TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Hádky nad americkým obranným rozpočtem pokračují

Datum přidání 18.10.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 3 komentářů    autor autor: Silvie Janičatová

Spojené státy se opět po roce nachází v patové situaci ve schvalování obranného rozpočtu pro následující fiskální rok. Přestože fiskální rok 2017 oficiálně započal již 1. října, Kongres dosud nebyl schopen se dohodnout na finální podobě obranného rozpočtu a rozhodnutí raději odsunul až na období po listopadových prezidentských volbách.

Foto: Americký Kongres. / Public Domain

 

I když se kongresmani dokázali vyhnout platební neschopnosti (government shutdown), ke které došlo naposled v roce 2013, dočasná dohoda pokrývá vojenské potřeby a aktivity pouze do počátku prosince a rozepře mezi oběma komorami Kongresu (Sněmovna reprezentantů a Senát) nadále zůstávají.

 

Pro objasnění této problematiky je důležité nejdříve porozumět legislativnímu postupu při schvalování amerického obranného rozpočtu. V USA je již více než 50 let nutností, aby obranný rozpočet byl pro každý fiskální rok schválen jako federální zákon, tzv. Zákon o obranném rozpočtu NDAA (National Defense Authorization Act).

 

Prvotní rozpočtový požadavek vychází od samotného prezidenta, jehož verze je následně projednávána v obou komorách Kongresu, respektive příslušných Výborech pro ozbrojené složky.

 

Výbory mají možnost daný návrh pozměnit dle své libosti, takže není výjimkou, že se jeho podoba značně liší od původního prezidentského návrhu. V souladu s americkým legislativním systémem je pak nutné, aby o těchto návrzích bylo hlasováno v obou komorách Kongresu, jejichž verze se však také mohou od sebe lišit.

 

Je proto důležité, aby došlo ke shodě Sněmovny reprezentantů a Senátu o finální podobě návrhu, než dojde k jeho předložení prezidentovi k podpisu.

 

A právě to je v současné době největším úskalím celého vyjednávání. Sněmovna reprezentantů a Senát si stojí za svým zněním NDAA, které se liší nejen v celkovém obnosu výdajů na obranu, ale také v jejich rozdělení.

 

Prezident Barack Obama požádal pro fiskální rok 2017 pro ministerstvo obrany o rozpočet ve výši 582,7 miliard dolarů, což oproti předchozímu roku představuje nárůst o 2,4 miliardy dolarů. Toto navýšení je v souladu s pětiletým výhledem ministerstva obrany, dle něhož má rozpočet v roce 2017 a 2018 narůst o 4,2 %, zatímco v následujících letech již bude ustálen.

 

Američtí političtí představitelé jsou v navrhování výše NDAA navíc vázáni tzv. rozpočtovými limity, které byly ustanoveny v roce 2013 zákonem o rozpočtové kontrole s cílem snížit státní schodek.

 

Tyto limity jsou obecně rozděleny na výdaje obranné a ne-obranné. Ve chvíli, kdy by Kongres schválil obranný rozpočet přesahující tuto maximální výši, došlo by k automatickým rozpočtovým škrtům, a to ve stejném procentuálním zastoupení napříč všemi programy a položkami v NDAA.

 

Foto: Obranný rozpočet v letech 2011-2017. / FY2017, Budget Request

 

Avšak ani tato opatření nezabránila sněmovnímu Výboru pro ozbrojené složky uměle navýšit potřeby obranného rozpočtu, jež se obecně rozděluje na základní rozpočet (2017 - 523,9 miliard dolarů), a na tzv. zahraniční krizové operace OCO (Overseas Contingency Operations) ( 2017 - 58,8 miliard dolarů).

 

Protože válečné výdaje OCO nespadají kvůli svému „nepředvídatelnému" užití do zmíněných rozpočtových limitů, je teoreticky možné jejich neomezené navýšení. V návrhu zákona sněmovní Výboru pro ozbrojené složky, který již navíc odhlasovala Sněmovna reprezentantů, figuruje částka necelých 18 miliard dolarů, která má být společně s vyhrazenými 5,2 miliardami v rámci OCO využita pro potřeby základního rozpočtu.

 

Těmito výdaji chce sněmovní Výbor pokrýt akvizice více letounů, lodí či navýšit počty vojáků oproti návrhu Obamovy administrativy, a tak posílit jím zmiňované nedostatky v připravenosti amerických ozbrojených sil. Zbylých 35,7 miliard, které by byly vyčerpány k 30. dubnu 2017, by bylo dle původního plánu využito pro probíhající zahraniční operace a jiné krizové situace.

 

Sněmovní Výbor argumentuje, že po tomto datu může nově zvolený prezident na základě svých priorit požádat o dodatečné finance pro OCO, jež by pokryly zbylé měsíce fiskálního roku 2017.

 

Obdobný pokus proběhl také v senátním Výboru pro ozbrojené složky ze strany jeho předsedy Johna McCaina, který v jednom z dodatků požadoval navýšení obranných výdajů o 18 miliard dolarů. Oproti sněmovnímu návrhu se však nejednalo o využití stávajících financí v rámci OCO, ale naopak o navýšení základního rozpočtu.

