TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Probuzení obra? Německo chce dávat na obranu 2 % HDP

Datum přidání 28.11.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 67 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

V příštím roce německé ministerstvo obrany dostane 37,4 miliard eur (1 bilion Kč), tj. o 8 % více než letos. Německo počítá s postupným a trvalým zvyšováním svého obranného rozpočtu. Cílem Německa je vydávat na obranu Alianci požadovaných 2 % HDP.

Foto: Voják Bundeswehru; ilustrační foto / BMVg 

 

Německo s nejsilnější armádou Evropy?

Evropská unie má více obyvatel než Spojené státy a Rusko dohromady. V ekonomické rovině je EU plně srovnatelná se Spojenými státy, výkon ruské ekonomiky zase odpovídá společnému ekonomickému výkonu Nizozemska a Belgie. Přesto lidský a ekonomický potenciál Evropy se nepromítá do evropských vojenských schopností.


V poslední době se ale i z nejvíce evropských pacifistických zemí ozývají hlasy o nutnosti zvýšit výdaje na obranu. Také Německo začíná přidávat na svou obranu a vede diskuzi o tom, jak je země připravená na možný konflikt.


Dodatečné prostředky německá armáda využije na údržbu techniky a vozidel (pro dosažení větší bojeschopnosti a nasaditelnosti), pro nákup munice, vybavení pro letadla a nákup pěti korvet třídy Braunchweig. V příštím roce začne německá armáda také více cvičit.


Problémy se servisem a údržbou německé vojenské techniky jsou klíčové. Podle zprávy vládního zmocněnce pro obranu Hans-Petera Bartelse z celkového počtu 114 stíhaček Eurofighter je v aktivní službě je pouze 68 Eurofighterů (zbytek modernizace, údržba), z toho je však jen 38 letadel připraveno k okamžitému nasazení. Nedostatek náhradních dílů a peněz na opravu způsobil, že z 93 letadel Tornádo je pouze 29 strojů okamžitě nasaditelných.


Nedostatečné finance se podepisují i na vrtulníkovém letectvu. Německá armáda má 43 bitevních vrtulníků Tiger a 40 víceúčelových NH-90. Podle zprávy Bartelse je však pouze sedm Tigerů a pět NH-90 okamžitě nasaditelných do akce.


Díky zvýšení rozpočtu německý Bundestag vydá na obranu příští rok 1,22 % svého HDP (letos 1,19 % HDP). Přes zvýšení je však Německo dalece od požadavku Aliance vydávat 2 % na svou obranu. Při vydají 2 % HDP by rozpočet německého ministerstva obrany dosáhl v letošním roce 62,44 miliardy euro a překonal by rozpočty Francie, Velké Británie i Ruska.


Pro zajímavost uveďme, že Rusko dává na obranu 4 % svého HDP (cca 38 miliard dolarů). Pokud Německo vydá na zbrojení stejně jako Rusko, tedy 4 % HDP, rozpočet německého ministerstva obrany dosáhne 124 miliard euro.


Tuto středu německá kancléřka Angela Merklova z CDU uznala nutnost zvýšit německý obranný rozpočet na 2 %. Také opoziční sociální demokraté SPD upozornili na nadměrnou závislost Německa na vojenských kapacitách Spojených států a také na to, že většinu síly Aliance představují Američané - vzhledem k nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu se ale nyní řada evropských zemí obává neochoty Američanů podílet se na vojenské bezpečnosti Evropy.


Posilování Evropy si ale vyžádá čas. Podobně jako v České republice, navýšení obranného rozpočtu nelze udělat skokově, protože německé ministerstvo obrany nebude schopno (se současným personálním obsazením) takové množství peněz rozumně investovat.


“Náš obranný rozpočet ukazuje, že jsme nedosáhli bodu, který od nás očekávají naši partneři v NATO,” uvedla Merklova v proslovu v německém Bundestagu. “Vím, že máme ještě před sebou dlouhou cestu k dosažení 2% požadavku NATO pro obranné výdaje a já nemohu slíbit, že toho dosáhneme v nejbližší budoucnosti. Ale směřování musí být jasné… blížíme se k tomu cíle a realizujeme ho.”


Podle střízlivých odhadů rozpočet německého ministerstva obrany dosáhne v roce 2021 1,5 % HDP. I toto “drobné” navýšení ale umožní podstatně zvýšit bojeschopnost německých ozbrojených sil.  

