TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

Nová ruská letadlová loď

Datum přidání 02.04.2015    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 50 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Rusko připravuje stavbu nové letadlové lodě. Plavidlo je projektováno s výtlakem 85 000 tun a s rozměry většími, než dosahují americké letadlové lodě třídy Nimitz. Informace o novém plavidle přinesl velitel ruského námořnictva Viktor Chirkov.

Foto: Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov. / Public Domain

Foto: Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov. / Public Domain

 

Ruské námořnictvo v závěsu za konkurenty

Jedinou letadlovou lodí ruského námořnictva je Admiral Kuzněcov, první loď třídy Admirál Kuzněcov. Letadlová loď Admirál Kuzněcov slouží v Severní flotile, operuje tedy v Arktidě a Atlantiku.

 

Druhou loď Varjag třídy Admirál Kuzněcov odkoupila Čína, která ji přestavěla na letadlový nosič Liao-ning. Třetí stavěnou lodí se stal Admirál Guděnko, nedlouho poté přejmenován na Uljanovsk. Počítalo se s jaderným pohonem a parními katapulty. Stavba začal v roce 1988 ale z rozpočtových důvodů skončila v roce 1991.


Sovětské a ruské námořnictvo za svou dobu provozovalo sedm letadlových lodí, resp. v ruské klasifikaci letadlové křižníky, – Moskva (vyřazená 1996), Leningrad (1991), Kijev (1993), Minsk (1993), Novorossijsk (1993) a Admirál Gorškov (1996).


Jedinou ve výzbroji zavedenou letadlovou lodí je Admirál Kuzněcov. Letadlová loď se přitom za 25 let dočkala nasazení do akce pouze 5x, při misích trvajících 3 až 6 měsíců. Nikdy nedošlo k bojovému nasazení.


Americké námořnictvo naopak provozuje deset letadlových lodí třídy Nimitz s jaderným pohonem a deset menších útočných výsadkových lodí s konvenčním pohonem schopných dopravovat letadla Harrier. Letadlová loď Nimitz se vydává na plavbu každé dva roky na mise dlouhé šest až devět měsíců.


Čína prozatím provozuje jednu letadlovou loď a druhá je ve výstavbě. Čína plánuje provozovat minimálně čtyři letadlové lodě, podle některých zdrojů až 5 lodí. Důvodem většího počtu je skutečnost, že letadlové lodě stráví většinu svého života v přístavech a k trvalé přítomnosti na moři je minimálně potřeba tří až čtyř lodí.

 

Video: Reportáž televize Zvězda o vývojových projektech Státního výzkumného ústavu Krylov, včetně vývoje nové letadlové lodě. / Zvězda 


Nová ruská letadlová loď

Nějakou dobu se mluví o stavbě druhé ruské letadlové lodě. Otázka je, zda půjde čistě o letadlovou loď nebo letadlový křižník (tedy s mohutnou protilodní výzbroji). Před několika týdny plány potvrdil admirál Chirkov.


„Námořnictvo získá letadlovou loď. Výzkumné společnosti pracují na projektu v souladu s požadavky vrchního velitele (prezident ruské federace – pozn. redakce)," uvedl pro ruskou tiskovou agenturu TASS Chirkov. Počáteční vývoj lodě dostal na starosti Státní výzkumný ústav Krylov.


Podle IHS Janes, citující ruské zdroje, jako je například ruská televize Vězda, nová ruská letadlová loď dosáhne výtlaku 85 000 tun (Admirál Kuzněcov 49 000 tun) a bude schopna přepravovat 100 bojových letadel. Americké letadlové lodě třídy Nimitz pojmou maximálně 90 letadel.


Podle Chirkova dostane nová ruská letadlová loď parní katapult. Nicméně na testovacích maketách byl klasický „skokanský můstek". Oproti parním katapultům je skokanský můstek o několik řádů levnějším a technicky jednodušším řešením.


Na druhou stranu lodní skokanský můstek neumožňuje start těžších letadel, což se negativně projevuje na množství neseného paliva nebo zbraní startujících letadel. Z letadlových lodí se skokanským můstkem také nevzlétnou pomalejší turbovrtulové nebo proudové stroje, např. letadla včasné výstrahy, dopravní letadla nebo letadla určená pro hlídkování a protiponorkový boj.


