Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Pozemní technika

NGAFV: Singapurské vozidlo pro americké výsadkové jednotky

Datum přidání 14.02.2018    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 47 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Singapurská společnost ST Kinetics je připravena předat americké armádě v rámci programu MPF (Mobile Protected Firepower) prototyp nového obrněného výsadkového bojového vozidla. Stroj vychází ze singapurského bojového vozidla pěchoty NGAFV (Next Generation Armored Fighting Vehicle).

Foto: Singapurský NGAFV s belgickou věží Cockerill 3105 pro americký program MPF; větší foto / ST Kinetics

 

Vozidla palebné podpory MPF dostanou americké výsadkové jednotky pěchotních brigádních bojových týmů IBCT (Infantry Brigade Combat Team), a to především elitní prvosledové jednotky – 82. a 101. výsadková divize. MPF tak zacelí mezeru ve schopnostech amerických výsadkových jednotek, kterou způsobilo vyřazení lehkých výsadkových tanků M551 "Sheridan" v roce 1996.


MPF je určen pro boj s obrněnými jednotkami nepřítele, k ničení opevněných pozic a k přímé palebné podpoře výsadkářů. Úkolem výsadkářů s vozidly MPF je například leteckým výsadkem pronikat do hloubí území protivníka, obsadit požadovanou oblast (most, letiště, atd.) a zajistit obranu do příchodu hlavních bojových sil.


Obecnými požadavky na MPF jsou nízká hmotnost (do 32 tun), logistická nenáročnost a vysoká taktická/strategická mobilita. MPF musí operovat několika dní bez logistické a technické podpory. Z toho důvodu musí obrněnec fungovat minimálně 24 hodin s interními zásobami paliva.


V programu MPF proti sobě stojí průmyslové týmy kolem firem BAE Systems, General Dynamics Land Systems (GDLS) a Science Applications International Corp. (SAIC). Program MPF běží ve zrychleném režimu, což mimo jiné znamená, že byla vynechána obvyklá počáteční dvou až tříletá vývojová fáze. Ostatně americká armáda kvůli urychlení programu požaduje komerčně dostupné pásové platformy, bojové moduly i hlavňovou výzbroj.


Testovací vozidla musí soupeřící týmy doručit armádě do dubna letošního roku. Do konce roku 2018 americká armáda vybera dva uchazeče, kterým poskytne peníze na stavbu 12 předsériových testovacích vozidel. Průměrná jednotková cena sériových vozidel MPF přitom nesmí překročit 6,4 milionu dolarů. Sériová výroba vítězného obrněnce začne v roce 2022 a očekává se výroba 504 vozidel MPF.


BAE Systems pro program MPF nabízí M8 Buford a GDLS stroj Griffin. Zdá se však, že nejdále je společnost SAIC, která na projektu spolupracuje s výše uvedenou singapurskou firmou ST Kinetics a belgickou CMI Group. SAIC je systémový integrátor, ST Kinetics dodává podvozkovou platformu NGAFV a CMI Group bojový modul Cockerill 3105. Podle webu Defense News SAIC již provádí ostré testování NGAFV v Nevadě.


Nové obrněnce NGAFV ve verzi bojového vozidla pěchoty (BVP) objednala v minulém roce singapurská armáda – výroba začne v roce 2019. V singapurské armádě NGAFV nahradí místní verze transportérů M113.


NGAFV s věží Cockerill 3105 a kanónem ráže 105 mm má hmotnost 32,5 tuny, nepochybně bez posádky, paliva a munice. NGAFV měří na délku 6,9 m a ve verzi BVP (s dálkově ovládaným bojovým modulem a 30mm kanónem) pojme trojčlennou posádku a osm plně vyzbrojených vojáků.


Video: Belgická rodina věží Cockerill 3000 / YouTube

 

Americké dopravní letadlo C-17 Globemaster II je tedy schopné přepravit dvě NGAFV s věží Cockerill 3105 na vzdálenost zhruba 4500 km. Kromě strategické mobility nízká hmotnost dovoluje NGAFV (resp. MPF), na rozdíl od dvojnásobně těžších tanků Abrams, pohybovat se v úzkých ulicích měst nebo po horských cestách.  

