Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Zimní výcvik střediska aktivních záloh 601. skss

Rota aktivních záloh u 601.skupiny speciálních sil ... Více

Události

KOMENTÁŘ: Přikloní se Německo k Rusku nebo USA?

Datum přidání 18.06.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 58 komentářů    autor autor: Karel Cimala

V dubnu letošního roku se uskutečnila dlouho očekávaná schůzka mezi Angelou Merkelovou a Donaldem Trumpem. Měla řešit řadu neshod mezi Evropou a Spojenými státy nejen v ekonomické oblasti, ale i v otázkách zahraničně politických. Dle oficiální zprávy schůzka trvala půl hodiny a výstupem nebyla ani tisková konference na závěr setkání obou aktérů.

Foto: Kancléřka Angela Merklová a ruské prezident Vladimír Putin; větší foto / Public Domain

Foto: Německá kancléřka Angela Merklová a ruský prezident Vladimír Putin. / RIA Novosti

 

Porovnáme-li dobu cestování z Berlína do Washingtonu a zpět, s půl hodinovým rozhovorem obou státníků, nutně to vyvolá řadu otazníků o úrovni vztahů mezi USA a Německem.  

 

V květnu paní Merkelová navštívila Vladimíra Putina v ruském Soči. Server RIA Novosti toto setkání okomentoval článkem s názvem „Operace ‚konsolidace‘: Rusku je nabídnuto přátelství proti Trumpovi“. V článku se mimo jiné uvádí, že se stranám jasně podařilo vyřešit rozpory, jež od ruské anexe Krymu roku 2014 bránily spolupráci.


Dále se uvádí, že Moskva i Berlín mají skutečně více důvodů pro sblížení. Podstatou je únava z nekonečných sankcí, které narušují běžné fungování byznysu. Z tohoto důvodu se dostaly do popředí dvoustranné hospodářské vztahy. Ruský vůdce podle RIA Novosti uvedl, že stovky tisíc pracovních míst závisí na spolupráci Ruska a Německa; Merkelová zase zdůraznila: „Berlín potřebuje dobré vztahy s Moskvou, je to strategický zájem.“


Při jednáních Merkelové s Trumpem i Putinem, byla mimo jiné posuzována otázka výstavby plynovodu Nord Stream 2, jehož trasa prochází Baltským mořem z Ruska do Německa.


Jaké jsou názory aktérů, jichž se výstavba týká? Německo, ústy paní Merklové, tvrdí – je to ekonomický projekt. Putin – uděláme vše pro jeho výstavbu. Zásadně proti výstavbě vystupuje Polsko, Baltské státy, samozřejmě Ukrajina, za Slovensko se 17. 5. jasně proti vyjádřil prezident pan Kiska.


Proti plynovodu vystupuje i Washington. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo během diskuse o rozpočtu Spojených států na příští rok uvedl, že je nezbytné podniknout další kroky proti výstavbě Nord Stream 2, jak uvedla agentura RIA Novosti 23. května.


Nakonec Evropa má pro toto posuzování vrcholný orgán, jehož závěry jsou závazné pro všechny členy EU. Tou je Evropská komise pro energetiku, která vypracovala tzv. „Třetí energetický balíček”.

Server Nězavisimaja gazeta citovala samotného předsedu této komise pana Dominiqua Ristoriho, který v rámci letošní návštěvy Ukrajiny prohlásil: „Naše pozice je jasná, jsme přesvědčeni, že Nord Stream 2 nepřispívá k diverzifikaci zdrojů zemního plynu a zásobovacích tras. Bude-li Nord Stream 2 postaven, dojde k porušení zásady transparentnosti, nediskriminace a volného přístupu evropských spotřebitelů ke zdrojům energie“.

 

Vyvstává tedy otázka, jaké jsou tedy cíle projektu Nord Stream 2 a kdo stojí v pozadí? 

 

Foto: Hlavní evropské plynovody / ČTK
              

Z Ruska do Evropy proudí plyn přes Ukrajinu plynovodem Ukrajina, Polskem prochází plynovod Jamal a Baltem plynovod Nord Stream končící v Německu. Celková kapacita těchto tří plynovodů je řádově 205 miliard m3 ročně.


