Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Nesmrtící obranné prostředky Piexon AG

Vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci v ... Více

Pozemní technika

Německá cesta k náhradě tanků Leopard 2

Datum přidání 10.08.2017    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 34 komentářů    autor autor: Radomír Sedláček

Pod spojením “moderní německý tank” si každý představí tank Leopard 2. Konstrukčně ale Leopard 2 nenabízí nic revolučního - v podstatě se jedná o koncept navazující na původní Leopard 1, "jen" uzpůsobený bojišti na vrcholu Studené války.

Foto: Leopard 2A6 německé armády; větší foto / Bundeswher Flickr 

 

Pokud ale chceme vidět opravdu revoluční tankovou konstrukci, musíme sledovat německou paralelní tankovou vývojovou linku, vedoucí od projektu MBT-70 (Main Battle Tank 70), přes projekt NGP (Neue Gepanzerte Plattformen) až k tanku Leopard 3 - projekt MGCS (Main Ground Combat System).


Začněme tedy u německo-amerického projektu MBT-70, v Německu známého jako Kamfpanzer 70 (Kpz 70).


Od roku 1960 zaváděla americká armáda do výzbroje tank M60 Patton a od roku 1965 německý Bundeswehr tank Leopard 1. Tyto tanky technologicky odpovídaly době vzniku. Použití posledních technických “vychytávek” bylo u obou tanků omezeno na minimum kvůli nutností dostat tanky rychle do masové výroby.


Již tehdy se začalo uvažovat o vývoji nového tanku, který by M60 a Leopard 1 nahradil a dokázal jasně dominovat nad nastupujícími sovětskými tanky T-55, T-62 a později T-72.


Společný americko-německý program MBT-70 chtěl přesunout nový tank do výroby již na začátku 70. let. Spolupráce obou států však přinášela mnohé problémy, od rozdílné koncepce nasazení tanků, jiné konstrukční školy i názory na pohonné systémy či výzbroj.


Zatímco Američané potřebovali mohutný, výkonný stroj, schopný nasazení na jakémkoliv místě na světě, Němci preferovali vozidlo navržené pro nasazení na evropské půdě, přičemž hlavního protivníka očekávali v tankových klínech sovětských T-55 a T-62.


Hlavní výzbrojí MBT-70 se měl stát americký experimentální kanón XM150 ráže 152 mm, se zásobníkem na 26 nábojů, schopný odpalovat i protitankové střely MGM-51A Shillelagh.

Sekundární výzbroj měl tvořit automatický kanón ráže 20 mm.


Německá strana však po celou dobu preferovala instalaci klasického kanónu ráže 120 mm s vysokou úsťovou rychlostí.


Celý projekt byl enormně technicky a ekonomicky náročný. Koncem ledna 1970 tak byl celý projekt zastaven. Ač neúspěšný, MBT-70 znamenal milník ve vývoji západní obrněné techniky - při jeho vývoji se otestovala celá řada technologií později zužitkovaných při vývoji a výrobě nejmodernějších tanků NATO - Leopard 2 a Abrams.

 

Foto: Model tanku MBT-70/KPz 70 / Wikipedia


Kamfpanzer 90 (KPz 90)

V roce 1977 podepsali zástupci Německa a Francie smlouvu o vývoji obrněnce pro začátek 21. století, který měl nést jméno Kampfpanzer 90, ve Francii pak Napoleon. Původní německý plán počítal s koncepcí bezvěžového tanku, jako v případě vozidel Versuchsträger - později došlo ke kompromisní konstrukci, kdy měla vzniknout dvoumístná plochá věž s nabíjecím automatem.


Na konci roku 1981 předložila německá strana svoje představy, kdy korba měla být založena na konstrukci právě zaváděných tanku Leopard 2. Výzbroj měl tvořit kanón ráže 120 mm. Vstup do výzbroje se předběžně plánoval po roce 1996.


Francouzská strana ale požadovala nový tank již na přelomu 80. a 90. let. V listopadu roku 1982 tedy Francie od společného vývoje odstoupila a zahájila vlastní projekt, který dal vzniknout tanku Leclerc.


