US Navy představilo veřejnosti elektromagnetické dělo

Americké námořnictvo US Navy na palubě lodě USS ... Více

Válečná zpravodajství v globální vesnici

Každý den se na diváky televizního zpravodajství, ... Více

Ruská anexe Krymu mění pravidla hry

Ruská anexe Krymu a současné nepokoje na východní ... Více

Schopnosti Armády ČR – Dělostřelectvo

Nedávno vrchní velení armády přiznalo, že pokud ... Více

Letecká technika

Nechtěné bojové vrtulníky Mi-24/35

Datum přidání 01.02.2012    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 45 komentářů    autor autor: Michal Polák

Frogman

V minulém roce vyšla tzv. Bílá kniha obrany, jejímž úkolem bylo odpovědět na celkovou koncepci naší armády, ale také řešení jednotlivých složek a provozované techniky. Krom jiného přinášela doporučení o co nejrychlejším odprodeji bitevních vrtulníků Mi-24V/35 jako neperspektivního prostředku. Jako hlavní nevýhody byly uvedeny nízká balistická ochrana, zastaralá avionika a nekompatibilita se systémy NATO.

Mi-24

Foto: Mi-24 s podvěšenou výzbrojí , Las Vegas / Wikipedia, US Air Force

Vznik vrtulníku Mi-24

Kořeny bojového vrtulníku Mi-24 hledejme už v 60. létech minulého století, kdy konstrukční kancelář Mil rozpracovávala řadu variant nového vrtulníku určeného pro přímou podporu pozemních vojsk. V té době ještě vrtulníkové letectvo nehrálo v ozbrojených konfliktech takovou roli jako dnes.


Přesto se projekt podařilo v roce 1968 prosadit. Prototyp uskutečnil první let už v září následujícího roku a v červnu 1970 již probíhaly vojenské zkoušky. Původní varianta Mi-24 vznikla na základě předchozích typů, a proto vývoj netrval příliš dlouho.

Bojové použití

Nejvíce o sobě dal Hind (takové jest označení vrtulníku v kódu NATO) vědět během sovětské války v Afganistánu. O jeho bojové síle nejlépe vypovídala přezdívka „Satanův koráb“, pod kterou byl vrtulník znám povstalcům. Ostatně jeho nasazení mělo za následek tajné dodávky amerických střel FIM-92 Stinger. Až jejich použití znamenalo omezení drtivých a beztrestných útoků sovětských vrtulníků na živé cíle a úkryty povstalců.

 

Ještě předtím však povstalcům proudili dodávky různých střelných zbraní, kdy se ukázala jedna z údajných nevýhod vrtulníku – nízká balistická ochrana. Sověti jí proto museli urychleně doinstalovat, což však zvyšovalo hmotnost stroje a ještě větší zátěž v už tak náročných podmínkách afgánského bojiště.


Později se Mi-24 účastnily například válek v Čečensku, občanské války v Sierra Leone i íránsko-írácké války a staly se tak velmi obávanou zbraní.

 

Mi-24Foto: Český Mi-35 na Dnech NATO 2010 / Autor

Potenciál v dnešní době

Samozřejmě otázkou zůstávají možnosti použití v dnešním „moderním“ boji. Mi-24V/35 (jako -35 je nejčastěji označována exportní verze Mi-24V, v naší armádě jsou dříve vyrobené Mi-24V a novější Mi-35) je vyzbrojen v přídi umístěným rotačním kulometem 9A624 rýže 12,7 mm nebo dvojkanónem GŠ-23 ráže 23 mm (možno nainstalovat na závěsníky).

 

Další zbraně je možno nasadit na závěsníky pod pomocnými křídly. Na dva vnitřní po každé straně je možno připevní buď některé typy neřízených raket, neřízených pum nebo přídavné nádrže. Na krajní závěsníky lze pak připevnit vždy po dvou řízených střelách určených k ničení tanků.


Mi-24V/35 navíc dokáže přepravit ve svém nákladovém prostoru buď 8 vojáků, nebo až 1 500 kilogramů nákladu! Zvláště přeprava vojáků je pro Mi-24 zcela unikátní v kombinaci s vysokou palebnou silou. Výborně se tak hodí nejen k překvapivým útokům s vysazením speciálních jednotek v týlu nepřítele ale také k záchranným akcím, kdy není třeba vrtulník doprovázet dalším typem.