Dle ČTK z 3. ledna 2018 ruská plynárenská společnost Gazprom loni zvýšila vývoz zemního plynu do Evropy a Turecka na rekordních 193,9 miliardy m3, jak uvedl citovaný generální ředitel Gazpromu Alexej Miller. Vývoz do Německa, které je největším zákazníkem Gazpromu, za loňský rok vzrostl na rekordních 53,4 miliardy m3. Přes Ukrajinu proteklo za rok 2017 zhruba 90 miliard m3.

                                                                  

Hlavním účastníkem projektu Nord Stream 2 AG (prodej plynu) je německá společnost Wintershall, dalšími společnostmi jsou Uniper, ENGIE, OMV a Royal Dutch Shell. 100% vlastníkem plynovodu společnosti Nord Stream 2 je firma Gazprom.


Ruský server Gazeta.ru letos v březnu přinesl rozhovor s členem představenstva společnosti Wintershall. Čtenář se zde mimo jiné dovídá o úspěších těžby plynu společnosti v Rusku, kde s dceřinou společností Gazpromu, Ačimgaz, letos očekávají rekordní těžbu plynu v objemu sedm miliard metrů krychlových.


K roku 2020 jsou rozpracovány projekty na dalších polích, kde se nachází 274 miliard m3. Mimo to se společnost podílí ve Volgogradské oblasti i na těžbě ropy spolu se společností Lukoil.


Pojítkem mezi německými a ruskými společnostmi je bývalý německý kancléř pan Gerhard Schröder. Od roku 2006 je předsedou představenstva Nord Sream, plynovodu, který schválil poslední den před prohranými volbami.

 

Roku 2016 se stal předsedou představenstva Nord Stream 2. A konečně na podzim loňského roku byl zvolen do představenstva státní ruské firmy Rosněft a za odvedenou práci mu byla letos navržena odměna 600 000 dolarů. Proruská pozice byla v Německu silná zejména u Sociálně demokratické strany (SPD). Po její porážce ve volbách 2005 byla možnost SPD určovat hlavní směr zahraniční politiky omezena, i když se podílela, a podílí, na vládě v koalici s Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové.

 

Foto: Rozložení závislosti Evropy na ruském plynu. / Gazprom

 

V programovém prohlášení nové německé vlády paní Merkelové je ve stati „Energetika“ uveden závazek, do roku 2030 dosáhnout výroby energie alternativními způsoby ve výši 60 % celkové spotřeby. O plynu zde není zmínka.


Vyvstává tak otázka, kam půjde dalších 55 miliard m3 plynu z plynovodu Nord Stream 2, resp. na které současné trase se omezí transport plynu? Připomeňme výše uvedený údaj, že současný nejvyšší roční dovoz Německa je 53,4 miliardy m3 plynu.


Odpovědí je plynovod EUGAL německé společnosti GASCADE Gastransport GmbH, jež má končit u hranic České republiky. Další směřování plynu z Nord Stream 2 je tedy plánováno na východ a jih Evropy.


Dle prohlášení hlavy Gazpromu pana Millera, po uvedení do provozu plynovodu Nord Steam 2, bude tranzit přes Ukrajinu snížen na 10 až 15 miliard m3. Tím dostáváme celkový obraz, jakým způsobem je plánovaná energetická ne-závislost střední a východní Evropy na plynu z Ruska.

 

Postupným omezením toku plynu přes plynovody Ukrajina a Jamal se souběžným rozvodem plynu z EUGAL dojde k přesměrování toku plynu z „východ-západ“ na „západ-východ-jih“. Německo se tak z koncového spotřebitele plynu stane rozhodujícím distributorem Evropského trhu s plynem s podporou Gazpromu.    


Jde tedy o rozdělení si energetického vlivu s plynem Německem a Ruskem na prostor, jež je dnes nazýván jako „Trojmoří“, státy mezi Baltským, Jadranským a Černým mořem. Část států je součástí Evropské unie, část se na vstup připravuje. V obou případech se do budoucna očekává rozvoj ekonomik těchto států s řešením potřeby energetických zdrojů. Pokus o nezávislost na ruském plynu-diverzifikaci zkoušelo např. Polsko vybudováním plynovodu z Norska. Ekonomika projektu jej však zastavila. Vybudovalo pouze terminál na zkapalněný plyn LNG, který závislost pouze snížil.

 

Dominance osy Německo-Rusko na trhu s plynem pro státy „Trojmoří“ přinese nepředvídavost a závislost. O trasách plynovodů nebudou rozhodovat státy dle svých potřeb ale v závislosti na ekonomických zájmech plynařských distributorů minimálně s německou kapitálovou účastí a investorů.