 

NGAFV pohání německý diesel MTU 8V-199 TE20 o výkonu 522 kW. Maximální rychlost NGAFV ve verzi BVP je 70 km/h a dojezd 500 km.

 

Bojový modul Cockerill 3105 je unikátní svou modulárností – na základní konstrukci je možné umístit kanóny ráže 25 mm až 105 mm. Pancéřová ochrana modulu dosahuje úrovně 5 podle STANAG 4569 (proti průbojné munici ráže 25 mm). Věž je dvojčlenná a má automatický systém nabíjení.

 

Elektronická a senzorová výbava NGAFV a modulu Cockerill 3105 je zcela v režii zákazníka. S největší pravděpodobností americká armáda (z logistických důvodů) osadí vozidlo termovizními pozorovacími/zaměřovacími přístroji střelce a velitel z modernizovaných tanků Abrams a BVP Bradley. Také elektronická a komunikační výbava bude jistě vycházet z nejnovějších verzí tanků Abrams (SEPv4) a Bradley (M2A4/M2A5).

 

U vozidla MPF se dá ale obecně očekávat instalace výkonného zdroje elektrické energie, který zajistí energii nejmodernějším senzorům, komunikačním prostředkům, systémům radioelektronického boje, laserovým zbraním (proti dronům) nebo aktivním systémům ochrany (APS) proti reaktivním granátům a protitankovým řízeným střelám.

 

Dlužno dodat, že firmy SAIC a ST Kinetics také společně nabízejí obojživelné vozidlo Terrex 2 pro program ACV (Amphibious Combat Vehicle) americké námořní pěchoty. Zde soutěží proti týmu BAE Systems/Iveco, který nabízí obojživelné vozidlo SuperAV.

 

Zdroj: Defense News

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Rase Datum: 02.03.2018 Čas: 10:31

Společnost BAE System slibuje, že do 2 dubna 2018 dostane americká armáda první zkušební vozidlo XM8. Po poslední úpravě a osazení multispektrální maskovací sítí, vypadá Buford neskutečně parádně (viz fotka):

http://www.palba.cz/album/albums/userpics/12832/28424063_1606524122736176_9124084784592087989_o.jpg

avatar
Starlight Datum: 18.02.2018 Čas: 16:56

Ještě pár technických drobností ohledně lehkého tanku M8.

1) Počet kanónové munice

Bude zajímavé sledovat její množství u jednotlivých řešení. Původní M8 má 105 m mm kanónu a celkem 30 kusů munice. Z toho 21 v automatickém nabíjecím zařízení ve věži.

Přechod na ráži 120 mm by znamenal snížení vezené zásoby munice. Časem se snad dozvíme, kolik munice uveze Griffin se s 120 mm kanónem. U věže Cockerill 3105 s kanónem 105 mm jsem na reklamním videu napočítal na 3D prezentaci 10 (?) nábojů v automatickém podavači ve věži.

Pro srovnání:

Stryker M1128 Mobile Gun System se 105 kanónem veze celkem 18 kusů munice. V automatickém nabíjecím zařízení pod kanónem je jich 8 kusů. Dalších 10 kusů je převáženo v automatickém dobíječi v zadní části korby.

Italské průzkumné kolové Centauro B1 s ručně nabíjeným 105 mm kanónem převáží 40 nábojů. 14 ve věži a 26 v korbě. Centauro II se 120 mm kanónem má ve věži jen 12 nábojů. Z toho jen 6 nábojů v automatickém nabíjecím zařízení. Další náboje mohou být pravděpodobně v korbě.

2) Motor

Motor v původní verzi M8 AGS měl šestiválcový motor Detroit Diesel Model 6V-92TA o výkonu 410 kW (550 ks). Je to ale dieselový dvoutakt, který je z řady Detroit Diesel 92. Ta byla velmi rozšířená v USA v 80. a počátkem 90. let, kdy to byl například nejčastější autobusový motor. V roce 1995 ale uvolnil místo čtyřtaktním motorům.

