Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Zimní výcvik střediska aktivních záloh 601. skss

Rota aktivních záloh u 601.skupiny speciálních sil ... Více

Vojenská výzbroj

NGSAR: Nová generace kulometů pro americkou pěchotu

Datum přidání 13.07.2018    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 91 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká armáda (US Army) v rámci programu NGSW (Next Generation Squad Weapon) hledá celou rodinu nových palných zbraní pro svá pěchotní družstva. V první fázi v rámci podprogramu NGSAR (Next Generation Squad Automatic Rifle) dojde k nahrazení lehkých kulometů M249.

Foto: Lehký kulomet M249; větší foto / US Army

 

Americká armáda se snaží své zbraně rodiny AR-15 (M4, M16) vyměnit již několik desetiletí. Nové konstrukce ale nepřinesly oproti standardním zbraním takové zlepšení, aby se vyplatilo investovat miliardy dolarů do přezbrojení celé armády. To platilo i pro kulomety, vždyť například konstrukce těžkého kulometu M2 spadá do 30. let minulého století.

 

V poslední době ale technologický pokrok umožňuje (zdá se) za přijatelnou cenu vyrábět nové typy teleskopické munice (se střelou zcela zapuštěnou do polymerové nábojnice), která oproti klasické munici vyniká menšími rozměry a výrazně nižší hmotností.


Americká armáda proto pod programem NGSW plánuje vyvinout a zavést rodinu palných zbraní využívající teleskopickou munici. První na řadě je lehký kulomet NGSAR:


Pentagon před několika dny vybral pět společností (AAI Corporation/Textron Systems, General Dynamics-OTS, PCP Tactical, Sig Sauer a FN America), které mají do 12 měsíců armádě dodat jeden prototyp kulometu NGSAR, příslušný zaměřovač a 2000 nábojů. Nejde tedy o vojskové zkoušky, které předcházejí zavedení zbraně do výzbroje, ale pouze o demonstrační testování, na základě kterého armáda upřesní finální požadavky na kulomet NGSAR.


Armáda v zadávacím dokumentu píše, že NGSAR musí „kombinovat palebnou sílu a dostřel kulometu s přesností a ergonomií útočné pušky, což přinese zlepšení v oblasti přesnosti, dosahu a smrtícího účinku. Zbraň bude lehká a díky použití velmi lehké munice se zvýší mobilita, přesnost střelby a schopnost přežití vojáků.“


NGSAR bude tedy hybridem mezi lehkým kulometem a útočnou puškou. Armáda ale již dopředu řekla, že nemá zájem o bitevní pušky M27 ráže 5,56 mm, které u americké námořní pěchoty nahradily právě kulomety M249.


Nový lehký kulomet NGSAR musí mít hmotnost menší než 5,44 kg (včetně popruhu, dvojnožky a tlumiče) a zaměřovač nesmí vážit více než 1,36 kg. Délka zbraně je požadována maximálně 889 mm. Naproti tomu kulomet M249 má hmotnost 7,71 kg a na délku měří 1016 mm.


Armáda neuvedla konkrétní ráži pro NGSAR (nejvíce se skloňuje ráže 6,8 mm), ale podmíňuje si, že nová munice musí mít o 20 % nižší hmotnost než současná – takovou úsporu nabízí jen teleskopická munice.


Foto: Přehled hlavních ručních zbraní americké armády, které jsou ve výzbroji (Operations & Support), jsou zaváděné do výzbroje (Production & Deployment), ve vývoji (Development) a perspektivní zbraně (Future); větší foto / US Army 

 

NGSAR musí mít udržitelnou rychlost palby 60 ran za minutu, a to po dobu 15 minut bez výměny hlavně. Dále armáda požaduje perfektní ovladatelnost zbraně – při střelbě ve stoje voják musí s optikou na 50 m při střelbě dávkou (tři až pět nábojů) zasáhnout standardní NATO terč (E-Type) během dvou až čtyř sekund.

 

Největší šance na vítězství má firma Textron, která pro americký program LSAT (Lightweight Small Arms Technologies) vyvinula teleskopickou munici standardní ráže 5,56 mm a 7,62 mm, ale i netradiční ráže 6,5 mm. Teleskopická munice 5,56 mm je o 40 % lehčí a zabírá o 12 % méně místa než běžný náboj 5,56×45 mm NATO.

