Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Události

Nebezpečný bratr: Současná krize v bělorusko-ruských vztazích

Datum přidání 11.04.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 17 komentářů    autor autor: Alexander Starun

Bělorusko je v západních médiích často charakterizováno jako „poslední diktatura Evropy" a jako stát, jehož zahraniční politika je zcela závislá na pozici Moskvy. Skutečně, Bělorusko se účastní skoro všech tzv. „euroasijských" integračních projektů iniciovaných Ruskem. Na druhou stranu, bělorusko-ruské partnerství pravidelně prožívá výrazná krizová období.

: Alexandr Lukašenko a  Vladimir Putin

Foto: Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin / President of Russia Archive

 

Rok 2016 ve znamení staré známé krize

Velmi často se tato období překrývají se zlepšením vztahů mezi Běloruskem a zeměmi Evropské unie. Současnou krizi, která kulminovala zejména v lednu a únoru 2017, lze označit jako bezprecedentní; je to první závažná krize v bělorusko-ruských vztazích od ukrajinského Euromajdanu.

 

Začala jako klasická bělorusko-ruská „mléčná válka", která se dále rozvíjela jako „ropná a plynová válka". Nyní se přesunula do politické, diplomatické, a částečně dokonce vojenské roviny. Jak se projevuje současná krize a jaké může mít následky pro evropskou bezpečnost?

 

Krize měla klasický začátek, který lze najít i v dalších podobných bělorusko-ruských incidentech: omezení dovozu běloruských potravin do Ruska a požadavky na vyplacení běloruských dluhů za ropu a zemní plyn. Jde o tradiční nástroje, kterými se Rusko snaží udržovat Bělorusko ve své sféře vlivu. Podobné incidenty se odehrávají téměř každý rok a důvody vzniku mohou být různé. Nejčastěji ale nepřátelské kroky ze strany Ruska následují v případech, kdy Bělorusko zaujímá pro Rusko nepohodlnou zahraničněpolitickou pozici.


Poslední vážná krize v bělorusko-ruských vztazích se odehrála v letech 2008-10, když Bělorusko neuznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie a začalo aktivně zlepšovat vztahy s Evropskou unii. Krize dosáhla vrcholu v létě 2010, kdy jeden z populárních ruských televizních kanálů promítal sérii filmů odhalujících kontroverzní únosy významných běloruských opozičních politiků a novinářů v letech 1999 a 2000.

 

Vážnost krize potvrdil i proslov tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který ostře zkritizoval „protiruskou" rétoriku Lukašenka v průběhu prezidentské kampaně v Bělorusku v roce 2010. Tato krize ale náhle skončila poté, co běloruská policie potlačila protesty v Minsku 19. prosince 2010, tedy hned po prezidentských volbách, které poměrně nepřekvapivě vyhrál Lukašenko.

 

Současná krize vypadá částečné jako opakování situace z let 2008-10. Začala po změně vlády na Ukrajině na začátku roku 2014 a ruské anexi Krymu, kterou Bělorusko neuznalo, i přestože hlasovalo proti rezoluci Valného shromáždění OSN, která anexi Krymu odsuzovala.

 

Běloruská vláda také nabídla udělat z Minsku stálé místo pro mírová jednání mezi válčícími stranami a dosáhla tak nejen zlepšení vztahů se Západem, ale také zrušení sankcí proti běloruským úředníkům, včetně prezidenta, které znemožňovaly vstup do zemí Evropské unie. Stejně jako v roce 2010 došlo také k určité vnitropolitické liberalizaci a policie kupříkladu přestala brutálně potlačovat protesty.

 

V průběhu roku 2016 v nové bělorusko-ruské krizi vykrystalizovalo několik dimenzí. Za počátek této krize lze považovat den 1. dubna, kdy předseda běloruské vlády Andrej Kobjakov prohlásil, že Bělorusko Rusku za plyn a ropu po snížení kurzu ruského rublu platí více, než je tržní hodnota těchto komodit, a požadoval snížení cen.