S velkou pravděpodobností výzkumný ústav Krylov testuje obě možnosti.


Sergej Vlasov, ředitel Vědeckovýzkumného Krylovova ústavu v Petrohradu, odhaduje potřeby ruského námořnictva na 4 letadlové lodě – dvě plavidla pro Severní flotilu a dvě pro flotilu v Pacifiku. S Vlasovem se shoduje také viceprezident Akademie geopolitických problémů Konstantin Sivkov.


„Rusko musí mít mohutné letadlové loďstvo – třeba jen proto, že je euroasijským geopolitickým silovým centrem. Pokud podobné loďstvo nemá, nemůže Rusko zajistit podporu sví zahraniční politiky vojenskými prostředky ve vzdálených oblastech světa. Právě jsem se vrátil z Mexika, a zástupci latinskoamerických zemí jednomyslně říkali, že chtějí vidět ruskou přítomnost v regionu Latinské Ameriky. Aby byla tato přítomnost stabilní, musí se opírat o vojenskou námořní moc, kterou zaručují právě letadlové lodě," řekl v polovině minulého roku Sivkov.

 

Foto: Admirál Gorškov. / Public domain

Foto: Admirál Gorškov / Public domain


Stavba s otázníkem

Rusko se při stavbě jistě potká s několika zásadními problémy. V Rusku například neexistují loděnice (potřebně vybavené) pro stavbu tak velkých lodí. Všechny sovětské letadlové lodě postavily ukrajinské loděnice Nikolajev.


Dalším problémem je přerušení vojenské spolupráce mezi Ukrajinou a Ruskem. Ukrajinské firmy jsou výhradními dodavateli těžkých mechanických částí (převodovky, motory) pro ruské válečné lodě. Platí to i pro menší válečné lodě stavěné v ruských severních loděnicích.


Rusku po 25 letech také chybí jednoduše zkušenosti se stavbou letadlové lodě a také dostatečný počet odborníků.


Příkladem je například přestavba vyřazené letadlové lodě Admirál Gorškov na indickou INS Vikramaditya v severní loděnici Sevmaš. Náklady se vyšplhaly na dvojnásobek (2 miliardy dolarů) a stavba se zpozdila o 5 let.


Dalším příkladem je nákup francouzských výsadkových lodí třídy Mistral. Ruské loděnice nebyly schopny postavit tak velká plavidla. Nákup a spolupráce při stavbě měla mimo jiné přinést potřebné know-how do ruského lodního průmyslu.


"Nákup technologie výroby lodí Mistral pomůže Rusku naučit se stavbu velkorozměrových lodí," řekl ruský admirál Vladimír Vysockij. „Je to důležité pro stavbu budoucích zaoceánských torpédoborců a později letadlových lodí."

Zdroj: ReutersIHS Janes, TASS

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
JirkaM Datum: 05.04.2015 Čas: 21:25

Doufám, že to nemyslí vážně. Rusku přeju jen to dobré a utápění peněz v letadlových lodích rozhodně není v jeho zájmu.

Ono je to hodně divné - do teď se Rusové pečlivě vyhýbali přehnanému zbrojení a zdálo se, že si moc dobře pamatují jak dopadl Sovětský svaz. Export měl přednost - zjevně se na zbraních snažili spíš vydělávat než jimi zatěžovat ekonomiku.

Strategické jaderné síly, letectvo i nové tanky Rusko nezbytně potřebuje, ale k čemu letadlová loď? Leda by měli s někým zatím tajnou dohodu, že ji od nich koupí, ale to mi připadá trochu přitažené za vlasy.

avatar
shal Datum: 04.04.2015 Čas: 08:11

Muž, co zírá na kozy: TO je sice pravda, ale SSSR byl mnohem ekonomicky silnější než je dnes Rusko a ovládali třetinu světa přes RVHP. Zároveň byl i méně ekonomicky závislý na prodeji ropy než je dnes Rusko (25 procent oproti dnešním 40 procentům) a i přes to všechno když koncem 80 let výrazně klesla cena ropy na 12 dolarů za barel, tak to SSSR položilo.

