Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Události

Probuzení obra? Německo chce dávat na obranu 2 % HDP

Datum přidání 28.11.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 92 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

V příštím roce německé ministerstvo obrany dostane 37,4 miliard eur (1 bilion Kč), tj. o 8 % více než letos. Německo počítá s postupným a trvalým zvyšováním svého obranného rozpočtu. Cílem Německa je vydávat na obranu Alianci požadovaných 2 % HDP.

Foto: Voják Bundeswehru; ilustrační foto / BMVg 

 

Německo s nejsilnější armádou Evropy?

Evropská unie má více obyvatel než Spojené státy a Rusko dohromady. V ekonomické rovině je EU plně srovnatelná se Spojenými státy, výkon ruské ekonomiky zase odpovídá společnému ekonomickému výkonu Nizozemska a Belgie. Přesto lidský a ekonomický potenciál Evropy se nepromítá do evropských vojenských schopností.


V poslední době se ale i z nejvíce evropských pacifistických zemí ozývají hlasy o nutnosti zvýšit výdaje na obranu. Také Německo začíná přidávat na svou obranu a vede diskuzi o tom, jak je země připravená na možný konflikt.


Dodatečné prostředky německá armáda využije na údržbu techniky a vozidel (pro dosažení větší bojeschopnosti a nasaditelnosti), pro nákup munice, vybavení pro letadla a nákup pěti korvet třídy Braunchweig. V příštím roce začne německá armáda také více cvičit.


Problémy se servisem a údržbou německé vojenské techniky jsou klíčové. Podle zprávy vládního zmocněnce pro obranu Hans-Petera Bartelse z celkového počtu 114 stíhaček Eurofighter je v aktivní službě je pouze 68 Eurofighterů (zbytek modernizace, údržba), z toho je však jen 38 letadel připraveno k okamžitému nasazení. Nedostatek náhradních dílů a peněz na opravu způsobil, že z 93 letadel Tornádo je pouze 29 strojů okamžitě nasaditelných.


Nedostatečné finance se podepisují i na vrtulníkovém letectvu. Německá armáda má 43 bitevních vrtulníků Tiger a 40 víceúčelových NH-90. Podle zprávy Bartelse je však pouze sedm Tigerů a pět NH-90 okamžitě nasaditelných do akce.


Díky zvýšení rozpočtu německý Bundestag vydá na obranu příští rok 1,22 % svého HDP (letos 1,19 % HDP). Přes zvýšení je však Německo dalece od požadavku Aliance vydávat 2 % na svou obranu. Při vydají 2 % HDP by rozpočet německého ministerstva obrany dosáhl v letošním roce 62,44 miliardy euro a překonal by rozpočty Francie, Velké Británie i Ruska.


Pro zajímavost uveďme, že Rusko dává na obranu 4 % svého HDP (cca 38 miliard dolarů). Pokud Německo vydá na zbrojení stejně jako Rusko, tedy 4 % HDP, rozpočet německého ministerstva obrany dosáhne 124 miliard euro.


Tuto středu německá kancléřka Angela Merklova z CDU uznala nutnost zvýšit německý obranný rozpočet na 2 %. Také opoziční sociální demokraté SPD upozornili na nadměrnou závislost Německa na vojenských kapacitách Spojených států a také na to, že většinu síly Aliance představují Američané - vzhledem k nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu se ale nyní řada evropských zemí obává neochoty Američanů podílet se na vojenské bezpečnosti Evropy.


Posilování Evropy si ale vyžádá čas. Podobně jako v České republice, navýšení obranného rozpočtu nelze udělat skokově, protože německé ministerstvo obrany nebude schopno (se současným personálním obsazením) takové množství peněz rozumně investovat.


“Náš obranný rozpočet ukazuje, že jsme nedosáhli bodu, který od nás očekávají naši partneři v NATO,” uvedla Merklova v proslovu v německém Bundestagu. “Vím, že máme ještě před sebou dlouhou cestu k dosažení 2% požadavku NATO pro obranné výdaje a já nemohu slíbit, že toho dosáhneme v nejbližší budoucnosti. Ale směřování musí být jasné… blížíme se k tomu cíle a realizujeme ho.”