 

V červenci až září se k energetickému konfliktu přidal také konflikt týkající se dovozu běloruských mléčných a masných produktů do Ruska. V průběhu podzimu 2016 se o situaci v Bělorusku začala zajímat i ruská média, zejména pak ta nacionalistická. Někteří z jejich běloruských zaměstnanců byli zatčeni běloruskou policií poté, co sepsali několik kontroverzních proti-běloruských článků. V lednu 2017 se konflikt definitivně rozšířil i do politické roviny, když Bělorusko vydalo Ázerbájdžánu rusko-izraelského blogera Alexandra Lapšina.

 

Současně s rozvojem všech těchto událostí Rusko začalo měnit pravidla překračování bělorusko-ruské hranice — ta dvacet let fakticky neexistovala, podobně jako neexistuje hraniční kontrola na hranicích členských států schengenského prostoru. Na začátku listopadu 2016 ale Rusko přestalo vpouštět přes bělorusko-ruskou hranici občany třetích zemí: všichni lidé, kteří nejsou občany Ruska nebo Běloruska (včetně těch, kteří mají ruská víza nebo povolení k trvalému pobytu v Bělorusku nebo Rusku) od té doby musejí překračovat ruskou hranici pouze přes mezinárodní hraniční přechody, které na bělorusko-ruské hranici nejsou — znamená to, že musejí jet do zemích sousedícími s Běloruskem a překračovat ruskou hranici z jejich území.

 

Ačkoliv se tato pravidla netýkají řidičů kamiónů ze třetích zemí, potenciálně jsou schopná omezit finanční výnos z cizinců projíždějících přes běloruské území, které představuje hlavní dopravní koridor mezi Ruskem a EU. Na začátku února 2017 pak Rusko zavedlo u běloruské hranice pohraniční zónu se speciálním režimem vjezdu.

 

Ačkoliv Bělorusko učinilo stejný krok ještě v roce 2014, ruská reakce následovala jenom v době krize, a kvůli tomu běloruské ministerstvo zahraničí reagovalo na toto ruské řešení poměrně tvrdou rétorikou. Mluvčí ministerstva označil tento krok jako podivný a doporučil novinářům se s otázkami o důvodech tohoto kroku obracet na ruskou speciální službu FSB, která pohraniční zónu stanovila — zatímco běloruský prezident označil tento krok jako politický.


Krize a protesty

Již několikrát se v běloruských dějinách potvrdila zákonitost, že po závažných krizích v bělorusko-ruských vztazích obvykle následují významné protestní akce v Bělorusku. Poprvé se to stalo v letech 1997-99, kdy se ekonomická krize v Rusku rozšířila i do Běloruska. Mezi Běloruskem a Ruskem došlo k politickým skandálům, spojeným se zatčením korespondentů ruské televize a Lukašenkovými pokusy jednat o ekonomických otázkách bezprostředně s hlavami subjektů Ruské federace mimo federální vládu.

 

Na začátku roku 1999 se navíc odehrál konflikt Běloruska s Gazpromem, a to kvůli tomu, že Bělorusko platilo za zemní plyn zbožím místo peněz: Gazprom snížil dodávky plynu o 12 %. 17. října 1999 do ulic Minsku vyšlo zhruba třícet tisíc lidí, ale protestní akce byla brutálně potlačena běloruskou policií.

 

Krize v bělorusko-ruských vztazích v letech 2008-10 skončila 19. prosince 2010 největší protestní akcí v Minsku za celou dekádu, které se zúčastnilo zhruba 25 000 lidí. Současná krize se také prohloubila s růstem veřejné nespokojenosti v Bělorusku, příčemž protesty se tentokrát odehrávají nejen v Minsku, ale i v dalších běloruských městech, a jejich počet dále narůstá.

 

Za hlavní příčinu protestů většina médií a expertů označuje dekret prezidenta Lukašenka „o předcházení sociálnímu příživnictví" a celkové zhoršení životní úrovně obyvatel. Dekret nutí lidi, kteří dlouhodobě nemají práci, zaplatit ekvivalent 180 amerických dolarů, aby kompenzovali veškeré bezplatné sociální služby, které stát nabízí (zdravotnictví, vzdělání apod.). Ačkoliv veřejné mínění vůči tomuto dekretu bylo záporné již v době jeho přijetí, katalyzátorem protestních nálad se stalo masové rozesílání oznámení daňové inspekce, vyzývající zaplatit tuto daň; většinou tato oznámení dostali lidé, kteři nemají a nemohou si najít práci, a také studenti zahraničních vysokých škol.


