Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Letecká technika

Nový ruský záchytný stíhač MiG-41 v roce 2020

Datum přidání 12.11.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 99 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Podle ruských médií v roce 2020 vzlétne prototyp nové ruské záchytné stíhačky MiG-41, která začne od roku 2025 v ruském letectvu nahrazovat stíhačku MiG-31. Hlavním úkolem nového letounu bude především ochrana severní ruské hranice.

Foto: MiG-31; větší foto / Kremlin.ru

 

Rusko díky své obří rozloze řeší řadu bezpečnostních problémů, mimo jiné ochranu své extrémně dlouhé severní hranice. Hrozbou jsou především americké strategické bombardéry, které mohou v nízkých i velkých výškách proniknout nad ruské území

 

Díky velké rozloze a relativně nízké síti leteckých základen ruské letectvo provozuje 137 výkonných záchytných stíhaček MiG-31. Celkově má ruské letectvo (v nejasném technickém stavu) ve výzbroji 247 těchto letounů.

 

V současné probíhá přestavba 113 stíhaček MiG-31 na verzi MiG-31BM. Hlavní změnou u verze “BM”  je použití modernizovaného radaru RP-31AM Zaslon-AM. Jedná se nejvýkonnější letecký radar svého druhu na světě. Radar dokáže sledovat až 24 cílů a na osm navádět protiletecké řízené střely. Podle dostupných informací radar detekuje cíle až na vzdálenost 320 km.


Informace ze svého výkonného radaru dokáže MiG-31BM předávat dalším bojovým letadlům (ty tak nemusí mít zapnuté vlastní radary) nebo pozemní protivzdušné obraně (PVO). Podle ruských médií mohou MiGy-31, a zejména verze “BM”, posloužit částečně jako středisko včasného varování a řízení a také pomáhat navádět na cíl střely země-vzduch pozemní PVO.


Praktický dostup (výška, ve které lze ještě rozumně manévrovat) MiGu-31 je 20 000 m, dynamický dostup je 30 000 m. Při dynamickém dostupu ale dokáže letadlo letět jen v přímém směru ustálenou rychlostí, bez možnosti měnit směr (aerodynamické plochy v řídkém vzduchu nefungují).


MiG-31, včetně verze “BM”, je výkonný dvoumotorový letoun, jehož hlavním úkolem je boj proti americkým bombardérům útočícím přes severní hranici Ruska. Protivníky MiGu-31 jsou v současné době tedy bombardéry B-1 Lancer, B-2 Spirit, B-52 Stratofortress a v blízké budoucnosti B-21 Raider. MiG-31 dokáže také postřelovat střely s plochou dráhou letu (Tomahawky) a teoreticky i ničit satelity na nízké oběžné dráze Země (LEO). MiG-31BM nově dostal také možnost působit proti pozemním i hladinovým cílům.

 

Foto: Modernizace MiGu-31 na verzi MiG-31BM / YouTube

 

Taktikou MiGu-31 je velmi rychle dosáhnout požadované výšky a místa pro odpal výkonných střel vzduch-vzduch dlouhého doletu. Nejnovější MiG-31BM unese čtveřici střel Vympel R-37 s doletem 300 až 400 km (přesný údaj je tajný), které jsou navrženy k ničení bombardérů, letounů AWACS či tankovacích letadel. Pro potřeby verze “BM” ruské ministerstvo obrany provede také generální opravu 150 starších střel R-33.

 

Při provádění zteče se MiG-31 navádí k cíli díky informacím z husté sítě radiolokátorů. Při přiblížení k cíli (ve velké výšce) letoun zapne svůj výkonný radiolokátor a provede odpal střel. Pote se rychle odpoutá a vrátí na základnu. Letoun při provádění zteče dokáže vyvinout rychlost až Mach 2,8. Dlužno dodat, že maximální rychlost je využívána jen při bojovém nasazení, protože při takto velkých rychlostech dochází k poškození motorů, které se po přistání musí vyměnit.

 

Ať tedy MiG-41 bude vypadat jakkoliv, musí ctít požadavky na vysokou rychlost, dolet, schopnost letu ve velké výšce a poskytnout prostor pro instalaci velkého radiolokátoru (tzn. velký průměr trupu). Požadavky na velkou rychlost a výškový dostup vyžadují také rozměrné vstupy vzduchu pro motory (pro let v řidčích vrstvách atmosféry) a rozměrná křídla a řídící aerodynamické plochy.