Podle střízlivých odhadů rozpočet německého ministerstva obrany dosáhne v roce 2021 1,5 % HDP. I toto “drobné” navýšení ale umožní podstatně zvýšit bojeschopnost německých ozbrojených sil.  

Výdaje na obranu zemí NATO v roce 2016

 

Výdaje v mld. $

Procento HDP

 Výdaje v mld. $ při 2 % HDP 

Belgie

4

0,85 %

9,5

Kanada

15,4

0,99 % 

31,1 

Dánsko

3,5

1,17 % 

6,1

Francie

43,6

1,78 % 

49

Itálie

21,9

1,11 % 

39,4

Lucembursko

0,3

0,44 % 

1,2

Nizozemsko

9,0

1,17 % 

15,4

Norsko

5,9

1,54 % 

7,7

Portugalsko

2,8

1,38 % 

4

Velká Británie

60,3

2,21 % 

60,3*

USA

664

3,61 %  

664*

Řecko

4,6

2,38 % 

4,6*

Turecko

11,6

1,56 % 

14,8

Německo

37,1

1,19 % 

62,4

Španělsko

11,0

0,91 % 

24,3

Česká republika

1,9

1,04 % 

3,7

Maďarsko

1,2

1,01 % 

2,5

Polsko

9,3

2,00 % 

9,3*

Bulharsko

0,7

1,35 % 

1

Estonsko

0,5

2,16 % 

0,5*

Lotyšsko

0,6

1,49 % 

0,9

Litva

0,4

1,45 % 

0,6

Rumunsko

2,8

1,48 % 

3,7

Slovensko

1

1,16 % 

1,8

Slovinsko

0,4

0,94 % 

1

Albánie

0,1

1,21 % 

0,2

Chorvatsko

0,6

1,23 % 

1

 

918 miliard $

 

1025 miliard $

*Tabulka ukazuje možnosti růstu výdaju na obranu zemí NATO. Rozpočet zemí, které již nyní dávají na obranu více než 2 % HDP, jsme proto nesnižovali. (zdroj tabulky)

 

Jen peníze nestačí

Před několika dny Evropský parlament přijal usnesení vyzývající členské státy EU ke zvýšení obranných výdajů na 2 % HDP a vyhradit minimálně 20 % rozpočtu na nákup nového vybavení a techniky.

 

„Hlavním cílem je dát dohromady naše zdroje a zajistit tak solidní obranu a bezpečnost Evropské unie,“ vysvětlil estonský liberál Urmas Paet pozadí své zprávy o Evropské obranné unii. Ačkoliv usnesení není pro členské státy právně závazné, ukazuje měnící se politické klima v Evropě, které začíná být více nakloněno posilování schopností evropských armád.

 

Nicméně 25 let zmenšování a zeštíhlováni evropských armád nemůže být vyřešeno během pár let. Problémem nejsou ani tak peníze, ale okleštěný lidský kapital bezpečnostních složek a ministerstev obrany. Bez posílení lidského kapitálu není možné větší rozpočty efektivně spravovat a využívat na nákup nové techniky.

 

Obrovskou výzvou je také zanedbaná logistika, která musí zajistit přepravu a podporu vojenské techniky do místa konfliktu - například do Pobaltí, které dokáže vojensky vzdorovat Rusku jen několik desítek hodin.

 

Například Německo může použít pro přepravu nejtěžší techniky asi 280 železničních nákladních stanic německých železnic. Ale pouze 20 stanic je možné využít k naložení tanků Leopard. Pokud Rusové zničí (např. střelami Iskander) tyto železniční stanice, Německo bude mít jen velmi omezené možnosti nasadit a udržovat (!) své mechanizované jednotky v zahraničí.

 

Problém představuje i doprava po silnici. Tahač tanku s podvalníkem a s naloženým tankem Leopard, Abrams nebo s houfnici PzH 2000 má hmotnost 90 až 100 t. To klade značné nároky na životnost a propoustnost evropské silniční sítě.

 

Ostatně (ne)schopnost členských zemí v případě konfliktu absorbovat vojenskou pomoc spojenců z Aliance je jedním z největších bezpečnostních problémů evropských zemí.