Výdaje na obranu zemí NATO v roce 2016

 

Výdaje v mld. $

Procento HDP

 Výdaje v mld. $ při 2 % HDP 

Belgie

4

0,85 %

9,5

Kanada

15,4

0,99 % 

31,1 

Dánsko

3,5

1,17 % 

6,1

Francie

43,6

1,78 % 

49

Itálie

21,9

1,11 % 

39,4

Lucembursko

0,3

0,44 % 

1,2

Nizozemsko

9,0

1,17 % 

15,4

Norsko

5,9

1,54 % 

7,7

Portugalsko

2,8

1,38 % 

4

Velká Británie

60,3

2,21 % 

60,3*

USA

664

3,61 %  

664*

Řecko

4,6

2,38 % 

4,6*

Turecko

11,6

1,56 % 

14,8

Německo

37,1

1,19 % 

62,4

Španělsko

11,0

0,91 % 

24,3

Česká republika

1,9

1,04 % 

3,7

Maďarsko

1,2

1,01 % 

2,5

Polsko

9,3

2,00 % 

9,3*

Bulharsko

0,7

1,35 % 

1

Estonsko

0,5

2,16 % 

0,5*

Lotyšsko

0,6

1,49 % 

0,9

Litva

0,4

1,45 % 

0,6

Rumunsko

2,8

1,48 % 

3,7

Slovensko

1

1,16 % 

1,8

Slovinsko

0,4

0,94 % 

1

Albánie

0,1

1,21 % 

0,2

Chorvatsko

0,6

1,23 % 

1

 

918 miliard $

 

1025 miliard $

*Tabulka ukazuje možnosti růstu výdaju na obranu zemí NATO. Rozpočet zemí, které již nyní dávají na obranu více než 2 % HDP, jsme proto nesnižovali. (zdroj tabulky)

 

Jen peníze nestačí

Před několika dny Evropský parlament přijal usnesení vyzývající členské státy EU ke zvýšení obranných výdajů na 2 % HDP a vyhradit minimálně 20 % rozpočtu na nákup nového vybavení a techniky.

 

„Hlavním cílem je dát dohromady naše zdroje a zajistit tak solidní obranu a bezpečnost Evropské unie,“ vysvětlil estonský liberál Urmas Paet pozadí své zprávy o Evropské obranné unii. Ačkoliv usnesení není pro členské státy právně závazné, ukazuje měnící se politické klima v Evropě, které začíná být více nakloněno posilování schopností evropských armád.

 

Nicméně 25 let zmenšování a zeštíhlováni evropských armád nemůže být vyřešeno během pár let. Problémem nejsou ani tak peníze, ale okleštěný lidský kapital bezpečnostních složek a ministerstev obrany. Bez posílení lidského kapitálu není možné větší rozpočty efektivně spravovat a využívat na nákup nové techniky.

 

Obrovskou výzvou je také zanedbaná logistika, která musí zajistit přepravu a podporu vojenské techniky do místa konfliktu - například do Pobaltí, které dokáže vojensky vzdorovat Rusku jen několik desítek hodin.

 

Například Německo může použít pro přepravu nejtěžší techniky asi 280 železničních nákladních stanic německých železnic. Ale pouze 20 stanic je možné využít k naložení tanků Leopard. Pokud Rusové zničí (např. střelami Iskander) tyto železniční stanice, Německo bude mít jen velmi omezené možnosti nasadit a udržovat (!) své mechanizované jednotky v zahraničí.

 

Problém představuje i doprava po silnici. Tahač tanku s podvalníkem a s naloženým tankem Leopard, Abrams nebo s houfnici PzH 2000 má hmotnost 90 až 100 t. To klade značné nároky na životnost a propoustnost evropské silniční sítě.

 

Ostatně (ne)schopnost členských zemí v případě konfliktu absorbovat vojenskou pomoc spojenců z Aliance je jedním z největších bezpečnostních problémů evropských zemí.

 

Spojené státy dorazí na pomoc, ale nejdříve je jim třeba věrohodně vysvětlit, až v Ruzyni budou přistávat desítky obřích dopravních letadel C-17 Globemaster III s vojáky a technikou, jak tuto masu vojáků a techniky dokážeme podporovat a jak zajistíme spojeneckým vojákům adekvátní zázemí (ubytování, doprava, jídlo, sociální zázemí, pohonné hmoty, atd. atd.).