 

Foto: Zadní křeslo navigátora a operátora zbraňových systémů MiGu-31; větší foto / bmpd.livejournal.com

 

Poslání MiGu-41 budou podobné jako u MiGu-31 – tedy především ochrana severní ruské hranice před pronikáním amerických strategických bombardérů. Dá se však očekávat, vzhledem k tajícím ledům Arktidy, že MiG-41 získá širší možnosti působit proti hladinovým cílům u severní ruské hranice. Druhotným úkolem MiGu-41 pak může být ničení satelitů na LEO nebo dokonce vypouštění vlastních satelitů.

 

Dodejme, že ničit satelity na LEO teoreticky dokáží i současná stíhací letadla. Ve Spojených státech v roce 1985 americký stíhač F-15 zničil pomocí speciální střely ASM-135 ASAT satelit na LEO.

 

Také Sovětský svaz začal v 80. letech s testováním MiGu-31 jako nosičem antisatelitních střel nebo dokonce jako nosičem raket pro vynášení malých satelitů na LEO.

 

 

Foto: Konceční výkres MiGu-70.1 / paralay.narod.ru


Informací o podobě MiGu-41 je poskrovnu, ale spekuluje se dokonce o vývoji nového letounu založeného na projektu MiG-70.1 z přelomu 80. a 90. let minulého století. Design MiGu-70.1 vychází z konceptu strategického bombardéru Suchoj T-60S.

 

Na jeho základě byl navržen ve firmě MiG přepadový stíhací stroj s interním názvem Izdělije 70.1, což pravděpodobně odkazovalo na jeho maximální vzletovou hmotnost (70 t). Byly připraveny minimálně dvě různé modifikace Izdělije 70.1, z nichž první měla mít kachní plochy jako původní návrh Suchoj T-60S, zatímco druhá už nikoli (viz koncepční výkres).


MiG-70.1 MDP měl dosahovat rychlosti M 2,35 a jeho hlavním úkolem měl být útok na bombardéry a odpálené střely s plochou dráhou letu. K tomu měly sloužit čtyři řízené rakety s doletem až 400 km. Práce na Izdělije 70.1 ale počátkem 90. let začaly váznout a v roce 1993 byl projekt zastaven.

 

Vývoj nového letounu na základě MiGu-70.1 je však krajně nepravděpodobný. V prvém řadě Rusko finančně nezvládá vývoj nové víceúčelové stíhačky Su-57 a je tak nepravděpodobné, že kvůli finančně velmi nákladnému vývoji specifické záchytné stíhačky, která má nízký exportní potenciál, obětuje Kreml rozvoj dalších schopností letectva nebo dokonce jiných vojenských složek.

 

Video: MiG-31 / YouTube

 

Vzhledem k tomu, že prototyp MiG-41 má vzlétnout již v roce 2020, půjde s největší pravděpodobností (např. podle ruského webu Pravda.ru) o stroj vycházející z konstrukce MiG-31. Z konstrukčního hlediska se ale nově nabízí využití technologie stealth a s tím související přemístění části vyzbroje do zbraňových šachet. Vlastnost stealth by byla přínosem, protože MiGy-31 mají velmi velký čelní radiolokační průřez (RCS) a díky výkonným motorům také velkou infračervenou stopu.


Minulý měsíc již měly skončit výzkumné práce a nyní začne vývoj samotného MiGu-41 a jeho klíčových systémů. Podle webu Pravda.ru jsou v této fázi již veškeré potřebné výpočty a předběžné výkresy připraveny v projekční kanceláři.


Jako bylo zmíněno v úvodu, prototyp MiGu-41 podle oficiálních proklamací vzlétne v roce 2020 a bude zařazen do služby v roce 2025. Je však téměř jisté, jak je to železným pravidlem u všech leteckých projektů kdekoliv na světě, že dojde k několik let dlouhému zpoždění. Do té doby, minimálně do roku 2030, tak budou ruskou severní hranici střežit modernizované MiGy-31BM.

 

Zdroj: Pravda.ru

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
flanker.jirka Datum: 17.11.2017 Čas: 18:12

Shania: MLD měl oproti prvním mužům 29 alespoň nějaký dolet :-) Trochu se rusum divím, že upustili od jednomotorových letadel. Posledním byl snad Jak 141, nebudeme-linpocitat zdvihové motory pro kolmý vzlet a přistání. Jeho R 79 300 byl dost výkonný na to, aby kolem něj postavili stíhač.

avatar
Shania Datum: 16.11.2017 Čas: 16:42

KóĎA: Iránské F-14 mají na kontě hodně sestřelených Iráckých Mig-23 (MS, BN, ML, MF, BK)
Celkem si jejich F-14 nárokují asi 159 sestřelených letadel (všech) na jednu vlastní ztratu, ale víš jak to je, jen část je potvrzená.

