TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Nová generace zbraní pro bezpilotní letadla

Datum přidání 28.07.2015    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 9 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Bezpilotní letadla se čím dal více podílejí na ozbrojených útocích, prozatím především pouze na pozemní cíle. Jejich role při „kinetických operacích“ přitom dále poroste. V současné době se vyvíjí nová generace výkonově pestré munice pro široké spektrum bezpilotních vzdušných prostředků UAV (Unmanned Aerial Vehicle).

Foto: Reaper se střelami Hellfire a pumami Paveway; větší foto / Public domain

Foto: Reaper se střelami Hellfire a pumami Paveway; větší foto / Public domain

 

V dnešní době drtivou většinu útoků bezpilotních letadel provádí americký typ General Atomics MQ-9 Reaper. Jedná se o typ se střední výškou letu a dlouho výdrží MALE (Medium-Altitude Long-Endurance).


Reaper používá standardní municí vzduch-země původně určenou pro pilotovaná letadla a vrtulníky. Jde o střely AGM-114 Hellfire a pumy GBU-12 Paveway nebo JDAM (Joint Direct Attack Munition). Reaper dokáže také použít britskou munici Brimstone nebo střely vzduch-vzduch AIM-92 Stinger.


Výše popisovaná munice vzduch-země je velmi výkonou municí, která příliš nehledí na „vedlejší škody". Trendem současné doby je vývoj specializované lehké munice přímo určené pro bezpilotní letadla a vrtulníky. Lehká munice dokáže ničit bodové cíle s menším rizikem zranění nezúčastněných osob a navíc ji lze umístit i na menší taktická bezpilotní letadla.


„Zpět v roce 2012 jsme provedli průzkum trhu a všimli jsme si tendencí ke směřování k přesně naváděné munici s nízkou úrovní vedlejších škod, která může byt nesená na široké paletě bezpilotních i pilotovaných prostředků," vysvětluje Rory Doherty, programový manažer munice Fury v Textron Systems Weapons. Jak podotýká Doherty, cílem není nahradit současnou munici vzduch-země, jako jsou ikonické střely Hellfire, ale doplnit je přesnou, méně výkonnější (levnější) variantou.

 

Video: Fury v akci. / YouTube


V současné době se pro bezpilotní letadla MALE počítá stále s klasickou výkonou leteckou municí. Pro malá taktická bezpilotní letadla je však vyvíjená nová generace lehké přesně naváděné munice. Například jako výše uvedená munice Fury, která využívá součástkovou základnu určenou pro klasickou leteckou munici.


„V březnu 2013 jsme podepsali dohodu o spolupráci, abychom spojili částí munice Lightweight Multirole Missile (LMM; od firmy Thales – pozn. redakce) a G-CLAW, což je naše 23kg munice s poloaktivním laserovým naváděním, do nové 5,67kg munice Fury. Munice Fury je schopná zasáhnout statické i pohyblivé cíle s přesností 1 m. Využili jsme pokročilou bojovou hlavici munice Thales LMM, která je efektivní proti měkkým cílům a lehce obrněným vozidlům," vysvětluje Dohery přístup firmy Textron ve vývoj nové munice pro taktické UAV.


Puma Fury měří na délku 68 cm, tříštivo-trhavá bojová hlavice váží 1,8 kg. Puma je na cíl naváděná pomoci laseru nebo pomocí GPS, odolnému proti rušení. Hlavice dokáže vybuchnout v určité výšce, při nárazu nebo zpožděně. Dolet pumy je 4,5 km při shozu z výšky 3000 m.

 

Foto: MQ-9 Reaper s municí Brimstone; větší foto / General Dynamics

Foto: MQ-9 Reaper s municí Brimstone; větší foto / General Dynamics


Kromě Fury vyvíjejí lehkou munici pro bezpilotní letadla i další přední zbrojní firmy. Firma Raytheon dokončuje vývoj munice Pyros a Lockheed Martin munici Shadow Hawk. Obě munice mají podobnou konfiguraci a úkoly jako Fury.


Raytheon munici Pyros otestoval a certifikoval pro použití na taktických bezpilotních letadlech, jako je Navmar Tigershark (vzletová hmotnost 116 kg) amerického námořnictva, Insitu Blackjack (61 kg) americké námořní pěchoty nebo Textron RQ-7B Shadow (170 kg) americké armády.


