TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Obrana SR – časť 1

Datum přidání 15.12.2014    Rubrika rubrika: Události     komentáře 72 komentářů    autor autor: Ondrej Rajkovič

Na začiatku júla 2014 som v článku Slovenské prešľapovanie na mieste, ktorý bol uverejnený internetovým magazínom Armádní noviny napísal: „V júni roku 2013 vydalo Ministerstvo obrany SR Bielu knihu o obrane. Kým príprava toho istého materiálu trvala Prahe približne rok, Bratislava potrebovala tri roky. Ak by bol výsledok adekvátny dĺžke prípravy, potom by to bolo pochopiteľné. Bohužiaľ, to tak nie je."

Foto: Příslušník 5. Skupiny speciálního určení. / TASR

 

Za týmto tvrdením si aj po necelom pol roku stále stojím a som o ňom čím ďalej tým viac presvedčený. Dôvodov je viac a cítim, že je potrebné o nich hovoriť, inak myšlienka Bielej knihy umrie.

 

Druhá kapitola Bielej knihy o obrane (ďalej iba BKO) s názvom „Bezpečnostné prostredie a výzvy" prináša niekoľko tvrdení, ktoré sú vo svojej podstate správne a platné, no realita a ďalšie kapitoly BKO sa tvária, že sa ich to netýka.

 

Dobrým príkladom je podkapitola „Bezpečnostné prostredie Slovenskej republiky" kde sa v bodoch 54 až 57 okrem iného píše.¨

 

54) Slovenská republika je svojou geografickou polohou i historickými, kultúrnymi, politickými a ekonomickými väzbami súčasťou euroatlantického priestoru. Hrozby pre euroatlantický priestor (NATO a EÚ) sú považované na základe princípu nedeliteľnosti bezpečnosti aj za hrozby pre Slovenskú republiku.

55) Pravdepodobnosť vzniku rozsiahleho konvenčného ozbrojeného konfliktu v euroatlantickom priestore v predvídateľnej budúcnosti je nízka, úplne ho však vylúčiť nemožno.

56) Vyššiu mieru vojenského ohrozenia Slovenskej republiky v nasledujúcom období predstavujú štáty nerešpektujúce normy medzinárodného práva a realizujúce agresívnu zahraničnú politiku, ktoré zároveň vyvíjajú zbrane hromadného ničenia a raketové technológie schopné zasiahnuť územie Slovenskej republiky a jej spojencov.

57) Pravdepodobné je pretrvávanie a vznik nových lokálnych konfliktov vojenského i nevojenského charakteru mimo euroatlantického priestoru, pričom nemožno vylúčiť ani ich eskaláciu do regionálneho rozsahu.

 

Ak si to zoradíme podľa miery pravdepodobnosti, potom dostaneme následovné poradie:
1. je vysoko pravdepodobné, že aj naďalej budú vznikať konflikty nízkej intenzity a lokálneho a regionálneho rozsahu,
2. je možné i značne pravdepodobné, že bezpečnosť SR bude ohrozená štátnymi aktérmi, ktorí nerešpektují normy medzinárodného práva a realizujúce agresívnu zahraničnú politiku,
3. je málo pravdepodobné, no nemožno to vylúčiť, že euroatlantický priestor bude zatiahnutý do rozsiahleho konvenčného ozbrojeného konfliktu.

 

Pri budovaní obrany SR nie je možné sa pozerať na tento zoznam a prideliť prioritu podľa miery pravdepodobnosti. Priorita musí byť pridelená podľa miery ohrozenia štátnej suverenity Slovenskej republiky. A v tomto prípade je potrebné ísť od posledného, tretieho, bodu smerom nahor.


Musíme sa sústrediť na podniknutie takých krokov, ktoré najprv posilnia obranu celistvosti územia SR v prípade rozsiahleho konvenčného konfliktu vysokej intenzity a až následne sa budú zameriavať na eliminovanie hrozieb zo strany neštátnych aktérov v konfliktoch nízkej intenzity.


Bez toho, aby som chcel vyvolávať nejaké xenofóbne nálady alebo zbytočnú paniku, uvediem jeden príklad v súvislosti s geografickým a politickým umiestnením Slovenska a hrozbami pre celistvosť nášho územia.