Německo pokračovalo v modernizaci tanků Leopard 2, ale stále také zkoumalo různé cesty vývoje skutečně revolučních tanků (tankových technologií), schopných změnit “pravidla hry” na bojišti.


Neue Gepanzerte Plattform (NGP)

Historie projektu NGP se datuje od roku 1990 a jejím cílem byla nová jednotná platforma pásových obrněných vozidel. Vozidla NGP měla nahradit všechna dosavadní pásová vozidla Bundeswehru.


Základní typ podvozku NGP se dělil na tři typy, které se odlišovaly uspořádáním vnitřního prostoru, dle určení: Platforma A určená pro tanky, Platforma B určená pro bojová vozidla pěchoty (BVP) a Platforma C určená pro podpůrná vozidla.


V případě Platformy A byla osádka umístěna v přední části vozidla a oddělena od zbraňových systémů. Velká část činností měla být automatizovaná a počítačem řízená. Počítalo se s dvoučlennou posádkou a případným dvoučlenným výsadkem (obdobně jako u izraelské Merkavy).


Pohon vozidla měl obstarávat diesel-elektrická pohonná jednotka a jako výzbroj se zmiňuje ETC (s elektro-termo-chemickým zapalováním prachové náplně náboje) kanón ráže 140 mm - technologie ETC měla za cíl především zvýšit úsťovou rychlost střely.

 

Foto: Koncepční návrh Platforem A,B,C od firmy KMW; větší foto / KMW


Bundeswehr oslovil potencionální výrobce roku 1995, aby zahájili práci na vytváření konceptů. Byli jimi společnosti: KMW, Maschinenbau Kiel, Henschel-Wehrtechnik a KUKA Wehrtechnik.


Výsledkem koncepčních prací byl návrh vozidla s dvoučlennou posádkou a diesl-elektrickým pohonem. Hmotnost jednotlivých návrhů kolísala mezi 55-77 t u tanku a 55-72 t u BVP.


Napjatá rozpočtová situace v roce 1998 ukázala, že vývoj tří paralelních projektů není možný. Projekt byl tedy 26. února 1998 upraven a do popředí se dostaly plány na nový obrněný transportér - Taktische Konzept Neuer Schützenpanzer (NeSPz), na němž se mělo dál pracovat. Tak vznikl předek BVP Puma.


Roku 2001 se změnil koncept nasazení vojenských jednotek NATO a prim začala hrát potřeba letecké přepravy i u těžké vojenské techniky. Projekt NGP byl tedy nakonec zastaven a pokračoval pouze vývoj BVP Puma.


BVP Puma se od původního projektu NGP v mnoha detailech liší. Kvůli novým požadavkům na vzdušnou přepravu bylo nutno snížit velikost a hmotnost vozidla, čímž se velmi snížila čelní ochrana vozidla a musel být navrhnut lehčí motor a jiné hydro-pneumatické pérování. Všechny tyto úpravy omezily výsadek pouze na šest vojáků.


Takto si tedy můžete lépe představit, jak měl vypadat původní vzhled bojového vozidla pěchoty platformy NGP, který se nemusel vyrovnávat s omezeními jako výsledné vozidlo Puma.

 

Foto: Prototyp vozidla EGS / Public Domain


Experimentalwanne Gesamtschutz (EGS)

Programy EGS i NGP si jsou velice podobné. Jsou zhruba i ze stejné doby, nejspíš se jedná o dílo stejného týmu.


U projektu EGS se počítalo s hmotností kolem 48 t. Výzbroj měl tvořit nový kanón Neue Panzerkanone 140 (NPzK-140) ráže 140 mm od společnosti Rheinmetall.


Celkem vzniklo šest prototypů NPzK-140, jejíž úsťová energie střely dosahovala 20 megajoulů (MJ), což znamenalo dvojnásobek oproti kanónu L/44 ráže 120 mm.

 

Pokud jde o automatický nabíjecí mechanismus kanónu ráže 140 mm, tak musel být velice bytelný, jelikož hmotnost podkaliberního náboje ráže 140 mm je cca 40 kg, kdežto 120mm náboje mají hmotnost 19 až 23 kg.


