Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

Ruská útočná ponorka Severodvinsk. Hrozba pro Západ?

Datum přidání 12.08.2016    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 68 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Ponorka K-560 Severodvinsk v těchto týdnech dokončila svou první operační misi. Severodvinsk je první ponorkou nové třídy ruských útočných jaderných ponorek Projekt 855 Jaseň. Podle řady odborníků, a to i z řad amerického námořnictva, se jedná o nejlepší ponorku svého druhu.

Foto: K-560 Severodvinsk. / Public Domain

 

Skutečná síla ruského námořnictva leží v ponorkovém loďstvu. Na povrchu dominuje americké námořnictvo a jeho letadlové lodě. V tomto směru se ruské námořnictvo s americkým nemůže rovnat. Rusko proto své úsilí směřuje do budování mocného ponorkového loďstva.


Ruské námořnictvo plánuje nasadit ponorky (v případě války) například k zablokování námořních zásobovacích tras mezi Spojenými státy a Evropou.


Tímto způsobem Rusové dokáží učině zamezit přísunu vojáků a zásob ze Spojených státu přes Atlantik do Evropy. Tento úkoly dostanou na starosti právě útočné jaderné ponorky třídy Jaseň (ale také ponorky třídy Akula, Viktor, Oskar a Sierra), zatímco ruské diesel-elektrické útočné ponorky (třída Kilo) ochrání ruské pobřeží a přístavy.


Pokud pomineme technickou vyspělost flotily a zaměříme se jen na počet ponorek, tak největší flotilu ponorek vlastní Spojené státy (72 ponorek), následně Severní Korea (71) a poté Rusko (70). Čtvrtá je rychlé rostoucí Čína (54). V případě Severní Koreje ale je nutno zmínit, že jde většinou o obstarožní diesel-elektrické ponorky.


K-560 Severodvinsk se poprvé dotkla vodní hladiny v roce 2010 a vstoupila do služby v roce 2014. Po sérii námořních testů byla ponorka na začátku tohoto roku vyslána do první operační mise. Dlužno dodat, že kýl ponorky K-560 byl položen již v roce 1993, avšak v chaotickém post-sovětském období se na dokončení ponorky nenašly finanční prostředky.


“Gratulujeme posádce ponorky Severodvinsk k úspěšnému splnění úkolů vojenské služby a k návratu do domovské základny - do města Zaozjorsk!” dočteme se v tiskovém prohlášení ruského námořnictva na ruské sociální síti VKontakt. “Nejde jen o významnou událost pro ponorkovou flotilu, ale pro celé ruské námořnictvo.”


V současné době pokračují práce nad druhou ponorkou K-561 Kazaň třídy Project 885M Jaseň. Jak značí písmeno “M”, jde o modernizovanou verzi původní konstrukce ponorek třídy Jaseň. Kazaň je ve výstavbě od roku 2009 a podle současných plánů bude ponorka přijata do služby v roce 2018.


Nové ponorky třídy Jaseň se vyznačují velmi tichým chodem, pokročilým automatickým řídicím systémem, jaderným reaktorem s velmi bezpečným provozem a zbraněmi velmi dlouhého dosahu. Všechny tyto vlastnosti z ponorek třídy Jaseň činí velmi nebezpečné protivníky, nejen pro povrchová plavidla, ale i pro další ponorky.


Americký kontradmirál Dave Johnson, programový ředitel na Velitelství námořnictva pro námořní systémy NAVSEA (Naval Sea Systems Command), dokonce řekl, že umístil velký model ponorky Severodvinsk do společných prostor, aby se na ní mohl dívat každý den, když jde do kanceláře.

 

Video: Severodvinsk ve službách ruského námořnictva. / YouTube


“Budeme čelit velmi tvrdému potenciálnímu protivníkovi. Stačí se podívat na Severodvinsk, ruské verzi útočných ponorek s jaderným pohonem. Jsem ponorkou tak ohromen, že jsem nechal postavit velký model této ponorky,” uvedl již v roce 2014 Johnson. “Ostatní země se v budování podmořských schopností jednoduše nikdy nezastaví.”


Také podle viceadmirála Jamese G. Fogga III, velitele 6. flotily amerického námořnictva, jsou ruské ponorky největší hrozbou pro západní spojence v Evropě. “Je to velmi působivá ponorka. Když se podíváte na složení ruského námořnictva, kde vkládají své zdroje, své výzkumné a vývojové úsilí, je to primárně do budování podmořských schopností a ponorkové flotily.


