TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

NÁZOR: Rusko vs. Visegrád

Datum přidání 15.09.2014    Rubrika rubrika: Události     komentáře 66 komentářů    autor autor: Mgr. Ondrej Rajkovič

V článku Rusko vs. Česká republika autor, Michal Uher, otevřel velmi ožehavé téma o kterém je potřebné hovořit. Jeho příspěvek obsahoval několik velmi zajímavých a hodnotných postřehů. Na to, aby byly prozkoumány do větší hloubky v článku nebyl prostor, protože článek přinášel jiné sdělení. Nyní se zde tento prostor otevírá a je možné se věnovat těmto postřehům a myšlenkám.

Foto: Ploská armáda početně a technicky převyšuje všechny tři zbylé země V4 dohromad; ilustrační foto polské stíhačky F-16D / Jerry Gunner; CC BY 2.0

Foto: Polská armáda početně a technicky převyšuje všechny tři zbylé země V4 dohromady; ilustrační foto - polská stíhačka F-16D / Jerry Gunner; CC BY 2.0 

 

V4 spolupráce s otazníky

Jeden z nejdůležitějších bodů, které Michal Uher nastínil je spolupráce států V4 v případě válečného konfliktu. Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko jsou země blízké sobě navzájem nejen v geografickém smyslu slova, ale také historicky a politicky. Na rozdíl od Rakouska, které sousedí se všemi zeměmi V4 kromě Polska, sdílíme společnou historii  éry socialismu.


Avšak existují zde také prvky, které nás rozdělují. V období mezi 1. a 2. světovou válkou nemělo Československo nejlepší vztahy ani s Maďarskem, ani s Polskem. A současné vztahy Slovenska a Maďarska jsou vše jiné, jen ne to co by se dalo nazvat „vřelými sousedskými vztahy“.


Stejně tak je možné říci, že se Polsko kvůli výdajům a přikládání významu obrany dívá na své sousedy z V4 „přes prsty“. Na druhou stranu se není čemu divit – Polsko má s Ruskem jen tu nejhorší historickou zkušenost a navíc s Ruskem a de facto ruským komplicem Běloruskem sdílí geografickou hranici.


Tato blízkost v současné době slouží jen jako další prvek, který galvanizuje už i tak vyhrocenou situaci. slovensko-maďarské vztahy jsou na druhou stranu obětí toho, jak často je jednotliví politici na obou stranách Dunaje využívají pro zvýšení vlastní popularity. Je ovšem možné se domnívat, že v případě válečného konfliktu by i Ján Slota a Gábor Vona byli schopni najít společnou řeč.

 

Zda by politici z Prahy, Varšavy, Bratislavy a Budapešti dokázali najít společnou řeč i nyní, v době, kdy je potřebné se připravovat, je otázka a dle mého názoru je to i velmi nepravděpodobné.

Nyní můžeme opustit čistě politické kalkulace a úvahy a podívat se na několik praktických možností obrany států V4.

  

Video: Veškeré vodní toky i pohoří stěžují útočníkovi postup.  / Google Maps

 

Směr útoku

Jak bylo nastíněno v předchozím článku, v případě útoku Ruska na země Visegrádské skupiny by útočící vojska musela překonat několik set kilometrů dlouhou vzdálenost. Při překonávání této vzdálenosti by byl jejich postup zpomalován nejen obrannými operacemi vojenských jednotek, ale také profilem terénu, přes který by postupovaly.

 

Východní hranice států V4 je velmi dlouhá a nabízí několik oblastí, přes které je možno proniknout. Na severu se od Baltu táhne polská hranice, která odděluje Polsko od Kaliningradu, Litvy, Běloruska a Ukrajiny.Dále je zde krátká, 98 km dlouhá slovensko-ukrajinská hranice a poté hranice Maďarska a Ukrajiny.

 

Polsko-běloruská, polsko-ukrajinská a také slovensko-ukrajinská hranice jsou charakterizovány velkou variabilitou terénu. Nacházejí se zde nízká a plošně malá pohoří, která vystupují z většinou rovinatého okolí. Tato pohoří nejsou ani neprostupná a ani velmi členitá. Svůj význam však splňují tím, že přirozeně omezují pohyb.


Alespoň pro tankové a mechanizované jednotky. Na jihu se, ale nachází sice krátká, ale téměř plochá hranice Maďarska a Ukrajiny. A právě toto je nejpravděpodobnější místo průniku pro těžké jednotky Ruské federace na území států V4.