Tak jsme zvědavý, jestli tam u modernizované verze dají zase komerční motor od Detroit Diesel (řada DD16 ?), nebo šáhnou po nějakém vojenském modelu od Cumminsu. Řada osmiválců V903 (například Bradley/AMPV/PALADIN Pim) je dnes až na 500 kW (675 ks).

avatar
Rase Datum: 18.02.2018 Čas: 15:05

Jirosi:
Ne, doposud se armádní finance škrtaly a byl problém udržet i stávající techniku, změna přišla až teprve nedávno. Až za Trumpa se některé projekty pořádně rozjíždějí a jiné dokonce urychlují.

avatar
Jirosi Datum: 18.02.2018 Čas: 14:59

Rase: Jak psal "Starlight". Řeší to už od 80.let, od 97. jsou bez vozidel. Takže počkat dalších 10.let není zase takový problém. Kdyby to bylo akutní tak si M8 koupil už dávno.

avatar
Rase Datum: 18.02.2018 Čas: 14:46

Jirosi:
nu američani teď peníze mají a takovéto vozidlo potřebují, tak M8 nejspíš pořídí, ale nepočítejme se stovkami vozidel. Osobně si myslím, že to dopadne tak, že koupí řekněme 100-150 vozidel pro zamáznutí aktuální potřeby výsadkářů. Stejně to udělali se Strykery s 30 mm kanónem (jen pro Evropu) nebo nákup Strykerů MGS. Celkově je škoda, že ty věže pořádně nefungovaly, nebo nebyly dořešené, jelikož potenciál tam byl velký. Oproti tomu M8 je konstrukce u níž se nemá co pokazit, ale taky to není nic zajímavého, ale fungovat bude. Na přepracování není čas a ani vyčleněné peníze - jen vymění elektroniku a rychle se vyrobí potřebný počet.

avatar
PavolR Datum: 18.02.2018 Čas: 14:11

Flander: A ešte Rumuni frčia na svojich TR-85 so 100mm kanónom. :-)

avatar
Jirosi Datum: 18.02.2018 Čas: 13:51

Rase: Osobně si myslím, že tohle opět nevyhraje nikdo. Tedy zahrají to ztracena jako už tolikrát. Opět to oživý, až z novými BVP.

Případně pokud by M8 opravdu vyhrál, tak ho nechají zásadně přepracovat. Což je asi celý důvod tohohle tendru. Tedy dozvědět se jak to vozidlo vlastně má vypadat. Jenže to se těžko dozví z takto staré konstrukce.

avatar
Rase Datum: 18.02.2018 Čas: 12:23

Flader:
M8 neni dobry stroj, aby suploval tank. Je to levna, lehka masina s ne moc ohromujicim kanonem. Tohle ale americane chteji a k tomu pozadovanemu urceni je skvely - vyhovujici. Tady si myslim ze vyhraje na rekneme 85%. Americane totiz teprve hledaji nove bvp, tak nepotrebuji kanon na podvozku bvp. Prisli by tim o vyhodu jednotne platformy.
Zajem o Griffin cekam spis u Britu, kanon ma ale skvely. Tenhle tank od SAIC je pekny, ale je to jen cool podvozek se zcela beznou vezi, ktera jde osadit na cokoliv

avatar
Flader Datum: 18.02.2018 Čas: 12:09

Skorej ma napadli balkánske krajiny ako Slovinsko (to používa tuším stále modernizované T-55) a Chorvátsko. Ale aj na Slovensk neviem, či 60+ tonový stroj je to pravé.

avatar
KOLT Datum: 18.02.2018 Čas: 11:43

Starlight, díky, jako obvykle skvělé.

Flader, myslíte třeba pro ČR nebo SR? ;-)

avatar
Flader Datum: 18.02.2018 Čas: 09:24

Tak ma napadlo, či by M8 nebola dobrým riešením aj pre doterajších používateľov T-55, T-72, ktorí z nejakých dôvodov nechcú 60+ tonové tanky ako je napríklad Leo2, M1...

avatar
Starlight Datum: 18.02.2018 Čas: 01:53

5)

Finální technické specifikace programu MPF nejsou veřejné, ale US ARMY v prosinci 2016 publikovala některé základní požadavky. Výkony kanónu už jsem sem napsal. Další jsou například:

Protection – MPF will protect the crew from small arms, heavy machine gun, overhead artillery and select CE (chemical energy) and KE (kinetic energy) fires, Improvised Explosive Devices (IEDs), Rocket Propelled Grenades (RPG), and Explosive Formed Penetrators (EFPs). MPF will be capable of increasing protection through the use of add-on armor (e.g., reactive tiles, slat and bar armor, and underbody protection). MPF should be capable of hosting an existing non-developmental Vehicle Protection Suite (VPS)/ Active Protective System (APS).