 

Foto: Kapacita plynovů Nord Stream a Nord Stream 2. / archív autora

 

Připadá-li zhruba 70 % spotřeby plynu státu (např. Česká republika) na průmysl a výrobu elektrické energie, vhodným cenovým mixem ceny plynu lze částečně ovlivňovat i ekonomiku státu a jeho politiku. Vstupní ceny energií (plyn, elektřina) jsou významnou složkou pro průmysl výroby oceli, strojírenství i lehkého průmyslu. Výstavba nových rozvodů také vyvolá potřebu dalších nákladů na pokládku trub, ale i např. budování kompresorových stanic (zhruba jedna na 100 km) nebo modernizaci stávajících. 


Náklady na výstavbu Nord Sream 2 jsou plánovány v objemu 9,5 miliard euro, rozvedení do východní a jižní Evropy lze prozatím odhadnout na dvojnásobek až trojnásobek. To nejzajímavější na celé věci ovšem je, že tyto náklady zaplatí právě státy „Trojmoří“ v platbách za plyn.


Rusko plánovalo po událostech v roce 2013 na Ukrajině, vytvoření tzv. Novorosii. Mimo jiné i obava, že Ukrajina přeruší dodávky plynu přes své území a Rusko tím nedostojí svým obchodním závazkům, těmto snahám zabránila.


Stáváme se tak svědky demontáže systému, jenž mohl být garantem bezpečnosti zemí východní Evropy, a jeho náhradou vytvořením sféry vlivu Německa a Ruska v daném regionu.

 

Ukrajina jako protikrok nabízí Evropské unii privatizaci plynovodu Ukrajina. Cílem je udržet ruské dodávky plynu přes své území, čímž by se Rusko dostalo do pozice prodávajícího dle pravidel stanovených Evropskou unií a logicky v zájmu Ruska by tak byla i bezpečnostní stabilita nejen Ukrajiny, ale i východní Evropy.


Mimochodem, 24. dubna letošního roku RIA Novosti přinesly zprávu o připravenosti Gazpromu postavit plynovod Nord Stream 3. Zda v představenstvu zasedne pan Schröder uvedeno nebylo.


Zdroj: RIA, RIA, NG, Gazeta

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Dzin Datum: 22.06.2018 Čas: 18:18

Myslím, že tu autor spojuje dvě věci dohromady. A to ekonomickou zahraniční politiku a zahraniční politiku. Je to sice oblíbené zobecnění, ale vždy je třeba přihlížet k danému státu, protože ne vždy platí na sto procent. Hlavně u demokratických států západního typu obecně neplatí, že se jejich zahraničněpolitické kroky dají hodnotit primárně touto optikou. Naopak.

Vždy musíme situaci státu analyzovat ze všech aspektů jeho zahraniční politiky a nikdy nepodceňovat nějaký jen proto, že je to pro nás pohodlné. Vidění, chtějí s námi obchodovat a proto udělají ústupky, jak ostatně vyjadřuje tento článek a jak pěkně charakterizuje zmíněná RIA Novosti (což je symptomatické, protože podobným viděním se Rusko rádo kojí) není proto jediné.

Naopak, právě v případě Německa se mnohokrát prokázalo, že u určitých zásadních otázek se ekonomika kloní před klasickou zahraniční politikou. Jestliže současní Němečtí politici považují situaci kolem Krymu a Ukrajiny za nepřijatelnou, nebudou mít snahu přistupovat na propojení tohoto s ekonomickým rozvojem. Tedy budou se snažit o něj, ale ne za cenu kompletního ústupku.

Podobně i snaha vykládat veškeré dění jako "vytváření sfér vlivu" je sice také pohled určitého myšlenkového proudu, ale neodpovídá současné situaci na Německé politické scéně.