 

Slovenská republika v súčasnosti zdieľa hranicu s piatimi štátmi, z ktorých tri sú členskými štátmi NATO. Poľsko, Maďarsko a Česká republika. Dvomi ne-členskými štátmi sú Rakúsko na juhozápade a Ukrajina na východe. Najpravdepodobnejšou osou ohrozenia je teda os z východu na západ.

 

Ukrajina je od zmeny režimu všetkým iným než stabilným štátom a, po de-facto ruskom anektovaní Krymu a východnej Ukrajiny, s dosť malou nádejou na prežitie v tej podobe, v akej sme ju poznali od rozpadu ZSSR. Či sa ruské chúťky zastavia na Ukrajine, vie asi iba Vladimír Putin. Každopádne ani Rusko a ani Ukrajina nie sú členskými štátmi NATO a je potrebné sa na nich pozerať ako na možné ohrozenie.

 

Vladimír Putin na začiatku septembra vyhlásil, že ruské jednotky sa dokážu dostať do Kyjeva, Rigy, Tallinnu, Vilniusu, Varšavy alebo Bukurešti za dva dni. Z ruského územia je to do Kyjeva 210 kilometrov, do Bratislavy iba o tisíc viac, ale ako nám dokázali operácie nemeckého Wehrmachtu za 2. svetovej vojny, tisíc kilometrov dokáže moderná armáda prekročiť za niekoľko málo dní.

 

Povedzme za dva týždne. Toľko času bude mať naša armada, aby sa dokázala pripraviť na obranu nášho územia. Michal Uher vo svojom článku Rusko vs. Česká republika na stránkach magazínu Armádní Noviny napísal.


"Po pádu Kyjeva, hlavního města se dá předpokládat, že odpor na Ukrajině by byl jen sporadický a nekoordinovaný. Jelikož Slovensko také nedisponuje velikou armádou, dá se očekávat obsazení Slovenska během dvou týdnů. Za předpokladu, že postupujícím ruským silám postačí zásobování a doplňování mužstva. Zde už se pozice Ruska komplikuje. Slovensko je členem NATO, takže pravděpodobně dojde k vybudování obranného postavení ve spolupráci se zeměmi NATO. Taková protiakce může ruský postup zastavit nebo minimálně výrazně zpomalit."


Otázkou zostáva, ako veľmi by dokázali slovenské ozbrojené sily spomaliť postup vojsk útočníka. BKO sa k nasadeniu ozbrojených síl v rámci obrany SR vyjadruje veľmi neurčito a nejasne.

 

"V prípade obrany Slovenskej republiky pred vojenským ohrozením budú, na základe v mieri nepretržite zabezpečovanej a zdokonaľovanej operačnej prípravy územia, vrátane podpory poskytovanej spojeneckým jednotkám na našom území, vytvorené podmienky pre strategickú, operačnú i taktickú výhodu najmä pre rýchle rozvinutie a efektívne pôsobenie OS SR, ako aj ozbrojených síl spojencov proti agresorovi."


Než prejdem k ďalším článkom BKO, ktoré sa týkajú tejto témy, rád by som sa tu zastavil. Rád by som tu upriamil pozornosť na dva kľúčové fakty. Prvým je „v mieri nepretržite zabezpečovanej a zdokonaľovanej operačnej príprave územia". V rámci materiálov dostupných na stránke MO SR a ani v dvoch kľúčových zákonoch - o ozbrojených silách SR a o obrane SR - sa mi nepodarilo nájsť definíciu operačnej prípravy územia.

 

Pomohol som si teda definíciou dostupnou na stránke českého ministerstva obrany.
„Operační přípravou státního území je souhrn opatření vojenského, ekonomického a obranného charakteru, která se plánují a uskutečňují v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu s cílem vytvořit na území státu nezbytné podmínky pro splnění úkolů ozbrojených sil a zabezpečení potřeb obyvatelstva."


Pod súhrnom opatrení obranného charakteru je podľa môjho názoru možné nájsť aj prípravu a budovanie obranných stavieb a zátarasov pre obmedzenie pohybu vojsk agresora. Rovnako je možné do tejto kategórie zahrnúť aj vojenské využitie terénu a terénnych prvkov pre obranné účely. Michal Uher v svojom článku už túto otázku okrajovo predniesol.