 

Spojené státy dorazí na pomoc, ale nejdříve je jim třeba věrohodně vysvětlit, až v Ruzyni budou přistávat desítky obřích dopravních letadel C-17 Globemaster III s vojáky a technikou, jak tuto masu vojáků a techniky dokážeme podporovat a jak zajistíme spojeneckým vojákům adekvátní zázemí (ubytování, doprava, jídlo, sociální zázemí, pohonné hmoty, atd. atd.).


Zdroj: Defence24, Reuters

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.2 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Jara Datum: 05.08.2018 Čas: 16:59

Rase
Rusové by se v tomhle asi spíše spoléhaly na Iskadery, což je teď asi největší reálné ohrožení Evropy zejména východní a samozřejmě strategický nástroj Rusů k prosazování jejich zájmu a osobně si myslím, že přikloněni východní Evropy k NATO jim hodně leží v žaludku.
Kdybych to tedy vzal podle logiky Vašeho příspěvku a nějaký smysl určitě dává to nepopírám, tak by se ty americké pumy měli rozmístit v celé východní Evropě tedy i ČR, aby se dosáhlo efektu o kterém píšete.
Rozmístění jen v Polsku nic neřeší, ano Poláci si zvednou ego a zbytek východní Evropy na tom bude kvůli zvýšení napětí z Ruskem hůře, o tom že Poláci získají lidrovdky dojem ve východní Evropě nemluvě ....

avatar
Jara Datum: 05.08.2018 Čas: 16:58

Luky to nebylo adresně a zrovna tebe jsem nepodeziral;)

avatar
semtam Datum: 05.08.2018 Čas: 16:50

Rase

Po takových lidech lidech jako ty, je v každém režimu poptávka a snem každého režimu je mít většinovou populaci se stejnými myšlenkovými vývody.

Ve zkratce, F, VB = JZ
Espanol la problema
D,B,NL ja ja sehr gut

Rusko obnovilo své SSSR ambice... Ale jdi běž s tim už někam, to, že Rusko se nechová jako podrobená (spojenecká) země, hned neznamená, že má ambice SSSR, tolik té vodky tam zase nepijou. Spíš je problém v tom, že někdo své ambice nepolevil, než v tom, že by chtěl obnovovat nějaké retro ambice.

avatar
Luky Datum: 05.08.2018 Čas: 15:42

Ty si stěžuješ Járo, ale já ti palec dolů nedal.
Jen jsem napsal, jakou leteckou A-bombu Amíci používají a dostal jsem taky palec dolů. Asi si místní děcka myslela, že B-61 je nějaký recesistický bombardér :-D...nějakej novej Horten

avatar
Rase Datum: 05.08.2018 Čas: 14:05

Reálně je úplně jedno, zda jsou ty JZ v Nizozemí a Belgii nebo na Východě Evropy - bombardér dokáže sklady zničit tady i tam stejně dobře. V době studené války to ale mělo nějaký strategický smysl, jelikož USA počítalo s tamními přístavy pro potřeby vylodění konvenčních sil v Evropě. JZ byly v době studené války v SRN, Francii, Nizozemí, Belgii atd. tedy hlavní evropské státy NATO, které byly nejvíc ohrožené potencionálním úderem SSSR a vojsk Varšavské smlouvy. Nyní si Rusové hrají na SSSR a pokud máme přistoupit na jejich hru, tak na hranicích už není SRN, ale Rumunsko, Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Tedy i JZ by měly být umístěny dle původního klíče - tedy JZ na hranicích Aliance. Obdobně by se ale měly, dle mého přesunout víc na východ i strategické přístavy, sklady, upravit komunikace (v plánu je), základny vojáků USA a spolu s tím vším i JZ. Pokud tohle všechno zůstane tam kde je doposud, tak se zmíněné pohraniční státy oprávněně budou cítit odstrčené. Pomaličku se ten stav zlepšuje, ale nemyslím že je to dostatečné.

avatar
Jara Datum: 05.08.2018 Čas: 13:24

Koukám, že sklízím palce dolů, ale kdo tady ví o nějakém dobrém důvodu mít třeba v Polsku americké jaderné pumy? Z vojenského hlediska se o žádný výrazný odstrašující prvek nejedná nebo ano? Jsem zvědavý na další názory?