 

Prvním problémem zde je stav maďarských ozbrojených sil. Při počtu 17 300 vojáků nejsou nijak velké a kvůli nízkému rozpočtu ani velmi moderně vybavené. Navíc téměř plochý geografický profil Maďarska nenabízí téměřžádné přirozené překážky, až na jednu - Dunaj.


Při přemýšlení o obranných možnostech, které nabízí Dunaj není možné se spoléhat na to, že by Dunaj zastavil ruský postup na dlouhou dobu. Stejně tak je více než jisté, že mosty přes tento evropský veletok by byly primárním cílem výsadkových jednotek a jednotek pro speciální operace.


A není možné zapomenout, že když by se ruské jednotky zastavily až u Dunaje, tak by byly přímo v Budapešti a na severním křídle by se jim otevřel prostor pro průnik na Slovensko. Tolik k pohledu na možnosti průniku z jihu.


Na severu, v Polsku, existují tři hlavní trasy, které je možno využít při postupu z východu. První je pochopitelně Kaliningrad a baltské pobřeží. Zbylé dvě se nacházejí u hranic se Slovenskem. Jedna směřuje od Lvova na Lublin a druhá potom od Lvova na Krakov.


Obě tyto linie postupu jsou odděleny nízkým pohořím. A obě jsou dále na východě přehrazeny řekou Wisla. Dříve nebo později se postup musí zastavit na této překážce – ať již kvůli potřebě přemostit tuto řeku a nebo při využívání těch mostů, které byly obsazeny výsadkáři.

 

Foto: Ruská armáda může nasadit do akce 35 000 výsadkářů s těžkou technikou. Cílem ruských výsadkových jednotek se stanou klíčové místa, jako letiště, mosty přes řeky, sklady pohonných hmot, atd. / Autor: Alexey Matveev, Russian-SalesFoto: Ruská armáda může ze vzduchu vysadit 35 000 výsadkářů s těžkou technikou. Cílem ruských výsadkových jednotek se stanou klíčová místa, jako letiště, mosty přes řeky, sklady pohonných hmot, atd. / Autor: Alexey Matveev, Russian-Sales


Ocelová pěst Ruska – výsadkové jednotky

Dosavadní zaměření pozornosti na výsadkové jednotky není náhodné. Navzdory tomu, že poslední výsadkové operace proběhly v prostředí, kde nebylo téměřžádné ohrožení, nebo velmi minimální, prostředky protivzdušné obrany, není možné zavrhnout tento scénář.


Jak major Zelinka uvedl minulý rok ve svém článku o budoucnosti výsadkových vojsk, který byl publikován na portále On War|On Peace, hlavním ohrožením výsadkových vojsk je fungující a efektivní protivzdušná obrana. V současné době je zajištění obrany vzdušného prostoru států V4 v rukou každého státu.


Je si tedy potřeba položit otázku, zda by každý stát samostatně dokázal zajistit svůj vzdušný prostor a eliminovat tak hrozbu vzdušného výsadku na strategicky důležité cíle. Dle uváděných dat o kapacitách letectva každého jednoho státu a o kapacitách jeho protivzdušné obrany, jistou reálnou šanci má pouze Polsko.


Jeho vzdušné síly jsou v současnosti vyzbrojeny střihacími stroji F-16 a MiG-29. Žádný další stát V4 nepoužívá letouny F-16 a pouze Slovensko má MiG-29. Maďarsko, stejně jako Česká republika disponuje stroji Gripen.


Až na modernizované MiG-29 se jedná o víceúčelové a moderní stroje uzpůsobené k používání moderních střel vzduch-vzduch. I když se slovenské Migy často stávají terčem mnoha vtipů, větší obavy působí pozemní prostředky protivzdušné obrany. Ty jsou, až na české RBS-70 a maďarské Mistraly, sovětské výroby a mají značný věk.


Ovšem technika není vše. Velké pochybnosti přináší myšlenka vzájemné koordinace obrany vzdušného prostoru při kombinovaném použití pozemních prostředků PVO a záchytných stíhačů. Pokud taková koordinace má fungovat potom musí existovat společné komunikační, koordinační a velící procedury a orgány.