Pokud vezmeme v úvahu, že Rusko omezilo dovoz běloruských zemědělských produktů (největší složky běloruského exportu do Ruska) a snížilo dodávky ropy (přepracovaná ropa a ropní produky jsou hlavní složkou běloruského exportu do řady evropských zemí), ruská politika vůči Bělorusku nemohla nezpůsobit další ztraty pro běloruský stát. Finanční ztráty pomalu působily jako prvek nestability a destabilizovaly vnitřní situaci v zemi. Škodlivé následky ruské politiky uznává i běloruský prezident.

 

Zatímco jednání o ceně plynu a dodavkách ropy k únoru 2017 stále trvají, Bělorusko hledá případné nové zdroje této energetické komodity. Extradice Lapšina do Ázerbájdžánu může být považována za další ukázku běloruských záměrů zbavit se závislosti na dodávkách ruské ropy. Ázerbájdžán dovezl do Běloruska přes Oděsu 84 700 tun ropy. Dalších 84 000 tun Bělorusko zakoupilo v únoru 2017 v Íránu. Podle údajů běloruské národní statistické komise v roce 2016 Bělorusko dovezlo 18,1 milionů tun ropy z Ruska, což je pouze 79,1 % od objemu dovozu ruské ropy za rok 2015.

 

Bělorusko také těží vlastní ropu, ale pouze zhruba 2,4 milionů tun ročně, příčemž celý tento objem je podle dohody s Ruskem exportován do Německa — Bělorusko tímto způsobem získává peníze nutné pro zaplacení dodavek z Ruska. Samotné Bělorusko spotřebovává zhruba 5-6 milionů tun ropných produktů ročně, které vyrábí z ruské ropy na dvou vlastních rafinériích v Mozyru a Novopolocku, veškeré zbývající ropní produkty exportuje.

 

Snížení dodavek ropy z Ruska v roce 2016, 18,1 milionů tun oproti 22,9 milionům tun v roce 2015, znamená výrazný pokles příjmů ve státním rozpočtu, a nutí stát šetřit peníze pro vyplacení zahraničního dluhu. Malé dodavky z Ázerbájdžánu a Íránu, samozřejmě, nejsou schopny uspokojivě pokrýt nedostatek ruské ropy.

 

Rusko může využít situace k rychlému útoku

Ještě před začátkem protestních akcí se v různých médiích objevily spekulace, že může dojít k ruské okupaci Běloruska, maskované účastí ve společných bělorusko-ruských vojenských cvičeních „Západ-2017". Ministerstvo obrany Ruska a ministr obrany Běloruska tyto předpoklady ale vyvrátili. Na druhou stranu, v lednu a únoru 2017 běloruská armáda uskutečnila významná domácí vojenská cvičení, zahrnující všechny složky vojsk, a dokonce i jednotky územní obrany.


Následky současné krize v bělorusko-ruských vztazích mohou být nepředvídatelné, zejména kvůli vnitřní destabilizaci situace v Bělorusku spojené s protestními akcemi v zemi. Protesty proti Lukašenkovu dekretu zatím jen narůstaly a vláda na ně dosud skoro žádným způsobem nereagovala. Pokud bude počet a intenzita protestů stoupat a protestující začnou mít nové požadavky, Rusko teoreticky může uskutečnit rychlý „hybridní útok".

 

Možnost takového vývoje byla potvrzena v průběhu vojensko-strategické simulace „Hegemon", která proběhla ve Varšavě 23.-26. ledna 2017 za účasti bývalého vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) v letech 2013-16 Philipa Breedlova. V závěru simulace byly pojmenovány faktory, které podle expertů poukazují na možnost hybridní okupace Běloruska v rámci cvičení „Západ-2017": obnovení ruské 1. gardové tankové armády v Smolensku a příprava ruským ministerstvem obrany více než 4000 železničních vozů pro dopravu ruské vojenské techniky do místa cvičení.

 

To je poměrně vysoké číslo, vzhledem k tomu že v předchozím cvičení ze série „Západ" konaném v Bělorusku použilo Rusko pouze 200 dopravních vozů. Ministerstvo obrany Ruska ale popírá tuto informací a tvrdí, že ve skutečnosti v letech 2013 a 2009 posílalo do Běloruska mnohem více vozů, než plánuje využít letos.