Zmiňované nevýhody

Z výše uvedeného je tedy nad míru jasné, že Mi-24V/35 zdaleka nepatří do starého železa a řada zemí jej dokonce nakupuje jako zcela nové stroje.


Naše vrtulníky mají zabudovaný standardní odpovídač NATO a jedinou reálnou nevýhodou v tomto směru je nedostatečné rádio, což je myslám snadno řešitelné. O kvalitě nejen českých vrtulníků nicméně nejlépe vypovídá zařazení letky v asociaci NATO Tiger Meet, která každoročně pořádá elitní cvičení. Od roku 2001 je naše tygří letka jejím stálým členem.


Je tak velkou škodou, že naši politici chtějí bitevní vrtulníky vyřadit  z výzbroje (respektive bylo doporučeno novější stroje rozprodat za neúměrně malé částky a staré si ponechat) a ještě k tomu diskutují nad možností pořízení podstatně menších, ne tak univerzálních a méně výkonných strojů americké výroby. A jaký je Váš názor?

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.6 / 5

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Ezekyl Datum: 14.04.2014 Čas: 09:34

HU: Plně s vámi souhlasím že letoun s rotující nosnou plochou prostě nemůže být nahrazen letounem s nosnou plochou pevnou, to je jako podhladinové plavidlo nahradit hladinovým. A také s vámi souhlasím, že problematika to není tak jednoduchá, jak se zastáncům jednotlivých řešení (a vy jste zjevně zastánce záoadní provenience) na první pohled jeví. Ale pak už se naše názory neshodují:

Modernizace je samozřejmě drahým špásem, to nikdo nepopírá, ale stále je to levnější než akvizice nových (což je prakticky nereálné) a při porovnání s nákupem olétaných vrtulníků po generálce, to také vyjde lépe (olétané vrtulníky = staré, tzn. vyžadující modernizaci). Modernizace nemusí nutně vždy hmotnost jen zvyšovat, často dochází k nahrazování těžších systému lehčími (lepší konstrukce/materiály).

Že je Mi-24/35 stále výborným bojovým prostředkem je nesporné (a stále probíjhající výroba je toho důkazem), ovšem zda-li jsou vyhovující pro naši armádu je otázkou zcela jinou. Rychlost je u útočných prostředků klíčovým faktorem, a poslední variantu Mi-35 (ty ovšem v AČR nemáme, ale mohly by na tento standard být modernizovány) jsou po elektronické stránce srovnatelné se západními ekvivalenty.

S vnitřní kapacitou pro přesun osob se u Mi-24/35 přliš nekalkuluje, ale je využívána například při záchraně sestřelených osádek, popřípadě při jakékoliv neočekávané potřebě evakuace malého počtu osob. Například Američané, kteří u Apache a Supercobry (to jsou ekvivalenty pro Hindy) tuto vlastnost nemají, a museli vyvinuout poměrně krkolomnou evakuaci posádek držících se (za pomoci sedáku) podvozku, která samozřejmě není použitelná u zraněných jedinců a i při jejím využití vystavuje velké riziko zranění evakuovaných střelbou ze země. Citelná ztráta výkonu a rychlosti u Mi-35 při takovéto evakuaci jde samozřejmě stranou ve prospěch záchrany lidkého života(ů).

Pokud vím, tak Mi-35 jsou plně kompatibilní s NV a tedy shopné nočních letů.

Nezanedbatelným faktorem je také jednak částečná kompatibilita s Mi-171, zkušenost pilotů s tímto typem, znalost pozemního personálu, existující infrastruktura a zázemí, schopnost provádět generální opravy na našem území. Tohle vše by bylo nákupem západních strojů ztraceno. Není to samozřejmě hlavním faktorem (jinak bychom asi stáke nakupovali luky a kopí), ale jak jsem napsal, je nezanedbatelným, obzvlášť pokud zjevně existuje varianta kvalitativního posunu při zachování těchto výhod (tzn. modernizace, popřípadě pořízení novovýroby Mi-35).

Na druhou stranu jsme členem NATO (ať se nám to líbí nebo ne) a to jednak vytváří určité požadavky na interoperabilitu strojů jednotlivých armád (což může vytvářet obtíže při modernizaci) a za druhé přece jen RF je tak trochu (aktuálně hodně) "na druhé straně barikády" - a to zas není ideální z pohledu dodávek náhradních dílů apod.