 

Program LSAT odstartoval v roce 2004 a po celou tuto dobu Textron pracuje jak na nové munici, tak na novém lehkém kulometu. Kulomet LSAT v ráži 5,56 mm od firmy Textron má hmotnost pouze 4 kg. Nízká hmotnost je dosažená především odstraněním vratného mechanismu a použití progresivních konstrukčních materiálů.

 

Palebný mechanismus kulometu LSAT je tvořen otočnou nabíjecí komoru. Komora se otáčí o 90°se svislé do horizontální polohy – rotace je zajištěná pístem, resp. operační tyčí. Ve svislé poloze se komora nabíjí, ve vodorovné střílí. Maximální kadence zbraně je 650 ran za minutu a úsťová rychlost střely 950 m/s. Účinný dostřel je 1000 metrů.

 

Foto: Lulomet LSAT od firmy Textron; větší foto / Textron

 

Kulomet LSAT s 800 kusy teleskopických nábojů ráže 7,62 mm má hmotnost 20,5 kg, naproti tomu střední kulomet M240L ve stejné ráži se stejným počtem nábojů váží 32,8 kg. Jine srovnání – kulomet LSAT s tisícovkou nábojů ráže 5,56 mm má o 40 % menší hmotnost (22,2 kg) než M249 se stejným počtem nábojů.

 

Firma Textron také v předminulém roce představila novou karabinu pro teleskopickou munici ráže 6,5 mm. Americká armáda totiž po náhradě kulometu M249 začne pracovat na náhradě karabin M4. Karabina ráže 6,5 mm má hmotnost 3,9 kg, se zásobníkem na 20 nábojů váží 4,4 kg. Naproti tomu M4A1 má hmotnost 3,5 kg a se zásobníkem na 30 nábojů (5,56 mm) váží 3,8 kg. Podle propagačních materiálů firmy Textron ale teleskopická munice ráže 6,5 mm „má o 30 % větší smrtící účinek v cíli v porovnání s municí ráže 7,62 mm.“

 

Nová munice je určena zejména proti moderní balistické ochraně jednotlivce. Ostatně z toho důvodu americká armáda plánuje nakoupit pro svá pěchotní družstva (jako dočasné řešení) několik desítek tisíc pušek v ráži 7,62×51 mm. První zbraně dorazí k jednotkám už letos. Příští rok pak k jednotkám dorazí také nová průbojná munice ráže 7,62 mm.

 

Zatím není jasné, zda zbraně v ráži 7,62 mm dostanou speciálně cvičení ostrostřelci nebo i běžná pěchota. Podle amerických médií se ale zdá, že americká armáda skutečně uvažuje, minimálně u prvosledových jednotek, o širším přechodu z ráže 5,56×45 mm na ráži 7,62×51 mm.

 

Video: Kulomet LSAT a teleskopická munice od firmy Textron. Na základě této zbraně Textron vyvine kulomet pro program NGSAR. / YouTube

 

Pro dosažení potřebného účinku v cíli tak armáda pravděpodobně u kulometu NGSAR sáhne po teleskopické munici, pravděpodobně v ráži 6,8 mm. Výběr munice pro NGSAR přímo ovlivní i podobu nástupce karabin M4, protože obě zbraně nepochybně budou střílet stejnou municí.

 

V každém případě podle Wayne Prendera, viceprezidenta pro aplikované technologie a pokročilé programy společnosti Textron, nebude podmínky programu NGSAR lehké splnit.

 

„Mají velmi agresivní cíle, pokud jde o smrtící účinek, hmotnost, rozměry a některé další výkonnostní charakteristiky. Všechny tyto věci mohou být poměrně snadné, ale když je začnete skládat dohromady, stává se vše složité a je nutné vytvořit novou konstrukci,“ vysvětluje Prender.

 

Se zavedením nových kulometů NGSAR do výzbroje se počítá v roce 2020. V první fází dojde k nákupu minimálně 15 000 kulometů NGSAR a 30 milionů nábojů. Následně v roce 2022 až 2023 armáda začne nahrazovat karabiny M4 novou konstrukcí.