Vývoj kanónu ráže 140 mm se nikdy nedostal do přípravy sériové výroby. Jeho vývoj byl ale zužitkován v roce 2016, kdy byl představen vysokotlaký kanón Rheinmetall 130 mm L/51.

 

Foto: Rheinmetall 130 mm L/51 / Rheinmetall 


V případě projektu EGS se mluvilo i o ETC kanónu ráže 120 mm. Podstatou ETC kanónu je elektrické zažehování a řízení spalovacího procesu prachové náplně náboje. Velkou výhodu je možnost upravit stávající kanóny na technologii ETC. 


Již v 90. letech v Německu byly testovány různé řešení ETC kanónů. V roce 1995 byl zkonstruován ETC kanón ráže 105 mm, který dokázal vystřelit projektil o hmotnosti 2 kg rychlostí 2400 m/s. Později měl být vypálen projektil o hmotnosti 4,2 kg rychlostí 1900 m/s.


Tento náhled do minulostí je klíčový k pochopení toho, jaké technologie a přístupy budou uplatněny při konstrukci nového francouzsko-německého tanku MGCS, aka Leopard 3. Koncepční práce definující podobu MGCS potrvají minimálně do konce letošního roku a zatím můžeme jen hádat, jaké technologie příští evropský tank získá.


S velkou pravděpodobností ale dostane nový kanón ráže 130 mm od německé firmy Rheinmetall, možná také s technologii ETC.

 

 Zdroje: Welt, Kotsch88, DGB, Patent, Militarybox

 

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Sorge-227 Datum: 18.08.2017 Čas: 22:06

Zniceny rusky T 90 v Syrii, neviete niekto nieco o tom?

https://www.youtube.com/watch?v=enOXVPdA8nM

avatar
Jirosi Datum: 17.08.2017 Čas: 17:44

Ip13: Jestli kouká z poklopu, z průzorů nebo do monitoru je jedno. Protože dělá to co má, nelelkuje aby se v tomhle čase věnoval střelbě na cíl. Střelba, tedy ničení nepřátelských jednotek je totiž primární funkce tanku, velitel to střelci jen umožňuje dělat efektivněji.

Pokud střelec střílí na jiný tank je tím plně zaměstnán. Proto je tam velitel aby přebíral ty informace z okolí a případně rozhodl o přenesení palby na jiný cíl, ústupu z nevýhodné pozice atd.

avatar
lp13 Datum: 17.08.2017 Čas: 17:25

to Jirosi
Myslím, že se rozcházíme v pojmu vyhledat cíl. V "dřívějších" dobách opravdu velitel tanku pozoroval okolí přes průzory, nebo dokonce byl z poklopu venku a sledoval to okolí hlavně vlastním zrakem či pomocí nějaké optiky.
Pokud si matně pamatuji na nějaký rozhovor s posádkou Abramsu, jak to vypadalo za války v Iráku, tak se prakticky jen spoléhali na obrazovku před sebou, kde hlavně měli obraz z noktovizoru či infra (v noci a po zapálení vrtů vše ostatní bylo méně efektivní). A to už je pár let zpět.
Takže dnešní elektronika, výpočetní výkon a senzory už samy upozorní velitele, že za tím keřem je "schovaný" tank...
Myslím, že největším problémem F-35 byl ten přebytek informací vhodně přefiltrovat a "naservírovat" člověku...
Navíc by ten softwer měl umět rozdělit cíle pro celou skupinu, ať nestřílí všichni na jeden cíl a na nějaký se nezapomene. Takže myslím, žádné zoomování a navíc už to bude připravené.