A na závěr je nutné podotknout že západní stroje sice mají často ekonomičtější náklady na jednu letovou hodinu, ale je známé, že zatímco výchdní stroje zvládnou udržovat 80-95% letuschopnost v průběhu déle trvající operace (cvičení, letecké dny, bojové nasazení) západní stroje díky své relativní složitosti a "dětským nemocem" klesají až na 50% - tzn. musí reálně nasadit více strojů. Ale nakonec letí s menší spotřebou, a ve výsledku jsou tedy celkové náklady srovnatelné.

Vzhledem k výše uvedenému vůbec nemá smysl uvažovat o nákupu Mi-28 nebo Ka-52 - došlo by ke ztrátě kompatibility, zázemí i výcviku, při zachování problému s "původem z RF"... Pokud by muselo dojít k nákupu jiného typu než Mi-35 - je nutné se zaměřit na západ.

Otázkou samozřejmě je, zda AČR potřebuje těžkou útočnou vrtulníkovou sílu, představivanou Mi-35 a nebo by nebyl vhodnější lehčí prostředek, ideáně jejich kombinace. V případě sólo lehčích vrtilníků by vynikla jejich ekonomičnost a v případě kombinace s těžkými Mi-35 by se obě kategorie mohly specializovat ve své váhové kategorii. Nejsem si ale jist, zda-li je v silách rozpočtu AČR (respektive jsem si jist že není), udržet obě kategorie v provozu.

Upřímně řečeno, vezmu-li v potaz mimo výše uvedené technicko-ekonomické faktory i politické dopady rozhodnutí, nechtěl bych být namístě nikoho, kdo to má rozseknout :-)

avatar
davidac Datum: 13.04.2014 Čas: 22:46

Těch posledních deset Mi 35 bylo dodáno v roce 2006, jak je vůbec možné, že je někdo, tedy politici, chtějí po deseti letech vyřadit, jejich dobová životnost je tuším skoro 30 let, samozřejmě s předepsanou generální opravou po odlétaných hodinách. No a generální oprava plus nějaká rozumná modernizace, rádia, výstražné systémy, FLIR, by určitě s využitím zkušenosti s modernizací Mi 171 Š vyšly mnohem levněji. Generální oprava Mi 171 Š v LOMu Praha stojí prý kolem 50 mil korun, takže u Mi 24 to bude podobné, plus další peníze na modernizaci, ale pořád by to vyšlo mnohem levněji než uvažovaných 6 miliard za nové vrtulníky. A příbuznost Mi 24 a Mi 171 také není zanetbatelná. Včera jsem četl, že chtějí koupit mezi léty 2016 až 2020 šestnáct víceúčelových vrtulníků o třídu nižší kategorie než je Black Hawk, což mě překvapilo, pořád se mluvilo o lehkých vrtulnících, takže úspora na palivu zas tak velká určitě taky nebude, aby se ten nákup vyplatil. A ještě poslední věc, jeden typ vrtulníku pro transport, Leteckou záchranku a palebnou podporu, to podle mě nemůže plnohodnotně fungovat. Pořád si ještě myslím, že se někomu rozsvítí v hlavě a Hindy u nás budou létat ještě dlouho......

avatar
Cайга Datum: 24.03.2014 Čas: 16:42

já si myslím že Mi-24 je stále skvělý i přes jeho věk a pokud budou chtít nakoupit nové vrtulníky ... tak jedině Mi-28 proč se pořád do pr..le omezovat na západ když na východě je letecká technika světovou špičkou ve všech oborech!

avatar
kikoš13 Datum: 07.08.2013 Čas: 08:03

ouhlasím z Czech MI24/35 lover

ale dyt ty naše mička se modernyzuji

avatar
Czech MI24/35 lover Datum: 14.06.2013 Čas: 20:37

Jedině co bych těm MI24kám dal tak je ,,možná" lepší čelní kanón, víc závěsů na kontejnery s municí a ,,asi" lepší protitankové rakety protože ty střely ATAKA ,,podle mě" už mají lepší léta už za sebou ale je to jenom na těch ko***t*ech ve vládě co s tim udělají :(((((((((((( ale rozhodně bych se jich nezbavoval (y) :-)

avatar
Czech MI24/35 lover Datum: 14.06.2013 Čas: 20:31

POSTŘÍLEL bych ty co to chtějí udělat!!!

avatar
milos Datum: 25.02.2013 Čas: 16:42

je mi z tech nasich tunelovacich politiku na zvraceni uz to tu bylo mnohokrat a je to tu znovu muj osobni nazor ,,,,ne politik ale vojak nebo clovek s timto vzdelanim ma rozhodovat o nasi armade a politik muze byt az na druhem miste no kdyz je to komunista vedenej z loby tak se pak nesmime divit fuj

avatar
HU Datum: 04.01.2013 Čas: 15:22

Dlouho jsem tu nebyl a dnes koukám, jak se tu lidi baví. Dovolte mi pár postřehů.