 

V současné době nemá Rusko na území Běloruska stále armádní složky a provozuje pouze dva vojenské objekty: protiraketový radar včasné výstrahy v Hancevičích a systém námořní komunikace ve Vilejce. Pokud se ruské vojenské složky přemístí do Běloruska, budou výrazně ohrožovat bezpečnost okolních zemí NATO a Ukrajiny. K tomu může dojít, pokud běloruská vláda bude dál odmítat ruské ekonomické požadavky nebo nebude schopná zaplatit za dodávky plynu a ropy.

 

Je důležité zmínit, že Rusko se již několik let snaží vyjednat vytvoření ruské letecké základny umístěné v Bělorusku, ale běloruská vláda tyto ruské snahy většinou ignoruje. Například 8. dubna 2016 běloruský ministr zahraničních věcí Vladimir Makej upřesnil, že otázka rozmístění ruských letounů v Bělorusku je v dané etapě uzavřena. Ještě na podzim 2015 běloruský prezident také popřel informaci z ruských médií, že se o rozmístění ruské letecké základny jedná.

 

Přehlednost politické situace komplikují plánované běloruské nákupy ruské vojenské techniky, pokračující menší společná vojenská cvičení běloruských a ruských vojáků, přičemž další se odehraje v dubnu 2017, a rétorika nejvyšších běloruských činitelů, vždy zdůrazňující „bratrský" charakter bělorusko-ruských vztahů, i přes veškerou kritiku ruských kroků. Jakou cestu si vybere běloruská vláda, můžeme zatím jenom odhadovat.

 

Původní článek a seznam zdrojů na Security Oulines.

 

Redakčně upraveno

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Lukas Datum: 16.04.2017 Čas: 12:12

Warto pamiętać początek rządów Orbana - ostra krytyka za "szerzenie nie-europejskich wartości" (chodzi o preambułę konstytucji - odwołanie się do Boga, oraz postawę anty-gender)

Warto pamiętać, że to Moskwa wspiera finansowo budowę elektrowni atomowej...
Orban może bardzo nie lubić Moskwy - ale bierze od nich pieniądze wiec musi udawać "sympatie"


Co do Łukaszenki sprawa jest trudna
Białoruś ma skomplikowaną historie, sprawę komplikuje gospodarka - zależna całkowicie od rynku rosyjskiego, oraz o tanich surowców energetycznych.
Łukaszenka chcąc budować stabilność w oparciu o "spokój ludu" - musiał się sprzedać Moskwie.
A ta cierpliwie czekała aż sam zapędzi się w ślepą uliczkę - w której jest.

I co teraz - ukorzyć się przed Moskwą = być kolejna rosyjską republiką
- ukorzyć się przed UE i zachodem?
To trzeba oddać władzę... Komu?
Żeby nie okazało się ze demokratycznie wybrany następca Łukaszenki to rosyjski agent?

Albo że z Białorusi stanie się druga Ukraina - rozhuśtana "kolorowymi rewolucjami" gdzie nie wiadomo kto rządzi - czy władze w Kijowie, czy może w Moskwie albo Berlinie? (A może gdzieś indziej...)

Sytuacja jest patowa - tam potrzeba pieniędzy i kilku lat stabilnej władzy - by zmienić model gospodarki - i oderwać ich od rosyjskiego "cycka"
A dopiero po tym zmienić model władzy...

Tyle że zachód to nie interesują władze w Mińsku, nie los Białorusinów...