„Pokud se zužitkují zkušenosti z osvobozovacích bojů v roce 1944, tak to pro Rusko rozhodně nebude procházka růžovou zahradou. Využití terénu (Tatry) na Slovensku při obraně by se velice kladně projevilo na zpomalení postupu.
Ostatně, přímý postup přes Slovensko, přes Východní Karpaty a Tatry je pouze teoretický. Při teoretickém válečném scénáři Rusko pro útok využije pravděpodobně rovinný terén v Polsku nebo Maďarsku. Avšak i přes Maďarsko musí ruská vojska překonat Východní Karpaty."


Rovnako tak som túto tému otvoril aj vo svojom článku Rusko vs. Visegrád, kde bolo zmienené, že práve členitosť terénu na Slovenku by hrala v náš prospech pri obrane nášho územia. Ale iba za predpokladu, že by útočiace vojská postupujúce v prvej vlne mali za cieľ dostať sa čo najďalej na západ. Pre takto rýchly postup je totiž podstatne výhodnejší terén v Maďarsku alebo v Poľsku, ktorý predkladá podstatne menej prekážok ako ten na Slovensku. Pokiaľ by ich cieľom bola okupácia územia Slovenska, potom sa naše nádeje zmenšujú, no nemiznú úplne.


Aj keď terén v tomto prípade hrá hlavnú úlohu, nie je možné zabudnúť na význam obranných stavieb a opevnení. Predstava, že by Slovensko bolo schopné ubrániť sa vlastnými silami patrí skôr do oblasti sci-fi. Jedinou reálnou úlohou slovenských ozbrojených síl je spomaliť postup jednotiek protivníka natoľko, aby nás jednotky ostatných štátov NATO mohli podporiť, zastaviť postup útočníka a zatlačiť ho mimo nášho územia. Pre splnenie tejto úlohy sú obranné stavby a ich vhodné využitie ideálnym prostriedkom.

 

Nehovoríme tu o slovenskej verzii Maginotovej línie alebo o opevnení na Československo-nemeckom pohraničí z medzivojnového obdobia. Jedná sa o také stavby, ktoré by nasmerovali postup útočiacich jednotiek do takých oblastí, kde by ich početná prevaha bola eliminovaná a kde by mohli byť jednoduchšie zastavené alebo ich postup aspoň výrazne spomalený. Ak veríme, že doktrinálne princípy sa s technologickým pokrokom menia iba minimálne, potom si z bitky o Termopyly môžeme vziať príklad a použiť ho s podobným výsledkom.


Druhý postreh sa týka zmienky o spoločnej príprave a postupe s jednotkami spojencov v prípade napadnutia. Ak ma pamäť neklame, tak si dokážem vybaviť iba niekoľko málo spoločných cvičení jednotiek OS SR s jednotkami AČR prípadne maďarskými jednotkami. O spoločných cvičeniach s poľskými vojakmi som tuším ani nepočul. O nemeckých, belgických, francúzskych alebo britských jednotkách ani nehovorím.

 

Čo sa jednotiek USA týka tak správy o cvičeniach s jednotkami Národnej Gardy americkej armády (US Army National Guard, ďalej len ARNG) sa z času na čas objavia v médiách. Keď bola spustená iniciatíva známa pod názvom Operation Atlantic Resolve, jednotky americkej armády, ktoré majú základňu v Európe cvičili v Poľsku, Estónsku, Litve, Lotyšsku, Rumunsku a Bulharsku. O Slovensku ako keby ani nevedeli.

 

Pritom im máme čo ponúknuť - výcvikový priestor Lešť. Pre našich vojakov by išlo o získavanie cenných skúseností a pre cvičiacich zahraničných vojakov zasa možnosť zoznámiť sa s novým prostredím a získať kontakty. Ak by totiž došlo k napadnutiu Slovenska, potom by to boli práve americkí výsadkári zo základní v Taliansku a Nemecku, ktorí by nám boli vyslaní na pomoc.