 

2K12 KUB

Foto: Při případném útoku se o vítězství rozhodne ve vzduchu. Bohužel protivzdušná obrana zemí V4 se opírá o zastaralé sovětské protiletecké systémy, jako je např. 2K12 KUB. / MO ČR


Odepření přístupu ve vzduchu i na zemi

Obrana vzdušného prostoru ovšem není vše. Je to podstatná část obrany státu jelikož brání plnému využití letecké podpory protivníka a znemožňuje zásobování jednotek vzduchem. Je to také podstatná část strategie odepření přístupu (access denial).


Ostatní části se odehrávají na zemi případně v kyberprostoru. Což přináší do popředí myšlenku Michala Uhera o opevnění jako o obranném prostředku. I když uznávám, že tato myšlenka má svoji historii i tradici v Česku a Slovensku, není možné zapomínat, že se jedná o značně starou myšlenku.


Za stavu, kdy jsou technicky vyspělé armády vybavené přesně naváděnou municí, je možné se dívat na bunkry téměř jako na cvičné terče pro letecké bombardování. V takovém případě je umísťování jednotek do těchto obranných staveb a postavení rovno rozsudku smrti.


Tyto obranné stavby a prostředky je možné využít na doplnění již existujících přírodních překážek. Takto bude možné vytvořit obranné škrtící body, které pomohou eliminovat početní převahu útočníka.


Zde mám na mysli zejména systémy příkopů a zátaras, protitanková a protipěchotní minová pole apod. Stejně tak je potřebné přemýšlet nad zablokováním letišť a dálnic, demolicí mostů a tunelů. Vlastně na jakoukoliv činnost, která zpomalí postup útočníka a poskytne čas na posílení obrany nebo spuštění protiútoku.


Při tom všem je nutné dbát na udržení vlastních komunikačních a zásobovacích tras průchozích a zajištěných. Občas se může a bude zdát, že toto jsou protichůdné požadavky, ale není možné se této podmínce vyhnout.


Závěrem je tedy možné říci, že při obraně krajin střední Evropy bude sehrávat stejně důležitou roli geografický profil této čtveřice států a také to, jak je tyto státy dokáží využít ve svůj prospěch. Neméně důležitým bodem je rozvinutí spolupráce států Visegrádské skupiny, která se bude týkat koordinace obrany vzdušného prostoru.


Krajiny V4 si musí být při uvažování o své obraně vědomy své zranitelnosti, ale nesmí se k této zranitelnosti postavit jako k neměnnému faktu. Právě naopak, musí se co nejvíce snažit využít své silné stránky a použít je k pokrytí slabostí svých sousedů. Jen společným úsilím, důvěrou a dlouhodobou spoluprací se Slovensko, Česko, Polsko i Maďarsko budou moci těšit většímu bezpečí a stabilitě.

 


Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
KOLT Datum: 19.09.2014 Čas: 20:53

Trochu se bojím, aby to nebyl jen průzkum PŘED bojem....

avatar
jenikdavid Datum: 19.09.2014 Čas: 12:56

Vrata:

Ano i toto je samozřejmě možné a Putinovi to zkrátka nevychází...Co se týče sankcí, myslím že to byl logický krok (pro EU a svět přijatelnější a příznačnější než nějaká intervence), tudíž s tím počítal. A co se týče východních oblastí, kdyby tam chtěl najet s tanky, aby "bránil" ty, které ho o to žádali, tak už by to asi udělal...ale neudělal a stále něco hraje...Takže ano, je možné že se mu to celé hroutí, ale nesdílím tento názor. Léta se živil tím, aby předvídal a není to vodkou zlitej střelec naslepo. Takže uvidíme..