Zdroj: Defence24, Reuters

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
riki2007 Datum: 04.12.2016 Čas: 11:21

samozrejme je to v mil, mld chyba desatina ciarka

avatar
riki2007 Datum: 03.12.2016 Čas: 20:17

Len na porovnanie podla GDP PPP

Nemecko - 1,19% - 45 702 mld USD
Rusko - 4% - 104 705 mld USD
Turecko - 1,56 % - 24 785 mld USD
Polsko - 2,00 % - 20 109 mld USD
Holandsko - 1,17 % - 9 741 mld USD

a samozrejme je to uplne vytrhnute z kontextu, porovnavat, len ekonomicku silu v konflikte, ale aj x inych vplyvajucich veci. Vid cina a mongolsko v 13stor.

avatar
riki2007 Datum: 02.12.2016 Čas: 23:01

ad Jakub2
Mozno som uplne mimo, ale potom detto je mimo svetova banka, medzinarodny menovy fond, eurostat, alebo MF SR a MF CR, kedze v porovnavania krajin vzdy beru HDP podla parity kupnej sily, nie HDP nominalne.
Sice je to nepodstane ale ako makroekonomicky odbornik nam vysvetlis, preco je mimo napriklad eurostat.
Kedze vydavok euro ma inu kupnu vahu v nemecku, slovensku a rusku

avatar
Beld Datum: 01.12.2016 Čas: 00:03

Jakub2 : No ale v tomto ma z vetsi casti pravdu . V rusku zaplatite 2 vojaky za cenu jednoho americkeho , stejne vykonneho . Holt staci jim mene.

avatar
DJW_ Datum: 30.11.2016 Čas: 21:32

V krajine im narastá obrovský vnútorný Problém a oni riešia toto.. Divné.

V článku mi vadí zrovnávanie HDP v dolárových ekvivalentoch a nie v parite kúpnej sily. Rusi si za svojich 66mld USD môžu dovoliť podstatne viac domácej techniky ako nemci za 40..

avatar
Tonotime Datum: 30.11.2016 Čas: 13:34

Je síce dosť problematickí pre armády čas výroby z 3D tisku. Asi preto som navrhoval plánovaný vývoj 3D tlačiarní. Hoc aj spoločne v rámci ČR a SR čí V4, alebo s inými. Otestovať zmysluplnosť na manévroch, cvičeniach. Ide tu aj o iné ekonomické prínosy. Upodozrievam niektoré americké intenetové giganty a podobne, že im armáda USA a tajní ako NSA a DARPA technologickí veľmi pomohli k dnešným úspechom výmenou napríklad za podiel pri svetovom špehovaní. Aj niekoľkorát najbohatší človek roka Bill Gates (Window, Microsoft) sa raz po miliardovej pokute záhadne vyjadril, že s vládou už viac spolupracuje. V čom mal spolupráca už odmietol povedať. Ono sem tam stále prepuká ako spolupracujú americké internetové giganty s tajnými a armádou.
Ako armády a s časti štátom podporovaný vývoj 3D tlačiarní, ktorý je zastaralý, alebo s rôznych dôvodov sa neuplatnia v armáde možno predať, vrátiť do ekonomiky nádejným firmám v štýle niečo za niečo, alebo zaplaťte.
3D tlačiarne sa neustále zlepšujú a pozmenia nám dobu ako nástup počítačov a mobilov.
Až nezmeškáme zasa svetový rýchlik a nebudeme si ich nákladne musieť dovážať zo zahraničia. Do zahraničia nám nemusia utekať supermozy a podieľať sa tam na výrobe prelomových technológii, ktoré si neskôr draho nakúpime späť, ak nám ich vôbec predajú, alebo predajú ale s backdoormi.
Nezaškodilo by založiť v naších štátoch malú skupinu supermozgov, ktorí musia rotovať, v štýle americkej DARPY.
Mali by na starosti určovať smery vývoja pre armády, prepájať vývoj a ekonomiku s potrebami armád. Naše rozpočty by ani citeľné nezaregistrovali. V rozpočtu by sme ich mohli definovať ako výdaje na armády a zbrojenie a tak doplňať tlak na 2 % zbrojenie.

avatar
Jakub2 Datum: 30.11.2016 Čas: 12:47

Ježišmarjá, tady se ale člověk dočte kravin. Za mne jednoznačně vyhrává rikki2007 a jeho skvostná definice HDP: "Hdp sa posudzuje podla parity kupnej sily".