 

Zdroj: Textron (.pdf)Army TimesMilitary.com, Military.com

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
KOLT Datum: 16.07.2018 Čas: 18:38

Charlie, taky si myslím, že z celé konstrukce AR-15 je zrovna bezpístové řešení to nejvíce postradatelné. Pro civilní použití je to asi fajn, ale pro vojáky těch pár deka, co si přibere píst, a to trošinku snížené pohodlí při střelbě, nemá moc význam ve srovnání se zvýšenou spolehlivostí.

avatar
KOLT Datum: 16.07.2018 Čas: 18:35

semtam, berete si to moc osobně. A také mám pocit, že něco napíšete, a pak se snažíte tvářit, že to znamenalo něco jiného. Holt bacha na to, že psané se čte a vykládá jinak než vyřčené. Však jsem vás i pochválil ;-)

M-4 je v podstatě M-16 s krátkou hlavní, čímž padá vaše tvrzení, že M-16 speciálové nechtějí. Chtějí, jen s krátkou hlavní (není třeba vysvětlovat proč). Není to o jiné konstrukci zbraně, je to jen o té délce hlavně. G-36 skoro žádná vojenská SF nepoužívá, nejsou pro ně moc vhodné. S tím analogem jsem to nějak nepochopil, ale HK-417 není analog AR-15, to je zbraň drobet těžšího určení. Pokud myslíte HK-416, tak to není nic jiného než AR-15 s pístem (a lépe dořešeným upevněním zásobníku). A ne, nemáte pravdu, USSOCOM si ji nevybralo, protože by utrpělo jejich ego použitím G-36. Program na AR s pístem běžel paralelně s OICW :-) Delta zavedla HK-416 v roce 2004, tedy v době, kdy byl program OICW odeslán k ledu. O žádné utrpění ega tu vůbec nešlo, chtěli pušku konstrukce AR-15 kvůli tomu, že není z jejich pohledu vhodné měnit zažitou rutinu v používání zbraně. Každý voják se vám vyse*e na to, aby se učil ovládat další typ zbraně, když nemusí. Čili požadavek zněl: "AR-15 s pístem, aby ji bylo možné používat hned po vynoření z vody ap. a měla vyšší spolehlivost než M-4, hlavně při "sustained rapid fire" (která SF hrozí mnohem víc než klasické pěchotě)." Nehledě na to, že SF mají na puškách hromadu udělátek, mají vlastní pažbičky ap., takže šlo i o to, aby nebylo nutné překupovat tyhle věci. A vůbec logistika je jednodušší, protože HK-416 má spoustu dílů přímo zaměnitelných s M-4!

Kde jste vzal, že rodina AR není moc poptávána? Relativně nově ji zavedli Norové a bude ji zavádět Francie. SF ji používají skoro všechny a nechystají se ji ve velkém vyřazovat. HK-416/417 či Sig-516/716 jsou AR, jen mají navíc píst. Zbytek je prakticky shodný. Ano, HK mají pístový mechanizmus podobný G-36, ale tím se nikterak neliší od hromady dalších podobných zbraní (třeba našich BRENů), to je prostě běžná věc. Čili obliba zbraní AR je stále vysoká, i u vojenských uživatelů.
Mmchd, víte, že krátký píst, který G-36 používá, pochází z AR-18, na jejíž konstrukci se podílel Stoner? ;-)

S tou historií HK-416 jste fakt vedle, to už jsem psal. Tak jen dovětek, že XM-8 nebyla zavedena z vícero důvodů. Mimo jiné se ukázalo, že zlepšení tu sice je, ale ne takové, aby kvůli němu byly utrácené miliardy v době, kdy bojovaly americké OS na dvou frontách. Krom toho měla XM-8 technické problémy, v průběhu vývoje se zvyšovala její váha, docházelo ke změnám v programu, které vedly k tomu, že už vlastně nepředstavoval to, co bylo "tématem" původního výběrového řízení, takže ostatní výrobci vcelku logicky protestovali. Atd, atp. A určitě v tom měli prsty i lobbisté amerických zbrojovek. Nicméně je nutné říci, že momentálně USArmy odebírá M-4 od FN Herstal prostě proto, že je nabídli nejlevněji, na patriotismus kálí Canis lupus familiaris, money talks :-)))

avatar
KOLT Datum: 16.07.2018 Čas: 18:04

ARES, spalitelná nábojnice je něco jako svatý grál :-) Jestli se jim to povede, bude to podle mě jeden z nejzásadnějších počinů na poli ručních zbraní od zavedení jednotného náboje.

avatar
Charlie Datum: 16.07.2018 Čas: 18:04

cernakus - postulát "čím delší hlaveň, tím větší přesnost" není tak úplně platný. Délka hlavně má na přesnost vliv , ale spíše v tom smyslu že delší hlaveň umožňuje plynům předat víc energie, tím pádem je střela rychlejší a tím i přesnější.