 

Problém v tomto prípade sa skladá z dvoch častí. Tou prvou je prístup vládnej administratívy, ktorý sa nás snaží silou-mocou presvedčiť, že z východu nám žiadne nebezpečenstvo nehrozí (a vlastne ani nikdy nehrozilo). Tou druhou časťou je fakt, že až kým prešovský prápor ISTAR nedosiahne stav, keď bude schopný operačného nasadenia, dovtedy slovenské ozbrojené sily nebudú mať jednotku porovnateľnú s prápormi amerických výsadkárov z 173. výsadkového brigádneho uskupenia.

 

Ale to je téma, ktorá si zaslúži samostatnú úvahu a analýzu.

 

Záver tohto článku je bohužiaľ pesimistický. Pohľad, ktorý prináša BKO na obranu územia Slovenskej republiky je veľmi nejasný, nekonkrétny a povrchný. Neponúka prístup k problematike obrany štátneho územia a celistvosti, ktorému by bolo možné veriť, že má nádej na úspech.

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Luky Datum: 23.02.2015 Čas: 10:50

Anton: Dobrý.
Jen pro zajímavost - co jsem slyšel od místních, tak velitelem lešanské posádky v osumašedesátým byl Slovák. Pokud se nepletu, bylo tam PL dělostřelectvo. Když přijéchali Rusové a chtěli je odzbrojit a obsadit, tak se naši šprajcnuli, vystrčili laufy a nastala taková ta situace ala tři veteráni (Hrušínský vs Čepek). Ruský velitel to nechtěl hrotit, takže jeho jednotka pak bydlela 3 roky v lese. Slovák si vzal Češku a usadil se v Lešanech.
Mě hrozně blaží takovéto střípky osobního hrdinství a odporu, které dokládají neochotu spolupracovat... Otázka je, co by nastalo, kdyby byl ruský velitel kretén...on to ale spolknul a jeho jednotka srala v zimě v břízkách :)

avatar
Anton Datum: 23.02.2015 Čas: 10:22

Podľa môjho názoru nehrozí veľmi až tak Ruska hrozba na SR, lebo by to znamenalo vysoko pravdepodobné 3 Svetovú vojnu, krorú ťažko niekto prežije. Počas druhej svetovej cez SR ani neplánovali Ruský generali a Ruské veliteľstvo prechádzať. Na SR plánovali prechádzať cez Maďarsko a Poľsko-->Český Tešín. Pozmenili plány až po vypuknutí SNP. Na Východe mali priesmyky zabezpečiť dve Slovenské divízie, ktoré boli nečakane odzbrojené.
Nemožno ale vylúčiť, že nás napadnú aj spojenci pod neakou zámienkou. Ako to bolo v 1968? ČS armáda bola na danú dobu síce vcelku dobre pripravená a vybavená. Nerátalo sa ale s inváziou spojencov Varšavskej zmluvy a veľkého brata ZSSR. Zámienka sa vždy rýchlo nájde ako aj pozyvatelia, či pozývacie listy. (Hlavná príčina bola hľadanie vlastnej tretej cesty s ľudskou tvárou)
Ani Amíci nie sú svätý. Ukázali to umelo vyprovokovaní konflikt s Vietnamom. (Hlavný dôvod bol geopolitický zastaviť nástup komunizmu v Ázii)
Druhá invázia do Iraku. (Zámienka neexistujúce chemické zbrane Hlavní dôvod umelo zosadiť Sadáma, ropa)
Vstup do Afganistanu (zamienka, vydať Ládina, potrestať tých čo bývalému agentovi CIA, ktorý stál za útokmi v USA, poskytli azyl.)
Panama (zámienka Noriega pašoval drogy. Geopolitický šlo najmä o Panamský prieplav)
Až SR nerobí také zásadne strategické chyby ako v 1938 a 1968! V 38 sa zas nerátalo so zradou Británie a Francúzka a Mníchovskou dohodou!
Nakoniec Hitler pozval Tisa a doslova ho varoval, že ak nevyhlási SR samostatnosť, tak si ho rozdelia Maďarsko a Poľsko! Tiso najviac spoliehal, že SR získa drahocenný čas na prípravu obrany SR, lebo sa Maďarsko s Poľskom a Rumunskom pobijú o Zakarpatskú Rus. Nakoniec nás Maďarsko napadlo a keď prechádzala SR do proti ofenzívy, opäť zasiahol Hitler a donútil SR k prímeriu. Tiso neodhadol. že Hitler geopolitický potrebuje odveliť na Západ 40 divízii a nepotrebuje ich viazať na ČR hraniciach. Nakoniec musela SR odstúpiť časť území Maďarsku a Poľsku.
V poslednej dobe sú v móde naších veľmoci vyvolanie polarizácie obyvateľstva, farebných revolúcii a následne občianskej vojny.
Tam vidím najväčšie nebezpečenstvo pre SR. Potencionálne sa dá pod nejakou zámienkou vyvolať historické sváry s Maďarskými menšinami a neprávo s 2 svetovej vojny na obidvoch stranách. S našej najmä Benešové dekréty.
Ďaľšie nebezpečenstvo hrozí s prepuknutia nepokojov zoo strany Rómskych menšín.
Tretie nebezpečenstvo môže byť ak v SR zvíťazí nejaký tvrdý zástanca ľavice, alebo vodca presadzujúci tvrdo tretie cesty. Pozrite do akých problémov sa dostalo Maďarsko a Turecko hlásajúce tretie cesty. Turecko si už kupuje aj raketové systémy od Číny, má doložku výhod od Ruska na dovoz embargovaných potravín a ovocia do Ruska. Cez Turecko bude onedlho dovážať SR plyn. Turecko ako člen NATO a asociovaný člen EU koketuje aj vstupom medzi zoskupenie BRICS. V diskusiách na internete v súčasnosti je mimoriadne cítiť polarizácia Slovákov na ProZápadných a ProRuských a zástancov EU, či Euroskeptikov. Tak to začínalo na Ukrajine!

