TACTICAL PRO

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Pozemní technika

NGCV: Americké bojové vozidlo budoucnosti

Datum přidání 10.10.2017    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 21 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Tankové centrum pro výzkum, vývoj a konstrukci TARDEC (Tank Automotive Research, Development and Engineering Center) pokročilo ve vývoji bojového vozidla nové generace NGCV (Next-Gen Combat Vehicle). Firma SAIC (Science Applications International Corporation) do roku 2022 dodá pro účely testů dva technologické demonstrátory nových bojových vozidel pěchoty (BVP).

Foto: M2 Bradley / US Army

 

Na začátku 21. století americká armáda spustila velice ambiciozní program FCS (Future Combat Systems). Program si kladl za cíl mimo jiné nahradit nejtěžší obrněná vozidla americké armády (US Army) – tanky M1A2 Abrams, bojová vozidla M2 Bradley nebo houfnice M109 Paladin.


Pentagon nakonec FCS především z důvodů rozpočtových škrtů v roce 2009 zrušil a pokračoval pouze ve vývoji nového bojového vozidla pěchoty GCV (Ground Combat Vehicle). GCV měl nahradit BVP M2 Bradley, program ale opět v roce 2014 kvůli nedostatku financí skončil.


GCV jednoduše za dané peníze nenabízel takový nárust bojových schopností armády, aby se ospravedlnily vývojové a výrobní náklady ve výši 40 miliard dolarů. Armáda požadovala postupně nákup až 1450 nových BVP.


Generálporučík H. R. McMaster, současný poradce pro národní bezpečnost Donalda Trumpa, a hlavní oponent konceptu Recon Stike Group Douglase Macgregora, nyní upozornil, že v současné době je to poprvé od první světové války, kdy americká armáda nevyvíjí nové obrněné vozidlo.


Nicméně americká armáda stále usiluje o nové BVP, vždyť první M2 Bradley vstoupily do služby v roce 1981 a jejich konstrukce má více než 40 let.


Nyní americká armáda projevuje zájem o stavbu dvou technologických demonstrátorů BVP, které mají armádě názorně předvést současné možnosti vědy a techniky. Na stavbě demonstrátorů se podílí šest týmů – vedoucím týmem je singapurská společnost SAIC a sekundovat ji budou společnosti Lockheed Martin, Moog, GS Engineering, Hodges Transportation a Roush Industries.


Celková výše osmiletého kontraktu (včetně testování po dodání demonstrátorů) má hodnotu 237 milionů dolarů. Podle Chrise Ostrowskieho, projektového manažera programu NGCV v TARDEC, má armáda zatím jen “seznam požadovaných atributů a schopností.” Přesné parametry vozidla nejsou dané, protože armáda chce především získat představu, co je vůbec možné.


Základním požadavkem je, aby vozidlo mělo dvojčlennou posádku a v zadní části prostor pro šestičlenný výsadek. Prototypy mají získat automatické kanóny ráže 50 mm usazené v dálkově ovládané věži. Není zcela jasné, zda vozidlo bude na kolovém nebo pasovém podvozku (možna obojí). V dlouhodobém horizontu však NGCV může nahradit jak BVP M2 Bradley nebo transportéry Stryker, tak v upravené variantě dokonce částečně i tanky Abrams.

 

Hlavními oblastmi vývoje budou zbraně se směrovou energií (lasery, mikrovlnné zbraně), výkonný zdroj a rozvod elektrické energie, pokročilý pancíř, ochrana vozidla (aktivní ochranné systémy, rušičky, zadýmovací zařízení, potlačení tepla, zvuku, atd.) a robotické a autonomní systémy (robotičtí asistenti řidiče a velitele/střelce).

 

Zásadní je především rozumná hmotnost NGVC. Hmotnost zásadně ovlivňuje nejen taktickou a strategickou mobilitu, ale také provozní náklady a nároky na údržbu. Řešením může být mimo jiné důraz na laserové a elektromagnetické zbraně, které dokáží poskytnout nejen nové schopnosti a zvětšit palebnou sílu, ale jsou teoreticky i méně hmotnější než klasické palné zbraně.

 

Podle Ostrowskieho týmy budou “využívat nejnovější technologické komponenty, které mohou dramaticky změnit základní konstrukci bojového vozidla a zlepšit ničivost, ochranu, mobilitu, dosah a udržitelnost na bojišti.”

 

Foto: Seznam požadovaných atributů a schopností NGCV. / TARDEC

 

Demonstrátory v budoucnu snad urychlí rozhodnutí armády o případném zavedení nového bojového vozidla, ale také poslouží jako základní konstrukční vzor pro vývoj budoucích bojových vozidel.