Transportability – Deploy two combat ready MPF in Essential Combat Configuration (ECC) Level I protection by a single C-17 aircraft with no change required to the physical configuration. MPF air transport weight will not exceed 32 tons including all Basic Issue Items (BII), Mission Command equipment, excluding ammunition and Soldier equipment. Low Velocity Air Drop (LVAD) from C-17 is desired but not required. MPF must be transportable worldwide by all other modes of transportation, including sea, highway, and rail.

avatar
Starlight Datum: 18.02.2018 Čas: 01:52

3)

Je možné, že klíčem proč BAE Systems jde do soutěže s M8, budou technické požadavky, které si stanovila US ARMY. Je to kombinace cenového stropu (6,4 mil USD za sériové vozidlo), maximální povolené hmotnosti pro leteckou přepravu 32 krátkých tun (29 metrických tun), výkonu kanónu a balistické odolnosti. A zde mohou mít řešení odvozená od BVP problém. Na armádních novinách už byl článek srovnávající teoretické výhody/nevýhody MBT a vozidel palebné podpory na bázi moderních BVP.

V případě lehčího vozidla MPF budou řešení s korbami z BVP v nevýhodě. Jsou prostě velké, protože vysoké pancéřované korby, které obklopují prostor výsadku, zvyšují hmotnost a cenu. Powerpack musí být vepředu spolu s řidičem, a to zase zvyšuje rozměry a hmotnost korby. Následně se zvyšují požadavky na výkon pohonného systému a jeho cenu. Případné výhody bezosádkových věží asi nebudou v programu MPF ve hře. Nikdo takovou věž asi nemá vyvinutou a odzkoušenou, a proto ji zatím nikdo do soutěže nenabídnul.

Čistokrevný lehký tank M8 má výhody na své straně. Jeho korba je nízká (řidič pololeží, zbytek posádky je ve věži, powerpack je ve zvýšeném prostoru na zádi korby). Krásně je to vidět na záběrech z veletrhů, kde vedle M8 stojí lidé. Korba v prostoru věže je pod rameny mužské postavy. Rozdíl vynikne při srovnání stejných záběrů se strojem Griffin, kde je korba stejně vysoká jako stojící muž. Jeho korba je vozidlo AJAX odvozená z vozidla ASCOD poslední generace a navíc na to je plácnutá velká posádková věž s 120 mm kanónem. M8 je totiž neuvěřitelně kompaktní vozidlo. Ve skutečnosti se vejde do transportního letounu C-130. Dokonce se základním úrovní pancéřováním je původní M8 natolik lehké, že ho šlo vysazovat na padáku z C-130.

Původní M8 je tedy nejlehčí z „nabízených“ vozidle. 23-24 metrických tun s nejvyšší úrovní pancéřování. Je možné, že jeho modernizovaná varianta, bude mít zesílenou balistickou odolnost, aby splnili nové požadavky US ARMY, které reflektují zkušenosti z konfliktů v posledních dvou desetiletích (miny, IED, EFP, RPG). M8 díky původní nízké hmotnosti má stále možnost dalšího zvýšení své balistické odolnosti aniž by překročil požadovanou hmotnost pro leteckou přepravu. Zda zachovají u M8 schopnost padákové výsadku je otázkou. US ARMY netrvá na přepravě v C-130 a na schopnosti padákového výsadku (ale ráda by ji měla), I když zvýšená hmotnost vozidla si zřejmě vyžádá kolotoč zásahu do pohonu a podvozku.

Poznámka: USAF mělo před desetiletími letouny C-130, C-141, C-5 certifikovány pro padákové shozy typu Low Velocity Air Drop (LVAD) jen do hmotnosti 40 000 lb (18 000 kg). V současnosti by už mělo být padákové shozy LVAD u C-17 až do hmotnosti 60 000 lb (27 200 kg) vysazovací hmotnosti (vozidlo + včetně plošiny a padáků, které oboje vezmou cca 5000 + lb / 2 300 kg). Je tedy možné v současnost vysazovat těžší tanky/obrněná vozidla než v minulosti.