Také za oceánem probíhá výzbroj nové rodiny lehké munice. Turecká společnost Rokestan pracuje na lehké munici SMM (Smart Micro Munition) o hmotnosti 22 kg. SMM využívá komponenty 70mm laserem naváděné střely Çirit a protitankové Mızrak-U.

 

Video: Test střely Pyros, dříve označované jako STM (Small Tactical Munition). / YouTube


Puma SMM odhozená z výšky 4500 m ničí cíl až 8 km vzdálený. K dispozici jsou dvě druhy bojové hlavice. První tříštivá je určená proti živé síle – „zóna smrti" má poloměr 25 m. K dispozici je také tandemová hlavice pro likvidaci obrněné techniky.


Americká Raytheon již nějakou dobu nabízí proti-zemních střel Griffin (20 kg). Původně střela byla určená pro americké speciální jednotky jako pozemní zbraň. Střely Griffin byly zamýšleny jako levné modulární střely využívající komponenty jiných zbraní, například protitankových střel FGM-148 Javelin.


Griffin byly zaveden do výzbroje „gunshipů" amerického letectva AC-130W Stinger II a americké námořní pěchoty KC-130J Harvest Hawk. V současné době je Grifinn také certifikován pro použití na bezpilotních letadlech Reaper nebo bezpilotních námořních vrtulníků MQ-8 Fire Scout.

 

Foto: Bezpilotní letadlo United-40 dokáže shazovat malá torpéda; větší foto / Adcom Systems Foto: Bezpilotní letadlo United-40 dokáže shazovat malá torpéda; větší foto / Adcom Systems


Drtivá většina projektů se zaměřuje na vývoj nové munice vzduch-země pro bezpilotní letouny. Reaper sice může nést střely Stinger, ale využitelnost takové výzbroje je v současné době sporná. Zmínit lze jeden souboj z roku 2002, kdy se Predator se střelou Stinger snažil zasáhnout irácké letadlo.


Od roku 2013 však společnosti Raytheon a General Atomic pracují na možné integraci střel vzduch-vzduch krátkého dosahu AIM-9X Sidewinder a středního AIM-120 AMRAAM na bezpilotní letadla MQ-9 Reaper. Je pravděpodobné, že výkonými střelami vzduch-vzduch bude vybavená další generace bezpilotních letadel.


Zkrátka nepřijdou ani bezpilotní letouny určené pro boj s hladinovými plavidly nebo ponorkami. Firma Adcom Systems vyvinula společně s italskou firmou WASS (Whitehead Alenia Sistemi Subacquei) bezpilotní letadlo United-40, které je schopno shazovat torpéda.

 

Zdroj: Strike out: unmanned systems set for wider attack role

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Jenda Datum: 29.07.2015 Čas: 22:25

No jak řídit? Stejně jako pilota běžného letounu. Správný dron by měl být v základních úkonech autonomní....no a vzhledem k tomu, že ČR asi nikdy nebude mít koloniální ambice, tak se to bez družic myslím obejde :-)

avatar
logik Datum: 29.07.2015 Čas: 21:59

Můžete tam postavit modul jak na GPS tak na Glonas, na jedné straně v případném konfliktu budeme určitě.

avatar
belkin Datum: 29.07.2015 Čas: 21:38

Já tedy nevím, ale jak ty drony chcete ovlátat? přes glosnas,galielo,gps, nebo poklusem klus, dronem směr?

avatar
Jenda Datum: 29.07.2015 Čas: 21:33

Myslím, že u nás se drony rozjedou pořádně až s civilním sektorem a pak to začne pořádně pronikat do armády. Vzhledem k tomu, že jsme modelářská světová velmoc, tak hardware bude u tuzemských kousků the best....no a software pro amíky se také dělá tuším i na ČVUTu.....jen to prosáknout ven :-)))