avatar
Rase Datum: 16.08.2017 Čas: 20:51

Počítač může vyhledávat cíle sám a servírovat je operátorovi dle důležitosti a priorit (třeba i natočí věž na cíl). Operátor následně sám rozhodne, zda cíl potvrdí (počítač dořeší zbytek) nebo přepne na další cíl v pořadí. Operátor by tak jen rozhodoval o tom, jaký cíl má být zničen a čím. Počítač dořeší zbytek. Patrně by se mohly na obrazovce zobrazovat i cíle nalezené drony, pěchotou nebo letouny, které by měl tank v dostřelu (tedy nebýt omezený jen na vlastní senzory).
Mě osobně to nepřijde až tak ujeté, přeci jen spousta podobných vychytávek má třeba F-35 nebo z pozemní techniky britský AJAX. byť zde je osádka tříčlenná a částečně v osádkové věži, tak je hodně nacpaný velice zajímavými systémy. Rozhodně si tohle necucám z prstu. Další věcí je, jak nakousl RiMr71, že další člen osádky může být mimo samotné vozidlo, přitom být s osádkou v nepřetržitém kontaktu a pomáhat jim, případně ovládat pozemní dron - myšleno něco velkého jako Black Knight -
http://www.palba.cz/album/displayimage.php?pid=24278&fullsize=1

avatar
Jirosi Datum: 16.08.2017 Čas: 18:25

Pokud velitel vyhledá cíl, označí ho pro střelce a ten se postará o jeho zničení, což může zahrnovat i několik výstřelů. Přitom rychlost palby je v řádu sekund. Přitom velitel opětovně obhlíží okolí a kontroluje zda nemá cíl kamarády využívající odvedení pozornosti. Pokud se bude věnovat střelbě, nebude se zároveň věnovat okolí.
Velitel tanku nevyhledává cíle na blízkou vzdálenost ale klidně 30m až 8km. A v tu chvíli se nebavíme o koukání do panoramatických pohledů ale na sakra velké zaostření. Asi jako Sniper co kouká do optiky a současně kontroluje zda mu dveřmi někdo neleze do zad.

avatar
lp13 Datum: 16.08.2017 Čas: 18:03

to RiMr71

řekl bych, automatické rozpoznávání cílů (objektů), již v dnešní době je docela funkční. Stačí se jen podívat na rozpoznávání obličejů v běžných aplikacích...
Na ten lidský prvek už pak zbyde jen potvrzení zda střílet nebo ne.
Možná to zpočátku budou dělat ty lidi v tom kontejneru vzadu, ale mám pocit, že toto už má zmáknuté F-35 v dnešní době přímo na palubě.

Jinak dvoučlenná posádka, kde se vypustí nabíječ a střelec, proč ne. Teď budu úplně za blbce, ale co v dnešní době dělá tak specifického střelec, že by jej nenahradil "počítač". Hlídá ten správný okamžik výstřelu a zbytek už stejně má přednastaveno střeleckým počítačem, kde nejdřív velitel označil cíle a jejich prioritu zničení? Teda aspoň v dnešním moderním tanku...
Na druhou stranu, jak ta technika bude robustní...

avatar
RiMr71 Datum: 16.08.2017 Čas: 13:35

A jinak RASE super článek!

avatar
RiMr71 Datum: 16.08.2017 Čas: 13:35

...nevim hoši... dovedu si představit to, že v tanku sedí dva členové posádky a další členové posádky sedí "někde jinde" a slučují data z různých vstupů v rámci elektronického bojiště a rozhodují například o tom určování cílů, předžvýkávají osádce v tanku situační povědomí, řídí drony atd...
...to že to místo těch lidí někde v kontejneru v týlu bude dělat nějaká AI je určitě časem možné, ale nevěřím tomu, že se to bude týkat v současnostu vyvíjené generace tanků. K takovému AI je ještě dlouhááá cesta, nejen technicky ale i právně atd trnitá!

avatar
Rase Datum: 15.08.2017 Čas: 22:56

On ani nejdokonalejší MBT nemá být a nikdy nebude dokonalou superzbraní, ale bude vždy jen součástí mozaiky celého bojiště. pořád vidím ty záběry Leopardu 2A4, kdy jeden stroj dostane zásah z PTŘS a hoří, přičemž osádka druhého taku, pár metrů vedle, si ničeho nevšimne. Tohle je dle mého chyba a cokoliv, co zvýší povědomí osádky o okolí je +. Nemám problém s tříčlennou osádkou, jen si nemyslím, že jsem chytřejší než odborníci z KMW, Rheinmetallu a konstruktéři z Izraele, když vidím v jejich řešení budoucnost. Co já vím co mají v rukávu a co vědí (co já nevím). V USA jdou cestou, že sice plánují automat, ale "dříve nabíječ" v tanku zůstane a bude řídit drony. Logické to rozhodně je. Na druhou stranu, pokud je zničen MBT s dvojčlennou osádkou, je to poněkud jiné, než ztráta čtyř vojáků a jednoho staršího tanku. Přitom sebelepší tank bude mít v boji ztráty

