TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Chytrá munice pro dělostřelectvo a minomety

Datum přidání 23.09.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 14 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Dělostřelectvo je díky své ničivé síle bez nadsázky označováno jako “Král bojiště”. Nová generace přesně naváděné munice posunuje schopnosti dělostřelectva o několik řádů dále. V současné době nastupuje také nová generace přesně naváděné minometné munice.

Foto: Příslušníci 10. horské divize pálí na cíl z lehké houfnice M777; větší foto / Jonathan Mallard, CC BY 2.0

Foto: Příslušníci 10. horské divize pálí na cíl z lehké houfnice M777; větší foto / Jonathan Mallard, CC BY 2.0

 

Klasické cesty ke zlepšení munice

Inovativní dělostřeleckou munici vyrábí norská firma Nammo. Vysoce výbušná munice s prodlouženým doletem Nammo HE-ER (High-Explosive Extended-Range) je vyvíjená od roku 2013 na popud norské armády. Design vychází z klasické “hloupé” americké munice M107 ráže 155 mm.


Plášť klasické dělostřelecké munice se vyrábí kováním. Také v prvním kroku je hrubý plášť munice HE-ER vytvarován kováním. Hlavní změnou oproti klasické munici je však precizně třískově obráběný (soustružený) vnější a vnitřní povrch.


Třískové obrábění je sice zdlouhavější (dražší) ale poskytuje značné výhody. Tvar dělostřeleckého náboje je vyroben s menšími výrobními odchylkami a díky preciznímu odebírání přebytečného materiálu je také lehčí. Tělo munice má díky přesně obrobenému tvaru menší aerodynamický odpor, čímž se prodlužuje dolet.


Během testů byly náboje vystřeleny z děla ráže 155 mm /39 kalibrů. Munice Nammo HE-ER dokázala zasáhnout cíl na vzdálenost 20 km s přesností +- 30 m. Standardní odchylka munice M107 (resp. verze vyráběná firmou Nammo - NM28) je přitom +- 80 m. Kromě toho munice Nammo HE-ER vyniká lepšími ničivými účinky v cíli.


Munice je modulární, na dno lze našroubovat (pro střelbu na dlouhé vzdálenosti) generátor plynů, tz. Base Bleed (BB). Generátor plynů tvoří v podstatě prachová náplň, která hoří za letu. Hoření na dně zlepšuje (zvyšuje tlak na dně munice) obtékání vzduchu kolem projektilu a umožňuje výrazně prodloužit dolet. Dostřel munice Nammo HE-ER je až 40 km.

 

Foto: 3D kontrola tvaru těla munice Nammo HE-ER. / Nammo


Laserem naváděná dělostřelecká munice

První laserem naváděnou munici M712 Copperhead zavedla americká armáda (U.S. Army) do výzbroje již začátkem 80. let. Dolet munice je 16 km. Ve stejné době Rusko zavedlo munici s laserovým naváděním 30F39 Krasnopol. Typický dostřel munice Krasnopol je udáván 20 km, záleží na typu dělostřeleckého systému.


Laserem naváděná munice má však řadu taktických nevýhod. Nejdřív je nutno zmínit velkou cenu. Jeden náboj Krasnopol vyjde na 70 000 dolarů.


K přesnému zásahu je nutné ozáření cíle laserovým značkovačem předsunutým dělostřeleckým návodčím. Ozáření však může komplikovat špatné počasí nebo terénní překážky. Problém je zaměření pohyblivých cílů. Navíc současná vojenská technika je vybavená výstražným systémem laserového ozáření.


Přesto laserem naváděná dělostřelecká munice byla široce používáná v minulých konfliktech. Americká armáda náboje Copperhead použila při operaci Pouštní bouře (1990) a Operace irácká svoboda (2003). Munici Krasnopol použila v boji také Indie, která nakoupil 3000 projektilů z Ruska mezi roky 1999 až 2002.


Krasnopol je vybaven čtveřici křidélek, které navádějí munici na cíl ozářený laserem. Munice spolupracuje s ruským laserovým ozařovačem cílů ID22. Malé cíle, jak tanky, lze pomocí ID22 ozářit na vzdálenost až 8 km.  Při střelbě na vzdálenost 20 km je úspěšnost zásahu 70 až 80 %.  