avatar
Beld Datum: 30.11.2016 Čas: 12:22

V tomto ohledu je ovsem stale problem s jednou z nejvetsich nevyhod dnesniho 3D tisku . A to je doba "vyroby" . I hodne jednoduche komponenty trvaji vcetne tuhnuti minimalne 6+ hodin , samozrejmne je to material od materialu , typ od typu , ale neni to se soucasnymi technologiemi reseni . Je lepsi planovane presunou urcity pocet nahradnich dilu statisticky nejvice problematickych , nez se je snazit vytisknout na miste .

btw: Cim dal vice profesionalnich 3d tiskaren zacina dodavat in "ochranu" proti poskozeni tisku vnejsimi vlivy , napriklad japonci se na to orientuji , kvuli poskozenim XX hodinovych tisku zemetresenimi nizkych stupnu v techto oblastech velmi castymi .

btw2: Skuste si typnou kolik casu trva vytisteni casti motoru na spaceX F9,1 . Oficialni udaj je hodne "teoreticky" a navic nasledne podhodnocen o vsechny dalsi upravy a testy .

avatar
JiriR Datum: 30.11.2016 Čas: 12:15

Mno… MADR radary- je i není to dobrá zpráva. MADR a PVO měly být jednoznačně jedna soutěž. (komplexní řešení PVO včetně náhrady aim 9 na letounech). Takhle bylo rozhodnuto už i o dalších věcech, pokud nechceme budovat kočkopsa. Každopádně je dobrá zpráva budoucí spolupráce Ačr s Haganou, dále ohledně CSG- buduje se tady národní šampión, což je globálně dobře, dnes už to asi ani jinak nejde.

avatar
Tonotime Datum: 30.11.2016 Čas: 11:19

Logistika,údržba, podpora, náhradné diely, sklady, preprava ...
SR a v ČR by sa mali zamyslieť nad vývojom rôzných 3D tlačiarní pre svoje armády.
Rôzne súčasti výzbroje a ochrany by nemuseli armády presúvať na bojiska a manévre, či skladovať. Ale vyrobiť priamo na bojisku, manévroch, cvičeniach s 3D tlačiarní.
Príkladom 100 obrnených vozidiel potrebuje behom presunu 1000 náhradných dielcov. Zoberie ich len 20%. Behom cesty a na bojisku si ich vyrobí podľa aktuálnych potrieb.
Druhý príklad, niektoré vojenské stroje sú upravené pre horské prostredia, sú vybavené ľahšie, aby prekonali dané prostredia, rýchlo zaujali svoje postavenia. Menej vhodné sú na boje v rovinách, či v mestách. 3D tlačiarne by vhodné mohli zosilniť ich ochranu na iné prostredia. Naše armády by mohli nakupovať takzvané ľahké základné verzie, ktoré ide rýchlo presunúť, či použiť v horských prostrediach, ale v prípade potreby rýchlo zosilniť na stredné ťažké verzie.
Či inak povedané, niektoré stroje potrebujeme rýchlo presunúť aj leteckí, či helikopterami. Ale my ich nemusíme presúvať kompletne celé na bojiska. Ale iba v niektorých základných verziach. Ostatok im tam skompletujú podľa miestných potrieb cez 3D tlačiarne. Koľko sa ušetrí paliva iba za presun a podobne?
Vo svete sa začínajú na zásobovanie armády riešiť pomocou robotov.
Napríklad je známe že počas invázie do Iraku spotrebovali americké tanky Abramsy palivo už za hodinu manévrovacieho boja. Iračania im sem tam účinné napádali zásobovanie. Určite by zásobvacie roboty v naších armádach znížili straty, zranenia, počet vojakov v zásobovaní a riadne aj ušetrili rôzne výdavky. Aj to palivo, lebo robot môže mať rôzné tvary pre rôzne prostredia a nemusí niesť zo sebou potrebnú ľudskú biosféru, ochranu odpočívať. Niekde z bezpečia ich sem tam môže navigovať vojenský programátor aj niekoľko súčasne.
Takto ušetrené výdavky na armády, by mohli isť späť do modernizácii našich armád.
Tak isto by sme mali viacej hodiť do výskumu ako si môžu rôzne privyrobiť z miestných zdrojov vojaci palivo pre svoje stroje. Aby armádne stroje neostali stáť pre nedostatok paliva a čakali len na cisterny s palivom. Armády často zostávajú stáť na strategických postaveniach. Mali by byť schopné dovyrobiť si nejaké to palivo z miestných prostredi napríklad do 20% svojích potrieb. Nechcem forsírovať navrhy, možností výroby palív a energii je veľa. Mali by to prepočítať vojenskí ekonómovia aj z rôznych hľadísk a overiť na manévroch. Zo začiatku v naších prostrediach.
- Krycie prostredia, maskovanie a návnady. Podľa môjho názoru to armády SR a ČR dosť zanedbávajú.
Ruská armáda vraj od roku 1995 vyrába atrapy. Napríklad na linku:
http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-3837009/Something-Russians-blow-Putin-s-secret-inflatable-army-decoys-revealed.html
Je tam dobré zdokumentované od prvej, cez druhu svetovú až po súčasnosť.
Sem tam so citlivo zaregistroval, ako západu zo satelitnéj špionáže zmizli veľké zoskupenia Ruskej techniky pri Ukrajinských hraniciach. Zaregistroval som aj ako naschvál Rusi nechali snímať svoje Iskandery ako ich pripravujú na prevoz do Kalingradu.
Naozaj? Neboli to takzvané vábničky, makety?
Keď už naším armádam chýbajú rôzne zbrane a vybavenia PVO. Tie čo máme môžu zasiahnuť dajme tomu Iskandery.
Nezišli by sa nám naozaj nejaké vábničky, makety?
Nech si zasiahnú tými drahými Iskandermi niektoré klamlivé makety. Tie skutočné môžeme mať úplne niekde inde. Popliesť tak rôzne satelity a špionážne drony.
Ide aj o klamlivu propagandu. Nepriateľ nás môže považovavať za oveľa silnejších.