LAĎA: ..modernizace Mi24/35 má svá úskalí, na modernizaci nejsou a nebudou peníze, bez modernizace je mašina nepoužitelná v soudobém boji a je jedno jestli se jedná o koaliční nasazení v ISAF nebo obrana našeho území. Zastaralost vychází z dnešního koncepčního pojetí boje. A kdyby ji zmodernizovali tak jako naše 171, bude tak těžká, že těch 8 para neuveze...vlastně jsem nikde neviděl, že by takto ten vrtulník někdy fungoval a u nás je to jen utopie. Někteří pozemní velitelé při různých nácvicích operací o této možnosti ani neuvažují :-)

ZAPP: ..pardon, ale vy jste teoretik jak cip. Čím se Mi 24/35 projevuje jako TOP bojový prostředek? Svou rychlostí? Těžko. Zapomínáte na jedno, výdrž je 2,5 hodiny, nemůže dělat vše za ráz. Buď bude podporovat nebo bude transportovat, jiistě vám něco řeknou hmotnosti a teploty atd... Problematika je daleko širší než tu uvádíte. Nemluvě o tom, že se nebavíme o nasazení v noci...například...

KUBEC: ...přemýšlel jsem co napsat, ale asi jediné. Vám se doporučuji probudit. Váš příspěvek, je jako psát o PV3S jak je moderní a splňuje požadavky soudobého bojiště.

CEJKIS: ...ač nejsem zastáncem takové amerikanizace, tento názor je mi nejblíže. Spousta lidí nevidí ty problémy za ruskou technikou...dodání náhradních dílů, modernizace atd.

JAN GROHMANN: ..vy jste mě pobavil. ?alé letadlo dobré, sice neumí zaviset, nebude to takový ISR prostředek jako vrtulník. Ale poznámka na konec, že u UAV odpadá drahý výcvik pilota mě dostala. Máte recht, vycvičit operátora UAV a nejednoho je levné, zajímala by mě analýza provozu takových jednotek, ale možná, že ve výsledku provozování stejného počtu UAV jako vrtulníků vyjde levněji.

avatar
zapp Datum: 04.01.2013 Čas: 14:39

Nevím jestli to tu ještě někdo čte, ale nedávno jsem si přečetl něco o nasazení těchto vrtulníků z Afghánistánu. Takže jen pár vět pro doplnění článku.
Mi-24 tu rusové nasadili už od samého počátku tohoto desetiletého konfliktu a to společně se staršími transportními stroji Mi-8, kterým poskytovali krytí. Nasazení vrtulníků v tomto konfliktu bylo velice intenzivní, letadla se do hornatého terénu moc nehodila. Hlavním úkolem vrtulníků bylo vyhledávání a ničení karavan pašeráků zbraní ze sousedního Pakistánu. Vrtulníky vždy operovaly ve čtyřčlenných skupinách, dva Mi-8 (včely) nesly výsadek, dva Mi-24 (vosy) chránily včely během výsadku. Včely zpravidla ihned odletěly pro další výsadek, protože karavany měly často desítky zvířat a k tomu patřičně silný i vyzbrojený doprovod. Vosy zůstávaly na místě boje a poskytovaly během kroužení palebnou podporu výsadku. Tato taktika (tedy že Mi-24 nebyl používán pro transport pěchoty ačkoliv byl na to konstruován) možná souvisí s hornatým terénem válčiště. První verze Mi-24 A ale i verze D byly podmotorovány a měl malý dostup. V případě pokusu o výsadek ve vysokohorském prostředí hrozilo zřícení vrtulníku. Tak jak se to stalo jednomu z našich Mi-24 D na Poledníku na Šumavě kdy se zřítil nad hranicí statického dostupu při pokusu o visení. Je zajímavé jakou slávu si Mi-24 v Afgánistánu vydobil, což je v rozporu s tím že sovětští vojáci po válce hodnotili výše stroj Mi-8.