avatar
Vrata Datum: 19.09.2014 Čas: 10:26

Mne naopak pripada, ze Putinovi jeho sachy na Ukrajine vubec nevychazi. Rekl bych, ze pocital s vyvolanim povstani na cele jihovychodni Ukrajine a s jejim pripojenim k Rusku (Novorusko). Tim by ziskal pristup ke Krymu, odrizl by Ukrajinu od more a jeste by ziskal primy pristup do Podnestri (jestli se Ukrajina a Moldavsko jednou nastvou, tak Podnestri zablokuji a skonci i tato Rusy ovladana enklava). Vysledkem je naopak v podstate sjednoceni Ukrajiny proti Rusku (snad s vyjimkou casti Donecke a Luhanske oblasti), Dnepropetrovsk se pry stal centrem protiruskeho odporu. Putinovi hosi ovladaji sotva 1/3 Donecke a Luhanske oblasti, kterezto jsou po Krymu nejvice proruske. Putin souhlasil s primerim ve stavajicich frontovych hranicich presto, ze jeho jednotky pomerne drtive postupovaly na zapad a dokonce souhlasil s tim, ze uzemi ovladane povstalci zustane soucasti Ukrajiny (coz je samozrejme otazka). Ziskal do sveho vlivu oblast s prodelecnou tezbou uhli, se 30% podilem duchodcu a s obyvatelstvem, domnivajicim se, ze nastanou Sovetske socialisticke casy plne zamestnanosti a zadne prace a pry casto netusicim, ze v Rusku se takoveto doly zaviraji.
O tom, co bude dalsi Putinuv krok asi skutecne nevi nikdo a to ani CIA (ja se nedomnivam, ze Putin je jejich agent). To je proste dusledek vlady jednoho muze. Predvidat dusevni pochody takoveho jedince/diktatora je obtizne. Co se tyce schopnosti predvidat budoucnost, tak Putinovi zrejme nejen nevysel predpoklad o rozpadu Ukrajiny ale mam dojem, ze ze cteni Konsomolske pravdy ani nevycelt celou radu moznych ekonomickych dusledku zapadnich sankci. A mozna ho ani nenapadlo, ze se k nim zapad odhodla. I jeho sankce na Evropske potraviny mi pripadaji padle na hlavu - to je tak trochu jako kdyby EU zakazalo dovoz Ruskeho plynu.

avatar
jenikdavid Datum: 18.09.2014 Čas: 21:38

Ač nejsem Putinův příznivce, musím mu nechat jednu věc. Se Západem docela slušně mává. Samozřejmě nevidím ani do jeho ani do západního zákulisí, ale působí to na mne dojmem, že nikdo doopravdy přesně a ani vzdáleně neví, jaký bude jeho příští tah. Tipoval bych, že to kromě CIA neví ani jeho nejbližší. Zatím vše, na co se Západ vzmohl jistě nebylo nepředvídatelné a jistě to vzal v potaz. Vsadil bych se, že ať je jeho plán jakýkoliv, tak má promyšleno několik tahů a směrů vývoje dopředu. A také si nemyslím, že by to vše dělal jen kvůli krátkodobému zvýšení jeho obliby v zemi. Navíc se do důchodu jistě nechystá (ani po jeho dalším zvolení..) Tou hlavní otázkou tedy stále zůstává, co je jeho cílem a kam až je opravdu ochoten zajít. Doufám tedy jen, že jeho ambice zůstanou před našimi hranicemi.

avatar
liberal shark Datum: 18.09.2014 Čas: 20:08

Pánové, válka s Ruskem není nutná. Úplně stačí zlikvidovat Putina a jeho mocenskou skupinu Siloviki 2.

avatar
martinius Datum: 18.09.2014 Čas: 19:15

J.Vraja : Velmi dobře napsáno, shrnuto. Souhlasím.