Aké zásadne ciele pre obranu SR navrhujem?
Ani nie niečo na štýl mažinotových línii. História konfliktov naznačila, takmer každé statické opevnenia ide prekonať. Samozrejme treba vhodne využiť aj domáci terén a prírodu.
V konfliktov najviac rozhoduje moderná výzbroj výskum a vývoj. Aby kooperovala ekonomika SR s potrebami armády!
V USA sa mi páči napríklad založenie DARPY. Je to malá skupina supermozgov, ktorá musí rotovať a nepodlieha úplne byrokrácii.
Bola založená s obáv pred technologickým a technickým prekvapeniami Ruska (ako vesmírne prekvapenia bývalého ZSSR)
Má za úlohu prepájať nové technológie smery s ekonomikou a potrebami vojska. Prepájať výskum vývoj, vojsko s ekonomikou. Dočítate sa o nich viacej aj na wikipédiach.
Na rozpočet SR by ani nebolo veľmi pocítiť založenie takejto malej skupiny, ktorá by vhodne prepájala záujmy ekonomiky a armády s výskumom a vývojom. Naše supermozgy nemusia odchádzať do zahraničia kde pomáhajú vyvíjať moderné technolgie, ktoré neskôr draho nakúpime.
Nielen kupovať drahé zbrane (najmodernejšie nám aj tak nik neposkytne a tie ostatníé môžu byť onedlho zastaralé), ale ich aj sami vyvíjať a predávať. Ak sa tu spomínala spolupráca s ČR, tam je tiež možný spoločný vývoj napríklad bezpilotných drónov radarov rušičiek robotov a podobne.
Myslím, že aj naše kyberjednotky sa dohodli na nejakej spolupráci s Pobaltskými štátmi. Na NSA sa nejde veľmi dobre spoľahnúť. Čo som čítal uverejnený zoznam priority s právom k prístupom k materiálom NSA (Číslo jedna boli samozrejme Briti) , tak SR nefigurovala ani do tretej kategórie spriatelených dôveryhodných pre USA štátom.
Nikdy nemôžme ani vylúčiť vystúpenie SR s NATO a vyhlásenie neutrality. Napríklad link:http://www.peticie.com/peticia_za_vypisanie_referenda_o_neutralite_slovenska

avatar
121335 Datum: 05.01.2015 Čas: 21:03

Zdravým.
Som tu nový a veľmi sa v problematike nevyznám.