Dokonce měl jeden phoenix sejmout tři a nebo čtyři Mig-23 letící v těsné formaci.

USMC má taky na kontě myslím pár Mig-23 z Libye dva v 1980 a dva 89, nevím přesně co bylo sestřeleno) a jeden v Desert Storm.

---

V Evropě? By se asi objevili jen okrajově, v Severním moři. Troufnu si říct, že MLD byl lepší BVR stíhač, než první verze Mig-29.

avatar
Shania Datum: 16.11.2017 Čas: 16:16

flanker.jirka: Sověti si nikdy na Íránské F-14 ani nešáhli, aspoň ne v době kdy to mělo význam (před pádem). Nejblíž co se dostali k Phoenixu byl vrak jedné rakety co skončila v Iraku po poruše pojistky sebezničení. Iranci vždycky brali SSSR a pak rusko jako rivala. jestli se teď někdo k F-14 dostal, tak Čína.

naopak Adolf Tolkachev v 80 letech vynesl celou řadu velmi citlivých udajů a plánu o sovětských zbraňových systémech.

Mig-31, Su-27, jejich rakety, PVO atd.

Po odhalení a jeho popravě měl právě vzniknout Mig-31M, po pádu SSSR k tomu ale nikdy nedošlo, možná malou nápravu přinesla malá modifikace B/BS, ale to bylo v době kdy neměli peníze na nic a až teď BM.


--------

Malé plochy mají vliv jen na špatnou obratnou ve vyšších vrstvách atmosfery, nevidím ale důvod proč by v této fazi defakto balistická raketa měla mít velké kontrolní plochy pro zachování stability.

avatar
KóĎA Datum: 16.11.2017 Čas: 16:03

Shania: ale zavedení AIM-120 - to je záležitost snad začátku 90. let? To už je doba MIGu 29 a SU 27. A reálně - potkali by se s F-14? To je úplně jiný způsob nasazení a hlavně místo...

Spíše se ptám, jakými typy disponovaly letectva NATO začátkem osmdesátých let. Několik amerických jednotek v Evropě s F-15, jinak F-16 bez schopnosti BVR a F-4. Nebo to bylo jinak?

avatar
flanker.jirka Datum: 16.11.2017 Čas: 15:49

Shania: stabilitu jako aerodynamickou stabilitu, přece jen má oproti ostatním střelám pro takové výšky malé nosné plochy. A stoupat, dejme tomu z 10 km výšky nosiče o 20 km výše až do 30 km, jak píšete, pak hodně velkej "kopec." Ale to je jen osobní dojem.

K bednám, které tu rozebíráte. Jejich manevrovatelnost z velké části záležela na pilotáži. To už bych se raději motal v Migu 21 bis než v bedně. Zajímavostí by možná mohlo být, že verze MLD používala stejný radar jako Mig 29 A. A verze MF a ML u nás měly i pasivní IR senzor pod přídí trupu.
Pěknou představu přineslo testování Migu 23 a 21 proti F 5 dodaném z Vietnamu do SSSR, tam se soudruzi nestačili divit co malá F 5 dokáže a za nějakých 35 % paliva :-D (řadu let zpět o tom bylo psáno i v LK) ..otázkou je, kde byl rusové byli, nebýt třeba F 14 z Íránu.

avatar
Shania Datum: 16.11.2017 Čas: 15:40

gangut: radši jsme si to našel, takže oprava: došlo k poškození mechanizmu křídla při překročení mach 1,5 v nízké výšce, takže nešlo křídla vysunout. Údajně přistál s plně zasunutými křídly (přes rozkaz se katapultovat), přejel ranvej a poškodil značně stroj.

Dál se jen zmiňuje, že po překročení Mach 1 nebylo možné rychle zpomalit motor aniž by se poškodil/rozpadl.

Jinak F-15 není reakcí na Mig-23, ale na hrozbu v podobě Mig-25, který měl ale ve skutečnosti uplně jiné parametry.
Mig-23 je v podstatě reakce na F-4 a podobné typy, akorát špatně zvolená a hlavně.