 

Úspěšné hlasování o tomto dodatku však ztroskotalo ve chvíli, kdy nebylo schváleno navýšení stejného množství financí pro ne-obranné účely spojené s národní bezpečností navržené demokratickými senátory.

 

Prezident Obama se navíc již nechal slyšet, že stávající návrh NDAA ze strany sněmovního Výboru by vetoval, jako tomu bylo v loňském roce. Tehdy totiž Republikány ovládaný Kongres schválil návrh rozpočtu, který obsahoval 90 miliard dolarů pro OCO – o 38 miliard více, jež měly být využity pro potřeby základního rozpočtu. Prezident Obama návrh zákona vetoval a zaslal zpět k úpravě Kongresu.

 

V konečném důsledku došlo k dohodě, že dojde k navýšení OCO nejen u obranných, ale i neobranných výdajů, a to o 33 miliard. Vůči letošnímu návrhu se ohradil také ministr obrany Ash Carter, který upozornil, že nově přidělené výdaje nejsou v souladu s tím, o co ministerstvo obrany žádalo.

 

Zároveň tím Výbor dle jeho slov pouze stupňuje tlak na stávající struktury, neboť pro požadované akvizice nemá finance pro jejich udržení a připravenost. Carter rovněž upozorňuje, že je nebezpečné, aby tímto způsobem docházelo k využití válečných financí, a tak k ohrožení stávajících operací a nasazených vojáků.

 

Foto: Rozdělení dodatečných 18 miliard dolarů pro základní rozpočet. / Heritage.org


Mezi další sporné body obou výborů pro ozbrojené složky a Obamovou administrativou patří například počty vojenského personálu. Zatímco administrativa pokračuje v plánovaném snižování velikosti americké armády (US Army, pozemní vojsko) na konečných 450 000 vojáků či počtu příslušníků námořnictva (US Navy), sněmovní Výbor naopak žádá zachování stávajících počtů, či jejich navýšení.

 

Rozepře se dále týkají výše platů vojáků, u nichž má dojít k nárůstu o 1,6 %, což je však o 0,5 % méně oproti průměrnému růstu napříč americkým soukromým sektorem, který činí 2,1 % dle ECI indexu a který sněmovní Výbor rovněž prosazuje. Neshody se také dotýkají akvizic vojenské techniky.

 

Administrativa ve fiskálním roce 2017 navrhuje škrty v akvizici bojových a transportních vrtulníků, stíhacích letounů F-35, omezení modernizace dopravních letounů C-130, pokles počtu nových válečných lodí pro operace v pobřežních vodách (LCS) a podobně. Veškeré tyto změny, které administrativa prosazuje, návrh sněmovního Výboru vyvrací a dodatečné finance opětovně nalézá v navýšených OCO.

 

Oproti tomu senátní Výbor pro ozbrojené složky se ve svém návrhu NDAA více zaměřil na strukturální témata. Jedná se například o reformu akvizičního systému USA, v rámci něhož požaduje zrušení stávající pozice náměstka ministerstva obrany pro akvizice, technologie a logistiku a jeho pravomoci deleguje novému úřadu pro vývoj a inženýrství či jiným stávajícím pozicím s cílem posílit roli inovací v tomto systému.

 

Senátní Výbor dále navrhuje omezení počtu členů Národní bezpečnostní rady na 150 osob či reformu vojenského zdravotnického systému.

 

Na základě všech požadovaných změn ze strany obou výborů se dá očekávat, že veto prezidenta Obamy bude opravdu uplatněno jako v loňském roce a pokud Republikány vedený Kongres nebude schopen ho přehlasovat dvěma třetinami všech hlasů v obou komorách, pro dosažení dohody bude muset dojít k ústupkům na obou stranách, a to co nejdříve.

 

Článek vyšel původně na webu SecurityOutlines

Redakčně upraven

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Hans Gruper Datum: 21.10.2016 Čas: 02:42

Oni musej zbrojit! Maj tak obrovský statní dluh, že jej nemohou nikdy splatit, tudíž jim zbývá poslední možnost, vyvolat světový konflikt.

avatar
Hrobař Datum: 20.10.2016 Čas: 12:10

JirkaM: To je také jedině dobře. Kdo neplatí daně okrádá stát a stát je, ikdyž se na to zapomíná, kolektiv občanů. A bezpečnost je prvořadá povinnost státu. to proto se kdysi jeskyní lidé začali združovat do tlup. Ano Stát nás všechny stojí určitou část svobod ale zase nám zaručuje bezpečný život mýsto aby platilo právo silnějšího.
To co vidím jako opravdový pronlém je právě to že státy tohle opomíjejí.

A vzhledem k tomu kolik americkýh peněz jde na obranu Evropy bych si rozhodně nestěžoval že moc utrácejí.

avatar
JirkaM Datum: 18.10.2016 Čas: 23:16

Americký obranný rozpočet nestojí za řeč. To rozpočet co mají na útočení je obrovský. Není se co divit, že mají tak obrovské daně a že tak neskutečně tvrdě trestají ty co je poctivě neplatí. Takový Wesley Snipes šel sedět na tři roky.

arr