 

Foto: 30F39 Krasnopol. / Mike1979 Russia, CC BY-SA 3.0


Ruská armáda využívá munici Krasnopol především v samohybných houfnicích 2S19 Msta ráže 152 mm. Indie získala verzi pro kanóny ráže 155 mm označovanou jako Krasnopol-M.


Rusko vyvinulo také laserem naváděnou dělostřeleckou munici Kitolov-2M ráže 122 mm. Munici lze střílet z ruské tažné houfnice D-30 nebo ze samohybné pásové houfnice 2S1 Gvozdika. Munice dokáže cíl na vzdálenost 20 km zasáhnout s 80% úspěšností.


V poslední době zavedla laserem naváděnou dělostřeleckou munici v ráži 122 a 155 mm také Čína. Firma Norinco nabízí dvě laserem naváděné munice ráže 155 mm - GP1 a GP6. První z jmenovaných dokáže údajně cíl na vzdálenost 20 km zasáhnout s úspěšností 90 %. Udávaný dostřel GP6 je 25 km. Munice je navíc velmi obtížně rušitelná a navíc dokáže kooperovat s ostatními letícími projektily při ničení vícenásobných cílů.

 

Foto: M982 Excalibur / Raytheon


Magický Excalibur

Nejpokrokovější západní dělostřeleckou munici je M982 Excalibur ráže 155 mm. Ač je udávaná cena za jeden projektil cca 160 000 dolarů (v cenách se jednotlivé zdroje značně rozcházejí), udávaná střední kruhová odchylka CEP (Circular Error Probable) je pouze 5 m.


Většina vypálených projektilů tedy dopadá pouze dva a půl metru od cíle. Přesnost je tak vysoká, že byly v Afghánistánu zaznamenány případy, kdy byla vedena palba na cíl vzdálený pouhých 50 m od vlastních vojáků.


Excalibur je střela s doletem až 40 km. Munice se navádí na cíl pomocí satelitní navigace a také inerciálního navigačního systému. Munici lze využívat v tažných houfnicích M777 a samohybných houfnicích M109A6 Paladin.


Munice se vyrábí ve třech verzích. První verze je vybavená vysoce průraznou bojovou hlavicí (Increment I). Druhá munice (Increment II) je učená proti pohyblivým nebo “pomíjívým” cílům - bojovou hlavici lze vybavit 65 kusy submunice DPICM nebo dvojicí naváděné protipanceřové submunice SADARM schopné prorazit vrchní pancíř většiny současných tanků. Třetí (Increment III) je vybavená speciálním senzorem pro vyhledávání a navedení na konkretní vojenskou obrněnou techniku.


Foto: Vulcano 127mm / OTO Melara

Vulcano

Významným výrobcem přesně naváděné munice je italská firma Oto Melara. Rodina italské munice Vulcano se skládá z námořních ráží 76/127 mm a “pozemní” ráže 155 mm. Munice využívá duální navádění  - satelitem a infračervené navádění (GPS/IR) nebo satelitem a laserové navádění (GPS/SAL).


Granáty jsou do prostoru cíle směrovány pomoci satelitní navigace, konečné navedení se děje pomocí infračerveného senzoru pátrajícím po tepelné stopě cíle nebo pomocí laserového paprsku.


Zákazníci si mohou vybrat mezi neřízenou BER (Ballistic Extended-Range) a naváděnou GLR (Guided Long Range) municí Vulcano. Dostřel námořních 76mm projektilů GLR je až 40 km a 127mm GLR až 100 km. Munice pro pozemní dělostřelecké systémy Vulcano 155mm GLR dostřelí na vzdálenost až 80 km.


Velký dostřel je způsoben “podvodem.” Munice Vulcano je ve skutečnosti mnohem menší než klasické dělostřelecké projektily. V podstatě jde o dělostřeleckou verzi tankové podkaliberní munice - tělo s bojovou hlavicí připomíná velkou šipku (s nízkým aerodynamickým odporem), kterou v kanónu ustavuje sabot (vymezující obal těla projektilu). Samozřejmě daní za větší dostřel je menší ničivost v cíli.