avatar
Jara Datum: 05.08.2018 Čas: 13:08

No tak B61......nic to nemění na tom co jsem napsal

avatar
Luky Datum: 05.08.2018 Čas: 12:13

já mě vždycky za to, že Amíci mají v Evropě B-61

avatar
Jara Datum: 05.08.2018 Čas: 12:04

Rase
Opravte mne pokud se pletu, ale ty JZ jsou půjčené/poskytnuté americké pumy Mk.82, ale má je k dispozici domácí letectvo Němci na to mají vyčleněnou elitní letku, tady jsou ty náklady. Němci tedy nic rozšiřovat nebudou, vlastní JZ mají pouze UK a Francie o balistyckých nosičích nemluvě(trident). To je jediná opravdová jaderná sila Evropy, ty půjčene pumy na letištích mají spíše politický význam narozdíl od odstrašujícího Francie a UK.
To že je třeba je stáhnout z Turecka je bez debat.
Ale proč je přesouvat do Rumunska nebo Polska??? Ten vojenský význam je minimální a jak jsem psal v předchozím příspěvku Polsko toho chce využít k ukojení ambicí po Evropské velmoci, to pro ČR není nic dobrého a Rumunsko? No to také není zrovna “zralá”země, takže se zvedne napětí jen proto aby z toho někdo( Poláci) politicky těžily.....

avatar
Rase Datum: 05.08.2018 Čas: 11:38

jara:
nikde nemluvím o tom, že by se přesouvaly do ČR - to je blbost :-D mluvím o hraničních státech, těch velkých, na východě Evropy. Radarovou základnu, nebo co to je, v Rumunsku, si Rumuni taky neplatili ze svého. Já zkrátka budu radši, pokud JZ na východ přesune USA, než aby se o něco podobného pokoušeli Němci

avatar
Rase Datum: 05.08.2018 Čas: 11:35

Jara:
pokud se jednou budou JZ stahovat z Turecka, tak proč je nepřesunout třeba do Rumunska. Pokrylo by to oblast kolem Černého moře, podobnou jako z Turecka nejednalo by se ani o navyšování JZ. Rozhodně lepší než aby si je odvezli do USA.
dál už to přesně rozepsal PavolR

avatar
Jara Datum: 05.08.2018 Čas: 11:35

Rase
K nám nikdo JZ nepřesune, neumím si představit jak by to AČR zafinancovala....Poláci na to taky nemají, ale ty radši nebudou žrát jen aby si mohli říct, že jsou velcí a silní

avatar
Jara Datum: 05.08.2018 Čas: 11:28

Poláci chtějí jaderné zbraně na svém území ze zcela jiného důvodu než je strach z Ruska a to utvrdit se v pocitu lídra východní Evropy a přidat se k Evropským velmocím, to že tím zvýší napětí mezi NATO a Ruskem jim v jejich aroganci nevadí, holt je to velký národ, který v rámci Evropy ničeho významnějšího nikdy nedosáhl a mají z toho “mindrák” ačkoliv se s Fenrim v mnohém neshodneme musím souhlasit s tím, že zvyšování napětí nikomu neprospěje, jen Poláci se z toho snaží vytřískat co se dá.....seru jim na to!
NATO je dost silné jako celek a jadernými zbraněmi disponuje v Evropě už dávno (Francie,UK) ostatní americké pumy jsou jen symbolické další jejich rozšíření nemá vojensky význam, jen ten politický.

avatar
PavolR Datum: 05.08.2018 Čas: 11:25

fenri:
Za predošlej studenej vojny boli nukleárne zbrane aj v NSR, ktorá bola asi v takej pozícii ako teraz Poľsko ... a nikto nikoho za idiota nemal. Idiot je ten, kto na takú zbraň vystrelí.
A mimo to - nukleárne zbrane majú posledných 70 rokov výlučne funkciu práve kompenzácie mindrákov národov a nič nenasvedčuje, že by sa to v dohľadnom časovom horizonte malo zmeniť.

avatar
fenri Datum: 05.08.2018 Čas: 10:59

Rase - no, pokud umístíme jaderné zbraně do dosahu Iskanderů, pomalu i Smerčů, frontového letectva, tak nikoho neodstrašíme, ale spíš přesvědčíme, že jsme idioti. A pokud budeme šíbovat jadernými zbraněmi jen pro kompenzaci mindráků národů u hranic, tak mi to dobré nepřijde.

arr