V současné době ruské námořnictvo plánuje postavit osm ponorek třídy Jaseň. Stavba ponorek Jaseň je však další příklad toho, že na jedné straně můžete mít špičkový zbraňový systém, ale pokud ho nedokážete vyrábět dostatečně rychle a v dostatečném množství, jeho bojová hodnota bude velmi malá.


Druhá loď Kazaň měla být podle původních plánů předána ruskému námořnictvu v roce 2015. Avšak technická náročnost i cena výstavby dokončení druhé ponorky odsunula o tři roky. Podle Dmitry Gorenburga, široce citovaného západního vojenského analytika ruské armády, ruské námořnictvo nedokončí více než dvě ponorky třídy Jaseň do roku 2020.


V každém případě byl již položen kýl další tří ponorek třídy Jaseň - K-573 Novosibirsk (2013), K-571 Krasnojarsk (2015) a K-574 Archangelsk (2015). Od založení kýlu druhé ponorky Kazaň až po její uvedení do provozu uběhne 9 let. Je však otázkou, jak se v době špatné kondice ruské ekonomiky podaří udržet tempo výstavby dalších ponorek.


Každá ponorka třídy Jaseň je navíc prakticky originál. Pro každou další novou ponorku je proto nutno vyvinout nové konstrukční celky a systémy, což prodlužuje a prodražuje výrobu.


Bez pochyb je K-560 Severodvinsk jedna z nejlepších útočných ponorek na světě, ne-li rovnou nejlepší. Avšak kvůli pomalému tempu výroby bojová hodnota ponorek třídy Jaseň zůstane ještě minimálně jednu dekádu velmi nízká.

 

Zdroj: National Interest

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.6 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
dusan Datum: 12.11.2016 Čas: 21:41

mastodont

Možné je síce všetko ... ale keďže sa jedná o staré ponorky a "protivník poslúcha" ... tak by bolo v tomto prípade klamstvo asi zbytočné.

avatar
APACHE / HAVOK Datum: 20.10.2016 Čas: 20:16

S tim hlukem na ponorkach tridy victor jsem tez slisel...kazdopadne ruskou vynalozilo obrovske usili snizit hluk..trida akula tez na tom neni nejlepe vse vyvrcholilo Tridou OSkar 2 ktery je hned po Tride Jasen tez extreme odhlucnen

avatar
mastodont Datum: 14.10.2016 Čas: 21:35

Dusan a ty ako vies ci tieto informácie nie sú cielene vypústané. Uvedom si ze boj sa dá viest na roznych frontoch a aj takymito sposobmi. Porozmyslaj co som tym myslel.

avatar
KOLT Datum: 17.08.2016 Čas: 22:44

A navíc máte na co navazovat při onom zrychleném vývoji. Souhlas.

avatar
Wenet01 Datum: 16.08.2016 Čas: 17:26

KOLT: OK...urychlíte...válkou jistě vše urychlíte, pod tlakem donutíte mozky zabývat se tím na co by bez války nikdo nedal ani cent, zkrátíte lhůty, zvětšíte týmy - máte jistě pravdu. Přeformuluji tedy tak, že to co vymyslíte před válkou můžete hned začít vyrábět v počtech mírně vyšších než na které teoreticky stačíte.

avatar
KOLT Datum: 16.08.2016 Čas: 08:31

pro Wenet01: Jakkoliv souhlasím s tím, že mít kontinuitu ve vývoji je zásadní věc, byl bych opatrný s tvrzením, že vývoj neurychlíte – koukněte na druhou světovou válku, tempo vývoje především v zemích, které byly v ohnisku konfliktu (GB, Německo, SSSR), bylo hodně svižné :-)

avatar
Wenet01 Datum: 15.08.2016 Čas: 18:43

Jako u všeho...pokud máte technologii, umíte to postavit z domácích zdrojů tak jste dál. Jak dlouho jí vyrábějí, kolik jich můžou nasadit je druhá věc, ale vývoj je základ všeho...v případě války nebo zhoršující se situace můžete zrychlit výrobu a přesunout zdroje prakticky ze všech oblastí..jediné co neurychlíte je právě vývoj

avatar
madrabbit Datum: 15.08.2016 Čas: 13:32

Přesně tak, dobrá posádka, dobrá technika a příliš sebevědomý protivník = náběh na "zajímavý" výsledek.