 

Foto: M1156 PGK / U.S. Army


Hloupá munice se stává chytřejší

Snadným a levným způsobem jak získat přesně naváděnou dělostřeleckou munici je využít speciální kity přesného navedení PGK (Precision Guidance Kit). Vyrobit přesně naváděnou dělostřeleckou munici je velmi snadné - místo klasického nárazového zapalovače se našroubuje kit M1156 PGK (Precision Guidance Kit). Součástí kitu je nárazový zapalovač, elektronika a směrová křidélka.


Jde vlastně o jakousi levnější variantu specializovaných naváděných dělostřeleckých projektilů (Excalibur). Sada PGK je však řádově levnější a lze s její pomocí bez problémů modernizovat prakticky libovolnou dělostřeleckou munici. Tato sada je v současně době dostupná pro tři americké dělostřelecké projektily – M107 (17,5 km), M795 (22,5 km) a M549 (30 km).


PGK munice se navádí na cíl pomocí údajů z GPS. Před odpálením se do náboje pouze nahrají přesné souřadnice daného cíle. Nastavení probíhá bezdrátově pomocí speciální programovací násady, který se usazuje přímo na zapalovač.


Americká armáda objednala 100 000 sad PGK. Plná sériový výroba se rozběhla v letošním roce. Prozatím bylo armádě dodáno na 12 000 naváděcích souprav PGK. Dalšími zákazníky je americká námořní pěchota, australská a kanadská armáda.

 

Foto: Programování M1156 PGK / U.S. Army


Během testů dokázala munice vybavená sadou PGK odpálená ze samohybné houfnice M109A6 Paladin zasáhnout cíl se kruhovou odchylkou menší než 10 m a úspěšností 97 % . Munici lze navíc odpálit z tažné houfnice M777 a samohybných PzH 2000, G6, K9 Thunder, ATMOS, AS90 nebo CAESAR. Navíc při testech dokázala PzH 2000 sázet projektily do cíle s přesností menší než 5 m.


Dalším podobným systémem je Silver Bullet od izraelské společnosti BAE Systems Rokar. Technologie, design, způsob montáže i programování jsou v podstatě podobné. Jen místo čtyř směrových křidélek u M1156 PGK se při manévrování Silver Bullet spoléhá na dvě křidélka. Silver Bullet je vyvíjen již od roku 1997.


Během počátečních testů v poušti Negev dokázala munice Silver Bullet odpálená z děla ráže 155 mm / 52 kalibrů zasáhnou cíl s přesností menší než 10 m. V posledních letech se přesnost zmenšila na méně než 4 m.


Hlavní výhodou izraelské munice nad americkou konkurencí je snadnější export do zahraničí. Vývoz izraelských zbraní není zatížen takovými právním restrikcemi, jako vývoz amerických zbraní.

 


Foto: Minometná munice M395 / ATK

Minomety

Přesná munice se postupně rozšiřuje také do portfolia minometné munice, nejčastěji ráže 120 mm.


Například ruská společnost KGP od roku 2000 nabízí laserem naváděnou minometnou munici KM-8 Gran ráže 120 mm. Zaměření cíle zajišťuje laserový značkovač ID22. Dostřel munice je 9 km. Navádění na cíl zajišťují malá křidélka v přídí a rozkládací na zádi.


Čínská Norinco vyvíjí vlastní laserem naváděnou minometnou munici GP9 . Munice má dostřel 2 až 7,5 km a je naváděná na cíl pomocí čínských laserových značkovačů OL1 nebo OL2. Dosah značkovačů je až 7 km. Podle firemních materiálů je munice odolná proti rušení a dokáže zasahovat cíle pohybující se rychlostí až 36 km/h.

 

Foto: KM-8 Gran / Smell U Later, CC BY-SA 3.0


Druhou čínskou municí je GP4 ráže 120 mm. Dostřel munice je 6 km. Korekci dráhy zajišťují malé “trysky” ve středu munice a rozkládací křidélka na zádi.


Naváděnou minometnou munici vyvíjí izraelská firma IMI (Israel Military Industries). Laserem naváděná munice GMM (Guided Mortar Mmunition) je v současné době testována izraelskou armádou. Dostřel munice je 8 km a lze zvolit explozi při dopadu nebo v přesně určené výšce.


Ve Spojených státech firma ATK vyvíjí satelitem naváděnou munici XM395 PGMM (Precision Guided Mortar Munition). Při používání satelitem naváděné munice odpadá nutnost ozařovat cíl laserem. PGMM munice je schopná zasáhnout cíl s přesností menší než 10 m.