 

Cílem TARDEC je přinést "čerstvý vítr" do oblasti vývoje vozidel v podobě spolupráce tradičních i netradičních dodavatelů Pentagonu. SAIC však není v Pentagonu nováček – účastní se programu nového obojživelného vozidla ACV (Amphibious Combat Vehicle) pro americkou námořní pěchotu a nového lehkého tanku MPF (Mobile Protected Firepower) pro americké výsadkové jednotky.

 

Generál Mark Milley, náčelník štábu americké armády, již dříve uvedl, že při vývoji nového bojového vozidla (BVP, tank) nehledá dílčí zlepšení, ale skutečný průlom v technologiích, který ospravedlní miliardové investice do vývoje a nákupu nových vozidel.

 

Podle Milleyho bouřlivý rozvoj zažívají systémy aktivní ochrany (APS), ale skutečný technologický “Svatý gral” v této oblasti je nová generace lehkého pancíře, která dovolí konstruovat mnohem lehčí obrněná vozidla se stejnou úrovní balistické ochrany.

 

"Nechceme jen postavit lepší pasti na myši. Mohli bychom se velmi snadno vrátit do budování toho, co už dávno máme," potvrdil slova Milleyho generálmajor Eric Wesley na letošním zasedání Asociace armády Spojených států AUSA (Association of the United States Army). NGCV nebude mít žádnou součást nebo díl převzaty ze současných vozidel americké armády.

 

"Nemůžeme si dovolit vzít další plát z oceli a dát ho na přední stranu," řekl Wesley s odkazem na vysokou hmotnost (80 t) tanku Abrams. "Nemůžeme si dovolit zvýšit hmotnost Abramsu, protože už nebude mobilní. Nedostaneme jej přes hlavní silnice a mosty; Nemůžeme s nim jezdit. Přidávání pasivního pancíře už nestačí."

 

Zdroj: Defense News

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Rase Datum: 15.10.2017 Čas: 09:37

Tady dám zajímavý odkaz. Na straně 16 zmiňují i elektrické pancéřování. Celkově tam jsou zajímavé tabulky různých priorit atd.

http://www.ceptm.iue.edu.ar/pdf/armored.pdf

avatar
PavolR Datum: 14.10.2017 Čas: 20:39

Rase & shal:
Ľudstvo vyrába panciere už asi 4 tisícročia a za ten čas bolo vyskúšané všetko možné i zdanlivo nemožné ... a spravidla to fungovalo.
Nemuselo by sa technicky ani lepiť ani zvárať - mohli by byť napríklad bloky panciera voľne zasadené do rámu na bokoch vozidla alebo tak ...

avatar
shal Datum: 14.10.2017 Čas: 19:55

Rase: Myslíš, že lepení dokáže nahradit svařování? Ony se většinou svařují k sobě úzké styčné plochy. Nejsem si jistý, že by tohle zvládlo lepení, ale pokrok v oblasti lepení jsem přestal sledovat když jsem přestal odebírat časopis ABC :)

avatar
Rase Datum: 14.10.2017 Čas: 16:03

shal:
on ten 3D tisk v rozměrech tanku nebo BVP, zatím nemá smysl - svaření ocelových plátů nebo nějaká forma lisování bude pořád rychlejší. U menších dílů má smysl, ale tady ne. Až nepůjde o velké rovné plochy, tak snad ano, ale to se bude muset změnit celý koncept obrněných vozidel. I pak ale bude rychlejší nějaké lisování. Jsem docela zvědavý, jak odolné jsou lepené spoje - pokud si dobře vzpomínám, tak Tatra už kabiny vojenských aut slepuje. Když si vezmeme, že dneska stačí z robotizovat výrobní proces, aby byly přesně nařezány plechy, následně slepeny (obejde se tak problém s kvalitou svárů). Tohle zvládnou stroje dělat i po nocích. Lidi by pak jen osadili drobné komponenty atd. Osobně si myslím, že tohle už dovedeme, jen není zájem, mít obrněná vozidla takto rychle. V případě potřeby zde ale ta možnost je. Ono né náhodou se říká, že kdo dokáže dělat auta, dokáže vyrábět i tanky...

avatar
shal Datum: 14.10.2017 Čas: 15:39

Rase: Současné techniky výroby skelných a uhlikových vláken jsou hodně drahé a časově náročné jak píšeš. To se moc nehodí zrovna na tanky a obrněná vozidla, které jsou určená pro vystavení přímé palbě.