avatar
armataratata Datum: 15.04.2017 Čas: 17:57

Za jakoukoliv nečekanou otočkou směr Moskva - viz. Orbán - vždy stojí vydírání. Je to jedna ze základních taktik kterou praktikovala KGB a praktikuje FSB. Buď sbírá kompro, nebo jej vyrábí. Typicky se tak děje při návštěvě Ruska, kdy je objekt zájmu vystaven extrémnímu pokušení. Jsou na něj nasazeny prostitutky, případně je inscenováno náhodné seznámení. Vše je do detailu naplánováno a příslušný hotelový pokoj je prošpikován záznamovou technikou. Hovořil o tom například finský novinář, který sledoval proměny finských podnikatelů. Rusko finské vztahy byly po druhé světové velmi specifické a Rusko ve Finsku mělo obrovský vliv. Typický scénář byl, že byla vytvořena úžasní obchodní příležitost pro nějakého významného finského podnikatele, ten následně odjel do Moskvy na jednání, tam padl do obvyklé léčky a byl vydírán. Probíhalo to prý jak přes kopírák a na běžícím pásu, odjíždí sebevědomý podnikatel a vrací se člověk, který z ničeho nic a zdánlivě bezdůvodně v novinách a tv vykládá jak byl ohromen Sovětským svazem a jak se tam krásně lidem žije. Proto se mi zdá nepravděpodobné, že by měli nahrávku např. na Donalda Trumpa a to prostě proto, že všichni významní američtí umělci nebo podnikatelé (nejenom politici) byly vždy před návštěvou SSSR potažmo Ruska důrazně upozorněni CIA, ať mají na paměti, že je čeká nahrávání a natáčení ve dne v noci a proto se mají chovat, jako by byli v přímém přenosu. Donald Trump tak byl stoprocentně informován, pokud tam tedy nejel někdy v mládí, jako ještě ne úplně známá osoba, tak na něj nic určitě nemají. Stačí se podívat na Zemana, Orbána a Klause, kteří dříve obdivovali jednoznačně západ a náhle jako mávnutím kouzelného proutku otočili. Maďarsko bylo vždy tvrdě protiruské až se sklony k fašismu, to vše navždy zpečetila ruská invaze do Maďarska v roce 1956. Zeman vždy obdivoval konzervativní Anglii (Churchilla) a také severské země a jejich sociálně tržní ekonomiku. Klaus preferoval taktéž jednoznačně západní konzervativní model, už Švédsko pro něj bylo málem komunistické a najednou šup - vše dobré vidí jen v Rusku. Že by byli Klaus, Zeman nebo Orbán agenti Moskvy? To ne - z prostého důvodu - agentem KGB se stávají velmi schopní a výkonní jedinci s dlouhodobým výcvikem. To ti naši bambulíni ani ten maďarský rozhodně nejsou. Prostě na ně něco mají a tvrdě na ně tlačí (a nemusí to být jen na ně, ale i na jejich děti apod). Ani nechci vědět co, když ty podivíny člověk vidí. S Lukašenkem to jistě zkoušejí hrají velmi podobně. Na druhou stranu tento horlivý člen KSSS, jež sloužil několik let v sovětské armádě a byl proti odtržení Běloruska od Sovětského svazu tyhle praktiky jistě zná a možná je pro ruské tajné služby složitějším případem. Navíc už mu zachutnala absolutní moc, takže mu těžko nabídnout něco lepšího ...

avatar
PavolR Datum: 14.04.2017 Čas: 08:43

niko:
Lukašenkov prípad nie je ojedinelý - to isté robil po tri desaťročia Nicolae Ceaușescu počnúc jeho odsúdením vpádu vojsk Vašavskej zmluvy do ČSSR v 1968 až do osudného decembra 1989, kedy počas príhovoru k davu požadujúcemu jeho odstúpenie stratil nervy a utiekol. O pár dní na to ho už chytili a BUM.

Mečiarovi zlomilo väz, že sa dostal do pozície brzdy integrácie Slovenska do západných štruktúr, čo dalo opozícii do rúk silnú tému v veľkým mobilizačným potenciálom. Vučič je naproti tomu západom akceptovaný a prointegračný, čo mu zaručuje vcelku dobrú pozíciu. Mimo pokusu o jeho fyzické odstránenie po vzore čiernohorského pokusu o puč - čo má v Srbsku isté tradície - mu v zásade nič nehrozí.

V hre na dve strany mi príde omnoho kurióznejšia politika Viktore Orbána, ktorý ide presne opačným smerom než všetci vyššie zmienení páni, teda krajinu, na ktorej integrácii do západných štruktúr sa prv sám podieľal, systematicky tlačí na východ.

avatar
niko Datum: 12.04.2017 Čas: 09:42

Klasicke lavirovanie medzi zapadom a vychodom v snahe vytazit z toho maximum. V tomto smere je podla mna dneska okrem Lukasenka zaujimavy hlavne Alexander Vucic v Srbsku. My Slovaci si este pamätame podobne snahy Vladimira Meciara o nieco podobne. Z mojho pohladu takato politika nemoze mat dlheho trvania. Lukasenko je asi jedina vynimka.