Dosť sa tu píše o význame terénu, preto ma napadlo či je nutné (v prípade nutnosti) brániť V4 na území V4. Pri pohľade na mapu mi neuniklo že región Zakarpatská (Ukrajina) chránia Karpaty.
V prípade Ruského útoku na Ukrajinu bude predsa Rusom trvať nejaký čas kým dosiahnu západ krajiny. Za tento čas by mohli armády V4 región obsadiť a vyhlásiť za územie Maďarska či Slovenska. Po takej anexii by bol región chránený NATO?
Miestny by proti obsadeniu Maďarmi/Slovákmi neprotestovali viac ako proti obsadeniu Rusmi, zvlášť ak je na Ukrajine skutočne protiruská nálada. V4 by získala výhodu vďaka miestnemu terénu a nemusela by stavať obrannú líniu uprostred vlastného územia. Tiež je možné že takéto hranice by bránili sami Ukrajinci (aspoň to čo by pri útoku Ruska z ukrajinskej armády ostalo).

Ako vravím som tu nový a veľmi sa v problematike nevyznám, tak ma berte s rezervou. A ďakujem za akúkoľvek odpoveď.

avatar
semtam Datum: 18.12.2014 Čas: 13:02

liberal shark

K Vaším bodům:
1) Tento argument lze jen těžko zařadit do doktríny. Navíc Finsko není členem NATO a s Ruskem má z historického pohledu nejhorší zkušenosti z jeho nynějších sousedů. My jsme do NATO nevstupovali před ruskou hrozbou ale jak nadále naši politici tvrdí, by jsme nemuseli vynakládat větší částky na zbrojení.
2) Vámi zmiňované systémy S-300, S-400 a S-500 nejsou systémy PRO, ale PVO (PVOS). Je to obdoba systémů Patriot. Tudíž označovat tyto systémy jako PRO je chybné. U S-500 jeho vlastnosti možná umožní ho začlenit do PRO. Pokud Rusko vybuduje PRO, tak to není hrozba pro členské státy NATO, USA má také PRO.
3) Jakékoliv, globální ambice ohrožují druhou stranu, pokud si chce zachovat nezávislost. Zpráva neuvádí globální potenciál NATO jako hrozbu, ale případné posílení NATO, že by získalo světový monopol. A tím přímo by mohlo ohrozit ruskou bezpečnost. Vlastně se uvádí, že by došlo k odstranění rovnováhy, což zdůvodňuje odpor k výstavbě americké PRO v Evropě. Navíc důvody pro ni byly nestabilní státy na Blízkém východu a KLDR. Umístění však nasvědčovalo výhodnou pozici pro monitorování ruského vzdušného prostoru a i dosahovalo k místům, kde se zkouší nové balistické rakety.

avatar
ILoveDaring Datum: 18.12.2014 Čas: 11:58

Nesouhlasím s vámi ve všem Luky, ale s několika věcmi souhlasím.
1. když řeknete cokoliv co není podle USA ideologie jste komunista, agent KGB (i když ta už 20 let neexistuje), nebo Rusofil
2. když řeknete cokoliv co není podle ruské ideologie jste Agent Washingtonu (toho tak zajímá veřejný mínění v ČR), jste naiva, nebo amofil
Jinými slovy, když se snažíte o rozumný pohled na věc jdou do vás všichni.

Je pravda, že USA nepotřebuje dalšího silného hráče jako je EU, ale přiznejme si ta by se zničila sama, těma svejma nesmyslama jako globální oteplování.

Pro Ruskou vládu je to celkem výhodné, ale přináší to i problémy především Ruským občanům, ale také EU, Rusové si nebudou moci dovolit věci z EU, to znamená, že je nahradí jižní korea, čína a obecně BRICS. Takže Rusko a EU prodělá a USA se nic nestane.

avatar
Luky Datum: 18.12.2014 Čas: 11:35

liberální žralok: Tak ono není o čem argumentovat. Máte to v rovině víry a sympatií, tak si to tak ponechte, to je vaše věc.