avatar
Libor Mráček Datum: 30.10.2012 Čas: 18:47

Samozřejmě, že by se mi ve výzbroji líbilo třeba takových 12 kousků Ka-52 Alligator, ale asi budou drahé a hlavně jsou Ruské, takže by se to nelíbilo. Marný by nebyl ani takový Rooivalk z JAR, ale i ten pro AČR bude asi dražší a tak, jelikož nějaké protitankové létající prostředky mít musíme, byl bych pro ta ozbrojená bojová vajíčka ve verzi AH-6I/MD-540F. Jsou podstatně levnější, na obranné účely stačí, jsou nenáročné, zaberou mnohem menší plac v hangáru než Mi-24 a lze je de facto převážet i na trajleru. Pokud jsem četl, tak i jeho výzbroj a vybavení senzory je sofistikované. No a jelikož jse o výrobek z USA, páni na MO a GŠ se zavděčí.

avatar
Jan Grohmann Datum: 26.10.2012 Čas: 16:17

Dobré odpoledne. Já osobně bych nahradil bojové vrtulníky bitevními vrtulovými letadly. Dají se použít jak k výcviku stíhacích pilotů a L-159, tak i pro průzkumné úkoly a bitevní. Navíc moderní vrtulová letadla mají skvělou obratnost i nízkou rychlost nutnou například pro podporu pozemních vojsk.
Výhodou je větší rychlost a dolet než u vrtulníku a řekl bych konstruční jednoduchost, z čehož vyplývají menší nároky na logistiku.
Nebo poté podobně jako Poláci (náhrada za Su-22), začít uvažovat o bezpilotních bojových vrtulových strojích - Raptor atd. Síce se to zdá jako sci-fi, ale jedině v myšlení lidí. Ve skutečnosti bezpilotní stroje jsou levnější a méně náročnější na provoz než pilotované stroje - odpadá drahý a náročný výcvik pilota.

avatar
Dip Datum: 26.10.2012 Čas: 11:34

Možná to bude znít mezi všemi těmi názory křiklavě a odvážně, ale myslím si, že vyřazení Mi 24/35 je dobrý rozhodnutí. Schopnosti jako bitevního vrtulníku nejsou dobré a jako plnohodnotný dopravní vrtulník se taky nedá použít. Oboje vlastnosti najednou stejně nelze pořádně využít. K doprovodu dopravních vrtulníků poslouží mnohem lépe L-159.
Je tedy faktem, že pokud se 24-ky zruší tak asi za ně náhradu dlouho neuvidíme. Ideální by byl Mi 28 nebo AH-64. :D Otázkou ovšem je, jestli by nebylo lepší podívat se na potřebnější a důležitější vybavení armády, než jsou bitevní vrtulníky. Například BVP a další vybavení pěchoty. Nebo konečně (myslím tím opravdu KONEČNĚ) vyřešit otázku nadzvukového letectva.