4)

Nejlepší videa s XM8 AGS / M8 Buford:

Obrovský rozsah zkoušek z 80/90. let: https://www.youtube.com/watch?v=AcBIvW5HQnE

Výstavní prezentace z roku 2015: https://www.youtube.com/watch?v=WPQjHLYx954

avatar
Starlight Datum: 18.02.2018 Čas: 01:51

1)

Zazněla tu kritika, že US ARMY hledá lehké tanky bez výsledku už 20. let. Realita byla ale mnohem složitější a košatější. Hledání náhrady výsadkových tanků M551 Sheridan běželo už od 80. letech a byla to řada neúspěšných pokusů. Například v 80. letech vzniknul koncept Rapid Deployment Force / Light Tank concept, jehož fotku sem dával Rase.

Na přelomu 80. a 80. let US ARMY spustila seriózně míněný program Armored Gun System (AGS), který hledal náhradu výsadkových tanků M551 Sheridan. V roce 1992 se vítězem stal lehký výsadkový tank XM8 AGS (první prototypy vniknul už v roce 1985) od FMC (dnes BAE Systems). Připravovala se sériová výroba, tank dostal oficiální označení M8 Buford, ale v roce 1996 celý program předčasně ukončili pro ve prospěch financování jiných priorit.

US ARMY se také transformovala na potřeby období po konci studené války. Postupně vzniknul nový koncept rychleji nasaditelných sil, který vyústil ve vznik brigádních úkolových uskupení (BCT) a také obrněných vozidel Stryker. Úlohu lehkého tanku měl „plnit“ Stryker MGS. Prototyp Strykeru MGS se v roce 2004 zkoušel vysazovat na padáku z C-17: https://www.youtube.com/watch?v=eQwJnVad5L4. Dnes už víme, že Stryker MGS moc úspěšný nebyl. Stejně tak futuristické programy bojových vozidel Future Combat Systems (FCS) a Ground Combat Vehicle (GCV), které se nakonec nerealizovaly.

To ve své podstatě vydláždilo cestu k současnému nefuturistickému programu Mobile Protected Firepower (MPF). Ten je z pohledu US ARMY relativně malý program, jenž zahrnuje 500 vozidel a celková plánovaná cena programu cca 3,5 miliardy USD utracených během jednoho desetiletí.

2)

Z hlediska trendů bude zajímavé sledovat, zda nakonec zvítězí koncept pravého lehkého tanku (modernizovaný M8 Buford) nebo koncept BVP s kanonovou věží (GDLS Griffin, v článku popisovaná singapurská verze NGAFV a asi každé další vozidlo, které se zúčastní soutěže).


BAE Systems si s lehkým tankem M8 asi hodně věří. Oprášené prototypy M8 začaly veřejně prezentovat jako první už v roce 2015. Mají nejvíce odzkoušené vozidlo (v původním provedením) ze všech potenciálních účastníků soutěže. BAE Systems mohlo zahrát malou domů a použít podvozek AMPV/Bradley NG/Paladin PIM, na který US ARMY přechází u svých těžkých ABCT. A asi by měli plusové body za možnost unifikovat podvozky mezi ABCT a IBCT. BAE Systems mohlo jít také cestou svého vozidla CV90-120, jehož švédský výrobce patří do koncernu. Ale nešli a místo toho zvolili pro nabídku lehký tank M8.

avatar
Jirosi Datum: 17.02.2018 Čas: 12:37

KOLT: I USA by to snáze prosazovala, už před lety kdyby si to naroubovaly na "M2 Bradley".

"c) už v případě některých nabízených strojů i existuje? A to nemluvím o takových detailech, jako že nepožadujeme váhu do 29 t,"

Doufám, že to byla narážka na CV90-120 (26-35t). Tedy i tohle vozidlo by spadlo do kategorie USA.

A nikde sem nepsal, že si nemůžeme pořídit prvního kočkopsa co nám kdo nabídne. Psal sem o vozidle co za svoji cenu udělá svoji práci. Tedy to co hledají i USA.

arr