avatar
Muž, co zírá na kozy Datum: 03.04.2015 Čas: 15:17

Maximus: Srovnáváte nesrovnatelné, protože zatím co v polovině druhé dekády osmdesátých let tvořily výdaje na armádu v Sovětském svazu až čtvrtinu celého hrubého domácího produktu, v současnosti je to v Ruské federaci pouze 3,5 procenta. Což je mimochodem jasný důkaz toho, jak dokáží některé propagandistické kruhy jak na východě, tak na západě přehánět ohledně ruské vojenské síly.
Navíc je tu jeden podstatný rozdíl ve vašem srovnávání. V Rusku vládne velice tvrdý kapitalismus, o němž si v našich podmínkách mohou různí liberální žraloci ;) nechat jen zdát, tudíž je přenesení aplikací z vojenského výzkumu spíše jen otázkou trhu, než nějakých direktivních rozhodnutí, protože rusové jsou v současnosti schopni prodat i vlastní babičku, bez ohledu na následky.
A také je tu něco o čem se příliš nemluví a nepíše, totiž že Čína za poslední půl rok nalila do ruské ekonomiky několik desítek miliard dolarů, protože se obává výpadku významného trhu a nebo si možná vytváří po USA dalšího velkého věřitele...

avatar
Adanedhel Datum: 03.04.2015 Čas: 10:54

No,protože mám rusy rád, tak jim nepřeji nic zlého a naopak jim přeji někoho, kdo jim dá pořádně najíst, opraví jim silnice a bytové domy, zrekonstruuje nemocnice a nějak tak omezí korupci. Ale toho se od Putina a jeho skvadry nedočkáme, přinejmenším ne teď.

avatar
Maximus Datum: 03.04.2015 Čas: 10:34

Pokud Rusové takovéto plány (zmiňované obří letadlové lodě a další plánovaná mohutná modernizace VMF a dalších vojenských složek RF, zavedení letounů 5. generace, další masivní investice do vývoje balistických raket, etc.) budou chtít opravdu realizovat spolu s ambiciozními "civilními" projekty (výstavba vlastní kosmické stanice, masivní modernizace transibiřské magistrály, několik nových velkých plynovodů a ropovodů, ...) v současné situaci, tak bude docela zřejmé, že ruská politická garnitura zcela ztratila kontakt s realitou. Bude páchat stejnou politicko-ekonomickou sebevraždu jako v dobách SSSR, kdy se na zbrojení spotřetřebovalo obrovské množství vědecko-technického potenciálu a ekonomických prostředků, přičemž aplikace pro civilní sféru zůstaly zcela upozaděny a došlo k výraznému zaostávání v civilních technologiích oproti západnímu světu.
Pokud se Rusové opravdu pustí do masivního zbrojení i v současné ekonomické situaci, tak bych i uvěřil analýzám George Friedmana, že po roce 2020 dojde k velkému geopolitickému a ekonomickému kolapsu Ruska.
Takže pokud někdo nemusí putinovské Rusko, tak mu popřeje brzkou stavbu co největšího počtu takovýchto letadlových lodí.
Osobně si myslím, že Rusové by byli rádi, pokud by během následující dekády vyrobili dvě modernizované jednotky vycházející z třídy Admirál Kuzněcov, třeba i s nukleárním pohonem. Vše navíc tvrdě zaplatí životní úrovní a paradoxně tak ohrozí existenci samotné RF.

K čemu mělo SSSR v roce 1990 6 letadlových lodí a letadlových křižníků, 26 křižníků, 52 torpedoborců, 32 fregat, více než 200 ponorek a další hromadu zbraní, když obyčejní Rusové měli prázdné obchody, bídnou infrastrukturu a zdravotnictví o několik desetiletí za západem?

Zakončím svůj delší příspěvek citátem Jean-Paul Sartra - "Kdo se nepoučil z dějin, musí je znova prožívat".

avatar
peter123x Datum: 03.04.2015 Čas: 10:15

Adanedhel ved taky Doneck sa pred tym volal Juzovka po anglickom priemyselnikovy Hughesovi.

avatar
Adanedhel Datum: 03.04.2015 Čas: 09:39

Ano, to o těch dolech a ocelárnách na Donbase je pravda. Jen podotknu, že ocelárny stavěli a i vlastnili Angličané a doly a celý důlní průmysl zakládali belčiané kolem roku 1870.

avatar
liberal shark Datum: 03.04.2015 Čas: 09:25

To Juhelák - Šéf ruských železnic Jakunin nebude žádný hlupák. Modernizační program ŘŽD byl skutečně kvalitní a jejich úroveň se zvedla.