Tedy zatím. Technologie 3D tisku jdou rychle dopředu a už existují i tiskárny schopné nejenom tisknout metalické slitiny, ale i skelná a uhlíková vlákna. Ještě to není v takovém stavu, aby sis mohl vytisknout tank, spíše zatím prototypy, ale s trochou té investice... kdo ví kde bude technologie za dalších 10 nebo 20 let.

avatar
fenri Datum: 14.10.2017 Čas: 12:27

Nemůžu si pomoci, ale nabízí se paralela s Trabantem. :-))
Pokud by ty kompozitní prodelavaly degradaci, snad by bylo možné je recyklovat pro jiné použití a pak nebylo ekonomicky nesmyslné, že by se tank za svoji životnost párkrát "převlékl".

avatar
Rase Datum: 14.10.2017 Čas: 11:37

shal:
tak on i ten "plastový tank" nebyl vyrobený z plastu, ale spíš skelných vláken - výrobní postup tedy spíš připomínal výrobu moderní stíhačky. Problémem by tak opravdu mohl být čas. Svařit plech je zkrátka rychlejší a tedy i levnější. Alternativou by mohla být svařená konstrukce (ne rám jak jsem zmiňoval) ale ten kompletně pokrytý segmentovým pancéřováním. Třeba šestiúhelníkovými bloky (ty jsou teď IN). Ideálně pokud by šly nějak snadno osazovat a vrstvit na vozidlo (bez šroubování) a bez speciálního vybavení. Vyráběny by mohly být z čehokoliv - od kovů, keramiky, po různé lehké materiály. + Dvoučlenná osádka a aktivní ochrana je ideální

avatar
shal Datum: 14.10.2017 Čas: 10:43

Rase: To by fungovat mohlo, ale znamenalo by to, že ty plastové díly by musely být dostatečně levné a snadno masově vyrobitelné. Navíc dost pochybuju, že by plastové díly mohly sloužit jako podklad pro masivní kompozitní pancíř. I ten je velmi těžký. Museli by vyvinout i dostatečně odolný plastový pancíř. Já bych to spíše viděl na kompozitní kostru a na tom plastový pancíř. Malá pancéřovaná kapsle pro malou posádku a větší důraz na aktivní ochranu.

avatar
Rase Datum: 14.10.2017 Čas: 08:44

Tonotime:
Taková vozidla se vyvíjela, nakonec to měla být jednotná platforma na kolech i pásech. Zavest ji by ale bylo enormně drahé. Jinak modularni koncepci ma treba vozidlo G5 nebo Boxer