avatar
StandaBlabol Datum: 15.08.2017 Čas: 22:29

Rase,

nevím, nevím, Představ si třeba městské bojiště, kde potřebuješ sledovat okolí v rozsahu 360° a několik pater obytných domů naráz, navíc v prostředí zahaleném kouřem. I s brýlemi, které ti umožní vidět "skrz pancíř" ti každý další pár očí výrazně zvýší šanci na včasné odhalení útočníka.

avatar
Jirosi Datum: 15.08.2017 Čas: 22:21

Ano, nedaří se jim, protože nemají dostatečně vycvičené osádky. Nikoliv nedostatečnou elektroniku.
Argument z časem výcviku osádky je ale proti snižováni počtu osádek, Je rychlejší vycvičit střelce a současně velitele, než vycvičit střelce a potom ho doškolit na velitele aby mohl sloužit u méně o sádkového vozidla.

avatar
Jirosi Datum: 15.08.2017 Čas: 22:17

Rase: Jenže bitevní vrtulník se pohybuje nad bojištěm případně čeká v úkrytu na kořist (vystřel a zmiz). Tanky jsou jaksi určeny k prorážení nepřátelské obrany, ideálně čelně vs boky, případně Tváří v tvář. Jak je vidět Syrii, posádky se jen trošku nevěnují sledování okolí a hned nakoupí raketu. Pokud tam střelci/veliteli každou chvíli bude blikat přilétající raketa (nemusí mířit přímo na něj), těžko se bude efektivně věnovat střelbě.

avatar
Jirosi Datum: 15.08.2017 Čas: 22:09

Ten automat tam má, aby se mu ulehčilo a mohl se plně věnovat řízení. Dvou členná posádka jde přesně opačným směrem. Místo aby se posádce ulehčovalo činností a tím zvyšovala její efektivita, se činnosti kumulují na menší počet členů. Tím zákonitě klesá efektivita vozidla.
Výš proč je zakázáno u řízení telefonovat, protože se prokázalo, že to způsobuje nehody. A ty chceš kumulovat ještě složitější funkce.

avatar
Rase Datum: 15.08.2017 Čas: 21:59

Jirosi:
omlouvám se předem, ale opravdu jste uvízl v době minulé. Moderní tanky a těžká pozemní technika se podobá spíš moderním bitevním vrtulníkům nebo stíhačkám. Tomu ale odpovídá i výrobní cena, čas než vycvičíš osádku a provozní náklady. Tohle je problém už současné generace MBT a bude hůř. Zároveň ale můžeme vidět, jak se nedaří současným tankům na blízkém východě. 2A4, Sabra , Abrams. většinu problémů by řešila aktivní ochrana a pořádná elektronika pro přehled o okolí, ale tu nemají. Nezapomeňme, že dnes se řeší 360°rozhled kolem vozidla (i skrz pancíř), inteligentní brýle atd. ne nepodobné přilbě z F-35. Za mě to tedy není taková hloupost jak se snažíte podat - při vší úctě

avatar
stirling Datum: 15.08.2017 Čas: 19:47

Jirosi: stále mě přesvědčuješ, že žiješ v jiné době. Střelba nebude znamenat nic jiného než potvrzení cíle tam dnes už dávno jsme (žádná mířidla ani odhad vzdálenosti už určitě dělat nebude.:). Tvoje poznámka o automatické převodovce je úplně mimo, je jasné, že každá moderní technika už dnes má automat a dokonce jsme tak daleko, že automat nemusí jen řadit.
Příklad z dob sssr je úplně mimo, možnosti jsou opravdu jinde a zkus si přečíst ten článek prostě vše míří k dvoučlenné posádce.

arr