avatar
Anton Datum: 29.07.2015 Čas: 18:54

K Jenda. O tom že ČR a SR má prinajmenšom dróny na prieskum som vedel. Ale z uverejnených snímkov som nemal práve najlepší pocit a dojem. Je možne že sa aj mýlim, armády nemusia zverejňovať práve snímky a zavesiť to na nos nepriateľovi, konkurencie.
Ťažko súdiť naše armády, lebo behom krátkej doby naše krajiny zažili revoluciu, preorientovali svoju ekonomiky, vymenili veľmoci a pakty, zažili sme ďaľšie rozdelenie štátov a výzbroje. A nakoniec ešte ekonomicku krízu.
Tiež som služil v ČSSR a vtedy sa brala kritika armády ako niečo protištátne.
Už vtedy som zažil veľa humorných situácii, keď nás poučovali " vojaci neprezraďte ani počet rožkov , ktoré ste mali na raňajky! Nepriateľ si môže tak vypočítať počet vojakov v oblasti. Ja som už v danej dobe dobre vedel, že aj zo satelitných snímkov vedia v NATO celkom dobre aký počet vojakov je v danej oblasti.
Dosť zožnem kritiky ak sem tam na webov vyslovím kritiku, že americký prezident mal na stole satelitné snimky ako sa k nám v 1968 blížia vojska Varšavskej zmluvy, alebo že nemecká BND vedela o invázii najmenej dva týždne vopred. Nie som sudca a osobne si myslím že vždy ide niečo urobiť, všelijako pomôcť.
Na tie podarené veľmocmi na obidvoch stranach barikád sa nejde vždy dobre spoliehať ukazali to aj roky 1938. Ukazuje sa to aj dnes s afér okolo odpočúvania spojencov v NATO.
Nakoniec som tiež zažil tam veľa humorných situácii aj s komunikáciou.
Dokonca som si spred pár rokov dovolil v ohrození odpočuvať tajných a mafiu ako kuju proti mne plány, čo mi vyvedu. Sejpnu neco? Nájdu neco v taške, kasni?(podložia). Tie motívy dodnes nepochopím.
Dnes sa musím tomu smiať ale súčasne ma mrazí. Ono aj naší vševedkovia si musia uvedomiť, že nie su zďaleka tak všemocni a niekedy sú veci oveľa jednoduchšie. Stále prepukajúce megaškandály v ohľade heckovania a monitorongu tomu nasvedčuju.
Teraz sa dosť sustreďujem na problem komunikácii a šifrovania, celoplošných monitorovaní aj na Internetu a mobilov.
Práve ta komunikácia, navigácia, medzi dronom a operátorom bude asi aj najväčší problém dronov či jeho poskytnutia k prenájmu či predaju. Sú aj liky kde sa spomínaju únosy drónov. Neprijemne pre Francúzov boli prelety neznámych drónov okolo jadrových elektrárni.
V USA upodozrievam, že niektoré firmy sa dostali k dronom, robotom, lebo boli už pre potreby armády zastaralé. Možno aj napríklad Intenetové giganty ako Amazon. Ako nejaku kompenzáciu za pomoc pri špehovaniu a straty z toho. A svet sa nestačí čudovať nad uspechmi niektorých korporácii.
Armády nemusia tajiť čo bolo zverejnené, alebo sa môže niekto dostať k informáciam aj inak.
Som veľmi rád, že aj tento web zmierňuje tieto návyky s minulosti, lebo aj vidím, že veľká časť ľudí pri tom celoplošnom monitorovaní obyvateľstva strácaju ochotu otvorene, či vôbec mať ochotu vôbec diskutovať.Či sa niečo, nejaký výrok mebude zasa brať protištátne, nevytiahne na nich s archívov po čase a podobne.
Je treba aj širšie diskutovať s verejnosťou aj o armáde, nie vždy musia všetko dobre pochopiť, veľa odborníkov v civile by aj vedelo pomôcť. Vidím aj rôzne skryté projekty USA na Ineternete aj pomocou amaterov vyvinuť technologie, ktoré ľahko možu pomôcť aj ich armáde.

avatar
belkin Datum: 29.07.2015 Čas: 17:10

U tzv.,,strategických"ozbrojených dronů musíte mít povolení od USA, těžko je bez jejich podpory budete ovládat.Cena není tak vysoká.( Právě USA dělá polsku problém.

avatar
Jenda Datum: 29.07.2015 Čas: 14:28

Anton: Průzkumné bezpilotní prostředky Ačr má cca už 15let. Bojové drony jsou poněkud nedostupné a drahé zboží. Poláci s nimi chtěli nahradit Su-22, ale nakonec jim je nikdo neprodal...takže smůla.