Co tu už padlo - USA potřebují slabou Evropu,která se nespojí s Rusy. To se jim daří, vy se radujete s nima, protože máte rádi US hadry, tanky a letadýlka. Rusa už nebavilo dál hrát podle US pravidel, když na něj stejně US pořád jenom tlačí a pomlouvá ho. Orientuje se teď na Asii, jižní Ameriku a JAR. USA použije všechny prostředky globálního nátlaku, aby dostal Rusy na kolena. V Rusku je prý jedno křídlo neoliberálních ekonomů, kteří tím trpí. To jsou ti, co se hodně navázali na západní finančnictví. Kreml prý ale tolik netrpí, protože se pomocí současného stavu bude lépe zbavovat dolarových rezerv. Když prý rubl klesá rychleji než ropa, tak na tom Rusko vydělává. Samozřejmě to nese i problémy, zejména pro obyčejné lidi (ale taky to pomáhá vývozu). Zašlo to ale už tak daleko, že vyhýbka byla přehozena a taková změna prostě bolí. Uvidíme, jak to dopadne...my na tom ale nevyděláme. Kdyžtak to moje povídání označte za komunistickej žvást a můžete se radostně tetelit dál, nechci vám kazit dobrou náladu. Ta je v předvánočním období vzácná :).

Amerika schválila FEDu další tisk nějakýho toho biliónku, takže by měla vydržet do půlky února nebo tak nějak bez bankrotu. Do tý doby se budou snažit sundat Rusa. Doufám, že jen ekonomicky. Jinak se spolu budeme tetelit společně - nad ohřátým KDčkem. Pokud teda budou.

avatar
ILoveDaring Datum: 18.12.2014 Čas: 10:56

Co se týče Rublu, je to vážný problém pro Ruskou ekonomiku, ale ne zas tak zásadní aby se stát rozpadl, desítky států přežily o hodně horší inflace (německá HyperInflace) a jiné, takže není to taková malichernost jak tvrdí Putin, ale zas ne taková katastrofa jak tvrdí Novinky.

Problémem Slovenska není to, že neví kam patří, ale nulové výdaje a Obranu (ne Obamu :D) Já jsem velkým zastáncem spojené Česko-Slovenské armády, jen nevím jak by to dopadlo a jak by to bylo uskutečnitelné (dvě ministerstva Obrany). Nejlepší by asi bylo kupříkladu: ČR zajistí stíhací letectvo, slovensko obrněné transpontéry a tanky.

avatar
Marty Datum: 17.12.2014 Čas: 23:43

...koncem 80 let...

avatar
Marty Datum: 17.12.2014 Čas: 23:24

Nemyslim si ze je můj názor ukvapený. Staci si prohlédnout historii ruských kriz. Při krize koncem 90 let se rozpadl SSSR. Při krizi v 98 se téměř odtrhlo Čečensko. A jsem presvedcen ze tuto krizi jiz Rusko jako celistvy stat neustoji. A nemůžu neříct že jim to v koutku duše i nepřeji.

avatar
cejkis Datum: 17.12.2014 Čas: 22:24

A ještě bych zde uvedl jednu myšlenku. Rozlišujme pojem Rusové a ruská vláda. Nemyslím si, že jsou Rusové špatní. Spíše bych řekl, že Rusové jsou obětí své vlády. Vlády novodobých diktátorů, kteří si hrají na demokracii.

Bohužel diktátory ovládaná média vytvořila v Rusku matrix. Obyčejní lidé, kteří nemají prostředky na cestování po světě, jsou obětí tohoto stavu. Přejme ruskému národu demokracii a schopné politiky, kteří nebudou okolnímu světu pro strach, ale budou váženými partnery v celospolečenském dění.

avatar
cejkis Datum: 17.12.2014 Čas: 22:17

Marty: Dle mého soudu, děláte rychlé závěry. Zítra vystoupí Putin k národu v tiskové konferenci. Vzhledem ke skutečnosti, co je to za člověka, abych spíše řekl: Držme si klobouky.

avatar
cejkis Datum: 17.12.2014 Čas: 22:16

petres:Druhá a pro mne zásadní věc je, že při zjevné destabilizaci našeho prostředí ruskými tajnými službami, nebyl nikdo z jejich agentů exemplárně vyhoštěn zpátky do Ruska.