Jenže přesnost jako taková je ovlivněna návrhem střely (její tvar, hmotnost, těžiště) stoupáním drážek vývrtu a dalšími. Kupříkladu u kanadských Vz58 s delší hlavní (cca 10cm proti standardu) není žádný nebo jen velmi malý pozorovatelný nárůst přesnosti, a to i s kvalitní civilní municí.

Pokud jde o stabilizaci - rotace střely je dána její rychlostí v hlavni a stoupáním drážek, přičemž pokud bychom prodlužovali hlaveň moc, může se nám stát, že střelu "přestabilizujeme" - první M16 a současné M4 mají jiné stoupání drážek vývrtu právě kvůli jinému chování těžších střel a jejich nižší rychlosti.

Celkově se dá říci, že pro každý náboj/laboraci/střelu existuje nějaký "ideál" přičemž je možná určitá deviace na každou stanu a výrazné odchylky přináší spíše negativa (velmi krátká hlaveň u Kosy se projevuje výrazným zvětšením hluku a zášlehu).

avatar
Slavoslav Datum: 16.07.2018 Čas: 18:03

ARES

vsetko toto bolo svojho casu vyriesene pri G11 ktora nebola zavedena do vyzbroje len vdaka padu ZSSR.

avatar
KOLT Datum: 16.07.2018 Čas: 18:01

balm, správná připomínka ohledně AK-47, většina takto označovaných zbraní totiž je ve skutečnosti AK-47M (nebo zkráceně AKM). První AK-47 totiž byly neskutečné krumply, které díky nezvládnuté technologii (lisování a svařování pouzdra) vykazovaly poruchovost, kterou kdyby měla M-16 na Namu, tak ji USA stahnou do půl roku a nahradí ze skladů vyhrabanou M-14. Holt se jim ve Svazu nepodařilo H. Schmeissera dostatečně vytěžit (on taky prý většinu pobytu tam prochlastal...).

Jara, i BREN (kulomet) používal výkyvný mechanizmus (také celého závěru). Byl to prostě přístup, který se u nás (ale i v tom Německu) uplatňoval. Není z principu špatný, ale pro ruční zbraně je asi lepší rotační uzamykání závěru. A ještě jednu technickou, M-16 nemá kryt vyhazovacího okénka kvůli vůlím, nýbrž kvůli drážce, kterou má na nosiči kvůli dorazu závěru. Další daň za použitou konstrukci, tentokrát způsobu natahování zbraně, kdy "páka" (lze-li tomu tak říkat) není schopná působit na závěr směrem dopředu. A zase to má výhodu, protože tou dobou ruční zbraň bez pohybující se napínací páky byla hodně inovativní (né, že by byla první, ale oproti konkurenci to prostě byla výhoda). Mmchd, absence toho dorazu byla jedním z důvodů, proč získaly první M-16 špatnou pověst. V kombinaci s absencí chromování, mizernou municí a presentací zbraně jakožto bezúdržbové, bylo na průser zaděláno...

avatar
Slavoslav Datum: 16.07.2018 Čas: 17:59

cernakus

"Alespoň snad stále platí, že čím přesnější puška, tím delší hlaveň."

Ano aj nie. Zbrane na presnu (rozumej daleku) strelbu maju dlhu hlaven preto, aby vuzili energiu prachovej naplne.

A samozrejme v minulosti pred zavedenim optickych zameriavacov mala velku rolu este aj dlzka zamernej ktora tu presnost z pohladu strelca vyznamne zlepsovala.

Inak je jedinym pozitivnym prinosom na presnost pri dlhej hlavni nizsi ustovy tlak oproti kratkej hlavni. Lenze tych faktorov je tam x a kratka hlaven ma zas vyhodu vyssej tuhosti. Toto by bola problematika na celu osobitnu diskusiu.

avatar
ARES Datum: 16.07.2018 Čas: 17:40

Spor o to, zda je AR či AK lepší či horší, je zcela bezpředmětný z hlediska použití teleskopické munice. Ani jeden z nich nebude možno na přestavět na teleskopickou munici.

O řešení rodiny pěchotních zbraní pro teleskopickou munici se usiluje již bezmála více než 30 let řada předních zbrojních firem a výzkumných ústavů. Tudíž nejde o žádnou novinku. Zatím vždy bez valného úspěchu v zavedení systému pěchotních zbraní s teleskopickou municí do armád.