 

Zdroj: IHS Janes

Udělte článku metály:

Počet metálů: 1 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
RiMr71 Datum: 29.09.2015 Čas: 12:27

"GPS modul, baterka, 2 serva a řídící počítač - to by se dalo poskládat do 1000Kč."

...a jéje, už je to (zase) tady!!! :)
Pepíkovská cesta "neumím, ale vím jak by to šlo za pár kaček" opět na scéně :)

...hm... že to za ten litr nedělají ani ti číňáci?

avatar
RiMr71 Datum: 29.09.2015 Čas: 12:23

pet.rok - ale vždyť ta letadla 5. generace (které jsou DVĚ) sem "dotáhnul" pks_...

avatar
pet.rok Datum: 25.09.2015 Čas: 13:34

Sorry za OT ale to by nebol Shania aby nespomenul F35. Az bude clanok o vojenskych spodkach predpokladam ze aj tam sa najde miesto :).

Na delostrelectve stale ostanu ulohy na ktore bude stacit klasicka municia (resp. pouzitie tej "inteligentnej" by bolo zvytocnym plytvanim).
Ako napriklad moze posluzit rusiva palba (vystreluju sa jednotlive granaty v nizkej frekvencii alebo nahodne za ucelom prerusenia, spomalenia, bojovej cinnosti protivnika a znizenia jeho moralky), pokracovanie palebneho prepadu (po niekolkych presnych projektiloch mozu nasledovat menej presne pretoze protivnik sa ukryl alebo rozptylil) a podobne.
Cize to ze by "inteligentna" municia uplne vytlacila klasicku sa neda asi predpokladat.
Osobne davam sancu asi skor pridavnym kitom ako uplne specializovanej municii pretoze to vyrazne ulahcuje logistiku.
Likvidacia tovarne (teda strategickych cielov) ostane na pleciach letectva (alebo raketoveho vojska) ibaze by sme sa vratili ku Karl-Gerät alebo Dore :).

avatar
Shania Datum: 24.09.2015 Čas: 19:54

Pks_: 1) máš pravdu a armáda by měla mít odpověď na všechny prostředky protivníka, pokud na to má…, ale např. samohybná děla lepe přežijí v prostředí, kde nepřítel může opětovat palbu.
Na pohyblivé cíle potřebuješ něco s podobnými senzory jako má SDB2, na stacionární ti stačí tyhle.
Když se podíváš, co už teď umí chytrá kazetová munice…

2) zaježí jaké letadlo:) 1 B2 má dost přesné munice na likvidaci dvou letišť, 4 F35 vybavené po 8 SDB dokáži kompletně vyřadit jedno letiště i s PVO. Tohle byl v minulosti úkol pro desítky letadel.

3) selhání? F22 ani F35 neztratili možnost nést zbraně externě, takže v tom se zcela vyrovnávají nebo překonávají nosnost letadel 4 generace. Tam kde bude vyžadován stealth, tak mají nižší nosnost, ale 2x 2000lb JDAM nebo 8 SDB v pumovnici není zrovna malý náklad. Nezapomeň, že 4generace má v těchto podmínkách nosnost 0. Mimo to v reálných podmínkách toho multifunkční letadla nenesou o moc víc, než unese F35 interně.

Ne software nelze plně integrovat do starších letadel, nemělo by to ani význam.

Rozlišovací schopnosti dlouhovlnných radarů jsou hodně špatně a momentu překvapení lze i dnes docílit i s 4 gen letadel, akorát na to bude potřeba vynaložit daleko víc prostředků.
Když uz nic, tak stealth prvky se stanou podmínkou pro nove konstrukce, i když účinnost nebude taková jako dnes, bez ní by neměli žádnou šanci na přežití.
Další věc je že tyto letadla mají několikanásobně pokročilejší senzory, které jsou navíc propojené jak mezi sebou, tak ostatními letadly ve formaci, tohle umožnuje dosáhnout daleko lepšího průzkumu než kdy dřív, takže problém ala Jugoslavie sice nikdy nezmizí, ale bude výrazně zredukován.