avatar
zapp Datum: 25.10.2012 Čas: 23:30

Ad Cejkis:
Chtěl bych reagovat na váš příspěvěk, protože jsem se zamyslel nad vašimi náměty.
Za prvé si nemyslím, že byste byl se svým názorem v menšině - skutečnosti posledních dnů dávají za pravdu Vám. Jak správně píšete Mi-24 je hybridem mezi bojovým a transportním vrtulníkem. Také podle mého názoru nejde o čistě bitevní typ, ale to jej přece nedeklasuje. Hind je taková stíhačka mezi transportně-bojovými vrtulníky. No, pravda o kompromisech bych přímo nemluvil, zdá se mi, že ze zvoleného schématu rusové vytěžili maximum, což potvrzuje, jak dlouho se udržel typ ve výrobě. Co se týče taktiky boje bitevních vrtulníků, nemohu s vámi polemizovat, v každém případě bych ale o ní nemluvil v souvislosti s naší armádou - ježto naše armáda plnohodnotné bitevní vrtulníky vlastně nevlastní (viz výše).
Váš další závěr je ovšem hodně zavádějící. Právě proto, že všechny vrtulníky byly pořízeny z umoření ruského dluhu, je velice ošidné vypočítávat nějakou cenu, za jakou byla tato technika pořízena. Už vůbec bych se nepokoušel kalkulovat kolik, nebo jaké typy by se daly pořídit. Jednak proto, že pokud bychom neodebraly vrtulnky, nemuseli jsme dostat nic, jednak na nákup jiných - nových armáda nemá prostředky. A poslední váš návrh u mě budí jen úsměv - ano ruskou techniku už prodáváme, (jak se můžete dočíst v tisku - kus za necelých 5 miliónů. Co že se za to dá pořídit, jaký nízkonákladový vrtulník si armáda objedná. Neobjedná si žádný, protože jakýkoliv nový stojí mnohonásobně více. Ony "investiční prostředky" tedy rozhodně nebudou stejné - protože Mi-24 máme, je náš a kromě paliva a náhradních dílů už žádné náklady nepotřebuje. No a nakonec, ono s těmi provozními náklady to není také tak jednoznačné - nejde přece jenom o to palivo, že?
Dohady o tom, že se vrtulník nedá použít v zahraničních misích (tak jako i jiná naše armádní technika) mě přivádí téměř k šílenství. Copak naše armáda je budována jako nějaký žoldnéřský svaz? Měl jsem za to, že po celou dobu trvání Republiky československé (Československa) existovalo ministerstvo národní obrany a jeho úkolem byla obrana národa. Dnes tedy existuje ministerstvo obrany, což je asi věcně správnější - armáda tedy nechrání jen náš národ, ale všechny občany státu. Do budoucna se ale děsím představy, že zanedlouho a při zachování současného trendu bude MO přejmenováno na "ministerstvo války" - nebo snad "ministertvo zahraniční intervence"? V tomto případě, jestli armáda rezignuje na obranu občanů a území státu, bude asi opravdu rozumné všechnu tuto nepotřebnou techniku prodat třeba i za cenu šrotu a získané prostředky nakoupit raději kevlarové vesty, pouštní uniformy a vědra na vodu.
Omluvte prosím můj pesimistický závěr, ale budoucnost armády mě opravdu optimismem nenaplňuje.

avatar
zapp Datum: 12.10.2012 Čas: 14:57

Takže už je to tady. Včerejší deník.cz (LN) cituji:
"Náměšť nad Oslavou - Armáda prodala státnímu podniku LOM Praha sedm vrtulníků Mi-24/35 za cenu znaleckého posudku, celkem za 34,5 milionu korun. Vrtulníky byly součástí takzvané tygří letky, pomáhaly například při povodních. Armáda se chce zbavit i dalších 15 stejných vrtulníků, které jsou stále na základně v Náměšti nad Oslavou."
Ode mě jen malý dovětek - jeden kus za 4,9 miliónu korun - na tolik byl vyčíslen tenhle "letecký šrot". A až armáda prodá všechny vrtulníky (a potom i tanky a BMP a Pandury a Tatrovky) budou už konečně i lampasáci chodit pěšky. Ostaně myslivci by naši armádu několikanásobně přečíslili - takže když to dají dohromady..... .
Několikrát se zde zmiňovala čím lepším nahradit Mi-24 a já se obávám, ža vyřazené stroje už ničím nahrazeny nebudou, armáda totiž na žádnou náhradu nemá a ani nebude mít peníze, tak jako nemá na provozování gripenů. Doufám, ža alespoň Alky nám zůstanou.
Řešení pro naši armádu jsou, ale nebudou asi příliš "atraktivní". Můžeme sklonit hlavu a poprosit spojence o přenechání nějaké jimi vyřazované techniky, nebo požádat spojence o ochranu v rámci sdílení odborností. A neposlední možností by bylo spojit se s podobně postiženými sousedy (Slovensko, Maďarsko) a vytvořit společnou armádu s jednotným velením i logistikou. Tím by se myslím daly ušetřit slušné peníze.
V postupném rozprodeji armádní výzbroje ale řešení nevidím.

avatar
Pavel Datum: 11.10.2012 Čas: 16:21

Trochu se to tady mele páté přes deváté. Koncepce armády a porovnávání různých typů vrtulníků.
Každá technika se musí modernizovat. Také UH-60A se pravidelně modernizuje jako každá jiná technika nebo zázemí. Znáte někoho normálního, kdo nemodernizoval? (neměnil okna na baráku, neměnil telefon, ....).

Naši nenormální politici nemodernizovali ani Mi24 a ani technické zázemí. Jen se snažili je přemísťovat po republice, aby se poztrácel odborný personál. A tito nenormální politici v čele s Vondou nám řeknou, že tato nemodernizovaná technika je nepoužitelná. V jejich péči by byla nepoužitelná jakákoliv technika.

PS Když do úřadu nastupoval Vondra, tak jsem hned říkal: Začíná příklon k americké technice. Ruská a evropská má smůlu.

arr