Autor článku tu spíše prezentuje svoje vidění světa vez přihlédnutí k politické realitě Německa. Současná politická reprezentace se daleko více kloní k univerzalistickému než relativistickému pohledu, což je ostatně patrno i z jeho dosavadních zahraničněpolitických kroků.

avatar
danny Datum: 20.06.2018 Čas: 15:49

dusan: Ale vždyť se v podstatě shodujeme. Já říkám, že Nord Stream II je alternativa, která zvyšuje energetickou bezpečnost EU tím, že obchází nestabilní Ukrajinu, přes jejíž území vede produktovod na hranici technické životnosti a šance na obnovu jsou omezené. Že je super mít zplynovací termínály pro případ výpadku, aby bylo možno dokoupit plyn z Kataru nebo USA je taky bez debat. Že v energetickém mixu má své místo jak atom, tak OZE, také.
A znovu, přiškrcení plynu vždy souviselo s nestabilitou situace na Ukrajině, která, stejně jako Bělorusko, nikdy neměla s Ruskem normální tržní vztahy. Tam se to vždy pohybovalo někde mezi cukrem a bičem, a to poslední, co v těchto vztazích hrálo vliv, bylo tržní prostředí. V tom jsou ale vztahy k zemím v rámci EU naprosto někde jinde, již vzhledem k diverzifikované energetické soustavě.

Že se Rusům už nechce dotovat chudého příbuzného, který ještě ke všemu odmítá poslušnost a ukazuje na ně přes plot holou prdel, docela chápu. Ale nazývat to úplně velmocenskou politikou Gazpromu... to mi příjde příliš silné na takové sousedské půtky.

avatar
dusan Datum: 20.06.2018 Čas: 15:29

danny

Ako som už písal - Gazprom nie je "normálny" podnik, ktorý len špekuluje len o tom ako zarobiť najviac pre svojich akcionárov...

Je to reálny nástroj ruskej veľmocenskej politiky. Rusi privreli plyn v roku 2009 ... a priškrtili ho v roku 2014 z "technických príčin".

Samozrejme, že Gazprom cenami manipuluje ... viď. "lietanie" s cenami pri konflikte na Ukrajine ... ceny pre Bielorusko atď.

Jednoducho mať aspoň nejakú alternatívu je v podstate nevyhnutnosť. Nie len politická a ekonomická, ale i technická - vždy sa môže niečo stať.

avatar
danny Datum: 20.06.2018 Čas: 10:22

BarryGold: to je blbost a výmysl lidí, kterým to sice politicky myslí, ale o realitě neví nic. Ruský plyn i ropa se obchodovaly před LNG i OZE. Reálné ohrožení dodávek a s tím související cenové výkyvy přicházejí v období jako Válka tankerů, hurikán Katrina apod. , případně po nějakých hádkách v rámci OPEC. I v nejvypjatějších dobách studené války rus žádné kohoutky nezavíral a s cenami nijak zásadně nemanipuloval.

Tvoje představa, že Rus nemůže vyhrožovat kvůli břidličnému plynu vychází z představy, že když Rus zavře kohoutek, tak okamžitě naběhne náhradní řešení. Nenaběhne. Náhrada by trvala pět a více let a dopady na evropský průmysl a energetiku by byly masivní. Takže rusovi nic nebrání a nikdy nebránilo, aby tuto kartu hrál. Teda vyjma brutálních ekonomických ztrát.

Nejsou nakládací terminály, nejsou transportní kapacity, nejsou přijímací terminály a hlavně neexistují distirbuční kanály. A v neposlední řadě, v případě břidličného plynu není ani produkční kapacita. Jediný, kdo by mohl relativně pružně reagovat, je Katar. Ale to by zase narazilo u Saudů.

Na cenu ruského plynu pro Evropu má mnohem větší vliv poptávka v Asii, která v průměru platí o 50% vyšší cenu. Proto se Rusům vyplácí Sachalin a Jamal, protože v Asii nemá pozemní konkurenci. V Evropě naopak ruský plyn vytváří tlak na cenu alternativních zdrojů. Další detaily už dříve uvedl cejkis.

avatar
BarryGold Datum: 20.06.2018 Čas: 09:15

cejkis: Bez LNG, břidličného plynu a bez OZE bychom zjistili, že ruský plyn i ropa jsou velmi drahé. Už jsme to jednou měli a pamatuji se na vyhrůžky, že na Rusy musíme být hodní, protože jinak nám uzavřou kohoutky. Dnes Rus vyhrožovat moc nemůže a musí jít s cenou dolů.

avatar
Luky Datum: 20.06.2018 Čas: 08:29

Ale v Evropě volíme (co přijde z Emeriky spíš pasivně přijímáme), takže pokud bude narůstat tendence dosazovat do vrcholných postů ovladatelné loutky namísto demokratizace vrcholných struktur EU....lidé budou volit nesystémové strany a EU na to bude muset reagovat.