Jinak doly a těžký průmysl na Donbase prý založili Angličané.

avatar
stirling Datum: 03.04.2015 Čas: 09:15

Rusko je asi jediná země, která vyhlašuje sny svých představitelů jako opravdový plán, ale začíná to být groteska jak údajné armádní projekty tak vesmírné. Možná by bylo vtipné sestavit článek co rusové vše "budou" mít do roku 2020 a dále a za 5 let se u toho zasmějeme.

avatar
peter123x Datum: 03.04.2015 Čas: 08:50

Jinak informace, že všechny velké strojní agregáty pocházejí z ukrajinských podniků, je velmi zajímavá. Spolu s faktem, že stejné je to i u raketové techniky a např. vrtulníkových motorů, se schopnosti samotného Ruska jeví ještě menšími než by se zdálo.

Jura99 zabudate na jednu vec. A to, ze Rusko ako samostatny stat existuje len o nieco viac ako 20 rokov. Je celkom pochopitelne a logicke, ze pocas jestvovania Sov. Zvazu bolo cele hospodarstvo sustredene nie len do Ruska, ale bolo rozmiestnene po celom vtedajsom state. A Rusko tvorilo len cast ekonomickeho celku, podobne ako ostatne staty Sov Zvazu. A rozpadom Sov. Zvazu ostalo mimo Ruska vela dolezitych zavodov, ktore sa nadali len tak lahko nahradit. A to nielen koli chybajucim peniazom, ale chybala aj neaka tradicia ale hlavne kvalifikovana pracovna sila ci vyvoj, navyse ked Rusko este z polovice svojej samostanej existencie bolo v krachu. Preto bolo pre Rusko lacnejsie si nechat vyrabat komponenty na Ukrajine, ako zacat stavat vsetko od zakladu.

avatar
juhelak Datum: 03.04.2015 Čas: 08:37

Když se oprostím od politiky, tak s tím zbrojením na obranu, aby měli rusové co bránit. Při predikcích ze jejich HDP klesne letos o 4% s tím že rezervy už jim spadli o 50%, tak je tohle trochu mimo realitu. Pár let zpět už to vypadalo, že dostali rozum a třeba z čr rozjížděli projekty na modernizaci zeleznic, dálnic a nebo tepláren a el sítí, které sou oboje tak 15 let za svojí životností. Měli by se začít připravovat na dobu, kdy bude elektřina tak levná, že už se nevyplatí topit plynem, protože mimo armády sou ve všem tak 30 lez zpět za západem nebo i Čínou.

avatar
Muhaha Datum: 03.04.2015 Čas: 08:20

Nové plavidlo popisovaných parametrů nejsou schopni postavit. Horko těžko by to zvládali i za pomoci ukrajinských loděnic. Spíš to vypadá, že i admirál Čirkov si nechává radit od Surkova.

avatar
liberal shark Datum: 03.04.2015 Čas: 08:13

Jinak největším ruským problémem není ani tak nedostatek peněz, ale spíše totální neschopnost v oblasti plánování a řízení větších projektů.

avatar
liberal shark Datum: 03.04.2015 Čas: 08:09

Je až s podivem, kolik ambiciózních projektu Rusové zvládnou - stíhačku, bombardér a obří dopravní letadlo 5. generace, nové jaderné elektrárny ve Finsku, Maďarsku, Indii, Turecku, nové tanky a BVP na platformě Armata, nové SHD Koalicijia, vlastní orbitální stanici. A to v podmínkách, kdy obyčejným Rusům dochází peníze na jáhlovou kaši. Až se jednomu nechce věřit, že to všechno stihnou :-).

avatar
Jura99 Datum: 03.04.2015 Čas: 07:29

Možná by si Rusko mohlo nechat tu letadlovou loď postavit v Číně ;-). Minimálně trup a dostrojit si jí doma. Jinak informace, že všechny velké strojní agregáty pocházejí z ukrajinských podniků, je velmi zajímavá. Spolu s faktem, že stejné je to i u raketové techniky a např. vrtulníkových motorů, se schopnosti samotného Ruska jeví ještě menšími než by se zdálo.

arr