U jiného cvičení Gotland "vybral" skoro celou vylodovací flotilu, museli anulovat výsledky a poslat je mimo cvičení, aby mohli ten výsadek vyzkoušet. Právě velmi tiché AIP a posádka co, dovedla využít techniku na hranicích možností způsobilo, že v reálu by bylo vylodění odraženo.

Nejhorší je spoléhat se na to, že protivník je horší. Druhé nejhorší je podělat se s tím, že protivník je mnohem silnější :-)

avatar
Shania Datum: 15.08.2016 Čas: 12:07

Tady je dobrý článek o utocích na CVN od kamikadze po SSSR.

https://www.usnwc.edu/getattachment/b2ec1735-8652-40b0-ae04-a9e30a5597cd/Kamikazes--The-Soviet-Legacy.aspx

Hlavně se zaměřit na to kolik letadel rusové planovali použít na zničení jedné letadlovky, jaké ztráty a jak moc obtížné vůbec bylo najít samotnou CVN (sebevražedný průzkumný let pro vizuální potvrzení...). Jejich dnešní schopnosti jsou jen stínem toho co tenkát byli.


Taky je tam potvrzen í toho co jme kdysi říkal, že operačně Backfire ponese jen jeden shipwreck, i když papírově unese až tři.


Strategist: i když samotný operační svaz bude určitě posílen, myslel jsem to spíš tak, že v okolí bude mnoho dalších lodí nepřímo podléhající svazu.

avatar
skelet Datum: 15.08.2016 Čas: 11:51

madrabbit: díky za nakopnutí. Právě ponorka Gotland je tou ponorkou, která v roce 2006 "potopila" letadlovou loď USS Ronald Reagan. A mám pocit, že to není ojedinělý případ. Dobrá ponorka se skvělou posádkou dokáže ledasco..

avatar
Strategist Datum: 15.08.2016 Čas: 11:12

Cernakus: shania má pravdu CSG by měly za války mnohem větší ochranu, křižníky, torpedoborce atd a onyxy jsou vlastně jenom jiná verze brahmos a ta jde sestřelit!! Nedávno jsem na to četl nestrannou analýzu zaměřenou pouze na technické parametry a vyšlo z toho, že s E 2 ve vzduchu těch 32 brahmos je CSG schopen sestřelit. To ze usa nepilovalo delší dobu svou schopnost boje proti ponorkam a nezaradilo do výzbroje žádnou super protiponorkovou zbraň je pravda, ale vemte si to z jiného úhlu pohledu us navy se záměrilo na jiné hrozby a snaží se vytvořit silné, multifunkční, víceúčelové námořnictvo, které je schopno reagovat na různé scénáře obrany útoku i eskorty po celém světě. Zato rusové mají pouze jeden cíl musí mít nejlepší největší zbraň, která porazí us navy carriers a jiné lodě a nic jiného je nezajímá, jejich výtvory mají za cíl pouze útočit a zničit usa, ale jinak na nic dobrého nejsou. Rusové prostě stále zijou ve studené válce a západ je pořád jejich nepřítel. A ze složek ruskych ozb sil si myslím, ze námořnictvo je tou nejslabší

avatar
madrabbit Datum: 15.08.2016 Čas: 10:55

K diskuzi o účinnosti jediné ponorky vůči operačnímu svazu - zkuste pohled info o cvičeních, kde v roli protivníka USN figuruje Švédsko s třídou Gotland - diesel-elektrická, ale velmi tichá.

Z jednoho cvičení ji museli "vyloučit" protože jim docházeli lodě na provedení výsadku :-)

avatar
Stanyk Datum: 15.08.2016 Čas: 10:13

Kdyz se podivate na palbu tak zjistite, ze Cernaukus patri mezi skupinu lidi, kteri dodnes lituji, ze uz nemuzou od Rusa levne kupovat naftu.. proto bych jeho prispevky bral s nadhledem. Ostatne ohanet se dostrelem raket bez vysvetleni zpusobu jejich navedeni na cil a identifikaci samotneho cile.. usmevne

avatar
pavel rampir Datum: 15.08.2016 Čas: 09:56

to starlinght- on cernakus už zařadil Zirkon do výzbroje a rovnou ponorek ( jak je budou používat ponořené nenapsal).
Ovšem nejlahodnější je zmínka o úrovni výcviku- americký ponorkář musí dostat rozkaz přes čtyři lidi- ruský si rozhodne sám :-) už vím proč zkončil Kursk......

avatar
Starlight Datum: 15.08.2016 Čas: 01:50

To Cernaukus. Už po několikáté ve zdejších diskuzích zmiňuješ ruský sytém pro radiotechnický průzkum (ELINT) Liana.