avatar
Tonotime Datum: 14.10.2017 Čas: 07:26

"Nemůžeme si dovolit vzít další plát z oceli a dát ho na přední stranu," řekl Wesley s odkazem na vysokou hmotnost (80 t) tanku Abrams. "Nemůžeme si dovolit zvýšit hmotnost Abramsu, protože už nebude mobilní. Nedostaneme jej přes hlavní silnice a mosty; Nemůžeme s nim jezdit. Přidávání pasivního pancíře už nestačí."...
Súhlasim
Už dlhšie vystupujem proti tonovým neobratným a na prevádzku nákladným opacham, obrneným vozidlám a tankom.
Už naša štáty potrebujú modernizovať svoje obrnené jednotky. Mali by výrobcom dávať horný limit hmotnosti.
K revolúcii dochádza už aj v kozmickom priemysle. Elon Musk pochopil, že pri nesmiernom pochrochu v technologiach sa nič podstatného od 60 rokov minulého storočia nestalo. Samozrejme nesnažili sa ani štátom bohato dotovaní výrobcovia, pre ktorých často lobovali senatori. Odmietol nakoniec aj omnoho lacnejšie rakety od rusov. Okolo roku 2001 založil SpaceX a dnesu už vynáša USA tovar na ISS a vyniesol aj armáde naposledy raketoplán. Onedlho bude vynášať misie aj na Mars a Mesiac. Elon Musk a spol pochopili, že časť hardwéru by sa nám aj mohla vracať. Aj keď to spočiatku nieje až tak ekonomický príliš zaujímave. Už len to, že ten hardwéry nemusí znova výrabať zvyšuje potencionál nasadiť oveľa viac misii. A časom sa to vyladí a návratnosť sa bude zvyšovať. Elon Musk a podobní pochopili, že do výroby treba zapájať čoraz viac materiálov z kompozitov a výrobu cez 3D tlačiarni. V dnešnom čase mu už nestačia konkurovať riadne už ani Rusi, v Číne,, Indii a podobne čo sa týka ceny vynášania tovaru.
V obrnenej vozidlach a tankov by sa tiež nemali vyhovárať, že niečo nejde a nemali by vyvíjať tie pasce na myši. Lebo vývoj a nasadenie robotov a dronov pošle také opachy, a pasce na myši do šrotu.
Tiež navrhujem napríklad smer vývoja obrnených vozidiel a tankov na princípe lega.
Zvolili by sme si na západe zopár demonstrátorov, základných konštrukcii lahkých verzii. Ktoré by šlo rýchlo zosilniť pancierovanie a ochrany podľa miestných potrieb.
Veď tie tanky a obrnené vozidla často potrebujeme rýchlo presunúť podľa krízových situacii často aj letectvom. Nemusíme ich presúvať často s dopredu daným pancierom a ochranou.
Aj na manévre a cvičenia často potrebujeme nákladne presúvať obrnené vozidla a tanky. Veď ich tam môžeme dopraviť v základných ľahkých verziách a potom domontovať pancierovanie a ochranu podľa potrieb. Možno by to bolo omnoho ekonomickejšie a ušetrené peniaze môžu armády použiť niekde inde.
Počítal už niekto takéto varianty?
Ďalej sú často problém s modernizáciou. Modernizácia je často nákladna a niekedy aj neekonomická. Ak by sa naučili naše armády a výrobcovia stavať obrnené vozidla a tanky na princípe lega, tie modernizácie by boli oveľa výhodnejšie a ekonomickejšie.
Aj rusi sa vracaju s ekonomikých dôvodov znova k tankom typu T70, ktoré mali zakonzervované na skladov aj keď majú nové vyvinuté tanky typu Armata. Napríklad kvôli turbo motorom, ktoré sú oveľa lepšie pre ich severné jednotky a mrazivé počasie.
Ak presadzuje Elon Musk a jeho vesmírna SpaceX stratégiu, že návratová časť rakety by mala byť do dvoch hodín znovu schopnosť postaviť sa na rampu, iba by jej na rampe doplnili horný stupeň s nákladom, tak prečo by podobný princíp nemohol existovať aj u obrnených vozidiel a tankov?
Poprípade by sa im zosilnilo podľa potrieb pancier raz z kompozitov, inokedy s plastov a podobne.
Chce to len podstúpiť to riziko vývoja, ladenia zaučenia a podobne.

avatar
Rase Datum: 13.10.2017 Čas: 21:15

shal:
Souhlas, proto mluvim o kompromisu, kdy nosna kostra by byla konvencni. Balisticka ochrana by ale byla na kompozitovych panelech. Pokud by doslo k degradaci, bylo by mozno ji demontovat. Nebyly by ale namahane, tak by mely byt v pohode. Vidim to treba jako kovovy ram, k nemuz by byly prilepene "plastove" dily. Modularni pancir by byl az na nich.

avatar
shal Datum: 12.10.2017 Čas: 17:13

Nebyl hlavní problém plastových tanků v tom, že si výrobce nedovolil zaručit vlastnosti materiálu po celou dobu životnosti? Jako že ten tank by byl super. Lehký, odolný, ale nikdo nevěděl co udělají polymery za 20 let při vystavení nepříznivým podmínkám. Což by nebyla chyba výroby, ale fyzikální vlastností polymerů, ale ten tank musí být schopný boje i za 40 let.

avatar
Rase Datum: 11.10.2017 Čas: 15:30

Ono "celoplastový tank" asi není řešení, ale mít základní kovovou kostru, oplácanou kompozitem, by bylo zajímavé + modulární a reaktivní pancíř. Tedy takový kompromis

avatar
Ultramarinus Datum: 11.10.2017 Čas: 15:12

Myslím, že mluví o "plastovém pancíři", u kterého se čeká na stejnou odolnost cca o 1/3 - 1/2 menší hmotnost. Navíc není třeba, aby z toho materiálu byl JENOM pancíř - kdyby se využil v konstrukci kdekoliv to jde, vozidlo by opravdu HODNĚ shodilo na váze.

avatar
green_korytnacka Datum: 11.10.2017 Čas: 13:17

"Having 80-ton tanks is not going to solve that problem for us,"

sa da prelozit ako: ani keby mali tanky 80 ton, to nase problemy nevyriesi.

takze to nieje referencia na to kolko maju teraz, ale kolko by mohli mat pridanim dalsich pancierovych platov.

arr