Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

NÁZOR: Zpravodajství z hotelového pokoje, i tak se točí válka

Datum přidání 19.08.2013    Rubrika rubrika: Události     komentáře 3 komentářů    autor autor: Michal Voska

Jak se tvoří světové válečné zpravodajství v dnešní době? Bohužel nejčastěji z hotelového balkonu. Válečné zpravodajství není již to, co bývalo. Doby, kdy Patrick Chauvel a jemu podobní běhali po bojištích, zažívali bolesti předních linií, jsou dávno pryč.

Michal Voska Afghánistán

Foto: V Afghánistánu... / Honza Maršálek

 

Dnešní doba a pokrok v technologiích klasickou válečnou žurnalistiku téměř pohřbívá a z mnohých zpráv dělá pouhé domněnky či spekulace. Krásným příkladem je Afghánistán. Česká i světová média jej označují za semeniště terorismu, Talibánu nebo Al-Káidy. Ano, Afghánistán i Pákistán mají s terorismem značné potíže, ale platí jako ve všem - nelze házet všechny do jednoho pytle.

 

Když jsem byl s kamarádem v Afghánistánu, poznal jsem především vlídnost, přívětivost a dobrosrdečnost. Ano, mít na sobě uniformu, v ruce zbraň, tak je vše zřejmě jinak. Ale já jsem byl v civilu, na zádech batoh, v ruce foťák. Nikoho jsem neprovokoval, respektoval kulturu, náboženství i tradice.

 

Michal Voska AfghánistánFoto: Pouliční prodejce masa v Afghánistánu / Michal Voska

 

Při cestách po Samangánu, Mazar-e-Sharifu i Kábulu jsem se setkal s vlídností, dobrosrdečným přijetím, ne s nenávistí. Tu mají místní v sobě hluboce zakořeněnou možná k jiným národům, ne k nám. Nemůžeme samozřejmě mluvit za všechny Afghánce, ale opravdu neoblíbené jsou ty národy, které se snažily a snaží v Afghánistánu pomocí zbraní uplatnit svou politickou vůli – jde především o Spojené státy a Rusko.

 

Druhou stranou mince je práce světových zpravodajský agentur - AP, Reuters, AFP... My jsme v ulicích žádné zpravodajské štáby neviděli. Maximálně vidíte ozbrojenou kolonu, ze které u hotelu novináři vyskáčou, posbírají pár fotek od svých ,,zvědů“ a publikují je jako ověřené s příběhem, který by si ani Joane Rowlingová nevymyslela.

 

Občas novináři vyjdou na balkon, když je v dálce vidět dým a podávají zpravodajství "z bojiště". Neříkám, že vždy a netvrdím, že všichni, ale je to běžná praxe. 

 

Michal Voska AfghánistánFoto: Rozhovor s afghánským velitelem letectva / Michal Voska

 

Pokud máte snahu informovat z bojové zóny máte tři možnosti - přemluvit některou z velkých mediálních agentur (noviny, magazíny, TV) k odběru článků a fotek a získat od nich finanční zálohu, případně vydat se na místo bojů na vlastní triko a riskovat, že se vám cesta nezaplatí, či přemluvit armádu a ,,svézt se".

 

První případ je téměř utopie - zkoušeli jsme marně při cestě do Afghánistánu, nebo nejnověji do Káhiry. Druhá varianta je pro nezávislé válečné novináře nejschůdnější. S Honzou Maršálkem, se kterým jsem byl v Afghánistánu, nás vše vyšlo na desetitisíce prakticky s nulovou návratností. Rozpočet Armádních novin dovolil pokryt jen část nákladů.

 

Kosovo MitrovicaFoto: Zničené srbské hroby v Kosovu / Michal Voska

 

Třetí varianta je umožněná obvykle jen velkým médiím a z mého pohledu není příliš zajímavá. Vidíte jen to, co armáda chce a pohyb mimo je nemožný. Paradoxně, může být pohyb s armádou více nebezpečný než cestovat samostatně.

 

Nevěřím, že se situace někdy zlepší. Rád bych dál cestoval, fotil, psal, ale nekradu a nejsem milionář, proto reporty z cest jsou příjemným zpestřením na našich stránkách, ale jejich finanční nákladnost je enormní.

 

Je veliká škoda, že naše média nemají zájem vysílat své vlastní zpravodaje (vyjma Egypta) a zprostředkovat realitu světa. Holt publikum žádá něco jiného, a tak média raději vyšlou tým fotografů a kameramanů natočit "Džambulku" do Itálie...

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.6 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Ultramarinus Datum: 22.08.2013 Čas: 15:32

Pravda, tak "tvrdej chleba" jako oni, nemá na světě moc lidí.

avatar
Michal Voska - ArmádníNoviny.cz Datum: 20.08.2013 Čas: 15:11

Ultramarine, samozřejmě do určité míry to může být pravda, nicméně s nevraživostí jsem se nesetkal (otázkou je, kdyby tomu tak bylo jestli bych tu ještě byl...). Dokonce pár lidí vědělo o okupaci Československa.

Ti lidé jsou chudáci, život nemají vůbec snadný a co nastane po odchodu jednotek myslím vědí všichni...

avatar
Ultramarinus Datum: 20.08.2013 Čas: 11:28

Vzhledem k tomu, ze JSME spojenci USA a tehdy jsme byli spojenci Sovetskeho svazu (coz jste predpokladam asi mistnim prilis dopodrobna nevysvetlovali), bych tvrzeni, ze "nenavidi" jen a pouze staty co je do neceho tlacily a k Cechum citi jen bratrskou lasku a vstricnost, nebral tak jednoznacne.

Tem lidem co tam ziji nepreju nic zleho, ale pokud se nebere v uvahu vyhlazeni nebo okupace, nevidim zpusob jak zaridit, aby tam zavladl mir. I kdyz USA odjedou, skonci to jen obcanskou valkou mezi Karzajiho silami a opozici (at uz teroristy, nebo ne).

arr