avatar
Karlos73 Datum: 29.07.2015 Čas: 12:42

Tento typ dronov je odpoveďou a istou náhradou za bitevné letectvo a bitevné vrtuľníky.
-efektívny bojový prostriedok v nepriateľskom prostredí, ľahko nahraditeľný, bez straty operátora ("pilota") na rozdiel od bitevné letectva a bitevných vrtuľníkov.
-operačné nasadenie je niekoľko hodín, čo bitevné lietadlo a ani bitevný vrtuľník nezvláda, zatiaľ čo dron áno (stačí, že sa operátori budú striedať. Napríklad MQ-9 Reaper má udávanú výdrž 30 hodín vo vzduchu)
- strata tohoto bojového prostriedku je ekonomicky, sociálne, politicky nižšia ako pilotované lietadlo, vrtuľník. Zároveň prevádzka je ekonomickejšia.
Myslím si, že pre menšie štáty je toto ideálny bojový prostriedok, ako náhrada za
bitevné letectvo a bitevné vrtuľníky. Efektívne v súčinnosti so stíhacím letectvom a vojenskými dopravnými vrtuľníkmi (vyzbrojenými)....

avatar
Anton Datum: 29.07.2015 Čas: 11:51

V SR a ČR armádach je málo počuť o bezpilotných dronov.
To veští:
1. Radšej sa mlčí lebo je to slabá stránka armád.
2. Zanedbal sa vývoj a výzbroj. V stratégiach a v rozpočtoch sa na ne nepočítalo.
3. Vo výzbroji sú kvalitné dróny ale sa onich mlči za účelom prekvapenia v možnom konflikte.
Možno je to nejaká kombinácia týchto troch bodov. Genarali a strategovia musia dobre vedieť o dronov a bezpilotných strojov. Ich výhody do budúcnosti sú nesporné. Dron je menej nákladovy, už len kvôli tomu, že nemusí niesť rôzne životu podporné systémy. Mať vysokokvalifikovanú posádku, ktorú popripade musíme zachraňovať. Môže ho riadiť odniekaľ z bezpečia vojenský programátor aj niekoľko naraz. Dróny môžu viesť aj veľmi rizikové samovražedné misie. Popripade ide ich nasadenie zatajiť. Proste to bol dron nejakého iného štátu takých dezinformácii začína vo svete pribúdať. Ale keď zaujmu pilota ako za Chruščova zostrelenie špionažneho U2 lietadla už nie je čo zatlkať.
Drony možno použiť aj na špionáž,prieskum ako rušičku a podobne.
Nevyhody sú asi že ho možno rušiť, dokonca za určitých okolnosti ovládnuť (hecking)
Najslabší članok takého stroja je konunikácia medzi dronom a operatórom.
USA už uvoľnili predaj nejakých drónov ale dávaju si podmienky. Samozrejme tie podmienky su modifikované, aby niekto nekopíroval alebo sa nenamotoval do komunikácii a návadzaniu či prípadne nevylepšil rôzne rušičky dróna.
Myslím že by sa oplatilo armádam, firmám a vyvojarom naších štátov aj spoločne zapracovať na vývoji drónov a potrebnej techniky k ním. Naše armády nepotrebujú až tak superstíhačky vo veľkom počte, ktoré su veľmi nákladne na prevádzku a udržbu a vo veľkých rýchlostiach sa ťažko obratia nad svojím územím. V prípade konfliktu, by nám ich asi veľmoci rýchlo vyradili. U drónov sú oveľa menšie prevádzkové a servisné nároky. Ide ich flexibilne prispôsobiť na rôzné potreby armády ako aj v civilnom sektore.
Ich akčný rádius bude iba narastať, ako aj variacie použitia. Na vývoj rakiet stredného a dlhého doletu by medzinárodne asi zle bralo. Napriklad poplašné správy zo zvýšovaniu doletu Iránskych rakiet. Rakety sú ale jednoučelové.
U dronov to zatiaľ neplatí.
Dúfam že naše armády nezaspaju dobu a potom ich budú musieť predražené nakupovať aj so servisom, rôznymi ústupkami backdoormi.
Ktorý štát si dá dobrovoľne nazerať do šifrovania, komunikácie?!

arr