několik verzí a neměl by být problém získat dokumentaci nějaké starší, ale stále použitelné verzi. A navíc, lepší když za mě bojuje spojenec než já, ne? :-) To narážím na Crusadra "Myslíte, že by USA zrovna zajímal nějaký malý spojenec ..."

Dostatek času tady na tohle vše by nám mělo zajistit spojenectví v NATO, mobilizační zásoby, hmotné rezervy a jak jsem zmiňoval síly rychlé reakce.

avatar
Todomatch Datum: 15.09.2016 Čas: 14:13

První letová zkouška L-39 NG - živě!

http://1url.cz/jtoLH

avatar
Rase Datum: 15.09.2016 Čas: 10:43

crusadek:
tak ke sjednocení vývoj postupně směřuje. Jednotný tank MCGS (Leopard3, Leclerc2 atd.), sjednocení dělostřelectva na ráži 155mm, tanků na 120mm zatím stačí. V případě nouze by se sjednotila většina techniky, patrně i ruční zbraně atd. Tak jako se sjednotila výroba v USA, kdy by vybrán jeden typ a všechny továrny jej vyráběly (byť si při vývoji konkurovaly - viz Jeep, Sherman atd.).
R-U bylo v podstatě v zázemí, to ale i Německo, Británie a v podstatě i Francie a Rusko (protivník obsadil jen malou část). S pombardováním zázemí počítám, ale i v Německu se za WW2 dařilo udržet a zvýšit zbrojní výrobu i přes neustálé bombardování a útoky.

ps. problém vidím spíš v surovinách. nějakou dobu by asi šlo recyklovat "automobily atd." ale spíš vidím jako problém samotný materiál ze kterého by se zbraně vyráběly - ne stroje nebo výrobní kapacity. To by byl ale problém všech států (nejspíš i Ruska).

avatar
crusader Datum: 15.09.2016 Čas: 09:51

Rase
Jenže celé Rakousko-Uhersko (kromě Haliče, Bukoviny a části východního Slovenska) bylo celou válku v týlu, takže nebyl problém vyrábět, převážet, montovat. Totéž platilo i o Německu (týlová oblast)
Dnes je to jiné, ohrožené jsou i cíle vzdálené stovky (tisíce) kilometrů od fronty

Navíc je otázka, jak moc by fungovala spolupráce uvnitř NATO, zda by jednotlivé státy neupřednostnily dodávky svým ozbrojeným silám na úkor spojenců.
Navíc by se musela provést striktní unifikace, jeden typ tanku, jeden typ útočné pušky, jeden typ dělostřeleckých kompletů, jednotná munice atd. uvnitř NATO

Prostě co nebudeme mít na začátku (nebo co nevyrobíme sami) to mít nebudeme.

arr