avatar
PavolR Datum: 12.04.2017 Čas: 07:29

Arianus:
Nič nové pod slnkom. Za druhej svetovej bol podobne, ba možno i viac IN arcilotor Stalin (lebo bodol v boji proti arcilotrovi Hitlerovi). Rozdiel je iba v tom, že Lukašenko nie je schopný z tejto situácie toľko vyťažiť a následne narobiť také škody.

avatar
Arianus Datum: 12.04.2017 Čas: 06:05

Na té krizi je nejsmutnější jedna věc -> před Krymem byl Lukašenko arciďábel Evropy, poslední diktátor, muž, jehož musí pověsit na náměstí na drátu za hrdlo vlastní lid...ale přišel Krym, Lukašenko řekl "To bylo fuj!" a od té doby je miláček politiků Západní Evropy a USA, který má právo na život...

avatar
Lukas Datum: 11.04.2017 Čas: 20:35

Dusan - Tak Białorus gospodarczo nie jest bogata - choć prowincja wygląda lepiej niż na Ukrainie...

Najlepiej by było "kupić" Łukaszenkę - by Białoruś była jak Finlandia do lat 90...

Wyjdzie to taniej niż zapewnienie realnego bezpieczeństwa Państwom Bałtyckim...

avatar
liberal shark Datum: 11.04.2017 Čas: 19:10

Navrhuji adminovi vydat ban na uzivatele siggi pro neslusne chovani.

avatar
dusan Datum: 11.04.2017 Čas: 15:28

Bielorusko vyzerá z diaľnice celkom bohato ... ale ak príde človek na vidiek .....chudoba je evidentná, asfalt tam poznajú len hlavné cesty a vo väčšine dedín by sa kľudne mohol točiť film z 2.SV ... stačilo by odstrániť pár stĺpov a antén ...
Ale zas ako v každej diktatúre je tam poriadok a kolky sú i na džúsoch. Platiť všetky poplatky však musí človek v západnej mene - euro, dolár, ani rubeľ Bielorusov nezaujíma, ak je človek zo západu.
Palivá sú lacné, akurát musí človek platiť dopredu - čo je dosť otravné. Domáci majú palivá na prídel.
Lukašenko me neuveriteľné "sociálne" cítenie a sám som sa pobavil na jeho prejave prenášenom štátnom televíziou pred pár rokmi. Lukašenko kritizoval "vysoké" ceny benzínu (asi 0,8 € za liter, všade v EÚ vtedy boli ceny takmer dvojnásobné) a tvrdo skritizoval ministrov (zúrivo ťukajúcich do notebookov, alebo píšucich do noteskov) a vyzval zjednať nápravu. Na druhý deň benzín zlacnel a ľudia v štátnej televízii ďakovali Lukašenkovi.
Nech je už Lukašenko akýkoľvek, tak chce byť nezávislý, čo je pri jeho chudobe a korupcii dosť problém. Má reálnu podporu ľudí, kde ho značná časť určite úprimne podporuje - propaganda robí svoje. Kto ale môže ... tak ide preč.

avatar
siggi Datum: 11.04.2017 Čas: 15:21

....ratata - v intencích svých prodejných předků a současných kolaborantských havlistických šmejdů musím konstatovat, že autor tohoto článsku stejně, jako diskutér x-ratata trpí diagnózou "superarbitrován pro blbost"- jednostranné hodnocení situace v bělorusko-ruském prostoru je evidentní, mustr antirusismu současných globálních elit je patrně platný pro všechny "politology, presstituty(-tky)" zejména, jsou-li placeny z našich daní.....viz.zdejší Čechistán coby vzorek, platný i pro veliké státy. Asi globalnímu kapitalismu ušla podstatná věc - NE VŠICHNI SI PŘEJÍ žít stejně. :)

avatar
Wenet01 Datum: 11.04.2017 Čas: 15:05

:)) Tohle není pohádkový svět s dobrem a zlem...Bělorusko je ve svém světovém působení "nezávislé" asi stejně jako je "nezávislé" to zmíněné Německo...Rusové ho obsadit evidentně nehodlají a pokud ano, měli bychom to mu přeci tleskat, protože by přeci šli svět zbavit odporného diktátora:))))
Jakým právem si staví USA letecké základny v Sýrii, kam je nikdo nezval...je to právem silnějšího...tak zkusme být trochu realističtí a nehodnoťme svět dle morálky, kterou nemá, to můžou v médiích mimo armádní svět. Mimochodem základna v Sýrii je stejná věc, jako by si Rusové zbudovali jednu na Donbase...a o tom kdo miluje jakou velmoc, která mu parkuje na dvorku a kecá mu do jeho suverenity, by se daly napsat knihy.