avatar
J.Vraja Datum: 18.09.2014 Čas: 16:23

Pánové,nemohu si pomoci,ale myslím si,že zde vedeme akadamickou otázku,co by kdy by.Myslím si,že Rusko není dnes tak ekonomicky silné aby si mohlo dovolit válčit s Evropu.Může jenom vyhrožovat a záleží na politicích,jak se s tím vypořádají.Pokud by byli u moci R.Regana M. Margaret Thatcherová,tak by si prezident Putin toto vyhrožování jistě odpustil.Může si dovolovat vyhrožovat slabým politikům,jako je ČR.Maďarsko,Bulharsko,Slovensko.Těžko už by si dovolil napadnout Polsko.Velice dobře si pamatuji na prosinec 1980,kdy jsem zůčastnil,dnes už polozapomenuté operace Krkonoše.Kdy tehdejší 2 tankové divize ČSLA v součinnost s dalšími armádami VS mířily na Polsko,ale pak to Brežněv raději odpískal-a přemluvil Jaruzelského aby tu tu špinavou práci raději udělal sám.Nebot by jistě došlo k obrovskému krveprolití-protože poláci,by se jistě bránili a totéž by to bylo i v dnešní době,kdy by mu USA jistě přispěchaly na pomoc.
Další věci je to,že pokud by chtěl Putin napadnout východní Evropu,musel by jisto jistě provést částečnou mobilizaci,což by v dešní době těžko zpravodajským službám uniklo,takže by mohly provést určitá opatření.
Jen pro úplnost informací, aby lidé věděli, o čem vlastně diskutují :Spojené státy zůstávají zemí, která na svou armádu dává nejvíc peněz na světě - loni 682 miliard dolarů. EU asi 200 miliard. Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) odhadl výdaje Číny v přepočtu na 166 miliard dolarů a Ruska na 91 miliard. Komletní informace si musíme hledat sami. V médií se formulují tak, aby ovlivňovali mínění podle jejich politických sympatií.
Ruský ekonom Konstantin Sonin se v The Moscow Times ptá, kdy mohou peníze věnované armádě ekonomice pomoci. V zásadě jsou to země, kde je vysoká nezaměstnanost a nevyužitá výrobní kapacita. Tak tomu bylo třeba v USA za velké ekonomické krize ve 30. letech. V takovém případě může být vláda štědrá, protože nastává dvojí pozitivní efekt. Vznikají nová pracovní místa a lidé dostávají mzdu.
Jak se ale v tomto světle dívat na současné Rusko? Vidíme, že žádnému z těchto bodů neodpovídá. Země má nízkou nezaměstnanost a ruské továrny fungují, pokud jde o jejich kapacitu, přiměřeně.
V bývalém Sovětský svaz například mohl vyvíjet nové zbraně jen za cenu toho, že životní úroveň jeho obyvatel byla po celou dobu jeho existence asi tak třikrát nižší, než je životní úroveň občana USA. Žádná z nových technologií se taky do běžného života nedostala.
Můžeme se také podívat na Spojené státy, jak to funguje tam. Nebyly počítače a internet nejdříve vytvořeny za peníze, jež dostal Pentagon? Důkladné vědecké výzkumy vyžadují hodně peněz, nad nimiž daňový poplatník vždycky naříká. Americká vláda je může vydávat, protože argumentuje potřebami národní bezpečnosti. Zdá se však navíc, že v Americe funguje kauzalita opačným směrem. Internet má dnes každý. Dokonce i Rusové. Rusko by mělo zvážit, jestli se nepouští do podniku, na který prostě nemá. Země má problémy s životní úrovní, má demografické problémy a zanedbávané obyvatelstvo holdující alkoholu se dožívá nižšího průměrného věku, než se od moderní země očekává. Rusko ale není moderní země. Přinejmenším mentalitou svých vůdců – a lze se obávat, že i většiny obyvatel, kteří těmto vůdcům důvěřují – stále vězí kdesi v minulosti.
Američané už jednou Moskvu „uzbrojili“. Po světové krizi není Západ v nejlepší kondici, ale pořád je na tom lépe než zeměpisně největší země světa.

avatar
D.i.p Datum: 17.09.2014 Čas: 22:07

USA Majdan nefinancovali. Proč by taky. To byla iniciativa EU. Myslím, že ve Washingtonu nevěřícně kroutí hlavou nad tím, co jsme zas v Bruselu vymysleli za sračky.

avatar
semtam Datum: 16.09.2014 Čas: 23:32

Ultramarinus

Ukrajina mohla být za několik let v EU, případně i v Nato. Nato sice chtělo Ukrajinu jako svého člena, ale mělo to háček. Dlouhodobě v průzkumech vycházelo, že Ukrajinci v Natu nechtějí být (toho času). A Nato je známé tím, že pokud nemá dlouhodobou podporu obyvatel té dané země, tak o jejím členství je zdrženlivé. Pro Ukrajinu po Majdanu a Krymu a následné vzpouře obyvatelstva na východě. Bylo nejlepší východisko to, jaké jsme zažily my při dělení ČSFR. Přiznejme si, že Ukrajina v dnešní podobě byla uměle vytvořena jako tehdejší ČSR. Když jsme usoudily, že další svazek by bylo jen hádání, tak jsme šli od sebe. Mohli nám nabídnout aspoň referendum, ale budiž šlo to i bez něho, protože jsme byly jasně stanovené země. Pokud na Ukrajině by se chopil vlády po Majdanu schopný politik. Tak by věděl, že válka jeho už tak chudou zemi úplně zdecimuje. A východním oblastem by navrhl sám referendum o osamostatnění či o nadálém setrvání v Ukrajinské republice. Mohl by argumentovat Skotskem, jako příkladem jak to v EU chodí a rozvázaly by se mu ruce nad problémovou vých. částí země. Navíc by zabránil krveprolití svých občanů a zničením několika měst. To za to myslím stojí.