Problém zavedení pěchotní zbraně s teleskopickým nábojem není v jejich vlastním konstrukčním řešení, ale v garantování spolehlivé funkce v teplotním rozpětí – 40 až + 50oC při minimální době skladovatelnosti teleskopického střeliva 20 let.

Teplotní vliv a stárnutí degraduje chemickou a mechanickou stabilitu plastických částí teleskopického náboje, především nábojnice. Jde o snížení pevnosti materiálu nábojnice, především pak o křehnutí plastické nábojnice. To při tlakové dilataci nábojové komory vyvolá popraskání nábojnice. Profuk prachových plynů prasklinami naruší těsnění nábojové komory a vede k erozi závěrového mechanismu se ztrátou jeho funkční způsobilosti. Rovněž tím vzniknou problémy s extrakcí plastické nábojnice z nábojové komory.

Uvedené okolnosti vedou ke snaze řešit teleskopický náboj jako beznábojnicový. Potom ovšem přijde na pořad problém těsnění nábojové komory přímo závěrovým mechanismem a iniciace zápalky náboje.

Nezanedbatelným problémem teleskopické munice je riziko samovolného výstřelu způsobené jejím přehřátím od nábojové komory.

U teleskopického náboje je střela zapuštěna to prachové masy tak, aby střela pokud možno nevyčnívala z čela náboje. To vyžaduje konstrukčně koncipovat prachovou náplň a její zažehnutí takovým způsobem, aby hořící prachové plyny zažehnuté prachové náplně neprošlehly do vývrtu hlavně spíše, než střela se prostřednictvím přechodového kužele zařízne do vývrtu. Na rozdíl od stávajícího nábojnicové munice u teleskopické je střela do přechodového kužele vývrtu vtlačena dynamicky. Což snižuje nejen životnost přechodového kužele, ale i celé hlavně. Zejména to přijde v patrnost při střelbě dlouhými dávkami, kdy pevnost materiálu hlavně a jeho odolnost proti erozi hlaveň je snížena jejím ohřevem.

Podmínkou zavedení rodiny pěchotních zbraní s teleskopickou municí je její výroba za přijatelnou cenu. Ukazuje se, že technologický pokrok má předpoklady tento požadavek splnit.

Nejposlednější řešení pěchotní zbraně s teleskopickou municí přináší ARDEC. Pro nábojnicové teleskopickou munici vytvořili ve výzkumném a vývojovém středisku ARDEC variantu lehkého kulometu M249 SAW ráže 5,56x45 mm a do dnešní doby už otestovali tři kusy s celkovým nástřelem přes 10 tisíc kusů. Vedle úspory hmotnosti je také velmi výrazným přínosem vyšší spolehlivost zbraně při střelbě. Díky rotačnímu závěrovému mechanismu a konstrukci teleskopické munice se kulomet v podstatě nezasekává. V ARDECu pracují již na teleskopické munici se spalitelnou nábojnicí, což by přineslo ještě větší úsporu hmotnosti, která se již testuje. Do dnešních dnů celý vývoj v ARDECu zatím trval plných osm let.

avatar
balm Datum: 16.07.2018 Čas: 17:01

@cernakus

Zapomínáte druhým dechem dodat, že Rusko velmi bedlivě sledovalo účinnost ráže 5.56 a navázalo na účinnost menší ráže svou vlastní variantou 5.45, zavedenou s AK-74, ke které se dostaly po experimentování s ráží 4.45 a 5.35. Za druhé, mnoho AK-47 se ve Vietnamu uživatelům rozpadlo před vlastním bojem, protože v počátcích dostal Vietkong 1.generace těchto zbraní, kterým se vinou nedokonalé technologie svařování, poškozovalo pouzdro závěru. Nebylo zbytí, nezvládnutá technologie byla nahrazena velmi neefektivní výrobou obrábění kovového bloku s počáteční hmotností okolo 3000g (od roku 1951). Po provedení 120 operací se odstranilo více než 2100g přebytečného kovu. Později, po zvládnutí technologie svařování (AK-47M), se vrátili k plechovému svažovanému pouzdru. Samozřejmě, že i AK-47 se postupně vyvíjel a vylepšoval. Kompenzátor zdvihu nebyl zdaleka jediným vylepšením, které ani zdaleka nebyl samozřejmostí u licenčně vyráběných AK-47/AK-47M. Nezkoušejte ani náznakem rozporovat, protože fakta prezentoval osobně M.T.K. Největší rozdíl mezi M-16 a AK-47/M byl v rychlosti zavedení, M-16 byla zavedena velice spěšně, kdežto AK-47/M se zaváděl více než 10 let. Pozdější odstranění automatického režimu palby útočné pušky souviselo se způsobem používání, protože většina munice se vyplýtvala vojáky - kropiči. Ze statistiky vyplývá, že pro zabití jednoho vietnamského vojáka zbraní M16 připadalo 75 - 100 000ks munice ráže 5.56 x 45mm. Následkem byla nová verze M-16A2 s novým zásobníkem a režimem palbou dávkou.