avatar
cejkis Datum: 20.06.2018 Čas: 00:21

Někdo tu zmínil LNG. Je to populární mantra na vyřešení dominantního postavení Ruska na evropském plynovém trhu. Ve skutečnosti je zkapalnění a následné omezení natolik nákladné, že se rentabilita tras vyplácí na ohromné vzdálenosti a to tak velké, že ani z Kataru to proti potrubí s kompresními stanicemi nevychází do EU levněji. Mimochodem až budete hledat plánovaný plynovod z Arabského poloostrova do EU, je kreslen přes syrské Aleppo....

Jinými slovy, pokud chcete LNG od Arabů či Američanů, tak ok. Lze jej dostat do ČR,ale bude dražší než ruský plyn. A víte, jak můžete cenový rozdíl otočit ? No přece vyrábět protiruskou propagandu a vytvářet důvody pro sankce.

Celé je to obchodní a v podstatě i skutečná válka o dodavatele zemního plynu do EU, do německé unie.

A proto by ČR měla poslat do Pobaltí nějaké vojáky. Jsme přeci v NATO.....
A proto by ČR měla vyhostit ruské diplomaty bez důkazu. Jsme přeci v NATO.....
Mohl bych pokračovat v přešlapech české zahraniční politiky, která nereflektuje zájmy střední Evropy a jen papouškuje, co je po ní žádáno v duchu mantry "jsme přeci v NATO".

Pro představu, před pár lety jsem poptával LNG do ČR. Nejlevnější byla dodávka z Kalingradu, druhá nejlepší z Belgie. Problém je přeprava z terminálu na pobřeží do ČR. Nejoperativnější je kamionem, řešil se i vlak. Problém je, že se to odpařuje a roste tlak v nádobě. Pokud to nespotřebujete rychle, tak se plyn vypustí pojistnými ventily do atmosféry. Pro zajímavost, největší výrobce nádrží a odpařovacích stanic na LNG sídlí v Děčíně a v ČR neprodal ani jednu nádobu.
Výsledkem byla studie, která ukázala, že LNG bylo v té době o 30% dražší než nákup v ČR. Bráno ve velkoobchodních cenách. Na maloodběr zapomeňte, tam to nikdy nebude mít smysl.

Suma sumárum, zahraniční politika ČR jakožto nevýznamného hráče na světovém dění osciluje mezi zahraniční politikou Německa a US. V otázkách ruského zemního plynu děláme vše proto, aby jsme měli plyn dražší od někoho jiného.

Jsem zvědav, který politik přijde jako první a řekne, že všichni budete mít dražší zemní plyn, protože jsme přeci v NATO.

avatar
cejkis Datum: 20.06.2018 Čas: 00:00

@luky
Tady si nejsem jistý s úlohou EU armády.
Samozřejmě, globalisté mají v EU velký vliv....nadruhou stranu, jak může tebou zmíněná "německá unie" prosazovat nějaké zájmy, když bude spoléhat jen na globalistické NATO?
Pokud tu pošahanou migraci považuješ za nátlak globalistů (stále ještě mají HQ v USA), tak jí NATO nečelí. Velmoc (EU) bez armády není reálně velmoc.

Chápu, že chceš říci, že se to jen přesune do EU, ale bude to jiný. A hlavně tady s tím máme šanci něco dělat, než jen poslouchat USA.
------

Cílem je dle mého soudu vyvořit armádu EU, která se obejde bez Američanů a přemístit nástroj prosazování vlivu globálních hráčů z US do EU. Zapomeň na NATO. Je to jen mezinárodní nálepka pro nahrazení mandátu RB. Předpokládáš, že s globalistickými zájmy prosazovanými na půdě EU budeme moci něco dělat. To jsi uhodil hřebíček na hlavu. Výstavba armády EU salámovou metodou běží paralelně s událostmi, které vedou k oslabení rozhodovací funkce států členských zemí. A tak lze již dnes vidět žádaný finální stav. EU jako nový "četník" ve skutečnosti nástroj na prosazování vlivů globálních hráčů. Národní parlamenty budou rozhodovat nedůležité. Lidé jako Junker, Macron, Merkelová udělají přesně, co se od nic ze strany globalistů bude čekat.

avatar
dusan Datum: 19.06.2018 Čas: 23:39

skelet

I keby to bolo tak, tak škody budú značné.