F35 sice nebude nahrazovat starší typy 1:1 ale bude jich hodně a jsou to letadla, které mají několikanásobně větší účinnost jak v AA tak AG roli + jsou force multiplier pro ostatní platformy.
Cena těchto letadel v LRIP je už teď blíží/je stejná nebo nižší jako EF2000 a Rafale, F18E/G, F15 a jde dolů díky rozbíhající se masové výrobě a dospívání výrobního procesu.

No a nebyl bych to já, kdybych si tu k F35 ještě nepřihodil
Lt.Gen Bogham a spol. před pár dny uvedli: https://www.flightglobal.com/news/articles/us-officials-f-35-will-outmatch-any-aircraft-in-dev-417067/
“It’s the finest fighter airplane in the world and nothing compares to it,”
“I’d put this airplane up against any airplane in the world today, tomorrow and for the next 20 or 30 years and we’ll come out ahead.”
“We don’t expect any airplane that’s currently in development to be seriously competitive with this airplane,”
Bodgan again took aim at those claims, saying the F-35 “can pull 9gs and can turn almost equal to our modern fighters” despite not being “uniquely designed” as a highly agile, dogfighting aircraft.

The programme chief insists the aircraft is designed for long-range kills, and can spot a potential combatant long before coming into visual range. “That dogfight is going to end very, very quickly,”

avatar
pks_ Datum: 24.09.2015 Čas: 18:04

Shania: 1) není špatné mít možnost přesného úderu. Je ale špatné zbavovat se možnosti silného, levného a nepřesného úderu. Já neříkám, že se armády zříkají neřízené munice, ale trend je, že všechna děla musí být samohybná a jejich schopnosti končí na hranici desítek výstřelů. To prostě na protivníka který "masuje" (=zvolil strategii velkého počtu jednotek) nemusí stačit.

Pro přesný úder je předpokladem přesné zaměření. Laserové navedení dnes lze "snadno" znejistit detekcí a použitím kouřové clony. UAV, na které se dnes dělostřelci spoléhají, lze vyřadit - klasicky sestřelením, laserem, silným elektromagnetickým zářením, zarušením komunikačních kanálů. Družice snímkují bojovou oblast jen v předem známém čase, takže opět lze zakouřit a přemístit, když nepočítám s možností útoku na družici elektromagneticky nebo fyzicky.

GPS zaměření se hodí jen na statické cíle a s trochou štěstí na liniové cíle (kolona vozidel).

Chci říci, že pokud protivník ví o tom, jaké mám možnosti - tak udělá vše pro to, abych je nemohl využít :-)

2) likvidace továrny - asi bude hodně záležet na velikosti, a pokud vyloučíme jaderné zbraně, tak stejně bude potřeba dopravit na cíl velké množství materiálu, což (pokud bude existovat PVO) nebude úkol pro jedno letadlo.

3) 5. generace letadel je vzorová ukázka selhání. Unesou méně, než 4. generace (pokud chtějí zachovat své výhody 5. generace). Mají skvěle propracovaný software, který by ovšem nebylo problém začlenit i do starších letadel. Jejich neviditelnost se může hodit, ale nemusí být dostatečná - radary s větší vlnovou délkou je uvidí a tak je nějaký moment překvapení vyloučen.

Tato letadla by byla skvělá, kdyby protivník neměl čas připravit protiopatření, která budou pravděpodobně levnější, než celý vývoj a přezbrojení na 5. generaci. Tato technika navíc vytlačuje předchozí generaci, takže reálně dochází ke snížení bojových schopností.

Při bombardování Srbska bylo za necelé 3 měsíce použito 1000 letadel a 38000 vzletů a dopravily na cíle 7000 tun bomb - bude takového nasazení schopna i 5. generace? Když ještě uvážíme, že většina "zničených tanků" byly klamné cíle, tak nevidím nastoupený trend moc pozitivně.

avatar
Shania Datum: 24.09.2015 Čas: 15:30

pks_: díváš se na to ze špatného uhlu, tato munice ti umožni zlikvidovat cíle jediným dělostřeleckým přepadem, bez nutnosti danou oblast odstřelovat delší dobu (a ještě pak čelit odvetnému úderu) takže to pak zachrání životy a techniku jednotek které by pak měli provádět útok/obranu.

To je pořád, přesná munice je moc drahá, ale to že v 43 bulo potřeba stovek bombardérů na zlikvidovaní jedné továrny a dnes to zvadne jeden. Co je pak levnější?

