Německá armáda radikálně posiluje

Podle nové koncepce, která reflektuje zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a tlak Spojených států na rovnocenější sdílení nákladů zemí NATO na obranu, posílí všechny tří částí Bundeswheru - pozemní vojsko (Heer), letectvo (Luftwaffe) a námořnictvo (Marine).

Němečtí vojáci se mají opět primárně soustředit na vedení konvenční války a na obranu německého/evropského území, nikoliv na zahraniční mise. Tomu bude podřízen výcvik, logistika i akvizice nové techniky.

Podle nové koncepce plná mobilizace a plné dosažení bojeschopnosti pozemních vojsk Bundeswheru má trvat maximálně 3 měsíce od vydání rozkazu.

Hlavní důraz bude kladen na zvýšení schopností pozemního vojska. Berlín hodlá například výrazně posílit schopnosti dělostřelectva. Zkušenosti ze všech válek 20. století, včetně probíhajících bojů na východní Ukrajině, ukazují, že dělostřelectvo způsobuje nepříteli největší škody.

Bundeswher nově počítá s vytvořením dělostřeleckého praporu v každé z bojových brigád pozemního vojska. Podle polského webu Defence24 poslední dělostřelecký prapor spadající přímo velení brigády byl rozpuštěn v roce 2015.

Německé 1. obrněné divizi (1. Panzerdivision) tak zůstal pouze jeden dělostřelecký prapor, přitom pod tuto divizi spadají tři německé brigády a jedna nizozemská brigáda. Pod 10. obrněnou divizi (10. Panzerdivision) spadají tři bojové brigády a dva dělostřelecké prapory.

Dodejme, že kromě 1. a 10. obrněné divize hlavní bojové síly pozemního vojska tvoří Divize rychle reakce (Division Schnelle Kräfte), která zajišťuje výsadkové, aeromobilní a speciální operace.

Panzerhaubitze 2000 (zkráceně PzH 2000) v akci.

Pří výčtu dělostřeleckých jednotek Bundeswheru nesmíme zapomenout ani na společnou německo-francouzskou brigádu (Deutsch-Französische Brigade) založenou v roce 1989. Přímo brigádě je podřízen německý dělostřelecký prapor, ale brigáda je samostatná jednotka a není zařazena do divizní struktury německého pozemního vojska.

Obecně každý dělostřelecký prapor pozemního vojska obsahuje několik baterií samohybných houfnic PzH 2000 a jeden oddíl raketometů MARS II (modernizované raketomety MLRS).

Například u 325. dělostřeleckého praporu (Artillerielehrbataillon 325) 1. divize najdeme 16 samohybných houfnic PzH 2000 a osm raketometů MARS II. U 10. divize to je 131. dělostřelecký prapor (Artilleriebataillon 131) s 18 PzH 2000 a osmi MARS II a 345. dělostřelecký prapor (Artillerielehrbataillon 345) s 24 PzH 2000 a osmi MARS II.

Původně si německá armáda pořídila 185 houfnic PzH 2000, ale 15 houfnic Německo odprodalo do Chorvatska a 21 houfnic do Litvy. V současné době má německá armáda aktivně nasazeno 61 houfnic PZH 2000. Podle současných plánů Bundeswher počítá s navýšením na 101 houfnic PzH 2000, podle některých zdrojů až na 120 houfnic.

Německý 131. dělostřelecký prapor cvičí s raketomety MARS II v Litvě.

Co se týče raketometů, původně měla německá armáda 150 raketometů MLRS (později část upravena na standard MARS II), ale velká část byla vyřazena a pravděpodobně sešrotovaná společně se zákazem kazetové munice (2008). Současné německé raketomety MARS II používají přesně naváděné střely M31 GMLRS s dosahem 90 km.

Kromě dělostřelectva Bundeswher plánuje masivně investovat do prostředků protivzdušné obrany velmi krátkého a krátkého dosahu. Bundeswher se mohl v minulosti opřít o 377 protivzdušných systémů Flakpanzer Gepard krátkého dosahu (výzbroj 2x kanón ráže 35 mm). Do roku 2010 zůstalo ale ve výzbroji pouze 94 těchto systémů, které jsou nyní navíc trvale uskladněny.

Podle článku na Frankfurter Allgemeine Zeitung také do roku 2024 vzroste počet příslušníků Bundeswheru na 198 000 osob (nyní 178 000).

Nárůst požadovaných bojových schopností však půjde pomalu. Cílového navýšení bojových schopností první ze tří německých divizí dosáhne v roce 2024 a všechny tři divize až v roce 2032.

Flakpanzer Gepard

Jednou z klíčových výzev Bundeswheru však bude zvýšení investic do údržby vojenské techniky. Nízké investice i nedostatek personálu v minulých letech způsobil, že značná část německé letecké a pozemní techniky není schopna boje.

Podle magazínu Die Zeit, který cituje každoroční oficiální hodnotící zprávu Bundeswheru, je k okamžitému nasazení připraveno pouze 41 houfnic PzH 2000 (tj. 67 %). Ostatní houfnice podstupují servis nebo čekají na náhradní díly.

Situace není lepší ani u další německé vojenské techniky. K bojovému nasazení je připraveno 102 vozidel Boxer (142 ve výzbroji), 23 bojových vozidel pěchoty Puma (48) a 132 tanků Leopard 2 (167). Tristnější stav je u letectva - do boje může vyrazit 12 bitevních vrtulníků Tiger (27), devět dopravních vrtulníků NH-90 (29), 28 stíhaček Tornado (74) a 41 stíhaček Eurofighter (79).

Německé armádě však není třeba křivdit - všechny armády světa musejí vynakládat značné úsilí, aby udržely svou vojenskou techniku bojeschopnou. Přímé porovnání s jinými armádami není ale snadné, protože německá armáda je jedna z mála, která údaje o bojeschopnosti své vojenské techniky zveřejňuje.

Zdroj: Die Zeit, Defence24