Trump však niektorými clami cielene "zachraňuje" selektívne niektoré skupiny svojich voličov a tam nebude chcieť ustúpiť.

O dohodách sa licitovať určite dá ... ale nie takýmto spôsobom.

avatar
skelet Datum: 19.06.2018 Čas: 22:21

Dusan: do roka tu budou nové obchodní dohody. Potřebují se navzájem a Trump si je toho vědom (a protistrana taky). Zkrátka to bude jen o licitaci podmínek nových dohod.

avatar
dusan Datum: 19.06.2018 Čas: 20:48

Superme

Obchodná vojna sa nedá "vyhrať" ... len mať menšie straty ....

Neviem či Amíka poteší, že je síce chudobnejší ... ale nejaký Číňan je na tom horšie.

Trump nič "nerozjel" .... Ekonomika má veľkú zotrvačnosť a tvrdiť, že niečo Trump ovplyvnil sa môžeme baviť tak o rok ... najskôr. Okrem toho žiadne priame páky Trump ani nemá ... to už skôr FED, ktorá vždy nejako neoficiáne koordinuje menovú politiku.

To akože "naštartovanie" malo jednoduchý dôvod. Pri oznámenom znížení daní sa predpokladajú zvýšené výnosy a cena akcií ide hore ... s reálnou ekonomikou to nemá nič spoločné. Mimochodom už to Trump "brzdí" cez avizovanú obchodnú vojnu, ktorá samozrejme pre firmy vo všeobecnosti nič dobré neprinesie.

Dolár nie je silný preto, že ho Amíci tlačia ... mimochodom, práve to ho znehodnocuje, ale to, že je krytý silnou a výkonnou ekonomikou. Ak ju Trump svojou nekompetentnou ochranárskou politikou oslabí ... tak ich Amíci budú tlačiť zbytočne ... "vyrobia" si akurát zvýšenú infláciu.

avatar
Superme Datum: 19.06.2018 Čas: 19:55

dusane, plácáš nesmysli!

Když Trump odstoupil od dohody s Íránem, tak během několika minut po prohlášení Merkelové, že evropské firmy v Íránu zůstanou, oznámily všechny německé korporace, že z Íránu odcházejí a dávají přednost obrovským daňovým škrtům, které jim Trump nabídl v USA. On rozjel ekonomiku takovým způsobem, že skutečně tu možnou obchodní válku Američané neprohrajou - nemůžou prohrát obchodní válku vedenou proti zemím, které mají vůči USA tak obrovské přebytky (Německo či Čína), anebo které (jako Kanada) dostanou zápal plic, v okamžiku, kdy americká ekonomika dostane jen obyčejnou chřipku.. Inflace je pod kontrolou, burza je optimistická, nezaměstnanost je menší než 4%, růst ekonomiky je silný a vytváří spoustu pracovních míst, americké firmy se vracejí a zahraniční investují, rostou mzdy.

Uvedom si také, kde se tisnou dolary. Ty dolary, které potřebují němečtí, čínští a další kapitalisté k nákupu amerických vládních obligací (oni si potřebují své peníze zaparkovat někde, kde je to bezpečné). Americká ekonomika už není schopná dělat, co dělaly před rokem 2008: absorbovat export z evropských a amerických továren prostřednictvím obchodního přebytku financovaného ekvivalentním proudem zahraničních zisků, plynoucích do USA.

danny - Trump a jeho tým chce evidentně vybudovat úplně od píky nový světový pořádek, který se bude podobat kolu (každopádně přirovnání ke kasinu taky hezké), kdy Amerika bude jeho centrem a všechny ostatní mocnosti budou paprsky tohoto kola. Budou to bilaterální dohody, které zajistí, že USA budou vždycky v každé dohodě a tím největším partnerem. To, že tu bude poválečné uspořádání navěky je prostě nereálné.

avatar
dusan Datum: 19.06.2018 Čas: 18:04

danny

Trump evidentne stále nechápe svotovú ekonomiku. To, že nie všetci partneri USA nie sú korektní je fakt. Ale predstava, že ich "potrestám" obmedzením voľného obchodu je smiešna. Na to doplatia všetci ... v rátane USA.

Trump len vo svojom obmedzenom videní sveta chápe, že lobovaním za niektoré priemyselné segmenty USA podporí časť svojich voličov, to, že tým poškodí celú ekonomiku USA už nedokáže pochopiť.