avatar
armataratata Datum: 11.04.2017 Čas: 14:23

Wenet01 >>> Sám jste nechtěně projevil to, čím si Rusko dělá nepřátele i v okruhu přirozených přátel. Když jste zmínil běloruskou nezávislost, dal jste ji do uvozovek. A tohle nikdo - tedy ani bělorusové - určitě akceptovat nebudou. Ironizovat a zlehčovat tak zásadní věci, jako je nezávislost a suverenita. Lukašenko to přesně vystihl - jaký ruský mír? Co to je za podivný mír? Mír, který vyhovuje hlavně Rusku? Vedoucí představitelé Ruské federace si snad ve své sebestřednosti opravdu myslí, že všichni jeho sousedi touží být pohlceni Ruskem, jen se to stydí přiznat.

avatar
Wenet01 Datum: 11.04.2017 Čas: 13:09

Ještě dodám, že ty jejich spory jsou tady dost zveličovány...Asi jako by Ruské noviny z odposlouchávání Merkel a Německé kritiky Trumpa předkládaly národu trhliny v NATO. Reálná politika je taková, že Němec i Lukašenko sice mohou kecat, ale směřování země a reálné kroky jsou jednoznačné...

avatar
Wenet01 Datum: 11.04.2017 Čas: 13:06

Nic zásadního...Lukašenko si potřebuje čas od času vydupat na Moskvě další prebendy a zdůraznit před národem svou "nezávislost"...na druhou stranu není blázen a ví, že jen ta ho drží nad vodou před "demokratizačním" procesem. Pro něj je to tanec na ostří nože...jen pevný vztah s RF ho drží nad vodou a brání začlenění Běloruska do tábora svobody a na druhou stranu občasné pokusy o sbližování s EU drží Rusy na distanc a revoluci iniciovanou ze zahraničí mimo pořad dne. Bělorusko je na tom tak lépe než Ukrajina, minimálně hospodářsky...a ani jedna ze stran se nepokusí tlačit Bělorusy na svou stranu, aby tím nedala výhodu té druhé.
Celé je na tom bohužel hlavně vidět, že "západu" příliš nevadí diktatura jako taková, ale Rusko jako takové...protože proti Bělorusku je RF vzorem demokracie, ale namísto přesvědčování Rusů, že je třeba svrhnout Lukašenka, se všichni tetelí blahem pokud diktátor něčím nakrkne rusáka a usměje se směrem k západu. Každopádně jak říkám Lukašenko není blázen a těžko změní kurz úplně...Rusové by byli pěkně nepříjemní a následná demokratizace a svobodné tržní prostředí by mu zlámalo vaz bez ohledu na to, že by ho chvíli velebil člověk v tísni a Juncker by se s ním smál do kamery.

avatar
armataratata Datum: 11.04.2017 Čas: 13:06

Vlastně je to nepochopitelné, kdo už má blíž k Rusům, než Bělorusové. Nejen lidsky, ale i teritoriálními zájmy, ekonomickými zájmy, potřebou vzájemné vojenské podpory apod. A stejně to Rusko nakonec zaonačí tak nešťastně, že se to přejí i takovému typu člověka jako je Lukašenko. Že si to Rusko rozhází s EU nebo Spojenými státy je srozumitelné, ale proč musí mít kontroverze i s Běloruskem a Ukrajinou? Vždyť to jsou všechno pro Rusko ztráty a oslabení. A je to čistě ruská neobratnost, že by Lukašenka ponoukal McCain, Nulandová apod., jak se tvrdívá vě věci Ukrajiny je nemyslitelné. Tady se Lukašenko ve věci Rusko pěkně rozčílil https://www.youtube.com/watch?v=OWC-P_gp9WY

arr