Jsi si skutečně jistý, že je v současnosti vůbec operačně použitelný pro taktické sledování námořních plavidel? Na základě veřejně dostupných dat si nejsem jistý, že to pracuje, jak to nadšeně popisuješ.

Po více než 15 letech problematického vývoje (počítáno k datu vypuštění prvního prototypu) jsou v současnosti na oběžné dráze pouhé dva satelity tohoto systému – prototyp Lotos-S (index 14F138)/ Kosmos 2455/ NSSDC ID 2009-063A/NORAD ID 36095 vypuštěný v listopadu 2009 a první sériový kus Lotos (index 14F145)/ Kosmos 2502/ NSSDC ID 2014-086A/NORAD ID 40358 vypuštěný v prosinci 2015.

Jenže satelity Lotos jsou prý primárně určeny k všeobecnému zpravodajskému průzkumu ELINT/SIGINT a nejsou schopny sami o sobě námořní taktické lokalizace polohy lodí. To má mít na starosti další typ satelitu Pion-NKS (index 14F139) s aktivním průzkumným radiolokátorem. Jenže problémy s jeho vývojem byly ještě větší než u Lotosů a start prvního satelitu se už několik let odkládá.

Oba satelity řady Lotos obíhají po kruhové oběžné dráze se sklonem cca 67° k rovníku ve výšce cca 900 km s oběžnou dobou 103 minut. Mají tedy zhruba stejné parametry oběžné dráhy jako americké satelity pro námořní ELINT typu Intruder (Naval Ocean Surveillance System - NOSS 3. generace), nebo čínské ekvivalenty staršího amerického systému 2. generace (používá se generické anglické označení pro čínské vojenské průzkumné satelity - Yaogan).

Oba tyto satelitní systémy používají k určení polohy lodí techniku pasivních ELINT satelitů letících v poměrně těsné formaci. Pokročilejší americký NOSS 3. generace to dokáže pouze s dvojicí satelitů ve formaci, zatímco čínský potřebuje trojici satelitů.

Jenže k efektivní operační způsobilosti amerického a čínského systému jsou potřeba minimálně 4 skupiny (dvojice nebo trojice) satelitů. To zajištuje, že americký nebo čínský systém dokáže sledovat jednu oblast povrchu Země (cca v našich zeměpisných šířkách) minimálně 30 za den, tedy zhruba každých 45 minut. Za tu dobu loď při rychlosti 20 uzlů může změnit polohu o 28 km. Tedy od posledního kontaktu je může být loď někdy ve čtverci 55x55 km a je potřeba prohledat čtverec o ploše 3100 čtverečních km.

Ruský systém Liana ale s pouhou dvojicí satelitů pasivních satelitů řady Lotos, i s případnou budoucí podporou prvního aktivního radiolokačního satelitu Pion-NKS tak bude výrazně zaostávat za americkými i čínskými protějšky ve schopnosti takticky použitelné aktualizace polohy pohyblivých námořních cílů.

Rusové to samozřejmě vědí, a proto plánují vypouštění další satelitů systémů Liana. A pak náhradu těch, který dojde životnost a tak draze dokola. Jak dlouho jim ale potrvá vypustit skutečně plně operační systém, ukáže až čas.

Mám proto otázku na znalce ruského námořnictva – jak dosud současné ruské námořnictvo zajištuje detekci, sledování a identifikaci námořních cílů za radarovým a optickým horizontem, aby bylo schopno vůbec využívat dostřelu svých protilodních střel?

Než bude systém Liana skutečně použitelný, jsou skutečně odkázani jen na palubní vrtulníky Ka-27 a námořní letouny Il-38 a Tu-142? Tedy na leteckou techniku, jež je vyrobená před 25 a více lety?

Dokáží jejich letité radary a systémy radiotechnického průzkumu (ESM) na velké vzdálenosti vůbec rozlišit vojenská plavidla od civilních, které ve velkém brázdí světové oceány. Například i velká letadlová loď může na radaru být nerozlišitelná od stejně velkých komerčních lodí (kontejnerové lodě, supertankery). O menších typech lodí ani nemluvě.

arr