Na jeho obranu treba povedať, že bláboly o "ochrane vlastného trhu" a rôznych deformáciách sú v móde a používajú ju s radosťou i "normálni" polici o populistoch nehovoriac. Stačí si pozrieť na európsku poľnohospodársku politiku .. miliardy vyhodené do vzduchu a deformácie svetového trhu s potravinárskymi komoditami.

avatar
dusan Datum: 19.06.2018 Čas: 17:57

givicz

Naskôr čo sa týka Stalina. Za Stalina bol ZSSR beznádejne zaostalý štát čo videli jasne i ruskí vojaci čo prišli v roku 1945 do Nemecka ... "detail" miliónov vyvraždených či vyhladovaných Vám evidentne "unikol" ... troškú úsmevné baviť sa o "úspechu" režimu čo svoje fungovanie dláždil mŕtvolami ....

Čo sa týka Putina. Ľudia ho zrovnávajú s Jelcinom a tam výchádza Putin určite lepšie. Ale je to len PR... realita je krutá. Trochu sa zabúda, že pri druhej voľbe Jelcina vstupoval do volieb ako totálny outsider. Ale štátna mašinéria urobili "zázrak" a urobila z neho víťaza - napriek naozaj zlým "kartám". Čiže ak niekto "odpadáva" pri popularite Putina, tak len netuší čo dokáže profesionálne riadený marketing s plnou podporou štátnej moci. To už ukázal Jelcin !!!


Putin je v prvom rade lepší PR manažér. Je pravda, že konsolidoval moc v krajine, ale bolo to vďaka nárastu ceny ropy krátko po jeho nástupe. Ak má štátna moc peniaze na rozdávanie tak nie je problém to "upratať" ... mocensky ... korupčný "bordel" je presne taký istý ako za Jelcina, žiadny pokrok ... nula bodov.


Čo sa týka ekonomiky. Putin nedokázal NIČ. Napumpovaním ropných dolárikov sa samozrejme zvýšila životná úroveň a súkromný biznis začal fungovať postupne lepšie a lepšie, ale to nebola zásluha Putina. Stačí si pozrieť jeho oficiálny cieľ pri vstupe do politiky "znížiť závislosť Ruska od vývozu surovín" ... výsledok ? závislosť sa zvýšila a preto v roku 2014 Rusko dopadlo ako dopadlo ... prepad rubľa i životnej úrovne. Putina a spol. zachránili do istej miery rezervné fondy, ktoré založil ešte Kudrin, skôr ako odišiel pre nesúhlas s putinovou hospodárskou politikou.

Jediným úspechom Ruska je jednoznačne rast sily armády. Akurát z toho sa nik nenaje ....

avatar
danny Datum: 19.06.2018 Čas: 16:56

Supreme, Kozlus: souhlasím s vámi jen napůl. Trump není debil, jak se ho snaží většina západních komentátorů vykreslit a America first bere hodně vážně. Vytváří tlak, na který političtí tlachalové nejsou zvyklí. Místo diplomatického předjednání provádí dělostřeleckou přípravu a neváhá provést několik fingovaných útoků a úhybných manévrů, než zaútočí na pozici, která ho opravdu zajímá.

Na druhou stranu, když USA zaváděly poválečné obchodní uspořádání světa, realizovaly Marshallovy plány a řadu dalších rozvojových programů (nastavení celní politiky je nedílnou součástí této politiky), věděly přesně, co dělají. Vítěz rozdal pravidla, podle kterých se bude hrát a nastavil je jako kasino. To taky nikdy neprohraje.

Mezi tím se ale někteří hráči zvedli, naučili hrát a zbohatli. A začali vystrkovat růžky. Ale nikdo z nich nemá sílu na to, aby se postavil proti rozhodnutí šéfa kasína, že ze ode dneška prostě hraje jinak. A jsou tak zažraní do hry, že se nikdy nebudou schopni spojit všichni a vynutit si férovější podmínky.

Dnes ještě svět není v situaci, kdy by se dalo tvrdit, že USA doplácí na obchod s někým nebo že by bilance zahraničního obchodu EU vs. Čína byl v reálu ztrátový. Každopádně už to není tak výhodné, jako dřív. A je pochopitelné, že se Trump snaží udělat razantní změny zavčas.

arr