Nedokážu si představit, že nynější Ukrajina se má stát členem EU případně NATO, když její armáda dost necitlivě zasahuje s velkými civilními ztrátami proti svému obyvatelstvu. To se nijak neliší od Ruska v 90. letech a to, že po boku ukrajinské armády bojují soukromé jednotky s naci symbolikou ji řadí ještě o pár levelů dál.

avatar
Ultramarinus Datum: 16.09.2014 Čas: 22:55

Kapnul, ale nestalo by to za to. Je jedno, jestli je demokracie v sezamovy housce zalozena na ekonomicke zavislosti. Radsi ekonomicka zavislost a primerena dobrovolnost pri tahani cizich kastanu z ohne, nez nedemokracie, obojek plneho obsazeni a ZARUCENA predni linie v tahani cizich kastanu z ohne. Nebo nekdo verite, ze Cecenci jsou na ukrajine skutecne dobrovolne kvuli obrane Rusu, kteri s nimi pratelstvi stvrzovali nekolika valkama v poslednich dvou dekadach, ktere Cecenci prohrali?

Vzhledem k tomu, ze predevsim nechci, aby se cesi stali bezvyznamnou mensinou v brise ruske bestie, do Usa neodjedu, i kdyz bych rad. A to z toho prosteho duvodu, ze z druhe strany sveta s tim udelam jeste mene, nez jako obcan Cr. Evakuace bude na poradu dne, "jestli" nebo "az" budou hodni Rusove na dostrel tanku od Prahy. I s temi tanky.

I pokud by byla pravda, ze zapad zaplatil majdanskou vzpouru (coz rozhodne dokazane ani podlozene NENI), Ukrajina na zapad smeruje uz od rozpadu SSSR. Vzdyt i Janukovice zvolili proto, ze byl prozapadni a pri volbach sliboval pripojeni k Evrope...

avatar
semtam Datum: 16.09.2014 Čas: 22:45

Když už by vypukl ve střední Evropě konflikt s Ruskem, měli bychom se postavit na stranu Ruska. Pokud tě zajmou země Nato, jdeš do útulného vězení pokud Rusové jdeš na Sibiř.

Jen vtip prosím ;)

avatar
Takeda Datum: 16.09.2014 Čas: 22:13

A kde furt všichni berete, že USA zaplatily Majdan?

avatar
Vestly Datum: 16.09.2014 Čas: 21:53

Rusi nikdy nezautocia na clena NATO. Nemaju nato vobec ziadny dovod. Krym obsadili iba preto , lebo vacsina obyvatelstva je Ruská. To isté platí pre východ Ukrajiny. Ak by USA nezaplatili cely majdan , tak by sa na Ukrajine nikdy nic nestalo a bol by pokoj. Inak , mohli by ste napisat nejaky članok o Pravom sektore , aby to tu bolo vyvažene :)

avatar
Lukas Datum: 16.09.2014 Čas: 21:25

augengeradeaus.net/wp-content/uploads/2012/06/Realisierungsplan-Heer.pdf
^ Mam nadzieje że link działa

avatar
Lukas Datum: 16.09.2014 Čas: 21:20

Vrata
Wikipedia to żadne źródło - nawet wikipedia.pl podaje blędne informacjie o wojsku polskim. (podobnie jak wikipedia.de błędne o bundeswehr...)

Masz
http://augengeradeaus.net/wp-content/up ... n-Heer.pdf
Po niemiecku - bo to oryginał - reforma armii niemieckiej - szczegółowe - które jednostki, kiedy jak będą przekształcane...

a leopardów 2A5 maja 20 bo 105 sprzedali nam - jeszcze w zeszłym roku...

Co do rosjan - tu sprawa jest trudna - niemniej wiadomo że
T-90 i T-90A jest około 400 sztuk
T-80 - są ciągle w użyciu! ( niewielkie ilości T-80 U/UD i T-80UE-1 - razem ok. 100-200)
4
Reszta liczb też jest mocno zawyżona
Sam Siergiej Szojgu zapowiadał że docelowo armia rosyjska ma mieć nie więcej 2500 czołgów

arr