KóĎA: ano zejména F-15, F-14. F-16 taky, ale nadřazenost tam byla až s integraci AIM-120. Nicméně v Izraeli prostě bojovali jako součástí bojového systému který byl na uplně jiné urovni než co měli Syřani.

avatar
KóĎA Datum: 16.11.2017 Čas: 15:16

Shania: "a to už stál proti stíhačům v uplně jiné třídě"

Které to prosím v první polovině osmdesátých let byly? Napadá mě leda F-15...

avatar
KóĎA Datum: 16.11.2017 Čas: 15:16

Shania: "a to už stál proti stíhačům v uplně jiné třídě"

Které to prosím v první polovině osmdesátých let byly? Napadá mě leda F-15...

avatar
gangut Datum: 16.11.2017 Čas: 14:57

shania
Ja neporovnávam vlastnostiMig 23 a F 15,ja len hovorím, že boli konštruované na základe rovnakých požiadaviek,F 15 dokonca ako odozva na Mig 23 a 25. Na stroj, ktorý mal zabezpečiť dominanciu nad bojovým poĺom, s podobnou aerodynamickou koncepciou, výkonným rádiolokátorom, raketami krátkeho a stredného dosahu.
Či bol mrcha alebo nie si na základe svojich skúseností netrúfam povedať.
K prípadu o ktorom tvrdíš že víš, je totálny nezmysel aby sa kridlo ohlo "za max stavitelný bod".Pravdepodobne došlo k uvolneniu zarážky na plynovej páke,čo sposobilo, že nešlo prestaviť páku plynu. V celku bežná závada sposobená špatnou údržbou. Spravidla stačilo zakvedlať POM aby sa odvadila. Myslím že v Přerove sa kvoli tomu strieľal jeden arabský študent.
Potom pravdepodobne pretiahol lietadlo do vertikály. Pri prekročení povolených G sa mohlo krídlo ohnúť smerom hore. Ja "vím" o dvoch takých prípadoch. Jeden stojí v múzeu v Košiciach. Je to Su-22 4012.

avatar
skelet Datum: 16.11.2017 Čas: 14:12

gangut: myslím, že to byli Izraelci, kteří prohlásili, že "23MF" je obratností na úrovni F-4E, ale "23MLD" stačí s dechem i na F-16A. Dokonce ji ve vertikále překonávala (nebo to bylo v horizontále? nechce se mi to už hledat). Takže ne všechny verze, jak tvrdíš.

avatar
Shania Datum: 16.11.2017 Čas: 11:58

gangut: Mig-23 byl výkonný, měl hlavně excelentní akceleraci. Jinak to byla neodpouštějící mrcha velmi obtížná na pilotáž, se spatným vyhledem, vyžadující dobrého pilota co myslet dopředu. Motor pry reagoval velmi pomalu na požadované změny výkonu, jak se prý naběh na vyšší výkon, tak moc nerad šel dolu. Vím o případu kdy (asi egypt) při letu v nízké výšce nedokázal pilot snížit výkon motoru a překročil omezení rychlosti a doslova ohnul křídla (sklopila se se za max stavitelný bod)

Až pozdější modifikace, hlavně MLD z toho typu nakonec udělali víceméně schopny stroj, ale to už byla labuti pisen a to už stál proti stíhačům v uplně jiné třídě.

Rict o F-15, ze byl v obratností na urovni Mig-23, tedy mluvime o začátku 70 let, kde F-15 byla výkonnostně někde jinde než téměř cokoliv... včetně Mig-23.

Je jako říct, že Su-27 má obranost na urovni Mig-23. Ona je letová obálka Su-27 a F-15 téměř totožná, Su má výhodu jen při nižších rychlostech a F-15 zas při vyšších.

avatar
gangut Datum: 16.11.2017 Čas: 11:25

Shania
a okrem BN samozrejme

avatar
gangut Datum: 16.11.2017 Čas: 11:22

Shania
Prakticky všetky verzie okrem downgradeovaných, určeních pre tretie krajiny a prepadovej verzie P. Mig 23 bol totiž koncipovaný ako výkonný, mohutne vyzbrojený a vybavený stíhač, určený na vybojovanie vzdušnej prevahy nad bojiskom. Možno sa Vám to zdá byť smiešne ale skutočne naň boli kladené rovnaké požiadavky ako neskor na F-15 akurát s prihliadnutím na technologické možnosti Sojuzu a doby.

avatar
skelet Datum: 16.11.2017 Čas: 06:55

gangut: "23" je velká rodina a nelze paušalizovat. První verze "23" určitě obratností na úrovni F-15 nebyly, poslední verze už jo. S F-16 máš pravdu, až do Blocku 40/42 nebyly standardně vybavovány AIM-7/AIM-120. První je mohly nést F-16A ADF (Air defence fighter) od ANG, které sebou tahaly AIM-7. Prostě lehká frontová stíhačka řečeno terminologií Varšavské smlouvy :)

KOLT: lépe to nejde vyjádřit :)

avatar
Shania Datum: 16.11.2017 Čas: 00:32

gangut: to bude teda nějaká speciální verze mig-23:D

flanker: D lítá po vyšší balistické křivce než C7 a ta zas po vyšší než C5.

Jaký je podle tebe problém se stabilitou ve vyšších hladinách?

arr