avatar
Rase Datum: 30.11.2016 Čas: 10:45

petres:
Pokud se to potvrdí, bude to paráda, byť je to první pořádný tendr současného MO (když nepočítám Grippeny)

avatar
petres Datum: 30.11.2016 Čas: 09:16

trochu off topic
Vypadá to, že v případě nákupu MADR radarů bylo rozhodnuto, vítězem je IAI Elta Systems s radary ELM 2084 (zajímavostí je ta 30-ti členná výběrová komise).
http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/3d-radary-dodaji-cesku-izraelci-1326027

Uvidíme, jestli se to v pátek potvrdí.

avatar
Luky Datum: 30.11.2016 Čas: 09:11

http://www.usdebtclock.org/

avatar
Beld Datum: 30.11.2016 Čas: 08:56

Dusan : Podle meho jsou jen 3(4) moznosti ...

1) Problemove staty se z eurozony vyhodi a nechaji se krachnout . Coz ovsem odstartuje bankovni a hospodarskou krizi , nejspise celosvetovou . Duchodove fondy z celeho sveta budou rady za -30% .

2) Pojede se dal , dokud to za 10-15 neprokrachuje cele , a bude to nasobne horsi pro CELOU evropu a +- cely svet .

3) Nastane nejaka krize ( aka obcanska valka , nebo jiny konflikt ) . Udela se tlusta cara , dluhy se poskrtaji . Problematicke meny zdevalvuji , o duchodce se postara stat a pojede se od nuly . ( Ale bude tak 10 let evropa a vetsina svetove ekonomiky stagnovat\nominalne se propadat )

4) Nastane okamzite co nejvetsi tlak na reorganizaci problematickych statu a provedeni reforem . Toto je podle meho jen teoreticka sance , vzdyt se to nepodarilo ani v recku . Tam sice poskrtali vydaje ale maji 25% nezamestnanost , trh prace a socialni zakony stale skoro na urovni CSSR . a 180% statni dluh ktery se nikdy nesplati . A nemoznost znehodnoceni meny kvuli euru .

Jak rikam lip uz bylo , budme radi ze visegrad zatim jede velmi dobre . ( Protoze sem v poslednich 20 letech presunuly firmy ze zapadni evropy velkou cast sve vyroby za nizsimi mzdovymi naklady ) ....

avatar
Luky Datum: 30.11.2016 Čas: 08:53

Však taky rotačky v tiskárnách jely jako divý. Ale neboj se, ty dolarový taky....takže nevím, kam chodíš na ten zámořský optimismus.
Samozřejmě, že projekt Euro pomáhá rozpouštět inflaci do celýho světa. Naše banka natiskla za posledních pár let 800miliard, aby koruna netvrdla. Tahle ekonomie je pokřivená a vždycky to nakonec zaplatí ten nejobyčejnější na spodku pyramidy. A ještě musí být vděčný, když mu pár těch papírku blahosklonně pošlou...

To ale nic nemění na tom, že společná měna je mocný nástroj...v mnoha ohledech mocnější, než armáda.

arr