Aby byla 7.62 stejně efektivní z pohledu terminální balistiky, musela by být výrazně modifikována (zastánce modifikace ráže 7.62 byl M.T.K), protože ráže 5.56 a 5.45 dosahují výrazně vyšší rychlosti, způsobují šok a vykazují větší ranivý efekt způsobený rychlostí, energií a záměrnou destabilizací střely.

avatar
semtam Datum: 16.07.2018 Čas: 16:35

Vy jste tady fakt zabijáci :D

Jirosi

A můžeš napsat jakým vývodem jsi na to přišel?

Jara

JJ, zabrušuješ, zabrušuješ a poté musíš vybrušovat :)

avatar
Jara Datum: 16.07.2018 Čas: 16:00

Cermakusy
Vždy mě baví potřeba některých lidi opravovat ostatní, zvláště když ti lidé vědí “prd”.
Vy a semtam jste právě tenhle typ lidí.

Jirosi vám to správně napsal kdo tady začal s překonáno konstrukci AR.... každý kdo ví oco jde nemusím vysvětlovat že AK je prostě “ poleno “ nic zajímavého oproti promyšlené a na technologie náročné provedení zkrátka nemá.
AR je sochařské dílo zatímco AK je kus špinavého šutru.

avatar
Jirosi Datum: 16.07.2018 Čas: 15:48

Cernakus: Kdy ses to obtěžoval číst celé, tak první kdo naznačoval nadřazenost AK nad M16 byl "semtam" protože se jich vyrobilo více. Což sem se mu snažil vyvrátit jako pitomost.

avatar
cernakus Datum: 16.07.2018 Čas: 15:44

Charlie:

Nejsme vepři. Ale z jirosiho a Járy jsem měl dojem, že ty 4 mega mrtvých Vietnamců má na svědomí nadřazenost M16 a podřadnost Ak-47. Bylo nutné je opravit.

Dovolil bych si tvrdit, že přesnost projektilu s délkou hlavně dost souvisí. Nejsem sice odborník na palbě zbraně, ale tak nějak podvědomě tuším, že čím delší hlaveň a ideálně s vývrtem, tím stabilnější ji kulka opouští a tedy jsou tam minimální normálové sil, které by mohly způsobit nepřesnost. Alespoň snad stále platí, že čím přesnější puška, tím delší hlaveň.

avatar
DanCZer Datum: 16.07.2018 Čas: 15:20

K diskusi o délce hlavně a energii střely:
https://rifleshooter.com/2015/12/223-remington-5-56mm-nato-barrel-length-and-velocity-26-inches-to-6-inches/

avatar
Charlie Datum: 16.07.2018 Čas: 13:05

cernakus: 1) i desetipalcové Breny mají pořád velice dobrou přesnost, natož pak dvacítka M16 - je to dané tím, že 5.56 přesností závisí na něčem jiném než je délka hlavně, ta ovlivňuje úsťovou rychlost a přes ní ranivost.

2) M16 se pořád nosí , USMC je stále má zavedené (budou je nahrazovat karabinami, které stáhnou od pěchoty a ta dostane M27)

3) Dosahování palebné převahy dostupností podpůrných zraní (a je jedno, jestli to je letectvo, dělostřelectvo nebo gunner v mixéru) je celkem snadná cesta, jak porazit protivníka bez nutnosti zasazení velkého množství vojsk a z toho plynoucích ztrát. Takže ti Amíci dost často zlividovali pluk VC/NVA s pomocí roty nebo praporu na zemi, kterej ale měl na rádiu všechno možný stopětkama počínaje a barelama s napalmem konče.

arr