Uvedl bych to do souvislostí. Možnosti českých tajných služeb jsou v tomto velmi omezené a to díky Miloši Zemanovi. V době svého premiérování jeho vláda podepsala navýšení počtů ruských diplomatů. Počty odsouhlasených diplomatů na obou stranách jsou díky tomuto kroku nevyvážené. A jelikož platí pravidlo - při vyhoštění diplomata je recipročně vyhozen diplomat z druhé země, má ČR zásadní problém. Pokud bychom vyhostili všechny ruské legály, uzravřeme diplomatickou misi v celé Ruské federaci. Nicméně i přes tuto nevýhodu, kdy české rozvědky trpí aktivity Rusů, nastaly v minulosti situace, které již byly za čárou a jednoho "diplomata" ČR vyhostila a druhému doporučila, aby se již nevracel.

avatar
Marty Datum: 17.12.2014 Čas: 20:37

Nevím si pomoct. Ale po dnešních událostech s rublem, je velmi velká pravděpodobnost, že si mozme za relativne kratky cas odepsat jednoho nepřítele. Ale zas na druhé straně hrozí i poměrně velke riziko, že se Rusko nasledne rozpadne na menší kousky. A to riziko vidím především v tom, že se mohou dostat pod vliv Číny, ktera by si tym zajistila nejen surovinovou samostatnost.Navíc by se mohla dostat i k pokročilým zbraňovým technologiím, což urcite není v zaujmu bezpecnosti EU a Usa. Proto si myslim, ze momentalne probíhá velka dilema u jejich čelnìch představitelů jak se k událostem v blízké budoucnosti zachovat. Aby se Čìna neposilila více než by bylo zdrávo.

avatar
RiMr71 Datum: 17.12.2014 Čas: 16:11

"Podle mě by hned po prvním útoku vyhlásily Orbán, Zeman a Fico neutralitu a vystoupily z NATO, nemůžeme jim to mít za zlé"

...no to já bych jim tedy za zlé měl :)

nebo jak to myslíte - vyhlásili by neutralitu HNED po prvním útoku, tedy než by se NATO vůbec stihlo rozhodnout zda sem pošle okamžitě rychlé poz. síly a roje stíhaček z okolních států; nebo HNED po prvním útoku a obávanému vyjádření NATO o nějakém polovičatém řešení "vydržte, v budoucnu to pořešíme"?

avatar
ILoveDaring Datum: 17.12.2014 Čas: 13:50

První věc-jsou ochotni nás naši spojenci chránit? Jedno staré přísloví říká: pes který nejvíc štěká nekouše=kdyby byla Francie a UK tak odhodlaná nás bránit, tak ty provokace i Ukrajinu bez problémů přetrpí, jen by Rusko upozornila, že 5. dodatek stále platí, takže jejich ochota je jako když v roce 1939 napadl Hitler Polsko.

Druhá věc-Jak je přesvěčid, aby nám pomohli? Když se Rusko, nebo Islamisti, nebo Turecko (taky Islamisti) rozhodnou na nás zaútočit a projedou naši zemi za 2 dny tak nám nikdo nepomůže. Velmi záleží na dojmu který uděláme, kdybychom jejich postup v rámci V4 velmi zpomalili, či zastavily, tak by pomoc zřejmě přišla.

Třetí věc-Jakou by evropské NATO zvolilo strategii: Ze strategického hlediska by zcela jistě udělalo obranou linii v Německu: Itálie, Rakousko a Švýcarsko jsou neprostupné a tu 400km dlouhou linii by asi udrželi, určitě nebudou držet 2000km dlouhou linii před ČR, jen je otazka jestli by se Rusko nerzhodlo ovládnout jen východ a na celou obranou linii se vybodlo.

Čtvrtá věc-Bojovali bysme vůbec?-Podle mě by hned po prvním útoku vyhlásily Orbán, Zeman a Fico neutralitu a vystoupily z NATO, nemůžeme jim to mít za zlé, jen je otázka jestli by Rusko a NATO naši neutralitu dodrželo, protože podmínkou Neutrality je silná Armáda.

Závěrem: Ať se rozhodneme pro jakoukoliv cestu: Obrana s NATO, nebo Neutralita, má to jednoho stejného jmenovatele, musíme mít silnější Armádu (my i Slováci), také bysme měli mít dost munice, aspoň 200 AMRAAMů a 200 Sidewindrů, v případě společných vzdušných sil 300, 400, také by byl zajímavý nákup nových tanků a to společně se Slovenskem, zřejmě Abrams, nebo Leopard II z armádních přebytků. Na rozdíl od EU armády, což je nesmysl by společná Česko-Slovenská armáda byla jistě zajímavou i v tom, že bysme mohli mít něco výkonnějšího než Gripeny (Typhoon, nebo F-35)

arr