5. generace letadel je trošku dražší na provoz, ale to že pak 4 letadla udělají práci za dvacet letadel 4 generace se nikdo nedívá...

avatar
pks_ Datum: 24.09.2015 Čas: 14:53

Mě ta cena připadá pořád příliš velká. GPS modul, baterka, 2 serva a řídící počítač - to by se dalo poskládat do 1000Kč. Jen by to nemohlo být v dělostřeleckém granátu, ale na raketě - např. GRADu. Tam je podstatně menší zrychlení při odpalu. Pokud by to bylo namontováno na klouzavou bombu, tak už problém se zrychlením nebude žádný (nevýhodou zůstane pomalejší reakce a "dopravní náklady").

Vést válku s municí za 70000$/kus - to povede k vlastnímu ekonomickému vyčerpání a porážce (s výjimkou USA, které si to mohou dovolit). Tak drahá munice se vyplatí jen na drahé cíle a velmi pravděpodobný zásah - např. stojící tank, případně v oblasti s vlastními jednotkami.
M1156 PGK za 3000$ má určitě ještě prostor k poklesu ceny.

avatar
HonzaH Datum: 24.09.2015 Čas: 13:22

Já jen doufám, že takovou munci v budoucnosti uvidím i v AČR. Nikdy nebudeme mít nějaké velké množství techniky a proto musíme jít cestou kvality.
Takhle přesná munice už dokáže ve významné míře nahradit i leteckou podporu.

avatar
KOLT Datum: 24.09.2015 Čas: 13:19

Excalibur má krom GPS i inerciální systém, takže je pravděpodobně schopen i bez GPS střílet poměrně přesně. A GPS odolné rušení již existuje, přičemž se pochopitelně pracuje na další, ještě odolnější generaci. Což neznamená, že v případě střetu s vyspělým soupeřem by nenastalo přesně to, co popisuje jj284b. Ale to by pak mohlo nastat i sestřelování satelitů...

avatar
m164 Datum: 24.09.2015 Čas: 13:16

jj284b: Vyše pol storočia existuje inerciálny navigáčný systém (INS), ktorý sa používa okrem iného i v munícii. Problém tohto systému spočíva v narastajúcej odchýlke s operačným časom, približne 1km za hodinu, ak nedochádza k periodickej korekcii pomocou iných systémov, napríklad prostredníctvom GPS. Pri munícii, ktorá letí len niekoľko sekúnd, to nehrá žiadnu rolu. GPS/INS používa napríklad i JDAM.

GPS je iba jednoduchšie a lacnejšie riešenie, i keď v cene projektilu sa jedná o zanedbateľnú čiastku.

avatar
jsk1 Datum: 24.09.2015 Čas: 13:10

Všechny americké vojenské aplikace používají od roku 2006 Selective Availability Anti-spoofing Module (SAASM).

avatar
jsk1 Datum: 24.09.2015 Čas: 13:05

Cena munice M982 excalibur je velmi závislá od velikosti objednávky - vývojové náklady byly vysoké - nejnižší nabídka byla cc 60000$/ks..
m1156 je jasným favoritem - přesnost fantastická a cena lidová, Excalibur se bude používat jen pro speicální cíle...

avatar
jj284b Datum: 24.09.2015 Čas: 11:22

hlavny problem takejto municie je ale jej zavislost na GPS signale... v pripade ze super GPS uspesne zarusi, takato municia straca vyhody oproti klasickym projektilom... Myslim ze do buducna bude potreba prist so systemom ktory sa bud neda zarusit, alebo nejako zabezpecit vyssiu odolnost GPS pred rusenim..

avatar
Deutschmann Datum: 24.09.2015 Čas: 09:35

Excalibur je velmi dobrý projektil, ale 160 000 USD za ks je dost vysoká. Představa že cena vezené munice v samohybné houfnici je vyšší než cena samohybné houfnice je celkem brutální.

kit M1156 PGK dle wikipedie je 3000 USD.

Budoucnost v boji bude mít kit M1156 PGK. Je to jednodušší na logistiku a nižší cena rozhoduje.
V houfnici je vezeno x klasických hloupých projektilů které lze během chvíle předělat na chytrou munici.

arr